kalinkacz komentáře u knih
Poslední roky určitě nepatřím mezi velké čtenáře young adult fantasy, spíš naopak... Když ale loni na podzim vyšla Beladona, tak jsem se nechala zlákat krásnou obálkou a ořízkou... A byla jsem nadšená! Skvělé, atmosférické, temné a originální!
Pokračování s názvem Purpurea jsem tedy vyhlížela s otevřenou náručí.
Kniha je to opět překrásná, jak svou obálkou, tak i ořízkou.
Příběh navazuje tam, kde první díl skončil a určitě nelze začít až tímto dílem. Druhých dílů sérií se dost obávám, bývají výplňové. Pro Purpureu to ale neplatí! Ta je stejně skvělá jako Beladona. Hlavní postavy zbožňuju, atmosféra opět neměla chybu a pokud po knize sáhnete, když bude za okny tma a zima, tak budete nadšení, jak na vás vše v knize doslova dýchne...
Já jsem nadmíru spokojená a zároveň překvapená, že mě tak moc chytla tato young adult fantasy série. Doporučuju.
P. S. Třetí díl se již plánuje k vydání.
Tak to Martin Moravec dokázal i popáté!
Bylo nás mnoho, kdo jsme netrpělivě čekali, až se dozvíme, s kým Martin napíše svůj další knižní rozhovor. Po různých profesí přišla taková, o které jsem třeba já (a vím že nejsem sama) vůbec neslyšela.
Elitní vyjednavač... kdo to je? Kolik lidí má takové povolání na světě? Moc ne! Ale Adam Dolník ano!
V novince Svět elitního vyjednavače se o této profesi dozvíte úplně vše, co by vás mohlo i nemuselo napadnout.
Stejně jako u předchozích knižních rozhovorů jsem i v případě tohoto šla večer pozdě spát a dozvěděla se takovou koupu nových informací...
Knižních rozhovorů jsem přečetla už celou řadu, ale stále si stojím za tím, že ty od Martina Moravce jsou prostě nejlepší.
A doufám, že tím pátým autorova cesta nekončí, protože už teď se nemůžu dočkat, s kým napíše rozhovor příště.
Na závěr jen dodám, že Svět elitního vyjednavače je stejně jako všechny ostatní rozhovory Martina Moravce perfektním a hlavně univerzálním vánočním dárkem, který potěší každého (i nečtenáře).
Od arménské autorky Narine Abgarjanové jsem loni četla román Čtyři ženy a jeden pohřeb, který se mi moc líbil. Když se mi tedy do rukou dostala novinka Žít dál, tak jsem věděla, že si od ní určitě musím přečíst něco dalšího.
Žít dál je povídkovou sbírkou, která vás přenese do arménského městečka poznamenaného první světovou válkou. Všechny texty tvoří jakousi mozaiku, která vám přiblíží, jak se tamním lidem žije, co po válce prožívají a jak se vyrovnávají s traumaty, která v nich válka zanechala.
Při čtení jsem se do arménského městečka skutečně přenesla, autorka mě svými popisy okouzlila a atmosféra udělala také své. Čím více máte z knihy za sebou, tím více se vám dotváří obraz celého místa. Samozřejmě se mi některé povídky líbily více, jiné méně... ale jako celek to bylo vlastně moc fajn čtení.
Lauren Asher pro mě byla objevem loňského roku!
Její série "Miliardáři z Dreamlandu" jsou opravdu hodně "vyhypovaní" v zahraničí... Když jsem přečetla loni první díl Láska mezi řádky, tak jsem byla i přes velká očekávání opravdu nadšená. Bylo to spicy, čtivé a naprosto neodložitelné, zkrátka romantická oddechovka jak se patří.
Letos vyšel díl druhý - Láska na oko.
Nejprve se ale určitě hodí říct, že knihy na sebe navazují opravdu volně. Mihnou se v nich postavy z jiné knihy, ale v příběhu sledujete jiné hlavní postavy a jejich osudy. Takže nemusíte nutně začínat prvním dílem.
V případě Lásky na oko tady máme falešný sňatek, aby náš hlavní hrdina mohl převzít mediální impérium.
Jasně, není to něco, co by se dělo v běžném životě, hlavní hrdinové jsou někdy trošku trubky, ale prostě ta chemie funguje a i když je to nereálné, tak to hltáte... nebo alespoň já!
Takže já sérii doporučuju, pokud máte rádi aktuálně oblíbené new adult romantiky, které jsou i trošku spicy.
