Káča2015 komentáře u knih
Odkládám... Po Irvingovi jsem sáhla jako po jistotě, ale prostě se nemůžu do knihy dostat. Jsem asi na str. 100 a neustále se mele dokola to samý, necítím žádný posun ať v ději nebo vývoji postav. Třeba někdy příště.
Včera jsem začala číst, jsem v půlce. Smála jsem se tak, že jsem potom nemohla usnout dlouho za půlnoc. I kdyby mě Lucčiny opakující se návaly pláče a euforie přestaly bavit, už za ten jeden super strávený večer jí patří plný počet hvězd.
Pozn. Chápu, že její styl projevu může být někomu nesympatický, ale já bych s ní na kafe rozhodně šla :)
Bohužel za mě veliké zklamání. Bůh maličkostí se stal jedním z mých nejsilnějších čtenářských zážitků, pokračování jsem nedočetla.
Svižné čtení, jednoduchý svět sympatických rytířů. Jenom mě trochu dráždí to neustálé opakování kdo je kdo. Informaci, že Máří si musela vzít uslintaného dědka, jsem četla tolikrát, že mám podezření, že si autor myslí, že čtenář trpí alzheimerem. :) Ale to je jediná výtka, jinak mě série opravdu baví.
Bingo! Takových románů bych nutně potřebovala deset za rok.
Čekala jsem víc. Dočetla jsem s přemáháním. Postavy - hlavní problém, kdybych to četla podruhý, udělám si poznámky, kdo je kdo. Protože jednotlivé kapitoly jsou brány z pohledu postav, ale nestřídají se nijak dynamicky, hlavně ze začátku jsem naprosto ztrácela orientaci, kdo to vlastně mluví a jakou má v příběhu roli.
Poutavé. Pravděpodobně je to jinak, ale oceňuji autorčin pokus o promyšlené ztvárnění našich posledních okamžiků.
Literatura faktu... no nevím. Je to pelmel. Po celou dobu čtení jsem si říkala, pro koho je ta kniha vlastně určená. Pro zkratkovitost a šablonkovitost nemám odvahu předložit potomkům. Ten, kdo se zajímá víc, zase bude číst známé věci. Naštěstí vtipně a originálně podané. Ale vracet se k ní nebudu.
Tak tedy..... říká se veselá mysl půl zdraví, smích léčí, no znáte to. Já jsem při čtení knihy málem přišla o život. Smála jsem se tak, že to zcela jistě bylo zdraví škodlivé. Naprosto vysílená a rozbolavělá, napomínaná manželem, ať se proboha uklidním.
To tedy byl zážitek. A přitom taková blbost, knížka plná statusů :)
No, jako bývalá učitelka ji naprosto obdivuji. Skvělé a uvěřitelné.
Další z knih, která mě nutí do představy, že beru hlavní hrdiny do náruče a konejším je. Zápletky nebyly nijak přemrštěné, dovedu si představit, že hlavní hrdinové žijí mezi námi. Brrr...