KatChiss | Komentáře u knih | Databáze knih

KatChiss KatChiss komentáře u knih

Hotýlek Hotýlek Alena Mornštajnová

Od Aleny Mornštajnové jsem četla pouze Hanu, která mě rozložila po emoční stránce, ale moc se mi líbila. Od Hotýlku jsem čekala něco podobného. Jenže jsem se strašně spletla. Kdybych nepoznávala autorčin styl psaní, myslela bych si, že to napsal někdo jiný. Na můj vkus bylo v knize příliš mnoho postav. Ano, jejich osudy byly propletené, ale to byl možná ten kámen úrazu. Často jsem se ztrácela, byla jsem zmatená. Kdo je to tohle? Jaký má vztah k tomuhle? A nebyl tenhle mrtvý? Nepomáhalo tomu ani to, že někteří své partnery dost často měnili nebo jich měli více najednou.
.
.
Ale ještě více než velké množství postav mi nesedl styl vyprávění, který byl místy chronologický a místy retrospektivní. Časové údaje se rychle měnily, jednou jsme byli v minulosti, pak zase v přítomnosti. Nebyl v tom žádný řád, žádná pravidelnost. Několikrát mi trvalo třeba dvě tři stránky, než jsem si uvědomila, že je řeč o postavě, která je momentálně dospělá, dělá tohle a je s tímhle a my se právě dozvídáme její minulost.
.
.
Ani samotný příběh mi nepřišel příliš zajímavý. Občas jsem si připadala jako v nějaké reality show. Hlavním protagonistou byl Václav, který se zajímal o auta a běhání. Většina postav patřila do rodiny, která vlastnila rodinný hotýlek, který jim byl za války sebrán, ale mohli jej stále správcovat. Vše se točilo okolo chodu hotýlku, okolo rodinných strastí, osudy postav se proplétaly, někdo umřel, někdo jiný vzal jeho místo apod.
.
.
Zkrátka a dobře mi tahle kniha vůbec nesedla, ale neodrazuje mě to v četbě dalších autorčiných knih (ještě mi zbývá Slepá mapa, Tiché roky a novinka Listopád). Snad mi ostatní sednou lépe než tato.

03.03.2021 2 z 5


Nimbus Nimbus Neal Shusterman

Prostě WOW. Já nemám slov. Po přečtení Smrtky, ze které jsem byla absolutně nadšená a zařadila jsem ji mezi TOP přečtené knihy roku 2019, jsem se bála sáhnout po 2. dílu. Možná proto jsem čekala dva roky, na chvíli, kdy má vyjít 3. díl s názvem Zvon. Až v tento moment jsem sebrala odvahu a do Nimba se pustila. A vlastně i díky vám, jelikož jste mi právě tuto knihu vybrali na únor. Jsem ráda, že jsem ji četla společně se @salli858 a slecna_s_knihou, protože jsme mohly probírat různé teorie a sdílet spolu pocity.
.
.
Jak už jsem zmínila, bála jsem se. Po přečtení další autorovy knihy - Bez šance - ještě víc, jelikož se mi nelíbila tolik jako ostatním čtenářům. Ale v tomhle případě byly mé obavy zbytečné. Kniha naprosto předčila má očekávání.
.
.
U některých knih mě osloví více postavy než příběh, u jiných je to naopak příběh a samotná zápletka, který celý děj táhnou, u některých je to jazyk. Tady je to však vše dohromady! Absolutně žeru utopický svět, ve kterém lidé neumírají přirozenou smrtí, ale kosí je smrtky, které se nejprve musí vyučit a složit zkoušky, pak změnit jméno a svému novému životu se přizpůsobit. Všechno má svůj řád a pravidla. Samozřejmě se najdou tací, kteří je porušují. Pak je tu Nimbus, vědomí, svědomí, který vidí a slyší vše, co se na světě děje. Může ale komunikovat jen s lidmi, jelikož jsou Smrtky oddělené od státu. Strašně mě baví jeho zápisky před každou kapitolou, které nám trochu napovídají, co přijde dál. Líbí se mi myšlenky, které do nich autor vkládá. Myšlenky, které odrážejí náš reálný svět.
.
.
Baví mě postavy, kterých je v tomto díle opravdu požehnaně, ale každá z nich má v příběhu svou roli. Já osobně jsem si nejvíc oblíbila Citru, kterou můžeme znát z předchozího dílu, kde se učila na Smrtku. Teď již Smrtkou je a mně se strašně líbí jakým způsobem kosí. Nově se setkáváme s nezvedenci, což je skupina lidí, která má chuť porušovat pravidla a “vybočovat”. S těmi, stejně jako se Smrtkami, nemůže Nimbus komunikovat.
.
.
Zkrátka a dobře je příběh maximálně propracovaný, děje se toho strašně moc a já jsem byla po celou dobu napnutá a totálně zažraná. Tahle série se stává mou all time favorite!