Už se těším na další díl, který nedávno vyšel.
Božští rivalové od Rebeccy Ross obletěli zahraniční sociální sítě!
Kdyby se ke mně náhodou nedostala reading copy, tak bych ji nejspíš kvůli velkému hypu vynechala. Přijde mi totiž, že young adult žánr už mě po těch letech nemá moc čím překvapit... V případě této knihy byl ale opak pravdou a byla by to obrovská škoda, kdybych si tuto novinku nepřečetla!
Hlavní hrdinové spolu za války soupeří o povýšení, jsou to novináři. Hlavní hrdinka ve volném čase píše na stroji dopisy svému bratrovi.. Ty záhadně mizí pode dveřmi a možná mají co dočinění s kouzelným psacím strojem, který vlastní náš druhý hlavní hrdina Roman.
Božští rivalové jsou takovým mixem historického románu ve stylu Ruty Sepetys s troškou magie.
Je to kouzelné, překrásně napsané a pokud se do postav nezamilujete... Tak já nevím. Hltala jsem každé slovo, tajila dech a nemohla přestat číst.
V rámci young adult žánru je tohle opravdu wow, skvělé čtení! (Ano, není to bezchybné, ale pro mě to byly jen drobnosti)
P. S. Honem, honem, ať už je tu druhý díl!
P. P. S. Byla jsem z knihy ta nadšená, že jsem si musela pořídit i finální verzi knihy, ta ořízka...
Knihy Julie Caplinové jsou pro mě takovou milou formou úniku z každodenní reality...
Ano, člověk tu dějovou linku jednoduše odhadne, ale jednou za čas... No prostě proč si nepřečíst nějakou její novinku.
Já nedávno sáhla po Vile v Itálii a dostala přesně to, co jsem očekávala.
Milé postavy, hezkou romantickou linku a opět kouzelný popis prostředí. To je také podle mě ten důvod, proč i přes jednodušší děj po knihách Julie Caplinové sahám, opravdu mě baví, jak mě pokaždé přenese na jiné místo... No a vzhledem k tomu, jak moc mám ráda Itálii... Tak to bylo krásné
Příběh tedy hodnotím průměrně, ale prostě si nemůžu pomoct, ale díky místům, kam mě autorka pokaždé přenese, si určitě přečtu další její knihy.
Stejně jako tak polovina instagramu se samozřejmě i já chystám na autorčinu novinku Hospůdka v Praze.
B. A. Paris je pro mě již roky autorka, od které si přečtu cokoli, co napíše. Její první psychothrillery - Za zavřenými dveřmi, V pasti lží a hlavně Přiveď mě zpátky byly naprosto skvělé! Tehdy jsem ji s naprostým přesvědčením označovala za "Královnu psychothrillerů". Poté ale přišlo pár slabších kousků, které mě již tolik neoslovily... I přesto si ale nemohu pomoci a čtu dál každou její novinku...
Ta letošní nese název Host... V té potkáte kromě nečekaného hosta také jednu vypjatou domácnost, podezřelé manželství a budete svědky celé řady nejasných situací...
Já vám nějak nevím... Mám tvorbu B. A. Paris opravdu ráda, ale její knihy prostě už nejsou to, co dříve... Nejsem u nich tolik začtená, pohlcená dějem a šokovaná zvraty... Je ale taky pravda, že letos mi obecně žánr psychothrillerů tolik neseděl...
Přečtu si od autorky ještě něco? Kdo ví...
Knihu Host hodnotím sice průměrně, ale za první autorčiny knihy dávám ruku do ohně!
S tvorbou Ewalda Arenze jsem se setkala před 3 lety díky jeho knize Staré odrůdy. Ty mě naprosto okouzlily. Loňská novinka Poslední léto mě sice tolik nezaujala, ale musela jsem si samozřejmě přečíst i jeho letošní novinku Lásku za mizerných dní.
V ní sledujeme příběhu dvou hlavních postav, které jsou pro sebe prakticky stvořené. Oba jsou si silného vzájemného pouta vědomi, ale otázkou zůstává, jestli se dokáží vzdát jistot ve svém životě a změnit ho pro tento vztah úplně od základů. Může taková láska skutečně překonat vše?
Láska za mizerných dní bylo opravdu krásné a dojemné čtení... a ke konci nezůstalo ani jedno oko suché.
