kacaabba komentáře u knih
S dočtením posledního dílu jsem si uvědomil, jak nevhodné je posuzovat díly jednotlivě. Což jsem dělal. Příběh je, podle mého, nutno posuzovat jako jeden celek - a pokud to budu takto posuzovat, tak musím dát 5 hvězdiček, i když nejsem nadšenec žánru fantazy. Mám zato, že se stejně jako C. S. Lewis i Tolkien vyhraňoval proti tomu, že by to psali jako skryté křesťanské poselství. Nevím, ale pokud to tak je, tak to moc nechápu. Přijde mi, že příběhy Středozemě jsou jednou velkou metaforou příběhů a dějů zaznamenaných v Bibli. Pravda, vidět je mohou asi jen ti, kteří Bibli znají...
Pro mne osobně zajímavější (totiž akčnější) čtení než první díl.
Zapletal jak ho znám a mám rád (až na přesvědčení, že jsme z opic:-) Jestli jsou zajímavé jeho knihy příběhů kluků ze skautského oddílu, jaké to asi je to skutečně prožívat? Upřímně: rád bych si vyzkoušel být u něho v oddíle jedním z kluků...
Když jsem slýchával, jak nezměrný je Tolkienův svět, pochyboval jsem. Když si člověk čte jen Hobita nebo Pána prstenů, nemusí to rozpoznat. Ale číst Sillmarilion znamená vidět šíři i hloubku. A moudrost. Takže klobouk dolů a to i přesto, že se nestávám "Tolkienovcem"
Sladkobolné vyprávění dětí, které neměly to štěstí vyrůstat v rodině.
Velice podnětná kniha. Již se těším, až si o ní, resp. o její filmové podobě, budeme povídat s mládežníky. Dříve jsem viděl jako film, než četl knihu.
Lepší kniha než jsem čekal. Všechno se mi to začalo vybavovat... Brrr! Těm, kteří nezažili náš reálný socialismus doporučuji před čtením Tankového praporu přečíst knihu Farma zvířat.
Třeba říci, že to není vůbec můj styl. Ale chtě nechtě se mi znovu a znovu vybavovaly scény ze seriálu Bylo nás pět... a tento seriál mám velmi rád. Takže když jsem přistoupil na Poláčkův pohled na společnost, pak jsem se již "smutnobavil", či jak to vyjádřit.
Kdybych si nečetl knihu od Tomáše Sedláčka, asi by mě ani nenapadlo si ji číst.
Čteno s dětmi. Velice pěkné podobenství.
První čtení - uf uf. Jak psáno v jiných komentářích, člověk neseznámivší se s jeho životopisem, mohl by mít zato, že to psal pod vlivem drog. Druhé čtení (resp. poslouchání) už lepší a třetí a čtvrté stále lepší. Pak jsem si to už i vychutnával. Ale celkově vzato mé čtení to není. Leč rozhodně nezatracuji.
Nečetl, poslouchal jako rozhlasovou dramatizaci se skvělým Cupákem a Postráneckým.
Občasně velmi pěkné, jinak nuda. Teď ovšem si budu číst Silmarilion a pak, až pochopím podstatu jeho světa, možná změním i hodnocení :-)
Čteno s dětmi. Kniha, která nás opravdu brala. Jednotlivé kapitoly byly relativně dlouhé pro čtení před spaním, ale opakovaně jsem byl přemlouván, abych četl ještě další kapitolu. Autor je opravdu šikovný vypravěč a líbil se mi i přesah obyčejného příběhu a to i bez použití všelijakých nadpřirozených bytostí. Nevím proč, ale znovu a znovu mne napadal příměr s Hobitem (ale je to opravdu dost něco jiného!) a Hobit je proti tomu nic - jak literárně, tak příběhově.
Četl jsem jako náctiletý a rozhodně mne bavila. Podrobnosti si už, bohužel nevybavuji.
Četl jsem jako náctiletý a pro mne jedna z nej knih.
Smutné čtení o převálcování původních obyvatel Ameriky. Ve filmové podobě se Geronimo objevuje vícekrát. Zřejmě nejlépe hodnocený film je "Geronimo" z r. 1993 (http://www.csfd.cz/film/113727-geronimo/). Dobře hodnocený je i dokumentární film s názvem "Indiáni: Geronimo" z r. 2009 (http://www.csfd.cz/film/322214-indiani-geronimo/). Howgh
Nečetl jsem celou knihu, ale jen část o urbanistickém a architektonickém vývoji kraje. Pro mne velmi zajímavé.
Taková oddychovka. Nečetl, pouze slyšel jako rozhlasovou hru.