kaja77 komentáře u knih
kniha mně v podstatě bavila, ale čekala jsem víc. přiznám se, že jsem zpočátku tápala v tom kdo je kdo... chvílema jsem měla pocit, že se příběh dost vleče. byla jsem ale zvědavá kdo je vrah :) tak jsem to překonala a dočetla.
Bylo to bezvadné čtení, úplně jiná kultura, zvyky. moje fantazie jela na plné obrátky, když jsem četla o kimonech, která si gejši oblékají, o svátku sakur, o Gionu .. z mně paráda mohu jen doporučit
Takové schopné, hezké, chytré holky a tak moc se neměly rády. Mě se to strašné těžko četlo to jejich sebeničení a soužení pro takového joudu.... bože
Páně Palánovy knihy rozhovorů mám ráda. Velmi mě zaujal příběh Sieglinde, jakožto Němky v českém prostředí po II.sv.válce. vyprávění Anety mě taky zajímalo, prostředí ve kterém vyrostla, vše co zažila, jak přemýšlela atp. je pro mě úplně jiný vesmír a díky za možnost do něj nahlédnout. Moc jí fandím a věřím, že se jí vede dobře. Nevidomá hrdinka na mě působila tak neskutečně podivně, takový pošuk, že ani nevím jestli jsem ji to vyprávění úplně věřila. Velmi nesympatická mi byla ta první hrdinka Míša, která se pyšní tím, že si všechno vyřve. Jako taky zajímavé prostředí ve kterém působila, ale pro mě to je taková chlubilka, nafoukaná. Každopádně rozhovory se četly skoro samy :) a byly to zajímavé sondy do osudů lidí.
Sladká limonáda v historických kulisách... ale příběh to mělo zajímavý a člověk chtě nechtě nakonec fandil straně Izabela:)
A mě to bavilo a to celkem hodně...jako jo, je to limonáda, ale ona i ta limonáda prostě občas přijde k chuti. Přiznám se, že jsem dost fandila Charlottině manželství a ten závěr mě nepotěšil.... ale byli jsme letos na dovolené v okolí Gdaňsku, v Polsku jsme byli na prohlídce historického panského statku s okolním hospodářstvím ( a ta budova vypadala téměř stejně jako ta na obálce knihy)a tak jsem ten příběh viděla v barvách. Jako relax mohu doporučit. Chov děti v té době byl dost odlišný od některých idealizovaných pocitů dnešních lidí... že prý matky kdysi trávily s dětmi mnohem víc času... akorát že vůbec. Ani ty zámožné ani ty nejchudší
Allende je moje velmi oblíbená spisovatelka a nezklamala. Příběh stíhal příběh, neuvěřitelné doprovázelo podivné. Osudy jednotlivých postav byly barvité, zábavné a místy i exotické. Pobavila turecká svatba, zasmála jsem se při popisu telenovely :) trochu mi opadla pozornost a nadšení v závěru(partyzáni apod) ale jinak super
Na knížku jsem se moc těšila, vzhledem k tomu, co jsem četla o autorce jsem upřímně chtěla poznat, co ji v dětství ovlivnilo, že se dnes cítí nebinárni. Ovšem téměř celou dobu čtení jsem se nedokázala povznést nad pocit zhnusení. Otec, veterinář, bratr prostě bleeee. Hnus. Ta dívka Bunda byla taky extrémně divná od mala. Její fascinace prdkami mi fakt nedělala dobře. Prostě fuj. Rodina a její stav po neštěstí to bylo taky neskutečné a k tomu všemu ta faleš reformované církve a biblické verše vhodně vybrané pro každou situaci ...
Kniha mě zaujala, je poznat, že autor je básník, jeho intenzivní vnímání situaci, pachů, hry světla..velmi citlivý člověk. Já jen nemůžu pochopit, proč se člověk, který zažívá tak těžkou šikanu nedokáže svěřit. Matce, učitelce... jakože opravdu reálně mají děti pocit, že si to zaslouží a musí to vydržet? Velmi mě zaujala i ta myšlenka o vzpomínkách...je to fakt pravda, že každý ze zúčastněných si věci pamatuje po svém, zaměřuje se na jiné detaily, určité věci zase vytěsní... Každopádně jen pro upřesnění...autor je citlivý básník, proto si asi nedokáže představit, že by pracoval v továrně... ale třeba pozice jeho matky v té "čisté montáži" je naprosto VIP dělnická pozice, jedná se o naprosto odbornou práci, jako třeba kardiochirurg, kde člověk získává zkušenosti léta a je obtížně nahraditelný...firma by zrovna tyto zaměstnance nepropustila...to je něco jako firemní poklad. Manažera nahradíš, řidiče nahradíš, účetní taky, ale nenajdeš jen tak někoho kdo dokáže to co matka autora...
Kniha mě velmi zaujala. Lotyšsko je pro nás neprobádaná země a tak jsem velmi uvítala tuhle skvělou exkurzi. Každopádně život s psychiatricky nemocným člověkem je velmi náročný. Dcera z tohoto příběhu byla naprosto skvělá, obdivovala jsem ji.