Rozhodně se mi tato autorova kniha líbila více než Poslední léto, ale Staré odrůdy jsou zkrátka jen jedny. Určitě ale autorovu tvorbu zkuste, pokud ji ještě neznáte.
Divé ženy, historický román s přenádhernou obálkou, o kterém jsem ze zahraničí slyšela samou chválu a který byl opravdu hodně vidět díky anketě Goodreads Choice Awards. Očekávání jsem proto měla velká a rozhodně nejsem zklamaná! Naopak
V příběhu sledujeme 3 ženy ve 3 různých obdobích historie - současnost, rok 1942 a rok 1619. Příběh se věnuje nejen jejich osudu, ale také tématům jako je čarodějnictví, rodinné tajemství, partnerské toxické vztahy a síla přírody.
Kniha je to i přes těžká témata a nepřízeň osudu vlastně opravdu krásná. Příběh se čte skvěle a všechny 3 dějové linky mě bavily (to se stává málokdy).
Pokud si tedy chcete přečíst dobře napsaný historický román o kouzlu přírody a síle žen, tak mohu jen doporučit.
"Bojíte se smrti?"
"Bojíte se, když usínáte?"
Já už ano.
A vy si asi podobné otázky položíte mnohokrát při i po dočtení novinky Petry Klabouchové s názvem Ignis Fatuus.
Tvorbu Petry Klabouchové jsem objevila díky knize U severní zdi. Ta byla drsná, dechberoucí a prostě perfektní.
Autorčina novinka Ignis Fatuus je žárově trošku jiná, jedná se o atmosférický horor. Kdo mě zná, ten ví, že horory prakticky nečtu a ani je nijak aktivně nevyhledávám, ale u této autorky jsem prostě musela udělat výjimku.
Co má tato kniha společného s předchozí autorčinou knihou je určitě takový řekněme drsný styl psaní, bez příkras a celá řada naturalistických scén.
Legendy ožívají... A vám bude z příběhu běhat mráz po zádech. Sama jsem četla pouze za světla.
Horory budou i po této knize žánrem, který vyhledávat aktivně nebudu, ale rozhodně nelituju, že jsem si jej přečetla. Ráda jsem vystoupila ze své čtenářské komfortní zóny.
Neubráním se přirovnání... Ignis Fatuus bych mohla přirovnat k mysteriózním thrillerům Jozefa Kariky, které jsou stejně jako tato kniha povedené, ale v hlavě od autora mám stejně hlavně román Na smrt - a v tomto případě samozřejmě knihu U severní zdi.
Na závěr bych už jen dodala "Mrtvé už NIC nezabije."
Po čem sáhnu, když si chci přečíst milou romantickou young adult contemporary? No přece po knihách Kasie West!
Kde jsme ještě nebyli je její letošní novinka, která má navíc krásnou ilustrovanou obálku.
Ještě teď si pamatuju na své první setkání s tvorbou autorky... Na základě zahraničních recenzí jsem si pořídila její tehdejší novinku Po tvém boku (ta vyšla před 7 lety!!! to je crazy, jsem stará) a byla jsem nadšená! Od té doby si čas od času její novinku moc ráda přečtu.
Příběh mapuje jeden takový klasický road trip, na který se vydávají naši dva hlavní hrdinové, kteří si byli velmi blízcí, ale jejich vztah už rozhodně není takový jako dřív... Změní se to?
Po všech těch knihách, co jsem od Kasie West četla, jsem už moc dobře věděla, co očekávat... A to jsem také dostala.
Takže fajn milá oddechovka.
Po skvělých loňských Takových maličkostech přišla další úžasná jednohubka z pera Claire Keegan - Na konci dne.
V knize Na konci dne najdete 3 povídky, jejichž obsah se vždy točí okolo vztahů... Vypráví příběhy vztahů neopětovaných, nepochopených, netradičních, neuzavřených... Jaké překážky mohou stát lidem ve vztahu v cestě...?
Upřímně jsem se do knihy zamilovala. Povídky byly překrásné, někdy trpké, ale prostě skvělé!
První povídka mě asi zasáhla úplně nejvíce, ale i zbylé dvě stály za to.
Osobně nejsem moc na knihy krátkých rozsahů, přijde mi, že se příběhy nestihnou dostatečně "odvyprávět" a najednou jsou u konce... Tady to ale bylo úplně jiné... Délka mi vyhovovala a knihu budu mít ještě dlouho v hlavě.
Doporučuju!
Uvidíme se včera je takovou tou klasickou milou young adult contemporary!
