katerina3633
komentáře u knih
Chladný den pro vraždu
Dana Stabenow
Do knihy jsem se pustila hlavně z důvodu mrazivého prostředí (tedy za mě ideální čtení na zimu). Kniha se stylem vymyká detektivkám, které jsou teď na každém rohu, je méně brutální a vyšetřování je takové pozvolné. Možná až moc, moc mi to neutíkalo. Víceméně taková severská drbárna a neustálé tlachání, kdo kdy kde byl. Do dalšího dílu už se asi nepustím. Ani postavy mi tolik nesedly. Každopádně jednu věc musím vyzdvihnout a to náhled do života na Aljašce, lidé tam řeší diametrálně odlišné problémy a je jedno, kdo Vás bude zahřívat v posteli, hlavně, že hřeje.
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
Na vánoční čas úplně ideální čtení. Atmosféra knihy člověka opět přenese jinam, starý hrad v zasněžené krajině, přípravy na Vánoce, parta přátel. Romantická linka mi tentokrát tolik nechytla, byl trošku pomalejší rozjezd, vlastně se asi rozjela až na konci, ani ta chemie mezi hlavními postavami nebyla tak nabitá. Ale to vůbec nevadilo, tyto knihy už vlastně nečtu kvůli romantice, ale hlavně té ATMOŠCE.
Světlo a stíny
Leigh Bardugo
Kdo četl Šest vran, tak už to taková hitparáda nebude. Děj se mi spíše vlekl a hlavní postavy jsem si opravdu neoblíbila. Každopádně oceňuji zajímavý námět na fantasy svět, který je rozhodně neotřelý. Budu pokračovat asi po nějaké pauze dál, ráda si zavzpomínám na svět Šesti vran.
Popravčí
Chris Carter
Tohle byla vážně síla. Chris Carter je vážně nekompromisní a nápad s největšími strachy oběti, no super napínavé. Pochopila jsem, že to s motivací vraha bude v knihách pana Cartera vždy velmi zajímavé. Popis vražd je brutální a rozhodně není pro slabší povahy, ale pro milovníky detektivek klenot se skvěle promyšleným příběh.
Vila v Itálii
Julie Caplin
Tohle je prostě moje quilty pleasures. A tento díl se mi líbil jako jeden z nejvíc. Je tam romantická linka jasně, ale hlavně ta úžasná atmosféra Itálie. Romantické úniky se to nejmenuje jen tak pro nic za nic. Hlavní hrdinka sympatická a moc se mi líbila změna, že hledá něco jiného než práci. Caplin se nesoustředí jen na ústřední zamilovanou dvojici, ale vykresluje i ostatní postavy a vy je vždy chcete všechny poznat. Kniha navodí příjemnou atmosféru a Vám se ani nechce do reality. Pro toho, kdo si potřebuje odpočinout od shonu a nepříjemných lidí okolo je to ideální volba.
Chata v horách
Ruth Ware (p)
Od knihy jsem neměla moc velká očekávání, ale velmi mě nalákala anotace. Mám moc ráda případy, kdy je parta lidí někde uzavřená a ejhle jeden z nich je vrah, prostě příběh ve stylu Agathy Christie. Zasněžená chata a krb? No to je jen třešnička na dortu. Každopádně jsem byla mile překvapena i příběhem, který byl napínavý a odsýpal. Ale ten utahaný konec, no...ten jsem trošku protrpěla.
Prostě vztahy
Honza Vojtko (p)
Mám knihy a přednášky od pana Vojtka velmi ráda, ale z této jsem přímo nadšená. Samozřejmě stále dokola řešíme vztahy intimní, na instagramu na nás vyskakují nekonečné zástupy "rad" v partnerských vztazích, stále si o nic něco hledáme, řešíme je s příteli. Pan Vojtko, ale otevřel téma vztahů obecně, poukazuje na vztahy v práci, v rodině, s příteli, s náhodnými kolemjdoucími a třeba také se zvířaty (ano kapitola o zvířátkách mě velmi potěšila). Po přečtení jsem i uvědomila, jak dobře mi dělá náhodný rozhovor s prodavačkou, s vrátným atd. Rozhodně mi to vždy zlepší den a po uvědomění si této skutečnosti budu tyto nezávazné a často podceňované interakce navazovat častěji.
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Po příběhu pilota a vyšetřovatele mě kniha tolik nenadchla, ale asi to bude tím, že lékařské prostředí mi vážně nahání husí kůži. No ať je to jak chce knihu jsem louskala nejdéle, některé pasáže o záchranných akcích s vrtulníkem mi velmi bavili. Informace o první pomoci už tolik ne. Možná je to i tím, že kurzy první pomoci mám stále dokola. Každopádně mnoha čtenářům kniha přináší spoustu nových informací, mě zas tolik ne. Těším se ovšem na další díl rozhovorů. Pan Moravec umí umí vybrat zajímavé lidi z praxe a pokládat jim zvídavé otázky.
Antropocén: Recenze naší doby
John Green
Úžasně poskládané eseje o běžných věcech ze života. Kniha se dá číst i po částech, ale to se asi málokomu stane, protože je to tak zábavné, že to člověk stejně přečte na jeden zátah. Kniha pobaví i rozesmutní, v každém případě donutí se zamyslet nad věcmi o kterých možná zas až tolik nepřemýšlíme.
Lidstvo: Dějiny naděje
Rutger Bregman
Já jsem za knihu moc ráda, v návalu negativních informací kolem nás je fajn si od toho chvilku odpočinout u pozitivně naladěné filozofické úvahy. Mám ráda, když se někde objeví protipól věčného lamentování nad tím jak je lidstvo zkažené a řítí se do pekel.
