Kapis komentáře u knih
Rád si taky píšu deníčky z delších a zajímavějších dobrodružství, takže vysoce oceňuji tento počin, už jen proto, že bych nic takového nedokázal. Vládnu pouze slovům a to dost omezeně, obrázkům ne, takže takovýhle deníček bych nikdy nevytvořil. T.K. to pojal velmi obšírně a komplexně, začež mu můžeme být vděční, některé informace, které na nás valí jsou sice redundantní, ale skvěle podtrhují atmosféru a jsou zábavné. Za to, když jde o vytažení pointy, jsou Tomášovy komenty úsporně trefné a přesné. Taky se mi líbí více kreslících stylů a spousty skic i fotek. Když si ale tak představím tuhle skupinku, asi bych si myslel, co je to za bandu retardů, kteří všichni skloněni neustále čmárají něco do skicáků:-) K podobným "brainwash projektům" mám intuitivní despekt a jeho program evidentně dokázal rozčílit i některé z účastníků (díky za části deníku Maaike Hartjes - byly asi to nejlepší v knize). Nicméně, když se podívám, do čeho se dneska lijou peníze, musím říct, že tady byly využity nadmíru efektivně a účelně. Tento skvělý sborník je toho důkazem a rád bych viděl i ten, co vypadl jako produkt tohoto projektu. Bylo by to zajímavé doplnění tohoto speciálu. Teď se dívám, že tu mám dokonce obrázek s podpisem od Tomáše, takže s touhle knížečkou za pár šupů jsem moc spokojen.
Kdo mě trochu zná, tak ví, že mám ornitologické sklony, havrani jsou mi obzvlášť milí a tady tento grantový kousek Prokůpovského stylu mě, musím říct, dost potěšil. Nádherná obálka, i trochu splněný sen autorů, divoké představy beze slov. Moc pěkná knížka. Z příběhů nad ostatní vyčnívá a nejvíce se mi líbí první část, malovaná Tomášem Kučerovským, z galerie vzadu mne pak nejvíce zaujal Lubomír Kupčík. Obrázek od Nikkarina jsem si koupil origo na Komiksfestu i s věnováním, teď ho jen zapaspartovat a někde si pověsit:-) Knihu jsem si na stejném Komiksfestu nechal podepsat a pokreslit od všech tvůrců, chybí mi akorát p. Lastomírský, takže sběratelský klenot.
Zcela pochopitelně jsem se nemohl pustit do čtení Aarghů, bez toho, abych začal u prvního čísla. Ne, toto číslo bohužel stále nevlastním, ale posílám díky do Divadla loutek;) za kopii (zcela prokazatelnou kopii, za originál to vydávat nemohu, ani kdybych moc chtěl). Naděje, že budu mít kdy originál je stále slabší a tak dlouho jsem po tomhle čísle toužil a těšil se na něj, že jsem kapku zklamán. Ale ne moc, publicistika je na vysoké úrovni, jak páně Prokůpek prokazuje v každé další publikaci, ani moc nevadilo, že to je 15 let staré. Komiksy spíše experimentální, krátkometrážní, nic co by mne nějak oslovilo a to ani po stránce grafické. Takže takový průměr, mít originál, tak přidávám hvězdu ze sběratelského hlediska. Jak by co, tak vyměním za šicí stroj :) !!!
(Komentář psán 1.8.2007 na comicsdb.cz). Taky jsem to konečně sehnal a docela mě to dostalo. Kresba a především střídání stylů, vykreslujících atmosféru je neskutečné, jakoby to ani nekreslil jeden člověk. Naprosto jedinečné. Příběh je strhující, navíc, když jsem ještě jako študák;-) jezdil stopem po Evropě s ženskou, tak jsem neměl strach o sebe, ale o to, že by se něco podobného stalo jí. Znásilnění před očima to je pro mě hrozná noční můra, srovnatelná snad jen s pohřbením zaživa. Proro třeba nemám ani moc rád Mechanický pomeranč z té představy mi je prostě hrozně. Navíc vím, co je to milovat tak, že to slovy nejde popsat;-). Zkrátka sqělé dílo, jen ten konec mi přišel takový useklý, najednou prásk, bum, světla zhasla. Ale to bude asi jen tím, že jsem se tím chtěl nabažovat ještě déle;-) CC odvedlo taky obrovský kus práce, vazba, papír, vše špičkové. Jsem rád, že mám první vydání z roku 2003 - za nějakou dobu si to přečtu znova - určitě ne naposled a doufám, že se mi nikdy nestane nic ani náznakem podobného, co Erikovi.
