Kattulli komentáře u knih

Notes květinové kuchařky je v podstatě kalendář začínající 12. březnem a končící 14. zářím, který každý den informuje o rostoucích květinkách a nabízí i prostor pro vlastní poznámky. Je doplněn krásnými ilustracemi a fotkami a nechybí v něm mnoho tipů pro sběr jedlého kvítí a býlí. Nádherně zpracováno, velikost akorát na to, abyste ho vzali s sebou na květinovou výpravu. Netradičním a krásným způsobem inspiruje k objevování přírody kolem nás.

14.03.2019

Květinová kuchařka je velmi inspirativní a krásná. Je plná nádherných fotek, psána přátelským a vtipným jazykem, plná jedlých květin a tipů a receptů, jak je využít v kuchyni. Nemůžu se dočkat až porostou první květiny a já si připravím třeba lososa marinovaného ve smrkových výhoncích nebo nakládaná poupata pampelišek! Krásné obohacení jídelníčku. Nádherná kniha.

14.03.2019

Kniha čtenáři nabízí základy jazyka Equus - neboli řeči koní a učí nás, jak s koněm pracovat, abychom ho motivovali ke spolupráci, radostnému výcviku a partnerství s člověkem. V úvodu se dočteme, jak se Monty Roberts řeč koní naučil a dozvíme se důležité informace pro pochopení základů komunikace s koňmi. Ve druhé části knihy jsou pak konkrétní výcvikové cíle včetně postupů, fotonávodů a rad jak jich dosáhnout. Kniha je jak motivační, tak především hodně praktická a každý koňák se z ní může mnoho naučit. Úvodní část je poučná pro každého, kdo se kolem koní pohybuje nebo se chce o nich něco dozvědět. Nejvíc užitečná však bude kniha těm, kteří s koni denodenně pracují a cvičí je.

14.03.2019

Skvělá knížka především pro studenty vysoké školy. Praktická příručka plná rad, které jsem já osobně využila u psaní diplomky. Rady jsou však využitelné u psaní jakýchkoliv prací a vypracovávání projektů. Ujasníte si myšlenky a konečně vám bude jasnější celý postup práce. Doplní vám znalosti, které jsou u současných metod studia tak důležité a nezbytné, ale ve škole vám k tomu většinou nikdo nic neřekne a musíte si na to buď přijít sami, a nebo narazíte na super knížku, jako je tahle, kde to máte všechno jak se říká "na zlatém podnose".

1 14.03.2019

Perfektní knížka. Je plná praktických rad a metod k úžasné paměti. Je motivační, přehledná, praktická se spousty cvičení, užitečná. Ideální pro studenty a pro všechny, kteří chtějí znát triky, jak si lépe pamatovat, jak se lépe učit a klidně i pro ty, které zajímají paměťové soutěže. Tady konkrétně zjistíte, jak na to.

14.03.2019

Moje první knížka od T. Buzana byl "Trénink paměti" a po skvělé zkušenosti s touto knihou, jsem si pořídila i "Rychlé čtení". Neméně motivační, neméně praktická, plná konkrétních tipů a rad, jak efektivněji číst. Skvělá kniha pro studenty, akademické pracovníky a pro všechny lidi, kteří se potřebují za krátký čas pročíst mnoha materiály a odnést si z nich to důležité. A nebo klidně jen pro ty, co rádi zkoumají potenciál svého mozku a jeho schopností.

1 14.03.2019

Ano, mnoho lidí píše, jak je kniha čtivá a jak je bavila číst. Já se jí však prokousávala několik let. Kniha rozhodně není k oddychovému čtení, já si u ní hodně namáhala mozek a to jsem absolventkou studií ekonomie. Nemyslím si, že by měla být kniha povinnou četbou pro děti a studenty ve škole, jak jsem už párkrát slyšela a četla. Na to je opravdu zbytečně složitá. Stále jsem si u četby říkala, kolik to muselo dát práce tuto knihu napsat, protože bylo třeba nastudovat a pak propojit a srovnat hodně materiálů, než něco takového vznikne. Mě osobně hodně rušily poznámky pod čarou, kterých je tam asi "milion" a kvůli nim jsem se nemohla do knihy dostatečně začíst. Vůbec tady nediskutuji o přínosu knihy. Jen mně se prostě nečetla dobře.

3 14.03.2019

Knihu jsem si symbolicky pořídila na přednášce Moniky v Brně. Na samotné přednášce jsem se fakt hodně nasmála při poslechu toho, co všechno Monika v USA i předtím doma zažila - i když se rozhodně nejednalo o jednoduchý příběh. Avšak styl Moničina podání a vyprávění mě prostě rozesmál. Doma jsem pak knihu přečetla za 3 dny. Zpříjemňovala jsem si s ní chvíle před spaním a po probuzení a taky tak měla trochu pocit, že jsem s Monikou na trailu.
Knížka je napsána čtivě a humorně (stejně jako bylo Moničino vyprávění). Není ani moc praktická, ani moc filosofická - od obojího je tam tak akorát, což ji dělá prostě lehce čtivou a oddechovou. Jediné, co mi na knížce malinko vadilo je trošku odfláklé editorské zpracování - především trochu rozházené (a myslím jednou i roztáhlé) fotky.
Každopádně, ke knížce se budu vždycky ráda vracet ve chvílích, kdy budu mít pocit, že chci být, alespoň teoreticky, na trailu a zažít nějaké to dobrodružství.
Oceňuji, že měla Monika odvahu sdílet svůj nelehký příběh s veřejností a nebála se sdílet s lidmi situace, ve kterých se cítila slabě, hloupě či trapně. To může určitě nejednomu člověku, který se cítí podobně, pomoct, aby se v tom necítil tak sám. Prostě tentokrát se z toho Monika nepos*ala. :D A za to jí patří dík!

