karolina1733 komentáře u knih

Perfektní knížka. Je to sice podivný, použít takové slovo u tohoto typu knížky, ale je to pravda. Příběh, který Lucia zažila je neuvěřitelný.

Přečetla jsem už mnoho příběhů severokorejců, kteří unikli a začali žít nový život, ale tenhle patří zdaleka mezi ty nejsilnější a nejbolestivější.

Kdo si to nepřečte, ten prohloupí. Klaním se.

09.02.2020

Tenhle dil se mi líbil víc než první. První měl sice lepší zápletku a byl víc šokující, ale druhý se mi mnohem líp četl. Přijde mi, že se Anna naučila trochu líp psát, protože mi přišlo, že byl první díl takový kostrbatý a "amatérský".

Nicméně jako oddechovka to je fajn, člověk u toho nemusí přemýšlet, proto mě to baví. Zas to ale není nic, co si musíte přečíst, ale pokud pořád čtete náročnější četbu, tak je to na odpočinek fajn.

09.02.2020

Tak to byla jízda. Stejně jako každá jiná kniha od Cassandry, i tahle je bezchybná. Ani chvíli jsem se nenudila a od knihy jsem se nemohla odtrhnout.
Párkrát jsem si pobrečela, konec jsem pak prořvala kompletně. Čekala jsem cokoliv, jen tohle ne.
Čekání na třetí díl asi nepřežiju, POTŘEBUJU VĚDĚT, co bude dál...

SPOILERY:
- já prostě pořád čekám až spolu Mark a Cristina budou, prosím, jsou moje OTP už od úplnýho začátku
- Livy je mi líto. a Tiba ještě víc, jsem zvědavá, jak se s tím vyrovná (jestli vůbec)
- co je s Magnusem?! snad neztratí kompletně svou sílu nebo nezemře
- proč mám pocit, že Annabel není "čistá" lovkyně stínů, přijde mi, že to musí s někým táhnout

2 16.02.2019

Stejně jako každá knížka od Cassandry, i tahle je naprosto dokonalá. Ačkoliv se "pořád" mluví o lovcích stínů, tak je to zase o něčem jiným než Pekelné stroje nebo Nástroje smrti. Jsem hrozná natěšená, jak se všechno vyvrbí, hlavně vztahy mezi hrdiny.
Je sice tlustá, ale je nemožný se od ní odtrhnout. Jsem ráda, že už dlouho mám doma i druhý díl, a tak se můžu rovnou pustit do pokračování.

3 19.01.2019

Neurazí, nenadchne.
Nápad dobrý a čtivé to je taky. Vadí mi ale nekonečná souvětí, která autorka používá a zmíní v nich tisíc věcí, který se týkají úplně něčeho jiného.
A u třetí kapitoly jsem už byla úplně zmatená a netušila, kdo je kdo, kdo má s kým jaký vztah a kdo to s kým táhne. Přidat k tomu třeba nějaký "rodokmen" by nebyl špatný nápad :D

1 30.11.2018

Mládí v hajzlu je přesně to, co potřebujete, když si chcete odpočinout. První díl jsem četla před mnoha lety a ráda si ho přečetla letos na dovolený, kdy jsem ho sfoukla během dvou dnů. Super oddechovka :)

4 25.11.2018

Na mě celkem, na čtení, těžká sbírka básní, próz a různých jiných textů. Něco mě bavilo hodně, něco míň, něco vůbec.

1 17.10.2018

Jedna z mych nejoblibenejsich knizek! Byla nadherna! Kdyz jsem ji dostala, tak jsem ji cetla asi ctyrikrat po sobe porad dokola :D

2 03.10.2018

Nebudu lhát, tohle mě moc nebavilo. Napsaný to je dobře, to ano, jelikož se to díky svýmu pojmutí liší od ostatních knížek. Četlo se to rychle a lehce, ale mě to tak nějak ve výsledku bohužel nebavilo. Zkusím to přečíst ještě jednou a třeba změním názor :)

1 19.08.2018

Je mi jedno, že Sin v knížce neuvedl úplnou pravdu. Je pochopitelný, že všechny vzpomínky jsou pro něj víc než bolestivý a pro smrtelníka je těžký je unést. Knížka Útěk z Tábora 14 je masakr, ale to nemění nic na tom, že si ji musíte přečíst. Pak si totiž uvědomíte, jak strašně dobře se máte a začnete si vážit všech věcí, který berete jako samozřejmost, ale hlavně života.