Moc se mi líbila část knihy popisující dětství Petry... pořád jsem čekala, že se výhybka příběhu přepne a podrobně se seznámíme s osudem otce i matky během války...a ono to proběhlo spíše v náznacích. To podrobnější odhalení osudů rodičů mi tedy v knize trochu scházelo. Ale ano, celkově to bylo moc fajn. Pro mě jako matku, byl naprosto nepředstavitelný postup matky Petry - tj. nechat své dítě celé prázdniny v tak nelaskavém prostředí i přesto, že věděla, že se dcera trápí, že chce domů, že na ni nejsou hodní... bylo to pro mě moc náročné to "pobrat". Knihu si zařazuji do čtenářské výzvy 2024, kniha kde někdo zabloudí nebo se ztratí...
Nezáleží na tom, kým zrovna Jaša byl (jako kejklíř i jako záletník jel na 100 procent, jakmile se z něj stal kajícník tak jím byl stejně naplno, se vším všudy). Jinak kniha je krásnou exkurzí do židovského světa, tentokrát i do jiných společenských vrstev než bývá u Singera obvyklé (zlodějíčci, podvodníci, temná část Warszawy plná lehkých ženštin apod.) ten popis nočních ulic v té pochybné čtvrti byl dost věrohodný, asi jsem cítila i ty splašky. Celou knihu jsem poměrně dost litovala jeho hodnou, schopnou, samostatnou, oddanou a věrnou manželku Ester, té mi bylo velmi líto. Takové třeštidlo si vzala a tak trpně to snášela. Chudák
to jsou totálně nádherné obrázky. já i náš syn jsme se nad těmi obrázky přímo rozplývali. ono se tak dá krásně s dítkem pokecat o tom které zvíře kde jak a proč spí ... velmi doproučuji
Pět hvězdiček bych určitě dala za obsah knihy, to je opravdu zajímavé, objevné a poučné čtení z končin, kam se člověk běžně nedostane. Čtení protkané autorovými znalostmi historie, skvělou znalostí místních poměrů, v zajímavém koktejlu s postřehy, názory a viděním světa místních lidí, které měl autor během svých cest příležitost poznat. Bylo velmi zajímavé, jak autor, znaje dokonale náturu a pohled obyčejných Rusů na věc už před několika lety předvídal hrozby, které hrozí Evropě, všechnu tu ukrývanou zlost a naštvání na všechny. Kritická musím být tradičně k technickému provedení knihy, stejně jako první díl se opravdu nepovedly ty fotky - ač velmi četné fotopřílohy, tak to grafické nezvládnutí formátů a poměrů mě u knihy z vyšší cenu opět zaskočilo. škoda. jinak bych celkově jen a jen chválila :D
Knihu jsem si užila ve formě audioknihy. Byl to zážitek. Stejně jako na ostatní pod tímto mým komentářem, na mě působila směska báječného židovského humoru, smutku, trápení, nespravedlnosti, nadhledu, naděje, beznaděje, lásky apod. k vyhledání příběhu o mlíkaři Tovjem a jeho zlaté ženě Goldě mě přivedlo divadelní představení šumař na střeše, které jsme nedávno viděli. Všem doporučuji jak divadlo tak knihu. Jako malá ukázka požehnání policajtovi, který Tovjeho přišel vyhnat z vesnice, museli všechno nechat a opustit vesnici do tří dnů : "uctivě za ty tři dny děkuji , kéž bys měl tři roky štěstí a blahobytu, kéž ti pánbůh nastokrát oplatí za tu štastnou zprávu, kterou jsi mi přinesl do domu, at ti neschromne kobyla a do uniformy se ti nedají moli, at se ti dostane tolika vyznamenání až přes ně přepadneš na hubu"
Příjemné čtení pro dámy, splněny úkol čtenářské výzvy - kniha, která je součástí série. Teta byla přímo pohádkově zlá, chudinka Eve ukázková Popelka...no limonáda jak se patří
Chtěla jsem relaxační čtivo a tato kniha byla dobrá volba. Příjemné čtení. Musím se zapsat do pořadníku na druhý a třetí díl v naší knihovně:) každopádně závěr z knihy je ten, že nejde všechny házet do jednoho pytle, ani Němci nebyli všichni milovníci Hitlera a člověk si rozšířil obzory v poznání, že to během války neměli snadné ani obyčejní Němci a po válce pak už vůbec ne. Nikdy předtím jsem se takhle na věc nedivala.
Na jednu stranu mě to zajímalo, na druhou stranu jsem už to strašně chtěla mít za sebou. Je to zvláštní kniha, bohužel neznám francouzské reálie, takže spousta jmen herců, hlasatelů, hudebníků a politiků, na které Annie vzpomíná, šla tzv. mimo mě. Během čtení jsem vnímala, jak byl západ o celá desetiletí napřed a jak jsme pak živelně všechno doháněli a vlastně stále doháníme a to ve všech sférách života (respektování vegetariánů v r. 70, kult mladistvého vzhledu, hypotéky na 20 let apod)..jinak kniha celkově je podle mě spíše náročné čtení..kdo hledá příběh, děj, nebo nedej bože akci, ten pravděpodobně bude zklamaný
musím přiznat, že jsem sáhla vedle. kniha mě poměrně lákala, ale byla jsem dost zklamaná. prostě jsem se nudila a měla jsem neodbytný pocit že to je o ničem... že se příběh, který by měl velký potenciál,plácá jako kapřík na dně ve vypuštěném rybníce
Kniha byla skvělá. Osud babičky, matky a spisovatelky v jedné knize.... takové podbrdské ženy na švédský způsob. Je velmi zajímavé sledovat jak se v průběhu času měnil život lidí (žen) nároky na ně apod. Moc doporučuji