kaptn Jan komentáře u knih
Pěkně čtivá kniha s pomalým rozjezdem, ale v průběhu čtení čtenáře stále více stahuje do děje a je stále napínavější otázkou, jak to bude dál. Když kniha končí, čtenář už, už sahá po dalším dílu této ságy. Velmi oceňuji i dovětek kde je zrekapitulováno kdo je kdo v díle které čtenář právě odkládá. Neocenitelná kniha do deštivého, pošmourného počasí, kdy čtenář nemusí řešit dilema, zda běžet do přírody za zábavou, či zůstat doma v křesle se zajímavým příběhem v knize na svém klíně.
Ve své době se autor vydal na zakázané území klasické literatury. Kniha byla mnohde zakazována a nesla cejch pornografické literatury. Teprve postupně, jak stoupala tolerantnost společnosti, začala být kniha brána jako sonda pokřivených lidských vztahů, kdy byť i mladý jedinec, takřka ještě dítě, dokáže manipulovat starším inteligentním mužem a dohnat jej až k sebezničení, a pak bez ohlédnutí a bez lítosti vykročit dál do života.
Případ postupného přechodu mafiánských struktur do světa byznysu. Šéf vybudované zločinecké struktury musí být vysoce erudovaný inteligentní jedinec aby tuto strukturu dokázal přeměnit v respektovanou obchodní společnost. Neváhá při tom používat vědecké metody odborníků na lidské chování představované v knize Alexem Kingem, právě tak, jako neváhá, zbavit se typických zločineckých jedinců. Děti nebo vnuci již nebudou mít ani zdání, že byznys jejich rodiny má zločinné kořeny. Říkávalo se, že podobný vzestup prodělala i miliardářská rodina Morganů v Americe. Dnes jsou to vážené opory společnosti.
Pomalu stupňující hrůza ničí alkoholem narušeného jedince, až se z něho stane vraždící monstrum. Odříznutí od civilizace, osamělost, starý ponurý hotel plný minulého nahromaděného zla a kruté přírodní podmínky, přivádějí čtenáře k zamyšlení, za příjemného mrazení v zádech v útulném obývacím pokoji, jak by se zachoval on sám v podobných situacích. Dokázal by odolat, nebo by podlehl tak jako Dannyho otec? Stephen King čtenáři předkládá situace na které platí: "Jak by si se zachoval, to se nedozvíš, dokud to nezkusíš". Odkládáme knihu s ulehčením, že my to zkoušet nemusíme. Báli jsme se příjemně.
Tajemný svět obchodníků se zbraněmi, svět bez skrupulí a bez slitování. Československo, jeden z největších světových zbrojařů po sametové revoluci vyklidil pole a byl ihned ochotně nahrazen německými a americkými vývozci zbraní. Ve snaze dostat se do obchodu zpátky, i u nás mohou mohou v zákulisí probíhat děje jaké ve svém obsahu popisuje tato kniha. Vždyť i jeden z našich politiků kdysi prohlásil: "O peníze jde vždycky až v první řadě". Přejme si aby u nás i ve skutečnosti byli tak stateční policisté jako detektiv Joona Linna v této knize. S trochou pozornosti se kniha čte dobře.
Dobře napsaná kniha, vyžaduje spolupráci čtenáře při sledování děje. Odkrývá nám prapočátky prostředků potřebných pro luštění šifer a jak postupovat při analýze tajných zpráv.
Konvoje do Murmanska viděné očima kapitána holandského námořního boksíru. Strhující vyprávění o životě námořníků na vlečném boksíru za druhé světové války, kdy nepatrná a neozbrojená loď čelí silám ledového oceánu i hrůzám války. V kontrastu s tím vidíme i úsilí majitelů firmy nasazující všechny síly k tomu aby jejich firma přežila vojenské běsnění a byla schopná po válce pokračovat v námořní službě. K doplnění zážitků z této knihy doporučuji přečíst knihu "Konvoj do Murmanska" od Alistaira Mac Leana.
Námořníci a kapitáni námořních vlečných boksírů jsou zvláštní sorta námořníků. Nemají pod nohama obrovské námořní kolosy ale silný výkonný stroj jen v nejnutnější míře oddělený obšívkou od mořské vody. Když obrovské vlny zalévají palubu, jen vodotěsné uzávěry palubních otvorů zabraňují potopení boksíru. Jen z vysoko čnějící kormidelny může být veden boj s mořem. Vlečení porouchaných lodí či plovoucích zařízení na širém moři je vysoká kategorie námořního umění kterou holandští námořníci přivedli k dokonalosti a v které se jim málo kdo může rovnat. Proslavili se tím na všech mořích světa. Proto k jejich uctění použil autor název "Holand gloria" v původním překladu "Holandská sláva". Ti námořníci si ji zasluhují.