03.03.2021 5 z 5


Nelituju ničeho Nelituju ničeho Colleen Hoover

Předvídatelné. Čtivé. Realistické. Bolestivé. Dojemné. Poutavé.

Líbilo se mi to a nejvíc na tom vztah matky a dcery. Bylo to tak reálné. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se tenhle příběh opravdu stal. Je bolestný, ale něco mi bránilo prožívat ho tolik jako příběhy z knihy To nejlepší v nás nebo Pravda, nebo lež. Tyhle dvě knihy mě dostaly. Regretting You neboli Nelituji ničeho byla také plná bolesti a zrady. Ale tolik mě to nezasáhlo.

Nejvíc oceňuji ty postavy a jejich charaktery. Vývoj Clary a Morgan. Jejich emoční vývoj a jejich vzájemné pouto. Líbí se mi co mezi sebou mají a líbí se mi jaké jsou ony. Líbila se mi láska Jonaha a Millera. Zamilovala jsem si Millerova dědečka a jejich vztah. ♥️

13.01.2021 4 z 5


Mlčící fontány Mlčící fontány Ruta Sepetys

“Když objevíte pravdu, musíte nahlas promluvit a pomoct ostatním, aby mohli učinit totéž. Pravda láme řetězy mlčení. Všem nám dává svobodu.”
.
.
Moje první Ruta Sepetys, ale rozhodně ne poslední. Historie nikdy nepatřila k mým oblíbeným předmětům. Zastávala jsem názor, že co bylo, bylo a zajímalo mě spíš to, co bude. Až na vysoké škole, když jsme probírali historii Anglie a Ameriky, mě minulost začala zajímat. Proto jsem si řekla, že si své znalosti ještě více rozšířím a dozvím se něco o Španělsku v 50. letech za vlády diktátora Franka.
.
.
Občas jsem zapomínala, že je příběh inspirován skutečností. Ponořila jsem se do děje a bylo těžké přestat číst a knihu odložit. Zprvu jsem se nevyznala ve všech postavách, ale zorientovala se a dost postav si oblíbila. Asi nejvíc ze všech mě bavil Daniel a jeho láska k fotografii. Zajímavá mi přišla i Puri, se kterou jsem sdílela lásku k dětem a smysl pro spravedlnost. Líbila se mi její zvědavost a odhodlanost. Bavila mě Rafova energie a radost ze života, i když zažil příšerné věci. A nakonec jsem si oblíbila i Fugu a jeho zanícenost, odhodlanost a tvrdohlavost. Každá postava měla své kouzlo a mně přišlo, že je doopravdy znám a prožívám s nimi jejich příběh.
.
.
To, co se ve Španělsku za vlády Franka dělo, je neomluvitelné a pro mě osobně šokující. Možná je to chyba mého nezájmu, ale vůbec jsem netušila, že se něco takového dělo. Nechci vám prozrazovat o co přesně šlo, ale je to příšerné a rvalo mi srdce o tom číst.
.
.
Autorčin styl psaní mi sedl a nejvíc ze všeho se mi líbily krátké kapitoly, které dodávaly příběhu tempo a čtivost. Některé vsuvky mezi kapitolami mi přišly nezajímavé a připomněly mi poznámky pod čarou Jay Kristoffa. Během čtení jsem si založila plno krásných myšlenek a citátů. Knize nemám co vytknout a vám všem ji doporučuji všema deseti.

