Kaja1 komentáře u knih
Tak tento díl se četl mnoho lépe než ten minulý. Bylo tu krásně popsáno soužití a střet různých komunit na malém městě. Člověk se hodně dozví o životě a hierarchii v arabské rodině. Už se těším na poslední díl.
Na povrch se dostávají dávno zapomenuté oběti o to překvapivější je pachatel, i když jsem ho ke konci nějak tušila. Knížka má spád pořád mě to nutilo podívat se na konec knihy, ale vydržela jsem. Jen ten Ken a Barbie mi připadali zbyteční.
Kniha je o tom, že lásce se neubráníš. Měli v zivotě jasno, ale přesto jim okolnosti nebyly nakloněny. Když si ke knize pustíte v ní zmiňované písně je to pravé čtení na pošmourné odpoledne.
Kniha nás zavedla do roku 1920 do Ameriky, kde navzdory prohibici vzkvétá obchod s pálenkou. Na pozadí nelítostného boje mezi různými gangy se odehrává romantická linka mezi Thatcherem a Laurel. Zase kousek americké historie, která stojí za přečtení.
Útlá knížečka, kterou slupnete jako malinu mi připomněla naše letní putování po Bretani. Pri čtení o Paříži, jsem ráda, že jsem ji navštívila před 20 lety a v květnu, v létě to musí být fakt peklo a k tomu ty fronty a s malými dětmi, opravdu autorku i manžela obdivuji a držím palce na další putování.
Byl to pěkný příběh, postupně se před námi odkrývá tajemství starého domu a jeho obyvatelek někde v Cornwallu. Na konci se všechno uzavře.
Kniha se četla dobře, střídaly se dvě časové roviny. Musím poctivě říct, že Cheska byla na zabití, nechápu její kariéru u filmu s její diagnózou. Vždyť to není snad ani možné, aby to nikdo nepoznal. Je zde ukázáno jak je svět showbyznysu a sláva vrtkavá, a kdo s tím neumí zacházet, ne vždy dobře skončí. A taky hezká tvář a trocha lichocení dokáže s muži divy.....
Z toho čtení na mě padala taková beznaděj. Obdivuji spisovatelku, že se dokázala vžít do takových , promiňte mi ten výraz, "bezmozků". Ale, co vyroste z těch dětí....opravdu nevím, co dál k tomu říct.
Bylo to smutně čtení o odcházení a odchodu milovaného člověka okořeněného trochou sexu. Jednou, aspoň pro mě, stačilo.
Bylo to pěkně završení osudů všech hlavních postav. Vše se vyjasnilo a každý mohl začít žít svůj pohádkový život. Postava Dáši celou knihu oživila. Jen mi vadily chyby v překladu, mluvila žena a přitom byl použit mužský rod a naopak. Jako odpočinková četba dobré.
Je to knížka na pohodu. První jsem začala číst druhý díl, ale pořád tam byly odkazy na minulost, tak mi to nedalo a přečetla si první díl. Něco tam bylo k neuvěření, také vše dopadlo ideálně, ale tak nějak taková kniha k letnímu času patří.
Nemůžu říct, že by mě to uchvátilo. Strašně se mi to vleklo. Pěkné bylo prostředí knihkupectví a společenství lidí, kteří zde pracovali a těch, kteří se tam scházeli. Snad Charlotte konečně našla, daleko od domova, štěstí.
Opět pěkná detektivka, kde nebylo o překvapení nouze, ať už se jednalo o vyšetřování nebo o soukromý život vyšetřovatelky Karen. Doufám, že bude další pokračování.
Potřebovala jsem něco na odlehčení, a to jsem dostala. Sice to skončilo moc ideálně a nedovedu si představit, že by ženy v Austrálii byly tak velkorysé, ale co já vím? Jako oddechová dobré.
Obdivuji odvahu Majdy, zajímalo by mě, kde je hranice přes kterou by už nešla. Jako sama cestovat po zemích jako Bangladéš, klobouk dolů. Já vím, že člověka může někdo ohrozit kdekoliv, ale přesto bych se v takové zemi s muži necítila bezpečně, ještě s nimi jít k nim domů. Poslouchala jsem jako audioknihu na rádiu Wave.
Posloucháno jako audio na ČR. Pěkně jsem si zopakovala historii vlády Marie Terezie, i když v těch jejích dětech se ztrácím.
Bylo to šílené, stejně jako pomyšlení, že takováto zvěrstva páchali lidé, kteří hlásali lásku k bližnímu svému. Člověku hlava nebere, jak někdo může tak ubližovat malým, nevinným dětem. A že takové ústavy existovaly ještě v 60. letech minulého století. Jak se říká v Otčenáši... odpusť nám naše viny...jsou věci, které, při nejlepší vůli,odpustit nejdou. Celý příběh měl pro mě překvapivě vyústění.
Miluji cestování, a aspoň s knihou se dostanu na místa, která už nikdy nenavštívim. Líbilo se mi, že kniha je tak optimistická, i když někdy zažívali horké chvilky, z knihy na vás dýchne pohoda a radost z cestování a o tom poznávání cizích zemí je. Držím palce na dalších cestách. A ty krásné fotografie, to je velký bonus této knížky.
Chtěla jsem něco na odlehčení, ale tohle bylo na mě moc, nevím, sladké, nereálné....
Tak si čtete, užíváte si nádherné přírody Galapág, kde jste uvízli v době pandemie a říkáte si, možná to nebylo špatné ocitnout se v té hrozně době mimo civilizaci. A najednou střih a vy se ocitnete ve světě roušek, zákazů, uprostřed New Yorku. Já jsem tak ráda, že si o té době můžu už jenom číst. Je to kniha o tom, jak nás a naše okolí pandemie změnila, život Diany a Finna už nikdy nebyl stejný, jako před pandemií...Holka měla odvahu a snad se jí ten životní kotrmelec vyplatil.