kacenka075 komentáře u knih
Až na kostrbatý překlad opět zajímavá detektivka, kde policejní se pátrání prolíná s osobními příběhy vyšetřujících kriminalistů.
Začít v Hamburku a cestou do Švýcarska skončit na jakémsi zapomenutém řeckém ostrově a mezitím pohřbít jednoho otce a toho, který už pohřbený byl, najít mezi živými, to je vážně "trip". Ale příjemný a čtivý, autorka dobře vystihuje psychologii svých postav a neobvyklé zvraty jsou osvěžující.
Jestli je to vážně podle skutečnosti, tak klobouk dolů za ten životní převrat. Literárně ne úplně dokonalé, ale tady se asi cení ten příběh.
Dokonalá kniha na špatnou náladu, skvěle vystihuje psychiku muže prožívajícího krizi středního věku... tedy aspoň myslím:-) Brala jsem to jako návod, jak se k tomuto období v životě většiny mužů postavit.
Ufff. Dočteno, ale spíš ze zásady. Bohužel kniha patří do kategorie "škoda papíru", jak to výstižně vyjádřila moje desetiletá neteř. Příště se pokusím nenaletět nadšeným knižním blogerkám a podcastům.
Kniha je psaná velmi nevyzrále, obsahově i textově. Chápu, že dějové zvraty mají sloužit pro pobavení čtenářek a neskrývají nic hlubokomyslného. Nedomyšlené situace, kdy autorka prostě hodila na papír, co ji zrovna napadlo. V textu jsou chyby, spousta opakujících se slov, neumělé konstrukce. Prošla kniha vůbec redakcí??
Druhá kniha, kterou jsem od Sally Rooneyové přečetla. Znovu se pohybuje v psychologii postav, které mi nejsou blízké, podle mě se jedná o mírně narušené osobnosti, které se vyžívají v pitvání svých pocitů, ale nejsou schopné se postavit problémům čelem. Dál si nechávají ubližovat, nebrání se, v podstatě ani příliš nevysvětlují. Autorka postavy vykresluje jako nadprůměrně inteligentní, jejich chování tomu ovšem neodpovídá. Možná bychom mohli knihu brát jako výpověď určitým způsobem ztracené generace, jejíž problémy významně souvisejí s tím, že dnešní lidé mnohdy žijí ve zbytečném pohodlí, jelikož nejsou nuceni řešit žádné zásadnější existenční potíže.
Úžasná odpočinková četba, místy se vážně dobře pobavíte.
Zábavné čtení, sice spíš pro mládež, ale ono nezaškodí občas se vrátit do pubertálních let a připomenout si, jak tehdy fungovala naše psychika. Přinejmenším pak člověk možná lépe porozumí vlastním dětem, které zrovna tímto obdobím procházejí. Knížka se čte lehce, také určitě díky kvalitnímu překladu Michaely Škultéty, která se nebála používat obecnou češtinu a hovorové výrazy, které k pubertě jistě patří. Kéž by moji synové měli alespoň z poloviny takové nadšení pro četbu, jako mám já, hned bych jim to podstrčila k přečtení (což stejně udělám, ale velký úspěch bohužel nečekám).
Knihu mám rozečtenou a nedá mi to, abych se nevyjádřila ke kvalitě textu. Připadá mi, že buď překladatelka nebo redaktorka odvedly celkem nekvalitní práci. Čte se to ztuha, místy bych vážně volila úplně jiný výraz, než který vám slovník nebo mozek nabídne jako první (milostná rozmíška?? jako vážně?? v mluvené řeči mladého člověka??)), slovosled příšerný, vycpávkových slov přespříliš, některá souvětí mají konec v nedohlednu... Možná je to v angličtině normální, ale proto je tady překladatel a pak redaktor, aby z toho udělali český text. Ne jen strojově přeložený. Kvalitě příběhu takové zpracování opravdu ubližuje. Takže příště budu muset sáhnout po originálu, abych zjistila, jestli je paní McDermidová dobrá spisovatelka.
Nedočteno. Možná je konec nečekaně překvapivý, ale to se zatím nedozvím. Pro mě úplně obyčejný příběh nevěrné manželky bohatého muže.