kacaabba komentáře u knih
Kniha se mi nelíbila. Dokončil jsem ji jen s vypětím sil.
Vidím to stejně jako Dáma s hranostajem.
Četl jsem pouze Hadži Murat a Kavkazský zajatec. Téma muslimského světa mne bere, tak proto to nadšení. A k tomu Tolstoj, můj oblíbený spisovatel.
Maximálně ještě v budoucnu přečtu Kozáky, víc z tohoto souboru povídek neplánuji.
Mimochodem, četl jsem Kavkazského zajatce i z pera Puškina - podobné téma, podobný příběh (jen jednoznačně v hávu romantismu), až jsem si říkal, zda Tolstoj neopisoval... :-)
Pro mne naprosto skvělé. Výpověď malého kluka má sílu v tom, že ještě neumí kalkulovat s tím, co by rodiče chtěli nebo nechtěli slyšet.
Mám rád příběhy z muslimského prostředí. Tolik lásky, tolik krutosti, tolik věrnosti i zrady! Jako by vše měli do krajnosti. Příběh, který se v knize vypráví je starý více než 100 let a přece, pokud posloucháte zprávy, jako by byl z dnešních dnů. Na Kavkaze se bojuje stále...
Čteno s dětmi. Bravo! Tak krásnou dětskou knihu jsem nečetl ani nepamatuji!!!
Ohledně Verenovek bych se už jen opakoval, takže se kdyžtak mrkněte na můj komentář ke knize Tajemství Ocelového města. Pan Verne tak věřil člověku a jeho schopnostem, že mu to vzalo vidění hloubky, výšky a šířky života...
Knihu jsem si četl proto, abych ji mohl porovnat s filmovou parodovanou verzí. Zajímavé pro mne bylo hledat přes Google Earth místo domnělého hradu. A řekl bych, že ač jsem byl blízko místa, které měl autor na mysli, nejsem si jist zcela. Některé geografické údaje v knize mi zcela nekorespondovaly s reáliemi. Zajímavé také bylo udělat si obrázek o vynálezech Orfanika s tím, kdy byly objeveny skutečně.
Čteno s dětmi. Docela obyčejný příběh chudších lidí ve švýcarských Alpách. O vině, nenávisti, odpuštění. Důležitou součástí života obyvatel je víra v Boha.
V určité životní etapě jsem žil velmi podobným životem. Díky, Bohu - přežil jsem to... Popsat to - proč ne. Ale když z toho vznikne celé hnutí, které reaguje na určitou celospolečenskou náladu, tak mi to přijde líto.
Kniha k doporučení? Mnou určitě ne.
Čteno s dětmi. Knihu jsem se rozhodl přečíst proto, že se jí údajně posmíval autor Pána much, W. Golding. Dalším důvodem pak byla skutečnost, že kniha byla zfilmována do seriálové podoby a seriál jsem po třech letech sehnal. Chtěl jsem ho vidět s dětmi.
Pro mne, jako křesťana, nejzajímavější robinsonáda, kterou jsem doposud četl. Ne, že by byla zcela reálná - to ne. Ale je tam akcent, který v mnoha knihách není: křesťanský pohled na některé události očima hlavního hrdiny. Pan Golding údajně právě proto napsal Pána much, aby to nebylo tak sladké. K tomu bych rád napsal něco ze své zkušenosti: průběh soužití lidí na Korálovém ostrově není v rozporu s průběhem událostí v knize Pán much. Zažil jsem sám osobně obě polohy. Ne jen to, jak se k sobě mohou lidé chovat v duchu Pána much, ale i krásný lyrický příběh, jaký prožili chlapci na Korálovém ostrově. Takže, ač je kniha Pán much jistě velmi zajímavá, pan autor se spletl, když myslel, že soužití na Korálovém ostrově je nereálná utopie. Já sám jsem živoucím dokladem, že to možné je :-)
Tato kniha mi udělala velkou radost. Jednoduché, nikterak stylistické vyprávění zážitků spisovatele z dob jeho doktorování v africké divočině. Jsem rád, že se vydávají i takovéto knihy. Milé, skutečné.
