karinga
komentáře u knih

Mistrovsky napsané fantasy o nadaném chlapci, který ztratil vše a přesto to nevzdal. O chlapci, který toužil poznat jméno větru a našel nejen jej. Když čtete, je to jako byste stáli vedle Kvotha. Při čtení zapojíte všechny smysly a nejen vidíte to, co on, ale slyšíte šumění větru v korunách stromu, vychutnáváte si hru na loutnu, ovoníte si vlasy jeho krásné femme fatale, budete mít hlad a bude vám zima, když se budete krčit v uličkách špinavého města... Zamilujete se, budete nenávidět a mnohdy tajit dech nad tou krásou, kterou ucítíte až do morku kostí. Tiše budete naslouchat příběhům starším, než sám svět i pohádkám. Je to neuvěřitelný příběh, obrovské dobrodružství v ničem se nepodobající klasickým fantasy.

Další úžasný příběh nejen o cestování mezi světy, minulostí a současností, ale i o příšerách, které ty světy skrývají. O děsivých chechtácích, které King nemusel ani pořádně popsat a stejně se mi ježily chlupy na rukách, o NĚKOM s grošovaným bokem, o famagorech a magorech z našeho světa. Kniha má pomalejší začátek, ale pak už je to neuvěřitelná jízda. Díky sai Kingu.


Většina povídek mě překvapila, vtáhla, jen pár z nich bylo slabších, ale to se stává. Nemusely mě vyděsit, aby mě čtení bavilo. Joe Hill se evidentně potatil a pěkně si se čtenářem dokáže hrát, aby ho zavedl tam, kam chce a pak mu ukázal, že je to všechno stejně úplně jinak. Svět není jen černobílý.


Dokonalá kniha pro každého, kdo se o tyto bytosti zajímá. V knize naleznete průřez zahraniční literaturou a zjistíte, kdo a jak o vílách psal, kde a kdy je najít, jak je kdo popsal.. a navíc je to celé doplněno ilustracemi :) zatím nejlepší kniha o vílách, jakou jsem četla.


Nádherné básničky, které se líbí i nám velkým a navíc doplněné překrásnými barevnými ilustracemi :)


Možná to bylo tím, jak je kniha krátká, nebo tím, že to má být detektivka, ale nebavila mě zas tolik jak je u Kinga běžné. Oceňuji první polovinu knihy plnou slangových výrazů, ale druhá půlka už byla taková nijaká, i když kluk na vozíku byl prima.. Na můj vkus moc málo duchařina. King to umí i líp.

Pěkný výbor "čtivých" povídek. Obzvlášť se mi líbila první a poslední povídka - Muž, který se ztratil v své utopii a Mrtví chodí mezi námi. Určitě si od Langera budu chtít přečíst něco dalšího.


Působivý psychologický román. Máte pořád pocit, že by se to v Karlovi mohlo zlomit a ono...


Konec cesty, konec Paprsku, který spojuje Medvěda Šardika a Želvu Maturina skrze Temnou věž. Konec něčeho geniálního, nad čím strávil přes třicet let a já několik týdnů. Srdce mi divoce buší, jako bych šla po těch točitých schodech věže spolu s Rolandem (který vypadá určitě jako Clint Eastwood), v očích slzy, protože ani Jake není tak úplně pryč.
Je to všechno.
Stačí to.
Říkám díky, sai Kingu.
Dlouhé dny a příjemné noci.


Vždycky, když to čtu, slyším hlas Rudolfa Hrušínského.„Nikdo nebude trpět, spasím je všecky. Všecky je spasím! Celý svět…“


Byla jsem příjemně překvapena. Máchu má většina lidí zaškatulkovaného, ale tímhle se vymyká.


King ukázal, že i v čtyřiašedesáti letech má co říct. Umí postrašit.
Napíná. Téměř osm set stránek není problém zhltnout na pár posezení a pak přijdou otázky.
A ten závěr se mu moc povedl.


Říkám díky sai Kingu.
„Říkáš pravdu?“ zašeptal Tim.
„Pravdu, jako že Želva drží svět.“
Stephen King: Závan klíčovou dírkou (s. 198
Dlouho očekávaný v pořadí osmý díl cyklu Temná věž, který ale patří někam mezi Čaroděje a sklo a Vlky z Cally... tedy by se dal označit jako Temná věž 4 a 1/2.Kniha je rozdělena do tří podčástí- tří samostatných příběhů. První a nejdůležitější informace - nejedená se o horor. Spíš o tři krásné příběhy a každý z nich trochu jiný. Jestli nějaký žánr v Temné věži dosud chyběl, tak to byla pohádka. Pohádka o statečném Timovi plná zázračných tvorů, bílé i černé magie a zmutovaných bahenních lidí se četla skoro sama. A až jednou budu mít děti, možná jim budu také číst Závan klíčovou dírkou. Potěšil mě, pokud se to tak dá vůbec říct, kouzelník Randall Flagg, který se objevil už v knihách Dračí oči, Svědectví a některých dílech Temné věže (především v tom prvním - Pistolník).
Kingovi se povedlo stvořit něco krásného s dobrým koncem. Dobrý konec je věc vzácná a je třeba ji hýčkat. Jen škoda, že ten konec přišel tak brzy. Kniha je totiž opravdu krátká.


Ráda si v knihách podtrhávám "povedené" věty, pasáže. U čtení této knihy bych jí musela podtrhnout dobrou polovinu a proto tleskám. Skvostné.


Autobiografie, romantické prvky, filozofické pasáže- krásně tajemná novela.


Povídka založená psychologické charakteristice vášně vedoucí až ke zločinu. A zločinu, který nelze odpustit a odčinit. Přiznám se, že mě příběh hluboce zasáhl a ještě pár dní nutil přemýšlet...
