Kacennnka komentáře u knih
Nečekejte nic odbornýho, je to tak neodborný, jak jen to jde, ale dost to otevírá oči o tomhle konzumním světě a co si budeme, Toscani byl prostě týpek a každý, KAŽDÝ, se určitě někdy potkal s nějakou jeho kampaní. Pokud vás trochu zajímá reklama nebo PR, ale nechcete zabředávat do nějakých odborných složitostí, tohle je must-read. Amen.
Rupi Kaur by měla zůstat u instagramových postů. Což je prostě ideální formát na čtyř řádkové proudy myšlenk oddělené enterem. Nemluvě o tom, že bez toho enteru by to prostě byla naprosto obyčejná věta. Zkusila jsem to dvakrát, ale prostě se s Kaur nekamarádíme.
Tahle kniha se stala mou srdcovkou, něčím výjimečným, co mi pořád tak trochu nedá spát. Hlavně mě to donutilo přemýšlet, zamyslet se nad svým životem. A upřímně, poznávala jsem v tom sebe i lidi ze svého okolí. Ať už v tom dobrém nebo špatném, byli jsme tam. Všichni. A hlavně bych chtěla, abych se alespoň jednou v životě, mohla cítit nekonečně.
Pokud jste fanoušci Gilmorových děvčat, měli byste přistupovat ke knize střízlivě a bez velkých očekávání. Pikantních historek ze zákulisí se nedočkáte a fotek ze zákulisí je také pomálu. Na druhou stranu, pokud jste fanoušci samotné herečky, kniha by se vám opravdu mohla líbit. Autorka toho na sebe práskne opravdu hodně a určitě si ji pak ještě více oblíbíte.
Kunderovo psaní je často trochu zvláštní a tady se to odrazilo víc než dost. Pohled Jaroslava je naivní, jeho postava místy až otravná, ale přesto má takový být. Oproti tomu surrealistické části z Xaverova pohledu jsou přesným opakem, ač je někdy těžké sledovat jeho děj.
Beth Revs je velice zdatná vypravěčka, který umí vybudovat napětí a udržet čtenáře u příběhu. Zároveň pracuje s nedokonalými hrdiny, kteří dokáží udělat i špatná rozhodnutí a nést za to následky. Přestože je příběh vyprávěný ze dvou pohledů (Amy a Syna), překvapivě dobře to funguje a každý je jiný, dokonce mají i trochu jiný styl vyprávění. Přesto jako postavy nebyly na stejné úrovni a jedna z nich vždy trochu zaostávala. Navíc je zápletka trochu průhledná, hlavního záporáka zjistíte velice brzy, ale cesta k úplnému odhalení je tak jako tak zajímavá.
Milion sluncí, sice místy působil pouze jako spojnice mezi prvním a posledním dílem, nicméně čtenář velice brzy zjistí, že události z prostřední části příběhu mají důležitou roli pro nadcházející události. Milion sluncí navíc nabízí úplně jiné vyprávění než jednička, což pro některé čtenáře může být šok. Z jemné narace prvního dílu, která působila velice lehce a vyváženě, se stává poměrně drsný příběh, který nešetří násilím a dějovými zvraty.
Extras moc nevyhledávám, často zůstávám pouze u původních příběhů, protože chci mít pocit, že se do nich autorům podařilo zakomponovat všechno, co chtěli říct. Jelikož ale tahle novelka vycházela v češtině v rámci tour s autorkou, nedalo mi to a na jedno posezení slupla těch padesát stránek o postavě, se kterou jsme se několikrát setkali už v příběhu. Nenadchlo mě to, ale bylo pořád příjemnější než většina extras a řeklo to něco úplně jiného, než je dovysvětlování celého universa. Takže vlastně dobrý.
Jako závěr série skvěle. Jelikož jsem četla celou sérii v kuse, byla jsem z celého universa trochu unavená a znuděná, ale okolo poloviny knihy mě to zase hrozně chytlo a ten konec teda páni, akorát bych ho chtěla trochu delší a dozvědět se víc.
read-in-2019, 2-read-in-english
[edit]
Kasie West miluju, ale tohle mi prostě nesedlo. Četla jsem ji už od vydání a dočetla až teď. Lacey mi většinu času vadila (přitom jsem ji v Love, life and the list měla ráda), prostředí filmového natáčení mě fakt nebavilo, a i když byl Donovan slaďouš, chyběla mi tam nějaká větší chemie. Od Kasie je to zklamání, ale ohledně contemporary obecně průměr. Nebylo tam nic, přes co bych se vyloženě nemohla přenést, ale čekala jsem víc.
Tahle knížka je suprová letní oddychovka, která vám zlepší náladu, ale za pár týdnů si na ni pravděpodobně nevzpomenete. Hlavní hrdinové jsou fajn, jejich vztah boží a psaní Kasie budete milovat.
Nejúžasnějšími částmi byly dopisy, které si hlavní dvojice vyměňovala. Vystavění jejich vztahu právě skrze ně bylo velice uvěřitelné (přestože to u love-hate vztahů často moc nefunguje) a strašně jsem jim fandila. Nevím, jestli je to tím, že jsem trochu oldschool a dopisy mi stále přijdou hrozně romantické, ale fakt mě tahle část vyprávění chytila za srdce. Oproti tomu mě skládání textů písniček moc nebralo, a tak jsem v nich ani nehledala nějakou větší hloubku, což si teď zpětně říkám, že je možná trochu škoda.