Čteno s dětmi. Mladší spokojen, pro staršího "děsnej krvák". To proto, že se příběhy odehrávají na provizorní klinice a autor popisuje některé lékařské zákroky :-)
Čteno s dětmi. Ještě před rokem jsem netušil, že autor maxi encyklopedie her je i vypravěčem příběhů. Nic jsme od jeho knih neočekávali, zvláště, když jsme jeho tituly našli vyřazené ve veřejné knihovně.Ale snad právě proto, že celý život pracoval s dětmi, jsou jeho příběhy čerstvé a čtivé. A naše kluky baví. Takže zakrátko budeme zřejmě odborníky na Zapletalovo beletristické dílo :-)
Téma pro mne objevné, zcela nové. Nicméně vykreslení krále Víta (Guye) se mi zdá nevěrohodné. V některých profilech osobnosti a úmyslech se knižní Vít značně rozchází s informacemi uváděnými ve Wikipedii pod heslem "Jeruzalémské království" a "Guy de Lusignan". Z pohledu křesťana je však kniha zajímavá a jednoznačně kladně mi z ní vyplynula osobnost Balduina IV., malomocného krále. Příběh z Jeruzalémského království lze shlédnout ve filmu Nebeské království (nejedná se o zfilmování knihy Malomocný král, ani, bohužel, nelpí na známých historických faktech).
Můj druhý pokus pochopit oblíbenost knih od Verna. A nic. Ne že by to nebylo čtivé, ale deprimovala mne prázdnota, která se projevovala převelikou naivitou v podobě kladného hrdiny. A pro mne ne sympatickou naivitou, ale smutnou. Na čem že to doktor Sarrasin stavěl své město France-Ville? Na jakých základech, na jakých principech? Nejsmutnější je, že se mi zdálo, že tomu pan spisovatel věřil...
Film se mi líbil více.
Čteno s dětmi. Pro děti žádný trhák - jak by také byl. Děj je celkem poklidný a to je i jeho smyslem, řekl bych. Kniha líčí každodenní život rybářů na moři, jejich těžce vydělaný peníz, spojený se životem uprostřed vln oceánu, daleko od svých blízkých, život, který může velmi snadno skončit smrtí, život, kdy jeden je pro všechny a všichni pro jednoho. Mně se kniha líbila a přinesla mi přesně to, co jsem od ní očekával po přečtení sic krátkého, ale přesto výstižného obsahu knihy na těchto stránkách. *** Obrázky Z. Buriana jako vždy super, zvláště ty celostránkové. *** Zajímavost: jedním z členů posádky byl bývalý člen moravsko-slezských bratří, kteří byli výraznými světovými postavami v křesťanské misii.O tom se dá více dočíst např. v knize Hrabě Zinzendorf.
(komentář k vydání z r. 1982) Ani nevím proč, ale tahle kniha mi v mém jinošství unikla. Velká škoda! Netušil jsem, že je tak hezká, milá, napínavá a ještě se člověk dozví dobové reálie. Rozhlasové zpracování natož film knize nesahají ani po kolena. Předčila mé očekávání!Rozhodně doporučuji.Velmi se mi líbily i kresby Karla Tomana.Co se mi nelíbilo: 1) doslov p. Málka, překladatele. Ale to se dá pochopit, protože to psal za socialismu a socialismus si liboval v revolucích a nenáviděl křesťanskou víru.2) poznámkový aparát. Považuji za velmi chabé, pokud vydavatel pouze přejímá 80 let staré poznámky autorovy, bez ambice doplnit je např. českými názvy či poznatky ze zeměpisu Afriky, které jsou jednoznačnější než v době autorově. Chybí mi tam též mapa se zakreslením cesty a základních míst, kudy hrdinové knihy procházeli.3) a jako obvykle (bohužel) ani zde nebyla součástí knihy záložka
Čteno s dětmi.Některé pohádky byly velmi podobné těm, které známe, některé nebyly pohádkami, ale spíše bájemi (třeba i se špatným koncem) a jen některé zaujaly. Mezi těmi jednoznačně kralovala pohádka o Zlatovlásce, která má naprosto odlišný průběh od "naší" Zlatovlásky. A líbila se mi více než ta naše.
Především: četl jsem až jako dospělý. A výsledek? Nuda, nuda, nuda. Jediné, co by se člověk mohl na této knize naučit, je ovládání lodi. Má to ale jednu chybu: vydavatele nenapadlo nikam dát kresbu lodi s vysvětlivkami jejích jednotlivých částí. Když se tam tedy například řeší, jaké plachty skasat, tak běžný český čtenář 21. století nemá tucha. Velká škoda.