Od Rachel Lynn Solomon jsem četla její romantickou komedii Ex v éteru, ta mě bavila tak moc, že jsem musela vyzkoušet i její young adult tvorbu (kterou navíc doporučovala moje oblíbená zahraniční booktuberka Bookables).
Jak bych popsala příběh v knize Uvidíme se včera? 2 hlavní hrdinové (Barrett a Miles), začátek vysoké školy, hate to love zápletka a k tomu časová smyčka.
Ano, trošku klišé, ale bylo to vlastně takové to nenáročné, roztomilé čtení, které si jako "čtení po práci" člověk rád přečte.
Není to sice nic přelomového a romantická komedie od autorky se mi líbila více, ale ve svém žánru je to moc fajn.
Co může stát za rozpadem manželství? Kdy za něj ještě má smysl bojovat? A jak se vypořádat s pocitem selhání?
Společenský román Rozvod s kouzelnou květinovou obálkou uvnitř zodpovídá tyto, ale i jiné vztahové otázky...
Zmiňovaná překrásná obálka může evokovat pozitivní, milý příběh... pod svým povrchem ale skrývá něco trošku jiného...
Bea a Niklas jsou svoji již mnoho let, nyní ale jejich manželství zažívá tu nejtěžší zkoušku, když se Niklas jednoho večera nevrátí domů. Na povrch velmi rychle vyplave, že se nejedná o jednu nečekanou událost, ale spíše vyvrcholení manželské krize, se kterou se minimálně jeden z nich odmítá vyrovnat... Má smysl manželství zachraňovat? Nebo bude nejlepší odejít?
Kniha Rozvod mi dala ve výsledku docela zabrat... Ne, že by se četla špatně, naopak... Ale ten příběh, člověk se do něj dokáže tak moc vžít, jak je reálný...
Byť je každý vztah jiný, tak vám kniha ukáže, jak jednoduché je odcizení, nepochopení a jak chybějící otevřená komunikace může být zárodkem manželské krize...
Hlavní hrdinku jsem sice po většinu knihy neměla vůbec ráda, ale ani hlavní hrdina nebyl bez viny... Ne nadarmo se říká, že ve vztahu jsou vždycky (minimálně) dva a vinu tak nesou společně.
Rozvod je románem, který si mě získal svou autentičností a právě proto vám jej mohu doporučit.
"Vím, že nejdůležitější vztah a nejdelší vztah, který kdy budu mít, je vztah se sebou. Sám k sobě. A pracuju na tom. Rozvíjím ho. Objevuju ho."
Honzu Vojtka a jeho tvorbu mám nesmírně ráda! Už jsem přečetla všechny 3 jeho knihy, které se vztahům věnují a musím říct, že jeho letošní novinka Prostě vztahy je tou suverénně nejkomplexnější.
Honza Vojtko má za sebou již mnohaletou psychoterapeutickou praxi, díky které dokáže ve svých knihách čtenáři předat to nejpodstatnější. Jeho knihy nejsou sáhodlouhé a jsou napsány nesmírně přístupnou formou, díky které se do jeho knihy (byť se jedná o nonfiction) ihned začtete.
Prostě vztahy je kniha věnující se podobám vztahu, nad kterými byste se nejspíše běžně ani nezamysleli. Vztahy totiž nejsou pouze partnerské, ale vztah lze například chovat i ke zvířeti, práci, bohu, hmotné věci, ale hlavně také sám k sobě.
O oblast vztahů se sama již nějakou chvíli (co se literatury týče) zajímám a za sebe mohu říct, že knihy Honzy Vojtka mi toho možná nepřináší tolik nového, jaké jiné podobné tituly, ale o to spíše bych je doporučila všem, protože obsahují to, co by vlastně měl znát každý z nás.
Hodina hromu, volné pokračování historické young adult fantasy Věk přízraků od Lenky Poláčkové a kniha s přenádhernou obálkou, ořízkou, ale i příběhem!
I dnes si pamatuju, když jsem dočetla Věk přízraků a říkala si, jak moc fajn čtení to bylo. Nyní, po dočtení Hodiny hromu, si říkám, o jak moc lepší tohle volné pokračování bylo!
Děj nás opět zavede do historické Olomouce, ano, pokaždé za tohle dám autorce jakési plusové body, protože Olomouc je mé rodné město a to, že se v něm odehrává děj nějaké knihy... To je prostě vždycky ten nejlepší benefit!
