kapllu komentáře u knih
Parádní zakončení trilogie. Člověk jen lituje, že Jiříkovi se nenaplnily všechny jeho idey. Místy už mi přišlo rozebírání Markových pocitů až příliš podrobné a zhusta opakované, ale to se dá přehlédnout celkem lehce. Mně celá trilogie přinesla lepší poznání pohusitské doby a tehdejší nálady. Také oceňuji pěkné ilustrace.
Už dlouho mě žádná knížka nerozesmála nahlas, této se to podařilo. Od první do poslední stránky jsem se opravdu skvěle bavila, ideální čtení na pošmourné chvíle. Volba jmen byla skvělá! Až někdy potkám lvici a ona mě nesežere, taky ji pojmenuju Eileen :-). A jelikož je mi Natovo smýšlení o klidu v horách blízké, nemůžu než dát plné hodnocení.
Kouzlená knížka, kterou jsem v dětství vůbec neznala! Což mě mrzí, protože je inteligentní, vtipná, poučná i poutavá, zkrátka ideální kombinace pro dětské čtenáře a přitom i dospělí se při ní nebudou nudit. Já jsem třeba spoustu informací o zvířatech v knížce v nejmenším netušila.
Chvíli mi trvalo než jsem si ke Kytici našla cestu, asi proto, že jsem nikdy nehltala poezii. Erben dokázal skvěle vyjádřit příběh v několika slovech a to obdivuji.
Vtáhne vás do děje, ani nevíte jak. Skvělá kniha, prach na ni určitě padat nebude.
Takhle vypadají lidé, co si umí užívat života.
Ale přece jen - vymyslet 10 příběhů na stejné téma dá zabrat a autor se nevyhnul opakování, tudíž já jsem jako čtenář místy ztrácela pozornost. Ale jsou to fajn příběhy.
Jak autorka sama poznamenala, tyto povídky psalo několik různých žen. Logicky je tedy i jejich čtivost proměnlivá. To nic nemění na tom, že tohle dílko za přečtení určitě stojí (i když pochybuji, že mužské části čtenářské obce by se to nějak obzvlášť zamlouvalo). Otevřela jsem si knížku na seznamu povídek a chtěla vybrat tu nejlepší, ale jak tak na ně koukám, u každé se mi něco vybaví - občas úsměv, jindy zamyšlení. Všechny mají něco do sebe. Ale Ježidědek by to asi vyhrál :).
Mně to přišlo takové nijaké, vždycky po pár stránkách jsem ji radši odložila, protože jsem se zkrátka nudila.
No, dlouho jsem Věži nemohla přijít na chuť. Není moc lehká na čtení, ale na druhou stranu mě něčím zaujala. Žádný fanatismus není zdravý, nic se nemá přehánět, nakonec stejně dojde k extrémnímu vyhrocení.
Flegmatický Íjáček, chytrý Kryštůfek Robin, Pú a další - s touhle knížkou snad není možné se nudit, vhodná pro děti a pobaví se u ní i dospělí :)
Ani jsem si nemyslela, že mě tahle knížka bude bavit tolik! Zaujala mě natolik, že se chystám na další díla od R. Gordona. Graham vlastně ani není moc výjimečný. Líbilo se mi popsání celého jeho života, ne jen jedné malé epizody.
Knížka je neskutečně reálná, jako kdybyste tam s postavami skutečně byli a prožívali jejich trápení. U mě kniha jednoznačně vítězí nad filmem, film si mě vůbec nezískal.
Vlasta Javořická píše moc krásné a hlavně lidské příběhy. Pokusila jsem se vybrat, která povídka z této knihy je nejlepší, ale pokaždé jsem skončila s několika kandidáty. Zkrátka, dobré jsou všechny :)
I když to je pěkná hra, tak mě osobně za srdce nevzala, není z mých oblíbených. Nicméně k povinné četbě to je vděčná knížka, nic složitého tam není.
Mně se to četlo krásně. Moc se mi zamlouvalo, když Huck byl schopný poznat, jak se věci opravdu mají (že i černoch je člověk s city) a že to okolí také dokázal. Jeho selský rozum mi byl mnohem sympatičtější než ten Toma Sawyera. Huck také projevil nesmírnou odvahu, když zinscenoval svoji sebevraždu a vydal se do neznáma.
Super pobavení. Moc se mi líbí Adamsova představa vesmíru, protože já sama si to představuji velmi podobně; nekonečný koloběh, časová smyčka... Úžasné! Přesto jsem místy už nevnímala části vět, občas tam prostě bylo moc "nesmyslných" výrazů. I když to je přece tak trochu cíl té knihy - překvapit, pobavit a nenudit. A to se jí povedlo!
Moc se mi líbilo, že Shakespeare s ničím neotálel, děj se ničím nezdržoval a všechno spělo k nešťastnému konci... Love story jako hadr a přece mě bavila.
Výhrady snad ani nemám. Není to ani tak tradiční cestopis, za což jsem vděčná. Ono vydat se na druhý konec světa samo o sobě vyžaduje dost příprav a když to ještě 15letý kluk zvládne s vozíkem, tak klobouk dolů. A je jedno kolik kamarádů a tatínků mu pomáhalo. Osobně doufám, že se jednou na NZ podívám a myslím si, že tato kniha by byla mou průvodkyní a rádkyní v mém putování. Nu, uvidíme.
Když máte dlouhou chvíli... a nevíte co by... a otevřete tuhle knížečku... tak se určitě aspoň pousmějete :)