Kacennnka komentáře u knih
Tahle kniha je hodně o Karkulce a málo o Cinder. Scarlet je ale výborná postava a vedlejší postavy jsou ještě mnohem lepší. Dějová linka byla docela přímočará a odehrála se asi tak během dvou dnů, ale na škodu to rozhodně nebylo.
Cress a Thorne jsou milááááčci! Cress byla o dost romantičtější než předchozí díly, ale vůbec mi to nevadilo. Spíš naopak. Každopádně pořád to byla dost jízda, přestože jsem neměla tolik času věnovat se čtení. Cress je naprosto úžasná postava a jsem dost ráda, že měl Thorne mnohem větší prostor... Nicméně jsem měla během čtení trochu déja vu, o čem jsem psala už v jednom updatu, a pořád jsem si ho nevysvětlila, protože zbytek knihy mi byl dost cizí. Tak... A teď je čas pustit se do Winter. Už teď vím, že mi bude líto, až celou tetralogii dočtu.
Jsem zastáncem toho, že by jakákoli kniha měla mít nějakou myšlenku, kterou si čtenář může odnést. Něco do života, nemusí to být ani žádné moudro, ale jednoduše něco, co by v něm mělo zůstat i po přečtení. Tahle kniha to něco sice má, ale dle mého absoutně převrácené. Bea byla příšernou hrdinkou, která se všem motala do života a přestože se možná mohla tvářit, že to děla pro dobro ostatních, vždycky ve výsledku myslela akorát na sebe. A co je nejhorší, všechno se za ni samo vyřešilo a ona se nikdy nemusela vyrovnávat s následky. Druhou věcí, která tahle kniha předává je to, že pokud budete sami sebou, nikdy nebudete oblábení. Nikoho ze tří hrdinů neměli rádi, dokud se neschovali za svou roli a nepředstírali, že jsou někým jiným.
Okej. Tenhke díl jsem četla měsíc. A mezi tím jsem tuším zvládla přečíst další 4 knihy. Přesto mě Winter neuvěřitelně bavila a já si čtení užívala. Akorát mi bylo strašně líto sérii dočíst. Měsíční kroniky jsou oficiálně jednou z mých nejoblíbenějších sérií a co víc, vystupovaly tam jedni z mých naprosto nejoblíbenějších hrdinů. Rozhodně se k nim ještě někdy vrátím. A Thorne s Cress si zaslouží vlastní knihu.
V zásadě je to alternativa Stmívání, tentokrát s anděli. Je to naivní a hodně romantický, nevyhnete se insta-love ani milostným trojúhelníkům. Ve výsledku fajn oddychova, ale cílová skupina je někde okolo 15 let, kdy mají teenageři ještě trochu iluze. V zásadě se to čte dobře, jenom je to často přehnaně melodramatické.
Přijde mi to o něco postavenější na hlavu než jednička, ale pořád vcelku ok. Asi jsem na takovýhle fantasy už moc stará
Tohle bylo velice zajímavé čtení. I když se tam toho moc nestalo, nabídla kniha velice zajímavý a propracovaný svět. Trochu mi nesedělo, že se mytologie opírala o místní lidové pohádky, ale bylo to pořád snesitelně vysvětlné. Hodně se mi líbila psychologie postav a i proměny v dystopické společosti. Hlavní hrdinka mi ale nebyla dostatečně sympatická.
Jako celek průměrná, ale příjemná série. Před pár lety by se mi líbila o něco víc. Teď jsem tam viděla příliš klišé a na nehynoucí lásku do konce života v šestnácti letech jsem prostě trochu stará. Navíc mě fakt štval ten milostný trojůhleník. Na to, jakou Tucker hrál roli v prvním díle, teď tam byl hrozně navíc, vůbec nezasahoval do příběhu, a přestože jsem původně byla team Tucker, Christian si mnohem víc zasloužil šťastný konec.
Po těch pár dílech, které se trochu odkláněly od toho, na co jsme byli na začátku zvyklí, se to zase začíná stáčet zpátky k problematice smečky. Za mě jedno velký dobrý.
Hrozně mě nadchnul ten svět i ten background o Rezatcích (což odhaduji, že bude víceméně naše generace/doba). Rozčilovala mě hlavní hrdinka. Bohužel co nejvíc nesnáším, je obětovávání se, a tímhle pro mě autor dost zkazil konec. Nicméně je. To Westefeld, takže jsem do toho už šla s tím, že to bude super. A to tedy opravdu je.
Jako nevím. Nebylo to vyloženě špatný, ale nic mě ke čtení netáhlo. Navíc tam byla spousta věcí, který jsou v YA přežitý. Helen byla strašně naivní a to "jsi výjimečná, jenom si o tom celý život netušila" mi prostě leze krkem. Na druhou stranu mě docela zajímá, kam se to bude ubírat, protože i když úplně nemusím řeckou mytologii, tady mě to prostě bralo.
Od Jenny Han jsem četla všechny YA contemporary a Lara Jean je rozhodně moje nejoblíbenější.
Jenny píše roztomilé a oddychové příběhy bez zbytečného drama, ale s příjemnými hrdiny, lehkým humorem a rodinnými vazbami. Lara Jean je od ní asi nejlepší série, je přesně tak miloučká jako obálka a v žánru YA contemporary rozhodně must-read. A má asi to nejlepší filmové zpracování na světě.
Jenny Han píše skvěle. Je to sice spíš pro mladší YA, ale rozhodně něco, co chcete číst při dlouhých letních večerech. Budete se culit a fandit a bude vám z toho tak celkově příjemně. Je to odpočinková jednohubka, nic víc, nic míň.
Smrtka je utopický příběh o dokonalé společnosti, kde jsou lidé nesmrtelní, zabezpečení a pohodlní. Je to příběh plný mrtvol a intrik. Je to příběh, který není i přes téma morbidní. Je to příběh, který chcete číst, protože nic takového jste v ruce neměli. A Shusterman to má vymyšlené do puntíku, to mi věřte.
Dopisiy ztraceným klamou tělem, protože to není romantická naivní knížečka, ale je to hluboký, smutný a zajímavý příběh. Dopisy mají neuvěřitelně citlivě podaný příběh o osobních ztrátách, nehraje na city a obsahuje spoustu myšlenek, na které by si každý měl vyhradit trochu času. Za mě velké ano.
Jestli jste četli jedničku, víte, co čekat. Čtěte to.
Komixy běžně vůbec nečtu, takže tohle pro mě byla změna. Ale po Mausovi jsem pokukovala už od gymplu, nicméně dostala jsem se k němu až o spoustu let později a paradoxně díky škole. Tenhle příběh je dost depresivní a hluboký, ale na první dobrou by od něho čtenář asi mohl očekávat o něco víc - i já jsem teda očekávala, tedy od příběhu samotného. Nějak mě nenapadlo, že by se příběh prvního dílu mohl věnovat tomu, co se odehrávalo před Osvětimí - což ale neznamená, že vyprávění bylo o něco méně důležité. Spíš naopak to ukazovalo to, o čem se málo mluví, ale přesto to není o nic méně důležité. A také chápu, že autor do toho dával kus sebe, tak pro něho bylo velice důležité dát celkový kontext životu svého otce do tohoto příběhu. Tak. A já se jdu pustit ještě do dvojky.
Pluto bylo super, fakt má potenciál a kdybych ho četla na jeden zátah (teda ne s dvouletou mezerou), určitě mi dá víc. Ale moc českých autorů nečtu a je fakt skvělý si vychutnávat všechny ty možnosti, které při psaní čeština nabízí. Doporučuji.