kalinkacz komentáře u knih

Zuzana Dostálová patří už několik let mezi mé nejoblíbenější autorky.
Každou její novinku vyhlížím s otevřenou náručí.
Karneval zvířat nebyl výjimkou... O to víc mě mrzí, že se musím přiznat, že mě kniha lehce zklamala. Ze všech, co jsem od autorky doposud četla, je tato nejslabší.
Jedná se o příběh houslisty, který prochází krizí kariérní i středního věku.
Nebylo to špatné čtení, to rozhodně ne, příběh plynul, byl reálný i čtivý. Jen se mě tolik nedotknul což vím, že jiné knihy autorky dokázaly.
Za sebe tedy více doporučuji Soběstačného, Hodiny od Ašera a taky autorčinu prvotinu Proč všichni odcházejí, která letos vyšla v novém vydání. Všechny byly 5* záležitostí.

2 24.02.2024

Tak jo, objevila jsem svou novou guilty pleasure!
Twisted Love: Láska na ostří nože je prvním dílem volné čtyřdílné new adult romantické série. Upřímně, naposledy jsem takhle propadla čtení Papírové princezny od Erin Watt.
Tahle kniha byla vlastně kombinací mnoha nelogických zápletek a prvků, které bych v jiných knihách zmínila jako negativa - toxický vztah, kriminální minulost, únos, nevyřešené věci z minulosti a hodně erotiky.
Nevím ale jak to Ana Huang udělala... Já totiž nebyla schopná přestat číst a byť jsem si po dočtení řekla, jak to bylo nereálné a překombinované jako třetí díl Padesáti odstínů šedi, tak jsem si šla hned objednat další 2 díly.
Není to vysoká literatura, absolutně není, ale jako oddechovce jsem jí naprosto propadla.
Nečekala jsem to, ale pokud hledáte něco, u čeho po práci naplno vypnete, tak Twisted série! Ano!
P. S. Ty další dva díly jsou lepší!

2 18.02.2024

Mozaika duše byla super!
Tomáše Kvapilíka dlouho sleduju, baví mě i Chill Out podcast! Proto jsem byla hodně zvědavá na Tomášův knižní debut...
Mozaika duše se věnuje jednotlivým částem naší duše, co nás tvoří a formuje a jak jednotlivé části můžeme ovlivňovat a k čemu nám mohou být dobré. Kniha se zaměřuje například na oblast vztahů, stresu, deprese, úzkostí...
Sama jsem byla nejvíce zvědavá na část o úzkostech a depresích, ale i ostatní byly nesmírně zajímavé.
Tomášovi se totiž podařilo každou část knihy originálně rozdělit, vždy v ní bylo něco odbornějšího, ukázky z praxe, osobní příběh, odkaz na youtube video i praktické úkoly.
Za mě je Mozaika duše ideálním pomocníkem pro někoho, kdo toho o lidské duši zatím moc neví a rád by o ní něco zjistil nebo třeba lépe pochopil osoby ve svém okolí, které si něčím prošly nebo procházejí, jelikož v knize jsou i praktické rady, jak člověku v určitých situacích pomoci. Sama bych ve svém okolí našla hned několik lidí, u kterých bych si přála, aby si knihu přečetli...
Pro mě sice některé věci v knize nebyly úplně nové, ale zároveň oceňuji zajímavé informace, grafické zpracování a osobní přístup autora.
Mozaiku duše tedy rozhodně, rozhodně doporučuji!

2 14.12.2023

Spřízněné duše jsou young adult contemporary novinkou, která mě okouzlila svou obálku.
A čtení jsem si rozhodně užila!
Jasně, ne vše je v ní úplně originální, ale je to milý příběh o přátelství, které se začne po letech obnovovat.
Na rozdíl od jiných youngadultovek mi přišlo, že tady se nic neuspěchalo, postupné vytváření vztahu dávalo smysl a za to jsem byla moc ráda. Líbilo se mi, jak autorka pracovala s tématem rodiny a rodinného zázemí, což je za mě něco, co je v YA knihách potřeba.
Zároveň to není žádný hluboký příběh, ve kterém je třeba hledat nějaké složitosti. Je to prostě dobře napsaná YA oddechovka, která mě bavila, ale za x měsíců si už ze čtení nejspíš moc pamatovat nebudu...