Kasie West je pro mě stále novou autorkou a rozhodně s jejími knihami nekončím. Nalezla jsem v ní svou druhou Jenny Han a její příběhy jsou mi více než sympatické. Přestože jsem tomu ze začátku moc nevěřila, ani P. S. I Like You mě vůbec nezklamalo, naopak mě to velice příjemně překvapilo a já jsem při čtení téhle oddechovky strávila několik příjemných hodin. A znovu si zazoufala nad tím, že knižní hrdinové neexistují ve skutečnosti.
Tuším, že tohle byla má třetí kniha od Kasie a pořád mě měla čím překvapit. I když mi Gia dost lezla na nervy, dalo se to vydržet, protože přesně o to šlo. Nicméně kniha byla plná úsměvných momentů a vám tak jako tak nezbylo nic než fandit hlavním hrdinům. Protože i Hayden byl strašně roztomilý a Gia se postupem času taky vzpamatovala, i když by někdy potřebovala facku.
Veliké zklamání, za což jsem vlastně ráda, alespoň vím, že Kasie dokáže napsat špatnou knihu (i když moc nevěřím, že tohle psala opravdu ona).Celá ta myšlenka je uhozená. Dát do ruky osmnáctileté holky tolik peněz je prostě šílené a Maddie, která mi byla ze začátku fakt sympatická, se změnila na totální blbku, která si myslela, že si všechny koupí. Nejvíc mi asi vadil přístup jejích rodičů, kdy jí pořád opakovali, že jsou to její peníze, a ať si s nimi dělá, co chce, ale že by možná měla zajít za konzultantem. A tím to skončilo - rodiče dostali svůj milion a už se nestarali. Jakože... fakt? A romantická linka taky poměrně na prd.
Na lovu je klasická pohádka, převyprávění Krásky a Zvířete, které toho nenabídlo o moc více než Disney (stále jsem podvědomě čekala na mluvící nábytek). Navíc dějová linka s ptákem Ohnivákem mi tam přišla spíš do počtu a autorka místo něho mohla použít téměř cokoli jiného.
Poslední poznámka patří zasazení příběhu do středověkého Ruska. Tohle zasazení mi přišlo trochu zbytečné a o to více opomíjené, mnohem více bych uvítala neupřesněnou lokalizaci. Nemluvě o tom, že mě neustále rozčiluje, jak si autoři (především ti američtí) myslí, že nejvíc ruská jména jsou Vasilisa a Ivan.
ako dobrý, ale bylo tam moc dramatu najednou a milostný trojúhelník. Na což nejsem u Kasie zvyklá a ani si zvykat nechci (na to jsou tu jiní, třeba Katie McGarry je odbornice na rodinná dramata). Kasie West má i lepší, třeba PS.
Podvědomě jsem celou dobu očekávala mimozemšťany, což se nakonec nestalo, na druhou stranu to nebylo vůbec na škodu. Kniha je svižná, napínavá a hlavně má neuvěřitelný smysl pro humor. Hlavní postava je boží, sarkastická a tak nějak geniální. Sice je v knize hromada technických popisů a postupů, ale všechno je vysvětleno tak hezky po lopatě, že si z fleku můžete v ložnici vytvořit vlastní bramborovou farmu. I když trochu tušíte, jak to skončí, sledovat průběh toho všeho je prostě neuvěřitelný.
Ačkoli to může vypadat, že je Illuminae populární právě kvůli své neotřelé formě, opak je pravdou. Illuminae je sci-fi smršť akce a zvratů, stříká tam krev a hlavně je tam naprosto výborně zpracovaná umělá inteligence, kterou budete milovat a nenávidět. Vztahy mezi postavami sice nejsou moc uvěřitelné, na druhou stranu to kompenzuje vytvořený svět. Na formu si musíte trochu zvyknout, ale i když je to bichle, čte se to hrozně rychle.
430 stránek na jeden zátah. Takhle dobrý to bylo. Nevím, na co čekáte. Mazejte to číst. (I když Illumiane bylo o vlas lepší. A rozhodně o jeho větší masakr - v tom krvavém slova smyslu). Chci Obsidio. Teď. Hned.
Začneme rovnou upřímně. Příběh o kyborgské Popelce, hackerce Zlatovlásce, pilotce Karkulce a princezně Sněhurce (ok, to posledí zní docela v pohodě) může znít jako parádní průšvih. Opak je ale pravdou. Marissa Meyer vytvořila něco neskutečného. Dokázala vytvořit neuvěřitelně komplexní a promyšlený svět, ve kterém se myslelo snad na všechno. Každá postava byla úplně jiná, vyvíjela se, měla stinné i světlé stránky a co víc, chtě nechtě jste si ji museli zamilovat. Přestože se jednalo o stoprocentně sci-fi příběh i prostředí, nějakým záhadným způsobem působil neuvěřitelně realisticky. A tohle všechno se vešlo do čtyř dílů parádní futuristické sci-fi.