25.11.2020 5 z 5


Balada o ptácích a hadech Balada o ptácích a hadech Suzanne Collins

Ze začátku mě kniha příliš nebavila, nenadchla mě. Coriolanus Snow, který je ústřední postavou této knihy, a jehož jméno neumím vyslovit, aniž by se mi pletl jazyk, mi nebyl sympatický. Ani teď, ani v jeho pozdějším věku. Přišlo mi, že autorčiným záměrem je ukázat nám jeho těžké dětství během války a tím v nás vyvolat lítost. Nepovedlo se. Později mi došlo, že tohle autorka asi nechtěla. Protože Coriho popisovala jako sebestředného a manipulativního kluka, nad kterým jsem lomila rukama a kterého jsem proklínala. Jeho činy byly vždy sobecké, ať už si je ospravedlňoval láskou nebo něčím jiným. Nevěřila jsem mu ani nos mezi očima.

Pro mě byly v příběhu důležitější postavy. Lucy Gray, dívka, která nepatřila do žádného kraje. Kočovná zpěvačka, která prahla po svobodě a udělala by pro své "hejno" cokoli.

Sejanus, původně z Druhého kraje, nyní žijící v Kapitolu, jenž byl opakem Snowa. Obětavý, nesobecký, s dobrým srdcem.

Kniha je protkaná písněmi, které se k příběhu dokonale hodí a dodávají mu na vážnosti.

Po dočtení musím uznat, že rozhodně stojí za přečtení. Líbil se mi vývoj Hladových her a také postav.

20.09.2020 4 z 5


Červená, bílá a královsky modrá Červená, bílá a královsky modrá Casey McQuiston

Tato kniha je označena za nejlepší LGBT román roku 2020. Osobně to nemohu posoudit, jelikož je to jediný román s touto tematikou, který jsem letos přečetla (když nebudu počítat rereading Simona). Ale rozhodně vám tuto knihu můžu doporučit.
.
.
Jádro je ve všech romantických knihách stejné. Potkají se dva lidé – v tomto případě je to britský princ a syn americké prezidentky. Nejprve se nemůžou vystát, ale pak se do sebe zamilují (to není spoiler). Ale tato kniha nabízí mnohem více než to. Najdete tu sourozenecký vztah, který je pevný, ale rozhodně má své mouchy. Dále se tu vyskytují rodiče hlavních postav, což já osobně považuji v YA románech za důležité. Vidět, jak se k sobě tyto dvě generace chovají. Jestli se navzájem respektují, jak spolu komunikují a řeší problémy. V tomto příběhu je těch problémů opravdu spousta. A bavilo mě sledovat, jak se s nimi Alexova matka vypořádává. Musel v sobě skloubit dvě osoby – matku a prezidentku. Musela se rozhodnout, co je pro ni důležitější. Její kariéra, nebo život jejího syna. A pak jsou tu kamarádi, kteří při sobě stojí děj se co děj. A nesmím zapomenout na humor, který je celou knihou protkaný. Občas jsem se smála nahlas a po celou dobu čtení jsem se culila jako blázen. Tahle kniha je prostě ultra mega cute a stojí za přečtení!

26.08.2020 5 z 5


Pouští a pralesem Pouští a pralesem Henryk Sienkiewicz

Dobrodružný příběh plný napětí. Tuto knížku mi dala moje mamka, protože to byl její oblíbený příběh, když byla malá. I když mi zanedlouho bude 20 let, 14ti letý Staš se stal mým hrdinou. Nedokážu si představit, že bych dokázalo něco z toho, co on. Byl nesmírně statečný a silný. Po celou dobu čtení jsem se bála o ty dvě malé osůbky a jsem ráda, že to skončilo dobře! Určitě doporučuji :)

29.04.2017 4 z 5


Bouře mečů Bouře mečů George R. R. Martin

Možná bych tuto knihu rozdělila na dvě. Co si budeme povídat, 1198 stránek je docela dost. Alespoň jsem si při čtení trochu zaposilovala.
Děj byl místy trochu zdlouhavý a někdy až příliš detailní.
Jinak jsem se utvrdila v tom, že Tyriona prostě žeru!
Mrzí mě, že jsem nejdříve viděla seriál a až potom si knihy přečetla, protože se teď už nemám na co těšit a vím předem, co se stane. Ale snad v těch dalších dílech se nějakého toho napětí dočkám.

