kanitsuj komentáře u knih
Záskok mne chvílemi hodně bavil, chvílemi byl trochu rozvláčný. Četla jsem všechny knihy od tohoto autora a zatím u mne stále vede "Jeden den". Oceňuji tragikomický podtext Záskoku, který proměnil banální příběh a sled bláznivých situací na hlubší zamyšlení se nad vážnějšími tématy. Zklamal mne konec a nemůžu se zbavit pocitu, že by mělo být ještě nějaké pokračování.
Druhý díl Aristokratky hodnotím stejně jako první díl - tam kde první skončil, druhý plynule navázal, o vtipně vypointované situace nebyla opět nouze, jen mne zarazila útlost knížky, protože těch sto stran druhého dílu se klidně mohlo přidat k prvnímu. Třetí díl budu samozřejmě netrpělivě očekávat:-)
Krásný romantický příběh, který v rámci žánru rozhodně řadím k těm inteligentněji napsaným. Mám moc ráda knížku Jeden den a Na první pohled mi ji připomínala. Ačkoli příběh je trochu jiný, také jde o školní lásku založenou na hlubokém přátelství a vzájemném obdivu, která vydrží navždy a tak to má být:-) Jen úplný závěr, asi poslední tři stránky mne trochu zklamaly a proto dávám jen čtyři hvězdičky. Vzhledem k rozsahu knihy (400stran) jsem totiž očekávala propracovanější konec.
Cobenovy romány neznám, toto byla první kniha, kterou jsem od něho četla. První třetina knihy mi přišla zajímavá i když styl psaní mi příliš nesedl. Zbytek knihy byl přehnaně akční, těžko uvěřitelný a konec byla úplná katastrofa. Myslím, že uplyne hodně dlouhá doba, než opět sáhnu po knize od tohoto autora.
Píšící kastelán Evžen Boček je pro mne velkým překvapením, přestože nejsem velkým fanouškem humoristických próz. Knížka mne od samého začátku zaujala a bavila mne po celou dobu čtení. Smála jsem se téměř bez přestání a to se mi snad u žádné knihy ještě nestalo. Trochu násilně na mne působilo zakomponování Cher, H. Vondráčkové a knížete Schwarzenberga do příběhu a také mi trochu vadila monotónnost vyprávění prostřednictvím deníkových zápisů. Okamžitě se však vrhám na další díl.
Nabíječe řadím do okruhu dnes velmi populárních erotických románů, třebaže erotiky až pornografie je v něm ve srovnání s jinými podobnými knihami pomálu. Knížce bych dala vyšší hodnocení, kdyby byla sofistikovaněji napsána, protože už samotné téma je bezesporu vtipné a originální a má velký potenciál, který si myslím, že nebyl v tomto případě dostatečně vytěžen. Autorka píše způsobem, který je příliš laciný, a tak jsem se nemohla zbavit dojmu, že hlavní hrdinka Caroline je stejně hloupá jako její konkurence za zdí. Také okruh Carolininých přátel mnoho inteligence nepobral. Souhlasím se čtenářkou, která již nemohla vystát slovo "Óčko". Doufám, že v pokračovací "Roštěnce" ho bude jako šafránu. Nabíječ je jednoznačně oddechovou nenáročnou četbou, ale čekala jsem více - více něhy a lásky a méně banálních a trapných komentářů. Dávám tedy hvězdičku za nápad, hvězdičku za sympatického kocoura se zvláštním přihlédnutím k poslední kapitole a hvězdičku za slušný a vkusný popis vzrušujících něžností.
První kapitoly knihy připomínají svým líčením nekonfliktního ospalého venkova úvod do jedné z epizod midsomerských vražd. Poté autorka začíná pracovat se dvěma časovými vrstvami, které se nepravidelně střídají. Osudy vybraných možná lépe řečeno typově vzorových obyvatel Mill River se více či méně prolínají s osudem tajemné ženy trpící sociální fobií, která jako by vystoupila z Dickensova románu Nadějné vyhlídky. Z mého pohledu autorka velmi rychle vyložila všechny karty na stůl a od poloviny knihy už čtenář více či méně tušil, jak příběh skončí. Závěr knihy byl očekávaně dojemný, nicméně na takový sladkobolný kýč jako zde jsem již delší dobu v žádné knize nenarazila. Vyznění příběhu je jednoznačné a mravoučné, ale právě díky nevydařenému zakončení ve mne nezanechalo výraznější emoci ani nepodnítilo k hlubšímu zamyšlení.
Odvrácená strana je skvělý thriller s vynikající pointou a atmosférou vhodnou pro dlouhé zimní večery. Oproti autorčině prvotině, která byla v rámci svého žánru a výstavby příběhu také originální a výjimečná, hodnotím tuto knihu ještě o stupínek výš. Pravdou je, že rozsah knihy je možná příliš objemný, ale v tomto případě mi to ani nevadilo, alespoň jsem byla déle napnutá, kdo je vrah. Knížka se dobře čte a čtenář se v ní bez problému orientuje.
Po přečtení prvního dílu o světě "podivných dětí" jsem byla zvědavá na pokračování jejich dalších osudů. Nemohu říci, že by mě knížka nezaujala, ale místy mi přišla příliš zdlouhavá a dobrodružství hrdinů oproti předchozímu dílu až příliš akční a neuvěřitelné. Rozpor mezi realitou a světem podivných tu byl na můj vkus už příliš velký. To, co bylo v prvním díle dráždivé a zahalené tajemstvím jako by se v tomto díle obnažilo a zůstal jen čistý popis fantaskního dobrodružství. Také popis a výjevy z válečného Londýna mi přišly občas drastické, vezme-li se do úvahy, že knížka je žánrově určena také dětem a mládeži. Samozřejmě stále nemohu upřít autorovi originální nápad a neskutečně bohatou fantazii s níž příběh odvíjí a kvůli kterým si ráda přečtu další díl.