19.08.2018

Neuvěřitelná knížka. Všichni víme, jak se v Severní Koreji žije, ale nikdo nemluví o hladomoru, kterej tam dlouhá léta trval (a kterej hrozí i teď), o pracovních táborech do kterých i gulagy či koncentrační tábory mají daleko a o lidech, kteří přežili a dokázali nemožný a jen chtějí žít normální svobodný život, kterýho se dočká ale jen malá část Severokorejců.
V knize se mi moc líbilo, že to nebylo “jen” vyprávění několika lidí, ale bylo to protkaný údaji, informacemi a poznámkami k určitým věcech, díky čemuž se člověk mnoho dozví.
Nebudu lhát, byla jsem smutná, když jsem ji dočetla. Chtěla bych nějakou 2016/2017 reedici, abych se dozvěděla, co teď dělá Mi-ran, doktorka Kimová nebo Hjok.

5 15.08.2018

Narozdíl od předchozího dílu se tady něco začalo dít až pomalu ke konci, což ale vůbec nevadí. Knížka byla i tak, stejně jako všechno ostatní od autorky, zábavná a nedá se od ní odtrhnout. Sydney není úplně moje nejoblíbenější postava, ale všechno to zachraňuje Adrian, kterej je skvělej už od VA. Navíc jsem i zvědavá, jak se bude vyvíjet milostnej trojúhelník Jill X Eddie X Angeline.

14.05.2018

Na komiksy nejsem ale tohle mě bavilo :) Mnohem víc než samotnej Sebevražednej oddíl.

3 13.05.2018

Snad to nejlepší týkající se protektorátu, co jsem si kdy mohla koupit. Nemá to chybu. Krásně provedený, spousta informací a artefaktů. Tohle potřebuje každej, kdo se o tuhle dobu zajímá.

1 13.05.2018

Browna jsem měla vždycky ráda. Andělé a démoni mě okouzlily hned a já se rozhodla, že potřebuju přečíst všechny jeho knihy. Ale problém nastal u Inferna, zvlášť po naprosto brilantním Ztraceným symbolu. Inferno mě totiž děsně zklamalo. Bylo nudný, téma mě taky moc nebralo a já jen doufala, že s novou knížkou se zase vrátí na svou laťku.
Jenže...
Knížku čtu od února a za boha se do ní nemůžu začít. Jsem teprve nějak okolo 100. stránky, ale nic se tam neděje. Ráda bych si knížku přečetla, jenže si spolu tak moc nerozumíme jako s předchozími díly.

Jsem asi jediná, ale mě to nevzalo. Skončila jsem snad v první čtvrtce knihy, protože se vůbec nic nedělo a neplánuju v tom pokračovat. Navíc se mi nelíbí ani styl psaní, nesedl mi. Ani neplánuju od Keplera číst cokoliv jinýho.

5 11.05.2018

Už je to pěkná řádka let, co jsem knížku četla a nepamatuju si, co se v ní přesně dělo, ale líbila se mi. Vlastně ani nevím, proč se mi tak moc líbila, ale chytla mě za srdce, ačkoliv se najdou lepší knížky ohledně Anthropoidu.

1 05.05.2018

Celou sérii jsem četla nejmíň 10x a pořád ji miluju stejně, i když vycházela v době, kdy jsem byla ještě puberťačka. Mrzí mě, že další díly v češtině nevyšly a pořád mám v plánu to dočíst v ájině, ale ještě jsem se k tomu nedokopala.
Dívčí parta je ale prostě pecková. Čte se jedním dechem.

05.05.2018

Přiznávám se, vzdala jsem to.
S Hostinou pro vrány jsem bojovala od léta a ted v květnu jsem došla teprve do chabý půlky a rozhodla se, že končím. George R. R. Martin je skvělej spisovatel, o tom žádná, jenže chvílemi člověku dochází síla číst dál. Nebo aspoň mě.
Tudíž se s Písní ledu a ohně loučím u čtvrtýho dílu a třeba se někdy v budoucnu zadaří a já ji dočtu :)

Nádherná knížka. Byla jsem hrozně smutná, když jsem ji dočetla, protože to byla nejen slast pro oči (překrásný ilustrace a celkový provedení knížky), ale taky dokázala člověka pobavit, rozesmutnit, zamyslet se...
Díky Áňo, čekám na pokračování :)

8 05.05.2018