Tak jsem dostal přes týden dvě pokuty za parkování a jak se píše v Alchymistovi - když se něco stalo jednou, nemusí se už nikdy stát, ale co se stalo dvakrát stane se zcela jistě i potřetí - no a ne že hned v sobotu jsem si zapomněl rozsvítit a stavěli mě pánové s velkýma plácačkama a dostal jsem pokutu i potřetí.....
Pozapomenutý, pro někoho možná zcela neznámý klenot mezi českým sci-fi. Geniální sociálně kritický cyberpunk. Je až s podivem, jak ho mohl napsat takový dědek, jenž býval především filozofem. Myslím, že takový nekritický proamerický aktivista jako třeba Neff by se měl něco přiučit od Mistra péra.
Na knize lze vidět Bondyho zhnusení tím, co se tu dělo po roce 89 a co sám v ději Cybercomicsu už v roce 95, kdy ho napsal, nazval hospodářskou katastrofou. Ono těch, co kritizovali socialismus v jeho trvání a po té tzv. revoluci prozřeli, a i nadále kritizovali poměry, nebylo mnoho. A hlavně byli pak v té svobodě spíš umlčováni, třeba jako Kryl.
Kniha je silnou kritikou, toho co se tu divoce rozjelo s tou svobodou, bezhlavého neoliberalismu a rozkrádání, společnosti postavené pouze na zisku, kdy jsou těm nahoře ti dole ne volní, ale dokonce na obtíž, kdy se dovážejí levné chemické potraviny z Asie, ale pole za humny leží ladem a ještě s dotacemi za neosetí. Kdy tato pole mají skoupeny velké světové korporace a nedovolí na nich lidem ani pracovat, aby snad neměli co jíst.
Bondy nebo Fišer, jak chcete, sice není dokonalým vizionářem – v polovině 21. století lidé používají stále video, diskety apod., ale jinak je jeho předpověď mrazivě trefná v určitých detailech. Svět ovládají dvě velké korporace a mafie, která si žije klidně v Praze a udržuje si tam pořádek a hýčká turistický ruch. Národní vlády jsou minulostí a velká trojka si je vydržuje, aby lidé měli pocit, že mohou ve volbách něco změnit. Na vládnutí ale už nemají nejmenší vliv, nad osudem světa vládnou nadnárodní struktury, dokonalá fúze zločinu a globální ekonomiky. V odpadu končí miliony tun zboží, které ztratilo na ceně, a nebyl by z něj zisk. Zdravotnictví, školství a ostatní veřejné služby jsou dávno zprivatizovány a zpoplatněny, pro udržení pořádku nechávají vládci starost nad tímto neziskovým sektorem vládám, většina populace Země se ale k těmto službám však nemá šanci dostat. Jak děsivé analogie ze současnosti roku 2015, kdy nás ještě zdaleka není deset miliard.
New York City se už potápí v moři, vznikají nové betonové platformy v úrovni desátého patra, toto už rozvinul J.A.Zajdel ve svém Profesoru van Troffovi, ale Bondy to rozvíjí svým stylem. A v tomto prostředí zběsilého informačního věku, který oproti očekávání nepřinesl lidem svobodu ani štěstí, plného hackerů, se rozvíjí příběh největší konspirace proti lidstvu. Nakonec dostává svůj prostor i Šamanismus, jako nejvyšší duchovní stupeň. Stejně jako v novele Šaman, Bondy dává vyplout na povrch asi své úporné vnitřní pnutí, jak by bylo jednoduché se zbavit všech svých povinností a životní zodpovědnosti a prostě umřít, vykašlat se na všechno, dostat raka a zmizet ze světa. A jak je třeba se této odevzdanosti bránit.
