karolina0346 komentáře u knih
Série o Jezevčíkovi je super. Nadchne každého milovníka psů - či spíš tedy každou milovnici. :)
Celou dobu se v podstatě jedná o milostný román z pohledu psa, který se s pomocí kocoura snaží přicházet na kloub lidskému chování a uvažování.
Na první pohled oddechová literatura přináší mnoho podnětů k zamyšlení. My, lidé, si zkrátka věci mnohdy děláme mnohem složitějšími, než ve skutečnosti jsou. Možná bychom se občas mohli inspirovat v jednodušším psím chování.
Herkules a pan Felix jsou mentálně na mnohem vyšší úrovni, než bychom od psa a kočky čekali. Upřímně doufám, že je to nadsázka. V opačném případě bych se bála, co si o mne myslí moji psi.
Za mne naprosto perfektní série. Jsem ráda, že ji mám celou doma. Za rok za dva se k ní s radostí vrátím.
A nakonec - 4. díl nejlépe ze všech voní.
Krásná kniha, která mě nalákala vyrazit do divočiny... :)
Moc krásná knížka! Potěší i poučí. Doporučuji všem milovníkům zvířat.
Srdcovka. První kniha, kterou jsem přečetla téměř jedním dechem. Kniha, díky které jsem se zamilovala do čtení. Kniha, kterou znám nazpaměť...
Určitě ji holkám z prvního stupně moc doporučuji!
,,Co ta svině provedla?!?" napadlo mě v první kapitole. Přečetla jsem jedním dechem, pořád jsem na Martina nadávala a napjatě čekala, jak teda jeho zločin proběhl. Fuj, hnusný chlap, fakt, ale kniha dobrá. Vtáhla mě do děje. Nicméně se mi čte trochu špatně, když nemůžu fandit hlavnímu hrdinovi.
Efča59: To asi bude tím, že nejedete Ladislavově vlně humoru. (Nerozuměly bychom si ani spolu.) Právě i to za tím všeználkovstvím je ve skutečnosti humor.
Knihu jsem přečetla už podruhé. Před pěti lety jsem si Kateřinu příliš idealizovala, dnes vnímám celou knihu objektivněji a samotná carevna je mi spíše nesympatická, i když to měla v životě dost těžké, myslím především období od sňatku až do začátku její vlády.
Kniha se dobře čte, odhaluje víc než učebnice dějepisu. Dostáváme se více do soukromého života Kateřiny a dalších šlechticů.
Zajímavé příklady z reálného života!
Od přečtení pořád zkoumám, jestli není můj pes telepat... Sleduju to i na sobě.
Z počátku jsem byla nadšená. Ziburův styl psaní mě okouzlil (a trošku mi připomněl můj), zalíbil se mi jeho smysl pro humor (podobný mému). Kniha je však zbytečně dlouhá. Zhruba v polovině mě stále se opakující činnosti přestávaly bavit. Zase u někoho pije čaj, zase u někoho spí, zase vstává brzo ráno, zase pořádně neví, jakým směrem se vydat. Ke konci mě obě jeho knihy doopravdy nudila. Jo, vím, že s tím autor nic nenadělá...
I přesto musím Ladislava pochválit. Za styl a humor, jak už jsem řekla. A taky za rozšíření obzorů. Vzdělala jsem se v oblasti geografie, dozvěděla jsem se o cizích kulturách a získala představu o tom, jak se udržuje při duševním zdraví člověk, který je hodně sám.
Až se Ladislav zase někam projde a napíše o tom knihu, ráda si ji přečtu. A přetrpím i konec. :)
Jak tak čtu ostatní komentáře, jsem asi jediná, ale Analfabetka se mi líbila víc než Stařík.
Čtení nebylo tak záživné jako u Pýchy a předsudku a Rozumu a citu, ale i tak se mi kniha líbila. Je pro mne zkrátka zajímavé sledovat smyšlení lidí v 19. století.
Dojem bohužel kazí vydání, v paperbacku od Ledy je spousta překlepů... že já si nepřiplatila za knihu od Slovartu...
Hrozně smutný a zároveň moc milý, dokonce svým způsobem i veselý příběh.
Krásné ilustrace.
Konec moc otevřený, doufejme, že se na Isole mají dobře.
Děsivé je, že Titův otec mi připomínal osobu z mého života.
Nebylo to špatné, to rozhodně ne, vtípky mi seděly, do příběhu dvou kluků bez mapy, stanu a kondice jsem se vžila. Že by ale kniha něčím vynikala, se říct nedá. Nekonečné shánění vody by se dalo vyškrtat, chápu, že v některé dny kluky nic jiného netrápilo, ale čtenář se může kdykoli zvednout a vodu si napustit. :) Jestli bude další kniha, věřím, že bude čtenářsky zábavnější.
Oceňuji množství fotografií, ale jak už zaznělo, na tmavých černobílých toho není zas tolik vidět. Někdy se mi taky špatně četl text na tmavém podkladu.
Matouši, Nico, choďte a pište, ráda si od vás zase něco přečtu.
Po nadšení z Vadné jsem se na Dokonalou těšila - a rozhodně nejsem zklamaná.
Příběh je propracovaný do posledního detailu, všechno důležité zaznělo v předchozích komentářích.
Co mi vadí, je obálka u obou knih a u tohoto dílu i název. Obsahu vůbec neodpovídají a kdybych Vadnou nedostala jako dárek, zřejmě bych po ní nikdy ani nesáhla.
Jo a s označením dívčí román teda nevím, nevím, příběh má vážné téma a obsahuje spoustu hlubokých myšlenek. Beru ho jako "plnohodnotný". A vlastně ani nevím, jestli bych ho v nějakých 13, kdy jsem fandila Jacqueline Wilson, dočetla.
Pěkný nápad, ale to je tak všechno...
Nechápu, proč měli rodiče zařízený život zrovna takto, když jim to nevyhovovalo. Jako nouzovka dobré, ale jinak s tím mohli dělat něco už dřív. Střídat se u dítěte a nemít nic ze společného života, to je asi dost na nic.
Příběh podnikání mi přišel trochu naivní, úspěch se dostavil nějak moc rychle, na to, že Nell nikdy předtím kabelky nenavrhovala a nevyráběla, neměla s nimi žádné zkušenosti, krom toho, že je doma nezdravě hromadila. Nehledě na to, že mi ty návrhy nezněly zrovna hezky, spíš jako nápady, co načmárat na plátěnou tašku, než na pěknou kabelku.
Vadilo mi, jak zneužívali kolegyně z Nelliny práce. Pomoci přátelům je pěkné, ale toto už bylo moc.
A scény z Ollyho cesty do Miami, jak už tady několikrát zaznělo, jsou dost neuvěřitelné.
Tolik k příběhu. Napsán je poutavě, četl se dobře. V tomto ohledu splnil očekávání, chtěla jsem něco pohodového na léto. Remarqua bych teď asi nezvládala... :D
Já jsem se bavila. Myslím, že ten, komu se kniha nelíbila, zkrátka vyznámá úplně jiný humor. Mně autor sedí.
Pěkné, ale až příliš usměvavé a sluničkářské, taková literatura mi úplně nesedí.
O vážných a smutných věcech vtipně a s nadsázkou. Pěkná knížka. Líbila se mi více než první díl.
NightShade: Vždyť posláním knihy je ty předsudky zničit!