20.04.2017 4 z 5


Bylo nás pět Bylo nás pět Karel Poláček

Krásně psaná kniha postarším jazykem. Čtivá a vtipná. Jako malá jsem se dívala na seriál a kniha je úplně stejná, jak si to pamatuji :)

29.07.2016 5 z 5


Kniha noci Kniha noci Holly Black

Od Holly Black jsem četla trilogii Krutého prince, kterou mám hodně ráda. Pak jsem četla Nejchladnější dívku ve Městě chladu, na kterou jsem se vážně těšila, protože upíři. Děsně jsem se nudila a do čtení se musela nutit. Chuť jsem si spravila Nejtemnější částí lesa, ve které se také vyskytovaly víly.
.
Na Knihu noci jsem se těšila, jelikož to měla být fantasy pro starší čtenáře. Úplně jsem to v tom neviděla, možná jen to, že se tu vyskytoval alkohol. Hodně alkoholu. Bohužel mě tahle kniha nebavila. Jakože vůbec. Hlavní postava mi nepřišla ničím zajímavá. Svět stínů jsem nepochopila, a i když autorka napsala, že ho nechápaly samotné postavy, měla jsem ten dojem, že ony vědí, jak vše funguje, jen já tápu. Zápletka byla postavena na krádeži Knihy noci, což bylo podle mě dost málo, mou pozornost to nezískalo.
.
Došla jsem k domnění, že Holly Black umí psát jen o vílách. Na poličce na mě čeká její nejnovější kniha The Lost Heir, která se odehrává ve světě Krutého prince. Doufám, že ta se mi bude líbit.

24.02.2023 2 z 5


Kosti v srdci Kosti v srdci Colleen Hoover

Na Kosti v srdci jsem četla samé nadšené recenze a ve spoustě z nich se objevovalo, že je to ta stará dobrá Colleen. Já jsem se k této autorce dostala poměrně nedávno, takže nedokážu posoudit, kterou Colleen mám radši. Nicméně mé top 3 její knihy jsou Ugly Love; Pravda, nebo lež a To nejlepší v nás. Ještě mě dost bavily It Ends With Us a Without Merit. Další knihy, které jsem přečetla, jsem hodnotila průměrně. Ale nemůžu říct, že bych některou z jejích knih nesnášela nebo bych při čtení/poslechu trpěla.
.
Kost v srdci jsem zařadila k průměrným knihám. Četly se strašně dobře a rychle, ale postavy ani příběh mě nijak zvlášť nezaujaly. Beyah měla příšerné dětství, asi jako každé dítě, které vychovává feťačka. Měla jsem pocit, že mi autorka říká: “Lituj ji.”, ale mně to nějak nešlo. Možná mi to přišlo až moc na sílu nebo co. Například si Beyah stěžovala, že o ni otec nejeví zájem, ale ona dělala úplně to samé. Ignorovala ho. Nesnažila se s ním mluvit, sblížit se. Jak tomu v takových knihách bývá, zamilovala se do prvního kluka, který o ni projevil zájem. O kluka, který byl stejně “poznamenaný” jako ona. A díky němu se z ní stal lepší člověk. On se stal lepším člověkem díky ní.
.
V knize bylo spoustu krásných citátů a hezkých myšlenek. Tohle Colleen opravdu umí.

18.02.2023 3 z 5


Říkej tomu, jak chceš Říkej tomu, jak chceš Brigid Kemmerer

Další kniha od autorky Brigid Kemmerer. Její fantasy Temné a osamělé prokletí mě příliš nenadchlo, zato contemporary příběhy mě nadchly! Její styl psaní je chytlavý (nenapadá mě lepší slovo) a pohlcující. Umí skvěle vykreslit charaktery postav a nebojí se zajít do hloubky. Její příběhy skrývají spoustu závažných otázek, které si pokládáme i my. Například: “Můžou dobré úmysly omluvit špatný čin?” To je otázka, která provádí celý příběh knihy Říkej tomu, jak chceš.
.
Rob býval populárním hráčem lakrosu a velmi oblíbeným klukem na škole. Jenže pak jeho otce chytili při zpronevěře a každý si myslí, že v tom měl prsty i on. Vždyť u otce dělal stáž, měl na starosti papíry. Musel si něčeho všimnout.
.
Maegan je velice chytrá holka. Spolužáci by ji možná označili za šprtku. I přesto ale podváděla u závěrečných zkoušek. A byla chycena. Všichni přítomní studenti museli zkoušku opakovat spolu s ní. Takže je z ní stejný vyvrhel jako z Roba.
.
Pro nás ostatní je velice snadné odsoudit tyhle dva. Vytvoříme si na ně názor, naškatulkujeme si je do určité složky v hlavě. Děláme to, aniž bychom se pořádně zamysleli. Známe všechny podrobnosti? Víme, jak a co se přesně stalo? Zeptali jsme se dotyčných na jejich verzi? S takovými situacemi se běžně setkáváme v reálném životě. Pojďme zkusit druhé nesoudit, ale vyslechnout si je a snažit se pochopit jejich jednání. Anebo se o druhé vůbec nestarat, protože to není naše věc a oni si se svým životem mohou nakládat dle libosti.