Lovci hlav
Jo Nesbø
Super jednohubka od Nesba. S touto knihou se autor opětovně vrátil mezi mé nejoblíbenější autory. Musím říct, že jsem moc ráda, že jsem první přečetla knihu a až teprve potom jsem si pustila film, protože ve filmu nedokázali zpracovat ten mindfuck na konci.
Legendy & latéčka
Travis Baldree
Byla jsem ke knížce hodně skeptická a vůbec mě nelákala ani obálka ani anotace. Nicméně byla jsem ukecána, abych si ji přečetla. A světe div se byla jsem nadšená. Tak milou oddechovou knížku jsem už dlouho nečetla. Za mě hodně neotřelá cozy fantasy, kterou si člověk v deštivých dnech fakt užije.
Botanik
M. W. Craven
Zatím nejlepší díl série, první mě nalákal, další dva mě tolik nebavily (ačkoliv Poe a Tilly táhnou každý díl), každopádně tento byl vrchol. Hrozně zajímavě a děsivě pojatý způsob vražd.
Všude samí lháři
Shari Lapena
(SPOILER) Shari Lapenu čtu už víceméně ze zvyku, z prvních knih jsem byla unešená. Teď už se mi ovšem nějak přejídá a ze závěru této knihy jsem byla hodně rozmrzelá, nejdřív jsem chtěla, aby byl závěr více rozpracován a pak jsem usoudila, že je mi to vlastně jedno. Takovýto pocit by u přečtení knihy asi čtenář mít neměl. Jinak zajímavé téma, rozhodně vede k zamyšlení čeho jsou i děti schopné. Každopádně mě stále baví koncept který Lapena nastavila, a který se prolíná všemi jejími knihami, a to představa dokonalé poklidné komunity se spoustou temných tajemství.
Historky z Tinderu
Lucie Macháčková
Fakt jsem se bavila. Zavzpomínala jsem na doby, kdy jsem taky byla na seznamce a randila o sto šest. Bože můj to peklo už nikdy víc. Nicméně chci určitě s někým hrát tu střílecí hru.
Pouta
Delphine de Vigan
Delphine de Vigan fakt umí psát, na málo stránkách jde v příběhu až na dřeň a dotkne se čtenářových pocitů. Pod kůži se Vám dostane každá postava. Kniha se dá přečíst za chvilku, ovšem příběh z hlavy nedostane ještě dlouho. Není zde žádný padouch, a přesto je tam zla až až, respektive spousta zle zraněných lidí.
Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal
Tomáš Etzler
Ano autorovu naprostou averzi k této zemi jsme pochopili už na začátku a sálá z každé další stránky, netřeba stále připomínat. Popisované zážitky nám tu averzi vytvoří také. Ale jinak se četlo dobře. Nejedná se o jedno téma jako například knihy zaměřené jen na tibet, urguje, znečištění atd., ale o kapitoly které kopírují jeho reportáže ..jasně, co mi ale přišlo naprosto super, že autor zahrnul i příběh za pozadím reportáží, shánění kontaktů, popis vzniku reportáží i jeho každodenní život v této zemi. Druhý díl si dám určitě taky.
Vinice ve Francii
Julie Caplin
Jako jo, tohle v těch horkých dnech fakt můžu. Díky těmto knihám člověk může cestovat na nádherná místa, do toho naprosto oddechový a milý příběh, takový který Vám v tom horku ještě více nezavaří hlavu. Knihy jsou vždy i spojeny s útokem na smysly a člověk hned dostane chuť zajít na nějakou terásku s dobrým jídlem a provoněným vínem. Postavy jsou vždy sympatické a Hattie a Luc nejsou výjimkou. Luc je navíc asi zatím největší zlatíčko ze všech romantických úniků. Ovšem v knihách si zamilujete nejen hlavní aktéry, ale naprosto všechny kolem nic.
Rozum a cit
Jane Austen
Popravdě příběh Rozum a cit nestojí v mém žebříčku knih Jane Austen nejvýše, ale rozhodně za to také stojí. Ráda se k jejím knihám vracím, protože jazyk a smysl pro detailní popis charakterů je výjimečný. Rozhodně je kniha povinností pro všechny romantické duše a milovníky klasické literatury, jedná se o hluboký, a přitom zábavný příběh.
Vrány
Petra Dvořáková
Kratší kniha s o to silnějším a emotivnějším příběhem. Rozhodně svojí hloubkou a intenzitou zanechá dojem, který dlouho z hlavy nedostanete. Autorka hodně citlivě popsala a vykreslila psychologii postav (což je na tak málo stránkách umění). Krátké kapitoly mi vyhovovaly, rozhodně udrží čtenářovu pozornost a knihu nelze odložit. Autorka se soustředí především na vnitřní svět malé holčičky, do které se rozhodně dokáže vžít snad každá žena. Příběh Vás vtáhne do vzpomínek na dětství a dospívání, na ty zkratky jimiž jste se snažily si vysvětlit svět kolem sebe. Ačkoliv témata jsou velmi těžká a doufám, že s nimi se většina malých holčiček potýkat nemusí. Z emocionálního zanedbávání popisovaného s takovou upřímností mrazí. Na konci jsem si jen říkala, že bych potřebovala další kapitolu s tím, jak se jednání zúčastněným vymstí, jaké z toho pro ně poplynou důsledky. Tak moc bych si přála, aby na konci bylo popsáno, jakou dostali facku a jak litují svých činů. Bohužel se přikláním k verzi, že chybu u sebe nikdo z nich hledat nebude, ostatně tak jak to tak bývá.