2 02.12.2023

Nicholas Sparks je pro mě králem romantiky! Jeho knihy čtu od mých 14 let a všechny miluju. Může napsat prakticky cokoli a já si to vždy s nadšením přečtu.
Země snů je jeho letošní novinkou a já se nesmírně na čtení těšila. Od autora jsem četla přes 20 románů a všechny mají jedno společné - nejsou to jen obyčejné romány plné lásky, ale vždy mají nějaké poselství, zpracovávají vážnější téma... Za to si autora moc vážím.
Tato novinka je vlastně typickou ukázkou autorovy tvorby: 2 dějové linky a jejich nečekané propojení.
Když jsem knihu četla, tak jsem měla vážně radost, že čtu román, který od autora ta dobře znám. Pak jsem si ale uvědomila, že tím, že je to ten "klasický Nicholas Sparks", tak čtu vlastně něco, co jsem už četla... Navíc propojení obou linek za mě bylo tak jednoduché a snadno odhadnutelné...
Nemohu tvrdit, že jsem vyloženě zklamaná, pořád je to román skvěle napsaný, ale vím, že mě autor dokáže dojmout a pohltit mnohem více.

2 18.11.2023

Alice Oseman jsem samozřejmě (jako drtivá většina všech ostatních) začala číst díky komiksu Srdcerváči (do toho jsem se ale pustila dřív, než vyšel seriál)! Od té doby jsem přečetla ještě román Radio Silence a Bez lásky (moc doporučuju!), no a díky novému vydání autorčina debutu jsem se po 2. sérii Srdcerváčů pustila i do Solitaire.
Takhle - kdyby hlavní hrdinkou nebyla Tori, kterou jsem si v seriálu moc oblíbila a zajímal mě její příběh, tak by mě kniha asi tolik nebavila. Takhle jsem si čtení ale moc užila!
Musím vyzdvihnout, že na debut je kniha napsaná opravdu čtivě a zase kvituju, že autorka opět otevřela důležitá témata.
Sice to mělo pár much a Bez lásky je za mě lepší, ale i tak můžu knihu doporučit.

2 24.08.2023

Recept na lásku je přesně ten typ jednohubky, kterou si přečtete, když dokoukáte Srdcerváče a hledáte něco podobného, co vám vykouzlí úsměv na rtech.
Komiksy moc nečtu, ale tenhle jsem si vážně užila a dokážu si představit, že když budu mít špatnou náladu, tak po něm sáhnu znovu.
Nečekejte od čtení nic přelomového, prostě milou YA LGBT contemporary se skvělými postavami a nečekaně božím prasetem (kdo četl, ten ví).
Takže za mě moc fajn!

2 20.08.2023

Malin Persson Giolito, švédská autorka krimi, pro mě nebyla před svou letošní novinkou neznámá. Četla jsem od ní už před lety thriller Tekutý písek a ten mě bavil!
Na její další knihu jsme si chvíli počkali... Byla jsem proto moc ráda, když se ke mně novinka Vysvoboď mě dostala jako reading copy.
Příběh je to dost drsný, až autorku obdivuju za to, jak místy až brutální scény dokázala napsat. Bavilo mě město, téma dětského přátelství i jakéhosi tajemna...
Ale... Oproti Tekutému písmu jsem nebyla moc napjatá a místy mi příběh přišel lehce natahovaný... Podle recenzí vím, že jsem skoro jediná, ale tak to prostě je.
Pokud máte rádi thrillery, které postavy vůbec nešetří, pak novinku Vysvoboď mě zkuste.

2 03.08.2023

Detektivky prakticky nečtu, jsem spíš ten thrillerový příznivce, kterého baví zvraty a ne dlouhá vyšetřování.
Poslední roky se ale rozmohl žánr tzv."Feel Good detektivek" a já si řekla, že bych mohla po roce, co jsem si přečetla první (Smrt přichází na prohlídku) přečíst nějakou další. Ne, že by mě ten žánr nějak chytnul, ale říkala jsem si, že mi vystoupení z mé komfortní čtenářské zóny prospěje a přece jednou musím najít nějakou detektivku, která mě chytne.
Každý z mé rodiny někoho zabil to ale nebyla... Takhle - příběh je to originální, resp. stojí a padá s neskutečně božím vypravěčem, který si se čtenářem dělá co chce. Prozradí mu, na jakých stranách někdo zemře, sem tam vyzradí něco, co měl říct až na konci a ještě to čtenáři přizná... No zkrátka to bylo super!
Zároveň jsem si ale při čtení potvrdila, že tyhle pomalejší napínavé příběhy mě prostě nebaví tolik, jako dobrý thriller. Je to samozřejmě subjektivní a znám čtenáře, které tahle novinka bavila, jen to nejsem zrovna já.
Pokud máte rádi odpočinkové detektivky, pak budete asi spokojení. Já se ale vrátím zase ke svým psychothrillerům a thrillerům jako takovým.