06.02.2023 4 z 5


Vlku zaslíbená Vlku zaslíbená Hannah Whitten

Retelling na Červenou karkulku? Ano prosím! První dcera je přislíbena trůnu, ta druhá Vlku z Divého lesa za příslibem navrácení bohů. Reda je druhorozená, tudíž už odmalička zná svůj osud. Většina lidí by ho nenáviděla nebo by se alespoň přinejmenším bála, ale ona ne. Bere svůj odchod jako vysvobození. Stalo se totiž něco zvláštního a Reda nechce, aby se to opakovalo. Chce chránit své blízké, obzvlášť svou sestru Nei.
.
Příběh je velmi čtivý, stránky vám budou pod rukama ubíhat, ani nebudete vědět jak. Kniha je psaná krásným jazykem, zalepíkovala jsem si spoustu citátů a krásných myšlenek. Svět je poněkud temnější, magie Divého lesa totiž své obyvatele, kteří s ním bojují, proměňuje. Celkově není tento les zrovna nejpříjemnější místo k bydlení. Ale co máte dělat, když ho nemůžete opustit? Postavy jsou dobře napsané, nejsou černobílé, ale mají mnoho vrstev. Romantická linka je sice předvídatelná, ale pomalá a, světe div se, mně se líbila. Ocenila jsem i krátké kapitoly z Neina úhlu pohledu. Vlastně nemám knize co vyčíst, zároveň jsem ale nemohla dát plný počet hvězd. Na druhý díl se moc těším.

06.01.2023 4 z 5


Pikové eso Pikové eso Faridah Àbíké-Íyímídé

“Jak vyzrát nad nepřítelem, když neznáte jeho totožnost a zdá se, že všechny karty hrají proti vám?”
.
S @endlessbibliophile jsme se nechaly nalákat redaktorkou a spisovatelkou @kat.sardickou a rozhodly se přečíst si Pikové eso v rámci našeho společného čtení #ctisnami. Megamoc se mi líbila obálka a věděla jsem, že je to thriller. Toť vše. Občas je fajn pustit se do knihy, o které skoro nic nevíte.
.
Prvních pár kapitol jsem byla… rozpačitá. Hlavní postava chodí na střední školu, kde o ní neznámý člověk rozšíří veliké tajemství. Kde jsem to jenom četla? Aha, jasně, Probuzení Simona Spiera nebo třeba Felix na věky a jsem si jistá, že se najde ještě spousta dalších knih. Námět mě tedy moc nezaujal, zato dvě ústřední postavy ano. Devon je nesmělý, tichý a velmi hudebně nadaný. Jo a taky homosexuál. Chiamaka je premiantka školy a mezi spolužáky velmi oblíbená. Je velmi ambiciózní a jde si za svým cílem za každou cenu. Morální hodnoty? Co to je? Tito dva by nemohli být více rozdílní, ale přece jen je něco spojuje. Anonymní vyděrač, který si říká Eso, si je vybral jako terč a rozesílá jejich tajemství po celé škole.
.
Zhruba v polovině začíná vyvěrat na povrch, co je hlavním tématem této knihy. Přehodnocuji své domněnky a s velkou zvědavostí se naplno nořím do čtení a zběsile otáčím stránky. Pamatuju si, jak jsem knihu četla v restauraci v Karlových Varech, dostala se k jedné velmi znepokojivé pasáži, rychle knihu zaklapla a zpracovávala to. Přišel ke mně ustaraný číšník, jestli je vše v pořádku. No… nebylo, ale za to on nemohl. Tak jsem nahodila úsměv a kývla. Nevím, co od knihy vyžadujete vy, ale já potřebuju, aby ve mně vyvolala horskou dráhu emocí. Když se jí to povede, můžu ji s klidem označit za Dobrou knihu. A tou Pikové eso je, věřte mi.