Kniha je znepokojivá, člověk vidí, že se nacházíme ve stejném procesu, jako lidstvo v této knize. Postupuje to sice pomalu a nenápadně, ale pozornému pozorovateli světového dění to nemůže uniknout. Přečetl jsem to už podruhé a podruhé musím před památkou Zdeňka Fišera smeknout. A pak že kouření neškodí zdraví!
Dokonalý zážitek, skvělý cyberpunk s děsivou předpovědi naší budoucnosti. 100%.
Tak vidím, jak si tu všichni vrní spokojeně, tady názor p. Profesora Dolečka, který tu růžovou mlhu, co tu kolektivně zaslepuje, trochu protrhává:
http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/nad-knihou-ladislava-150804.htm
No po prvním díle jsem se těšil na pokračování, ale nebyl jsem příliš spokojen - přehršle nápadů, které byly v 1.díle výborné jsou tu už minimálně k úšklebku - chess-boxing, zvířata ve vlaku. Konec navíc takový nejasný, kdybych neviděl film, tak mi možná ani nedojde, o co tomu Horovi vlastně šlo a kerá vlastně v celém díle bije;-)
Celkově sérii dávám tolik co poslednímu dílu.
Nejslabší díl série, jaxem to zavřel, taxem pořádně nevěděl o čem to vlastně bylo, strašně nejasné a kresba mě začala srát.
Nejlepší díl, nejvíce nápadu, napínavé, kresba se mi ještě líbila, s ostatními díly to šlo dolů všechno
Zvláštní, jak tuto knihu lidé buď milují/uznávají nebo ji nenávidí/považují za vykradený naivní kýč, komerční sračku plnou žvástů apod. Tak, nepochybně je to napsáno podbízivě, jednoduše stravitelně a mohlo by se zdát, že ta životní moudra, převzatá odjinud, jsou jak z instantního práškového nápoje a pořádně vyčpělá. Na druhou stranu má to sílu, i když si k některým věcem došel člověk sám a umí zpomalit a přinutit k zamyšlení. Je to taková naivní moderní bajka, která ze sebe sype poučení víc než by bylo třeba, ale i teď, co jsem ji přečetl podruhé, cítím, že to nebylo marné a že mi něco dala. Minimálně osvěžení toho, co už vím - že Osud, jako takový neexistuje a když si myslíme, že zůstaneme sedět na prdeli a všechno k nám přijde, protože to je přece náš osud, tak to je nesmysl - všechno si musí člověk vydobít sám, žádný Osud mu s tím nepomůže, ač při zpětném pohledu se to tak může zdát. A většina lidí to tu pochopila podle mně obráceně - že se celý vesmír spojí - spojí, ale musíš pro to pořádně něco udělat. Vždyť opustil vše, co měl, přešel celou poušť a málem ho zabili - to mi nepřijde, že seděl se založenýma rukama a čekal na ten vesmír. Kdo něco opravdu chce, kdo jde za svým snem, tak ho dosáhne, jediné, co mu v tom může zabránit, je strach. Občas je třeba si opakovat takové věci.
Vrazil jsem do toho nos a po chvíli čtení se mi začaly trhat listy odspodu vzadu. Kurva! Vazba je pouze lepená, papír mnohem horší, než u prvního dílu, no nic, musím to číst opatrně - ale stejně - po prvním dočtení, aby mně za ty prachy od kompletně vypadnuvších listů dělila jen opatrnost srovnatelná s péči o kojence, to se mi nelíbí. No, co už, jsem přece rád, že to Crew vůbec dovydala. Přiznám se, že jsem s koupí prvního dílu váhal, ale když Crew vydala pokračování na krev jen pro fanoušky, musel jsem je podpořit a koupil jsem oba díly dohromady. Ještě minulý týden byly v igelitu balený. Tak a k ději, až na již zmíněnou (ne)kvalitu vydání, jsem si tento kolosální příběh užíval, desetiletý skok mi přišel logický a i vývoj děje a postav dával smysl. Jsem přesvědčen, že Straczynski od začátku moc dobře věděl kam to směřuje, kdo co umí a neumí a čím to všechno bude gradovat. Za mě to akorát zabil tím trapně patetickým a patriotickým koncem, kterým asi sbíral body u amerického publika - to fest zabolelo, ale v rámci "celé" série se to dalo jakžtakž zkousnout. No a jestli to chápu správně, tak tu chybí ještě 2 sešity z booku "Power", je tak? Jestli jsou ve stejném duchu jako poslední díl této knihy, plné "dělání lepšího světa" vražděním kolumbijských rolníků a ochranou bitevních křižníků USA, s chutí si je odpustím, a jsem Crwi vděčný, že je nevydali, ukončili to logickým předělem a nepokazili mi dojem úplně. A to se dívám, že je na světě pak ještě třetí book, dohromady tedy u nás nevyšlo 10 sešitů. Pro ně platí to samé, co pro ty dva poslední z Power. Možná je to dobře.