2 02.07.2023

Když čtete od jedné autorky už čtvrtou knihu, která spadá do stejného žánru (young adult contemporary), tak přesně víte, co čekat.
Já věděla, že dostanu zase moc fajn oddechovku, ve které nebude chybět romantika, spousta vtipných momentů, chatové konverzace a v případě této novinky i spousta funko figurek!
Jsme nevyhnutelní je příběh o druhé šanci, novém začátku a spoustě hudby! Obrovské plus má za mě Ola (autorka) za hudební výběr v knize, protože jsou tam moji milovaní Coldplay (People of the Pride forever!).
Jedná se už o v pořadí čtvrtou knihu, která volně navazuje na tři předchozí, proto doporučuju číst je všechny popořadě.
No a moje hodnocení? Fajn oddechovka a pokud mám srovnávat, tak u mě stále vedou Letní noci.

2 17.06.2023

Panda a dráček byla nádherná kniha! Samozřejmě mi tedy nemohlo doma chybět "pokračování" s názvem Cesta (knihy ale můžete číst i nezávisle na sobě).
Naši hlavní hrdinové se v této krátké knížečce vydávají na dlouhou cestu přes řeku a po cestě opět rozmýšlení o životě, štěstí, smutku, přátelství i naději. Stejně jako v předchozí knize autora i zde na vás čekají úžasné ilustrace. Ano, zase si připravte lepíky.
Cesta je kniha, která vás pohladí po duši a do které můžete kdykoli nakouknout a bude vám hezky. U mě sice z podobných knih stále vede Chlapec, krtek, liška a kůň, ale i Panda a dráček je prostě parádní!

2 07.06.2023

Pokud hledáte ultimátní letní oddechovku, která je young adult, contemporary a LGBT, tak jste ji právě našli!
Léto mezi řádky je neskutečně milý letní příběh, který vám předá španělskou atmosféru a do toho se seznámíte s pár skvělými postavami!
Do takové knihy nejdete s tím, že byste netušili na straně 15, jak to dopadne, ale jdete ji číst, protože chcete vypnout a naladit se na léto (jako už ta nádherná obálka volá léto léto).
Příběh je krátký, roztomilý a osobně mě nejvíc bavily momenty v počátku, kdy se hlavní hrdinové nemohli vystát.
Léto mezi řádky není nic náročného, ale já dostala přesně to, co jsem čekala a jako krátkou a svižnou oddechovku/jednohubku mohu doporučit.

2 04.06.2023

Dračí královna mě utvrdila v tom, že William Andrews je můj nový oblíbený autor historických románů
Po jeho první knize Dcery dvouhlavého draka jsem sáhla úplně neplánovaně a dala jí 5
Dračí královna vypráví příběh poslední korejské královny Min. Je to příběh silný, srdcervoucí, dojemný
Královnu Min si zamilujete pro její statečnost, sebejistotu i touhu jít si za svým! Osud k ní byl nelítostně krutý a vy jen při čtení doufáte, že se na ni alespoň trošku usměje štěstí.
No nebudu vám lhát, prožívala jsem každou stranu a za sebe (člověka, který historických románů zase tolik nečte) Dračí královnu mohu maximálně doporučit.

2 11.05.2023

S tvorbou Erin A. Craig jsem se setkala poprvé před 3 lety, když jí u nás vyšel Dům soli a smutku. To bylo totiž ta skvělé čtení! Originální, temná a atmosférická youngadultovka, na kterou si velmi dobře pamatuju i nyní, tak dlouho po dočtení...
Drobné protislužby vypadaly podobně skvěle a za mě jsou jen o malinko slabší, než autorčina předchozí kniha - to hlavně kvůli délce, klidně mohl být příběh kratší. Jinak je ale kniha opět nesmírně originální, atmosféra nemá chybu a postavy mě bavily.
Autorka mi znovu potvrdila, že její knihy jsou v žánru young adult fakt super a těším se, co dalšího napíše. Mě prostě baví a doufám, že vás taky (nebo minimálně bude)!