12.12.2022 4 z 5


Atlasova šestka Atlasova šestka Olivie Blake (p)

Atlasova šestka byla jednou z mých nejočekávanějších podzimních knih. Už jen ta obálka a barevná ořízka upoutala mou pozornost
.
Tahle kniha není jedna z těch, kde akce střídá akci a vy napjatě čekáte, co se zase pokazí. Její tempo je pomalejší a klidnější. Řeší spoustu filozofických témata skrývá magii a tajný spolek, do kterého je vybráno šest mladých lidí, ale místo dostane jen pět z nich.
.
Jsou knihy, které táhne děj. Jiné zase svět s magický systém. V tomto případě jsou to postavy. A to já můžu. Vlastně potřebuju. Postupně se s jednotlivými postavami setkáváme a poznáváme jejich schopnosti. Některé jsem si oblíbila hned na začátku, s jinými mi to trvalo trochu déle a jednu z nich jsem si neoblíbila vůbec. Ale to nevadí, záporáci jsou potřeba.
.
Tahle kniha se vám bude líbit, pokud máte rádi komplexní postavy, které se v průběhu příběhu vyvíjí. Pomalejší tempo. Vyprávění z více úhlů pohledu. Magii. Příběhy, kde se postavy něco učí a jsou nuceni spolupracovat. Intriky, humor a sarkastické komentáře.

23.11.2022 4 z 5


Kniha útěchy Kniha útěchy Matt Haig

• Je v pořádku být zlomený.
• Je v pořádku nést jizvy zkušeností.
• Je v pořádku cítit se pod psa.
• Je v pořádku být šálek s ulomeným okrajem. To je přece ten s příběhem.
• Je v pořádku být sentimentální a náladový a prolévat hořkosladké slzy u písniček a filmů, které by se nám neměly líbit.
• Je v pořádku, když máte rádi to, co máte rádi.
• Je v pořádku si něco oblíbit jen tak, bezdůvodně, zkrátka proto, že se nám to líbí, a ne proto, že jde o něco úžasného nebo chytrého nebo populárního.
• Je v pořádku počkat, až vás někdo sám vyhledá. Nemusíte se rozdávat tolik, až z vás vůbec nezbyde. Nemusíte být vždy tím, kdo přijde první, Občas můžete vyčkat, dokud ten druhý nepřijde za vámi. Jak říká skvělá spisovatelka Anne Lamottová: “Majáky taky nepobíhají po celém ostrově, aby zachránily loď. Jenom tam stojí a svítí.”
• Je v pořádku dokonale nevyužít každou chviličku.
• Je v pořádku být tím, kým jsme.
• Je to v pořádku.
.
Tahle kniha je pro všechny, kteří mají špatnou náladu. Špatný den. A potřebují si přečíst povzbuzující slova. Slova útěchy. Slova ujištění. Tahle kniha je plná krásných myšlenek a citátů, které vás zahřejí u srdce. Můžete ji číst od konce na začátek. Nebo si otevřít náhodnou stránku a číst v náhodném pořadí. A věřte mi, že se k ní budete vracet.

13.11.2022 4 z 5


Jestli vůbec někdy Jestli vůbec někdy * antologie

Má již čtvrtá sbírka povídek z edice Česká povídka. Tentokrát se vracíme do doby před rokem 1989. Do doby, kdy “naděje byla často to jediné, k čemu se mohl člověk upínat.” Už jsem si zvykla, že jsou povídky těchto sbírek většinou melancholické, ale tenhle titul to vyšvihl úplně na jinou úroveň.
.
“Všichni žijeme za plotem a děláme spoustu věcí, které vlastně ani dělat nechceme, protože máme strach, aby náš život nebyl ještě horší.”
.
Mými favority byly povídky od Petry Dvořákové s názvem “Magdička”, jejímž tématem byla dětská leukémie a od Michaeli Klevisové s názvem “Jestli vůbec někdy”, která se odehrávala v západním Berlíně a sedí na ní motto: “Všude dobře, doma nejlíp.” Slzy v očích jsem měla při dočtení povídky od Marka Epsteina “Kulka pro kluka”.