Příběh se odehrává na internátní škole, kde sledujeme tamní učitelku, která skrývá tajemství - rodinnou kletbu...
Hodina hromu mě bavila nejen svým prostředím, ale také postavami, celkově na mě působila vyspěleji a tak nějak více "dospěle", pokud to tak lze říct.
Pokud jste náhodou ještě young adult tvorbu Lenky Poláčkové nezkusili, napravte to. Nakladatelství navíc již připravuje Lenčinu další novinku!
Jednou za čas chci dát šanci knize, o které jsem nikdy předtím neslyšela, ale jejíž anotace zní přesně jako něco, co běžně čtu. No a stejně tak na mě zapůsobila novinka Lhář a kráva od českého spisovatele Milana Tesaře.
Kniha vypráví příběh slavného herce, kterého dožene spolupráce s StB...
Kromě této základní dějové linky se mnohé zápletky knihy točí okolo rodiny a pocitu viny...
Podobné knihy z minulého století mapující zajímavé lidské osudy čtu poměrně často a byť tento zněl skvěle, tak jsem bohužel tolik nadšená nebyla. Čím to bylo? Asi stylem psaní autora nebo mým rozpoložením při čtení. Zkrátka jsem nebyla schopná se začíst.
Kdybych to měla shrnout, tak za mě je Lhář a kráva taková tříhvězdičková záležitost, která si mě sice naplno nezískala, ale příběh jako takový má čtenáři rozhodně co nabídnout.
Mariana Zapata, autorka pomalých (slow burn) romancí, patří mezi nejpopulárnější autorky ve svém žánru. Sama jsem od ní četla úplně vše, co v češtině vyšlo. Její tvorba je pro mě takovou sázkou na jistotu, pokud chci něco oddechovějšího.
Stačí si počkat je její poslední novinkou, ve které čtenář kromě romantiky najde i téma opatrovnictví, jelikož se hlavní hrdinka knihy stará o své dva synovce.
Příběh se četl jako vždy prakticky sám, zároveň naprosto rozumím tomu, že někoho tloušťka knihy s vidinou toho, že se jedná o hooodně pomalou romantiku, může odradit.
Já si u knihy odpočinula, ale osobně ji řadím mezi ty průměrnější od autorky. Stále u mě vede Drahá Aarone.
Dítě prachu, novinka autorky úžasného historického románu Hory zpívají a pravděpodobně má nejočekávanější kniha roku 2024.
Hory zpívají byly tou nejlepší knihou, kterou jsem v loňském roce přečetla, takže očekávání jsem měla od autorčina dalšího románu velká.
Děj Dítěte prachu nás opět zavádí do Vietnamu, kde sledujeme dvě hlavní hrdinky, sestry, které se rozhodnou opustit svůj domov, aby prací splatily rodinné dluhy. Jejich nové zaměstnání jim ale převrátí život vzhůru nohama a poznamená nejen jejich vzájemný sesterský vztah...
V knize Dítě prachu, stejně jako v Hory zpívají, najdete dojemný příběh jedné rodiny, který vás emočně dostane... Zamilujete si postavy, začtete se během jedné kapitoly a na konci budete chtít víc!
Hory zpívají u mě sice stále jsou číslem jedna, ale Dítě prachu mě rozhodně nezklamalo a nemůžu se dočkat, až od autorky vyjde něco dalšího.
Národní opruzení 2: Tajemství trnové koruny od Káji Zoe Meixnerové jsem si po loňském moc fajn prvním díle, nemohla nechat ujít!
1. díl, který vyšel loni, byl skvělým mixem žánrů - humor, romantika, ale i detektivka! A stejně tomu bylo i v případě pokračování.
Havlíček se ocitá v Brixenu... Tyl musí uživit své blízké... A nechybí ani linka Boženy Němcové nebo Jana Nerudy...
Kája si mě získala už svým debutem Průvodce literární hysterií 19. století. Hrozně mě baví její tvorba a to, jak popularizuje čas obrozenců.
Tím, že toto období mám sama moc ráda, včetně osobností, které tehdy působily, tak není překvapení, že mě Národní opruzení zkrátka baví.
Líbí se mi, jak je kniha svižně napsána, nechybí spousta dialogů a díky své délce se čtenář nemusí obávat, že by narazil na nějaké výplňové pasáže.
Jo a ta obálka? Zase bomba!
Kája plánuje i díl třetí a já jsem po konci dvojky opravdu zvědavá, co se v příběhu bude dít dál!