Hrůzy námořní války v Severním Ledovém Oceánu. Muži tonou v ledové vodě a hoří v rozlité naftě. Torpedují se tankery a nikoho nezajímají důsledky ekologických katastrof. Hrdinství prostých námořníků kteří se dobrovolně vydávají ne cestu, svou pravděpodobně poslední. Cinizmus vrchního velení obětujícího celý konvoj jen aby vylákali nepřátelskou bitevní loď. Tíha odpovědnosti a vypětí velitelů a námořníků eskortních lodí. Strhující čtení. Nedovedeme si ani představit hrůzy války kterou jsme neprožili.
Každá válka je hrozná. Ať už se válčí oštěpy, nebo nadzvukovými bombardéry. Mistr Remargue nám plasticky přiblížil hrůzy té první které říkáme světová. Ničila životy, lámala charaktery a zabíjela i když byl "Na západní frontě klid". Nikdo by to nedokázal popsat lépe. Není to čtení pod polštář před spaním. Na to je příliš depresivní. Je velká škoda, že ji nemají jako povinnou četbu vrcholní politici a generálové.
I když je jistě první knížka "Muži" nejlepší, je třeba si přečíst i další dvě, "Dívka která", aby si čtenář učinil ucelenou představu o postavách a vztazích mezi nimi. Zápletky propracované, děj napínavý, rychlý spád, tak jak to dnešní čtenář požaduje aby neměl chuť utéct od knihy před televizní obrazovku. Kupujeme ji, čteme ji, líbí se nám. Typický bestseler. Bude se líbit i čtenářům za několik let? Knížku i její další pokračování lze doporučit i začínajícím čtenářům.
Četl jsem ho už kdysi dávno, ale stále si jeho poselství pamatuji. "Když k sobě někoho připoutáš, musíš se o něho starat". Je to knížka útlá, přečteš ji za chvíli, ale mysl ti zaměstná na roky a možná i na vždy.
Kam kráčíš občane, by bylo třeba zeptat se i dnes. Řím svou dekadencí umožnil nástup křesťanství i když křesťany pronásledoval a mučil. Vždyť nelze nové myšlení zarazit hrubou silou ale jen tím nabídneme-li masám myšlenky lepší. To však římští císaři nedokázali. Tak se dostala postupně k moci katolická církev která udusila pokrokové myšlení a o tisíc let zpomalila vývoj lidské společnosti. Dokážeme dnes nabídnout masám lepší ideu než islám aby se situace neopakovala? I k takovému zamyšlení nás přivádí Henryk Sienkiewicz svým románem.
Jeden z nejpěknějších detektivních románů který se řídí pravidly pro napsání napínavého příběhu. I když v ději jsou náznaky kdo by mohl být pachatelem, opravdu jen velmi pozorný a chytrý čtenář vydedukuje kdo by mohl být vrahem už před koncem. Britská první dáma detektivky prostě uměla.
Když kniha vyšla česky poprvé, byl to trhák, každý ji chtěl číst. Pro dnešního čtenáře je ale málo svižná bez hromadících se napínavých, či hororových momentů. Ale stále je zajímavá, nutí nás po přečtení k zamyšlení.
Kniha která nutí dnešního čtenáře k vážnému zamyšlení. Vypadá to, že doba kdy lidé takové roboty stvoří se rychle blíží. Jsme opravdu jen vývojový mezičlánek k vytvoření dokonalejších entit?
Kniha z které mrazí. Čtenář je vtahován do děje a jen nerad rozečtenou, rozsáhlou knihu odkládá na zítřek. Je štěstí, že v ději jsou i místa bez napětí která nám dovolí četbu přerušit a knihu odložit. Je to kniha spíše pro zběhlejší čtenáře, nic pro začátečníky.
Televizní Saturnin je zábavný, ale je to jen velmi slabý odvar této útlé knížky. Kdo ji jednou propadne, mívá ji pod polštářem a po trudném dnu si přečte dva, tři odstavečky pro zlepšení nálady před usnutím. Mít takového sluhu není nic pro suchary.
Kdo se chce potěšit a pozapomenout na trudný život všedních dní, sáhne po hvězdném seskupení milých úsměvných knih. V první řadě po Klapzubově jedenáctce a když si k ní přibere Saturnina a Tři muže ve člunu, může ztroskotat na pustém ostrově a nebude se nudit.