13.11.2022 4 z 5


Naše zakázané vášně Naše zakázané vášně Chloe Gong

Víte, co nesnáším? Velká očekávání. Čtete jednu nadšenou recenzi za druhou, nevidíte ani neslyšíte žádné výtky, mínusy. Všichni tuhle knihu zbožňují a vy se nemůžete dočkat, až se do ní pustíte taky. Zároveň se ale bojíte, že nebude tak skvělá, jak jste čekali.
.
A to se bohužel stalo u Našich zakázaných vášní. Jsem zvědavá, kolik lidí mě po tomhle přestane sledovat Anyway… kniha má velký potenciál. Shanghai 20. let, dva znepřátelené gangy, zakázaná láska, ztráta blízké osoby, lidé umírající jeden po druhém. To všechno je zajímavé a svým způsobem netradiční, i když je to vcelku vzato retelling na Romea a Julii, ale… nějak jsem se nedokázala začíst. Možná jsem knihu četla ve špatnou dobu, kdy jsem neměla čas číst. Žádná z postav si mě nezískala, ty vedlejší jsem si dost často pletla. Začátek mi přišel super, vypukla neznámá pandemie, jenže pak jako bych šlápla do žvýkačky, která se natahovala a natahovala. Neměla jsem nutkání pokračovat ve čtení. Tak moc jsem si přála se do téhle knihy zamilovat. Ale jak se říká, srdci neporučíš…

3,5 hvězdiček

05.07.2022 3 z 5


Terapie Terapie B. A. Paris (p)

B. A. Paris patří mezi mé nejoblíbenější spisovatelky thrillerů (spolu s Shari Lapenou). Terapie byla jednoznačně jednou z nejočekávanějších knih roku a musím říct, že nezklamala!
.
Příběh se odehrává v uzavřeném obytném komplexu, kam se zrovna přistěhovali hlavní protagonisté - Alice a Leo. Seznamují se se sousedy i se samotným domem. Leo zůstává část týdne v jiném městě kvůli práci, Alice je tak sama doma. Dělá na volné noze, je překladatelka. Samota jí nevadí, má alespoň čas na práci. Jenže pak se v domě začnou dít zvláštní věci. Alice je odhodlaná zjistit, co se děje. Obzvlášť potom, co zjistila, kdo v domě bydlel předtím a co se stalo.
.
Jak už jsem psala, autorka opět nezklamala. Napsala poutavý příběh, který vám nedá spát. Nebudete chtít knihu odložit, dokud se nedozvíte, jak to bylo. Musím říct, že Alicina posedlost mi lezla na nervy. Moc jsem nerozuměla jejím důvodům, i když byly vysvětlené. Prostě mi nepřišly dostačující. Nicméně stejně jako ona, i já jsem nad vším začala až moc přemýšlet a všechny obviňovat. Zkoumala jsem každou narážku a souvislost a poplácávala se po rameni, že jsem na to přišla. Jenže nepřišla. Autorka mě opět dostala. Skutečného pachatele jsem začala podezírat chvíli před Alicí. Potom do sebe vše zapadlo. Tleskám.

01.04.2022 4 z 5


Mýtonoši Mýtonoši Tracy Deonn

3,5/5
Mýtonoši byli nevím-kolikátým-Humbooktipem a proletěli celým instagramem. Nečetla jsem žádnou negativní recenzi. Je tedy pochopitelné, že má očekávání byla opravdu vysoká. Četla jsem je na konci prosince a myslela jsem si, že tohle bude jedna z nejlepších knih měsíce, top ya fantasy. Jenže očekávání se nenaplnila.
.
Námět je originální, příběh zasazený do legend o králi Artušovi jsem ještě nečetla. Hlavní hrdinka je černoška a dennodenně se potýká s nehezkými poznámkami na svou barvu pleti. Používání magie bylo zajímavé a zase něco jiného. To vše se mi líbilo, ale celou dobu jsem měla pocit, že tomu něco chybí. Myslím si, že příčinou je rozsáhlost knihy. Dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Neotáčela jsem dychtivě stránky, abych se dozvěděla, co se dál stane. Hlavní hrdinka mi nepřirostla k srdci a romantická linka se mi nijak zvlášť nelíbila (navíc jsem měla pocit, že se vytváří milostný trojúhelník).
.
Kolem a kolem je to dobrá young adult fantasy s originálním námětem, ale mně tam prostě něco chybělo #sorrynotsorry.

07.01.2022 4 z 5