katakomb komentáře u knih

Synestezie je rozhodně velice specifický způsob smyslového vnímání a jelikož je ve svých projevech hodně variabilní je asi také složité ji popsat tak, aby to nesynestetik pochopil tak, jako by to bylo jeho vlastní vnímání. Nicméně tato kniha velice dobře popisuje jednak biologicko-kulturní pozadí, tak i praktické projevy v umění, zejména ve výtvarném a dramaticko-hudebním projevu. Rozhodně stojí za přečtení. V češtině ojedinělá (možná jediná) publikace věnovaná tomuto tématu. Obsahuje dost podrobných informací z oblastí neurologie a psychologie, není pro úplné laiky, chce to mít určité povědomí o fungování mozku nebo aspoň dobrou představivost.
Jak píše uživatel 6839, každý na svět koukáme jinak. Já jsem po přečtení této knihy rozhodně začal jinak vnímat umění a snažil se za obrazem/hudbou vidět i něco, co třeba viděl/slyšel autor. Rozhodně pro čtenáře dobrý impulz k rozšíření vnímání.

09.02.2019

Komentář se vztahuje k 7. doplněnému vydání z r. 2000.
Koupil jsem knihu v antikvariátu v rubrice společenské vědy. Po několika řádcích jsem obrátil na zadní stranu obálky, abych si ujasnil, je-li autor v tématu dobře vzdělaný. Není - je vystudovaný v přírodních vědách. Pravda, není to tak daleko od zkoumání člověka, ale za aprobaci komentovat gender problematiku bych to nepovažoval.
Nebyl jsem si od začátku jistý, jestli se jedná o recesistické dílo nebo o vážnou naučnou literaturu. Podle komentářů soudím, že ji mnoho čtenářů vnímá jako humornou knihu. Pokud to byl autorův záměr, pak budiž, asi bych tím pádem dokázal pochopit i těch několik dotisků a nových, doplněných vydání. Je to sice velmi omezený humor, ale asi si to své čtenáře najde. Pro mne to ale kniha, která by mě měla pobavit, není. Je to jako by se komik během svého vystoupení omezil pouze na vtipy o blondýnkách - pobaví, ale vykouzlit z toho 90 stránek publikace je příliš.
Jestliže byla kniha psána s úmyslem vydat sociologickou studii, tak bych snad ocenil jen snahu vytvořit protiváhu "trendy" feministickému pohledu na gender problematiku. Nic víc. Odbornost textu pro mě nulová, vzhledem k tomu, že neobsahuje jedinou citaci a je tak vlastně souborem "esejů" na dané téma, které se svou kvalitou dají srovnat se středoškolskou slohovou prací.
Obsahově - je patrné, jaký model je autorovi sympatický: již v předchozích komentářích zmíněný muž lovec a žena... toť právě otázka, protože ve výsledku se v knize ideální ženy nedopátráte. V každé situaci totiž podle Hausmanna žena reaguje stereotypicky, z čehož muž pak vychází jako použitý, využitý nástroj pro ženino blaho. A je poté samozřejmostí, jde-li muž za milenkou. Nakonec to vypadalo, že nečtu základy mužského šovinismu, ale šovinismu ženského, protože neustále opakované stereotypy stavějí ženu do role vykořisťovatelky a muže do role chudáka, který musí ženě sloužit, jelikož je to jeho povinnost manželská, ačkoliv si ji vzal za manželku jen kvůli její vagíně. A žena je zde vykreslena jako vychytralá, která si je své nadřazenosti vědoma a kulantně jí využívá. Není to absurdní?

V současnosti je podle mého názoru kniha absolutně neobhajitelná (vzhledem k mému věku nemohu soudit, jaká byla situace v době, kdy autor knihu psal).
Po přečtení jsem měl sto chutí knihu spálit, aby se už nikomu nedostala do rukou.

Jednu hvězdu dávám jen za špatný smysl pro humor (který si určitě najde své čtenáře, jimž se bude líbit), je-li kniha psána jako humoristická.

6 07.01.2019

Je pravda, že nic převratného se v knize nedozvíme. Rozhodně ne nic nového - životní principy, které autorka vyznává a kterými se řídí (nebo o to usiluje), pramení z již starých a ověřených pravd, na kterych staví nejedno světové nnáboženství. Je pravda, že témata se hodně opakují, ale vnímám to spíš jako pozitivum, je dobré si věci připomínat víckrát, když pak autorka nějakou myšlenku rozvíjí opakovaně na dalších příkladech, pomůže to čtenáři lépe pochopit pohnutky autorky i gró samotné informace.
Neznal jsem autorčin blog ani Facebook a nehodlám proto srovnávat knihu s její internetovou produkcí. Nicméně je podle hlaviček patrné, že z blogu i Facebooku hodně čerpá a cituje. Je pravda, že kdyby toto nebylo v takové míře, mohla být kniha kratší (a tím pádem i levnějí? - narážím na komentáře k ceně knihy) a rozhodně by to neubralo na sdělovací hodnotě knihy.
K samotnému příběhu se již vyjádřilo spousta lidí, já jen chci autorce vyjádřit obdiv za to, že vyšla s touto svou životní zkušeností na trh ve všech detailech. Bez naturalistických popisů se tu člověku dostane katarze a impulzu k zamyšlení a sebereflexi.
Kniha rozhodně není návodem, jak něco dělat nebo nedělat. Není to příručka. Je to zpověď jedné vdovy, která bere i nejtěžší životní zkušenost jako součást životní cesty. A právě její přístup je tolik inspirativní a možná leckoho i nakopne k hlubšímu rozjímání.
Určitě bych doporučil, nejen lidem, jimž někdo zemřel.

06.01.2019