2 07.04.2023

Skryté obrázky jsou mysteriózním thrillerem, který mě zaujal svým zpracováním a také tím, že získal ocenění Goodreads Choice Awards v kategorii Nejlepší horor.
O tom označení horor bych tedy za sebe trošku pochybovala, jsem velký strašpytel a při čtení jsem se moc nebála, ale mysteriózní thriller s hororovými prvky je to určitě.
Příběh je vlastně velmi jednoduchý chůva hlídá malého chlapce a ten začne kreslit děsivé věci. Nicméně to, jak příběh graduje a napětí se stupňuje nemá chybu. Zápletky jsem neodhadla a co bylo vlastně naprosto na celém čtení nejlepší jsou kresby chlapce, kterými je celý příběh doplněn.
Já se bavila, nechtěla jsem knihu odložit a během dvou večerů jsem měla přečteno. Jasně, nějaké výtky bych našla, ale zároveň pro mě kniha splňovala přesně to, co jsem od ní očekávala.

2 06.04.2023

Na Noc zázraků jsem se velmi těšila! Příběh Arthura Truluva byl neskutečně milý a moc mě bavil, připomínal mi Muže jménem Ove od Fredrika Backmana.
Noc zázraků je volným pokračováním Arthura, není třeba mít Arthura přečteného, ale osobně to doporučuju, jelikož budete poznávat postavy a taky se příběh věnuje i tomu, jak Arthur skončil...
Kniha se točila více okolo dění v městečku (za což jsem byla moc ráda) a taky okolo vaření, hlavní hrdiny a pár jejích přátel. Bylo to milé, dobře napsané a dojemné čtení.
Autorka se stala mojí oblíbenou a těším se na cokoli dalšího, co napíše.

2 21.02.2023

Po této knize jsem sáhla vlastně úplnou náhodou (díky anotaci), autorku ani její tvorbu jsem neznala.
Příběh se věnuje velmi důležitému a pro každého z nás známému tématu - péče o starého člověka a jeho možné odcházení... Kniha je napsaná velmi jednoduše a i vzhledem k těžkému tématu, které zpracovává se čte sama. S hlavní hrdinkou by se ledaskdo dokázal ztotožnit (včetně mě).
Jen se tedy přiznám, že na mě asi jako celek kniha nezapůsobila tak, jako na ostatní. Myslím si, že na to může i to, že těsně před ní jsem četla novou Petru Soukupovou a její Nikdo není sám, kde bylo obsaženo podobné téma a ten příběh mě opravdu dostal a tak je možné, že důsledkem je tento můj pocit z Tátova indiánského léta.
Kniha za přečtení ale rozhodně stojí! To ano!

2 29.01.2023

Od Matta Haiga jsem četla jako první knihu jeho Půlnoční knihovnu, která byla v jednu chvíli u nás i v zahraničí všude. Ta nebyla špatná, ale přišla mi, že se často točila v kruhu. Mnohem víc se mi ale líbila jeho loňská novinka The Comfort Book (v češtině Kniha útěchy).
Ta není beletrie, nýbrž knihou myšlenek, ke které má samotný autor osobní vztah - jsou to věty a texty, které jemu samotnému přinášejí útěchu a doufal, že to samé přinesou i čtenáři. Já musím říct, že za mě cíl knihy byl splněn. Je to kniha, kterou jsem si lepíkovala a vím, že se k ní budu hodně často vracet.
Za sebe určitě doporučuju a těším se na další autorovu tvorbu (která je opravdu rozsáhlá).

2 19.01.2023

Přiznám se, že na knihy o cestování moc nejsem. Když si přečetla anotaci knihy, tak jsem si řekla, že to zní tak zajímavě, že to prostě zkusím. A ano, bylo to opravdu hrozně fajn a zajímavé čtení. Nemůžu sice říct, že by mě bavily všechny části knihy stejně, ale příhody z autorových cest byly naprosto skvělé.

2 27.12.2022

Bridgertonovi I: Vévoda a já byly asi zatím největším vystoupením z mé komfortní čtenářské zóny tohoto roku. Červená knihovna totiž není nic pro mě, to moc dobře víte. Zároveň ale musím přiznat, že jsem dostala to, co jsem čekala - průměrně, čtivé a oddechové čtení. Jop, není to nic světoborného a u některých milostných scén jsem se i dost pousmála. Pokud ale romantiku a dvoření milujete, tak věřím, že budete spokojení.