Naprostá pecka superhrdinského mainstreamu a hle, jakým překladem (po češtinářské stránce-po technické nemám jak posoudit) lze takový žánr ověnčit!! Vyzývám Pavlovského s Litošem, ať okamžitě najmou zpátky paní Kateřinu Šeflovou;)! Drobné technické nedostatky pak přehlížím, musím říct pouze, že jsem se perfektně bavil a pomalu se rozvíjející děj mě pěkně vtahoval do sebe a napínal mě jak provaz v garotě. Šitá vazba drží perfektně, hrubý papír - ach, kde je mu v dnešních časech konec a, ano ten překlad, jak by to ani nebyl komiks a ještě takový. S velkým očekáváním a posvátnou touhou defloruji poddajný igelit druhého dílu a vrážím nos mezi jeho panenské, po tisku vonící, pysky, teda listy.
Nelíbí se mi Sfarova kresba, ale tenhle kocour je docela vtipný a četlo se to za těch 49 Kč z LK dobře;) Zajímavá je skoro totožnost salám alejkum a shalom aleichem, jsou ti židi i arabi holt Semité - a to ví málokdo. A je zvláštní, že žádný novinář současnou xenofobní hysterickou a nenávistnou atmosféru proti uprchlíkům nenazývá antisemitismem. Asi ještě nezkousli to, že se děti budou muset od příštího roku už od 1.třídy učit arabské číslice;)
Když někde uvidím levně 1.díl, tak si ho koupím, škoda, že zbytek už nevyjde, ale vydávat Evropu v tomto formátu je po zkušenostech trochu nerozum.
Chápu Eisnerovu motivaci k vytvoření tohoto díla, ale vzal to trochu zkratkovitě a v zájmu přihřátí vlastní polívčičky i trochu lže a manipuluje. A samozřejmě se mocně operuje s tím populárním termínem antisemitismus, který je stále masivněji a hystericky nadužíván. Nuže, vezmu to ale popořadě, v této knize stojí obsah nad formou a kresba je zde upozaděna jen jako doplněk, který neruší. Jde vidět, že pan Eisner to měl v ruce.
Kupodivu spousta lidí si z principu samotné Protokoly přečíst odmítá. A to je chyba, já si je přečetl a zůstal jsem naprosto zděšen. Zbytek komentu věnuji jim. Mé poznatky shrnu do dvou bodů:
1) Je to samý syn Sionu, sémě Davidovo, král Izraelský apod., takhle by se židé – a ani žádná jiná spiknuvší se, rozumně uvažující skupina – nediskreditovala a neodhalovala – byť by podobný dokument považovala za sebetajnější. Ale to mě nezděsilo, akorát to bylo strašně až debilně průhledné a cíleně diskreditující.
2) Co mě poděsilo, je to, že jednotlivé body v Protokolech, ať už je psal a sestavil kdokoliv, jsou z velké části ve světě zrealizovány a na těch co zatím nejsou, se usilovně globálně pracuje. Přiznám se, že jsem zůstal sedět vyvalený a nevěřícně jsem si to musel přečíst znova. No schválně, jen si to zkuste taky přečíst.
Takže je to prokazatelně a cíleně vytvořený pamflet k očernění židů, s katastrofickým vlivem za nacismu, ale když se na to člověk podívá s nadhledem, odfiltruje všechny ty Siony, tak spatří takový hezký návod – plán, jak tento svět vyždímat a ovládat, což, jak víme, plémě Davidovo nečiní a ani se o to nesnaží.
Bylo by to určitě hodnotnější, kdyby se Jodorowsky držel více historických skutečností (i když jak moc si můžeme být historií jistí, když se ji furt někdo snaží - a i dost úspěšně - přepisovat?) a taky to mohlo být aspoň o jeden sešit delší. Ale nešť, to co chtěl autor ze sebe vylít, se povedlo mírou vrchovatou - to jak explicitně a možná i kapku nadsazeně popisuje krvesmilstvo, vraždění, sexuální nevázanost a chamtivou bezohlednou touhu po moci naší svaté matičky církve, by mohlo být pro někoho až šokující. Osobně jsem si zděšeně, ve své cele poctivě restituovaného kláštera, zbičoval do krve záda a šel bez drmolení jediného růžence zapálit oltář a pak se zavřel v klášterním sklepě, abych dal dlouhodobou chlastovkou najevo své pohoršení nad praktikami toho jediného správného náboženství pokory, chudoby a lásky k bližnímu svému! Není bez zajímavosti, že neexistuje slovo pro to, když by člověk chtěl církev opustit, vzdát se víry - může pouze konvertovat, ale pro přechod k ateismu není jednoslovný výraz. Asi bych měl nějaký vymyslet, protože takový "odpadlík" akorát evokuje Lorenza Tlamase.
Samostatnou kapitolou je excelentní Manarova kresba, velkolepé scénerie Italských měst, kde je každá postavička pečlivě znázorněna v mnohahlavém davu, to lechtivě vzrušující softporno, smyslné výrazy, jazyky a rozkroky, to by nikdo nenakreslil lépe. Byla to pastva pro oči a nejednou jsem viděl vykulené oči lidí v autobuse, kteří mi nadrženě čuměli přes rameno. Ano, byl to Mistrovský kousek a teď už dost řečí, jdu znesvětit nějaké hostie!
Malilinko rozporuplné pocity, ale misky spokojenosti jsou výrazně přikloněny k pozitivní straně vah. Fantastický příběh, až se chce věřit, že to má reálný podklad v nějaké staré japonské bajce, ale on si to Gaiman sám celé vymyslel - a to muselo pár lidí asi nakrknout, když to jaksi v prvním vydání za starou bajku vydával;) Aspoň, že v tomto českém vydání to přiznává na rovinu. Musí se nechat, že se mu vytvořit atmosféru povedlo identicky. Což mi potvrzuje, že má cenu číst tu omáčku kolem v komiksech, jen když ji tam píše autor sám. Kresba a kolorování s úžasně provedenou patinou dávají příběhu přesně tu správnou mýtickou atmosféru, méně textu pak dovoluje si do posledního detailu tyto výtvarné orgie užívat naplno a trochu zpomalit. Parádní Viktorův překlad a krásná čeština jsou oku-i-uchulahodící a nezpůsobí jednomu vošklivej vejškrabí voutěžek. Je jasné, že nic míň by příběhu nesedělo, k Lobovi by se takový překlad samozřejmě nehodil. Celkově velmi krásná kniha a parádní zážitek, který rozhodně ocení nejen Sandmanovští fanatici. Za mně rozhodně něco nad 95%.
Zajímavé, citlivé, filozofické rozvažování života, že si v životě nanečisto nemůžeme zkusit nic, do všeho se jde napoprvé naostro. Kundera kritizuje režim a okupaci, ale tak nějak jsem cítil, že to nebylo úplně na krev, bylo to rozvážné, smířené a místy chápavý a poetický popis, rozmlžen erotismem. Na piedestal bych to nestavěl, ale rozhodně je to kniha přečtení a zanamenání – hodná.
Star Wars, z dob, kdy vycházely 2 comicsy měsíčně, četl jsem to asi tisíckrát.