5 14.03.2019

Audioverzi knihy jsem poslouchala v autě na cestě po Skandinávii. Dokreslovala krásně atmosféru cestování. Nikdy dříve jsem se nesetkala s reálným životem astronautů a díky této knize se mi ho podařilo sice teoreticky, ale docela podrobně poznat. A to nejen ty výjimečné chvíle, kdy se astronautovi podaří podívat se do Vesmíru, ale také vše, co tato práce obnáší na Zemi - složitá kvalifikace a výběrová řízení, celoživotní studium, cestování a stěhování se po světě, zdravotní komplikace, atd. Některé pasáže byly opravdu zábavné - člověk si například uvědomí, o kolik jednodušší jsou běžné každodenní úkony, když žijeme na Zemi v přirozených podmínkách a ne v kosmické stanici ve Vesmíru. Některé věci a situace v knize už mi přišly mnohokrát opakované a až moc podrobně popisované a možná i moc osobní. Celkově však jednoznačně poučné a zajímavé čtení.

3 10.02.2019

Pamatuji si, jak jsem knihu četla na střední škole. Tenkrát mě uchvátila. Jedinečná atmosféra historické Paříže. Jako výlet do minulosti. Díky podrobným popisům prostě jste tam. Poutavý příběh. Není překvapením, že se jedná o tak slavné dílo. Když jsem Paříž osobně navštívila a měla možnost dívat se zblízka na katedrálu Notre-Dame, tato kniha je to, co mi vyvstalo na mysli. Nezapomenutelná.

7 10.02.2019

Pokud jste nejdříve četli "Kuranderu", tak jako já, jedná se v podstatě o to stejné, co v "Kurandeře" - tedy hledání sama sebe a uvědomění si své hodnoty (viz můj komentář u "Kurandery"), ale je to ukázáno na novém příběhu. Myšlenky, řečené již v "Kurandeře", jsou řečeny zase malinko z jiného úhlu, duchovní cesta hlavní hrdinky Lary obsahuje nové zkoušky, které musí splnit, některé myšlenky jsou doplněny. V podstatě je jedno, jestli si přečtete "Kuranderu" nebo "Hadí ženu", cíl je stejný. Jen každé čtenářce může být sympatičtější trochu jiný příběh hlavní hrdinky (mě osobně teda "štvala" Lara o hodně víc než Kantu). Pokud si přečtete knihy obě, oživí a doplní vám to již řečené myšlenky a poselství.

1 10.02.2019

Jak jde vidět v komentářích, kniha buď sedne, nebo ji odmítnete pro její naivitu, nekvalitní styl či "ženy propagující" myšlenky. Mně osobně sedla, i přes to, že pravdou je, že chování hlavní hrdinky Kantu není úplně reálné, což může být ovlivněno jak prostředím, ve kterém kniha vznikla nebo i faktem, že ji napsal muž. Ale na tom vůbec nesejde. Nejde tu ani o to, jestli Kantu je nebo není naivní a "blbá". Nevím, jak ostatní holky, ale já mám zkušenost, že zamilovaná holka často je "blbá". A pokud se tak nechová navenek, minimálně má často naivní a "blbé" myšlenky. Kniha opravdu je primárně určena ženám, a dodala bych ještě "ženám hledajícím se v citech vůči mužům", "ženám řešícím zklamání v lásce", "ženám hledajícím svou hodnotu" a možná spíše i mladším ženám okolo 20 let. Kolik znám holek, které hledají své místo ve vztahu k mužům a potřebují si uvědomit, že nejdříve musí najít vztah k sobě. Kolik holek má nastaveno své sebevědomí podle kluků, do kterých jsou zamilované. Kolik holek se pro snahu u opětovanou lásku "dávají" třeba víc, než by chtěly. A pro takové ženy a holky to je. Takovým to může dát opravdu mnoho skvělých myšlenek, tipů, síly a motivace, jak se najít, jak se oprostit a jak pracovat nejdříve na sobě. Takovým ženám to může dodat sebevědomí a pocit vlastní hodnoty. A já osobně si myslím, že zrovna v dnešní době sociálních sítí, dokonalosti a dostupnosti "rychlovztahů" toto mladé holky potřebují jako sůl. Na mě kniha působila celkově velmi pozitivním a nabíjejícím dojmem. Fakt, že se odehrává daleko od naší domoviny, působil oddechově a exoticky. Duchovní cesta Kantu byla samozřejmě zjednodušená oproti realitě, ale zároveň komplexní. Často jsem si říkala, že v knize je tolik různých konkrétních vysvětlení a třeba i tipů na cvičení, že může dobře fungovat i jako příručka. Já osobně si myslím, že skoro každá holka, jak je já znám, by mohla tuto knihu v knihovně mít a že se k ní může ve chvílích, kdy potřebuje "nakopnout" nebo se naopak uklidnit v oblasti partnerských vztahů, vracet.

7 10.02.2019

Komentuji pár povídek před dočtením. Zatím čtu jedním dechem. Tentokrát si dovolím intuitivní komentář, tedy možná nelogický. Navazuji však přirozeně na knihu a pro čtenáře takových knížek to bude jistě naprosto přirozené. ;)

Tato kniha rozšiřuje vědomí! Těm, kdo nejsou příliš zakořeněni v systému a pravdách, ve kterých převážně většinu času žijeme. Pro ty, pro které jsou sny stejně skutečné jako realita, jen jsou to dva různé systémy, dva světy řídící se jinými zákonitostmi. Pro ty je tato kniha dobrodružstvím, které rozšiřuje vlastní vědomí. Všechny světy, které můžeme žít totiž pojí to, že je plně prožíváme, my jako duchovní bytosti. Kniha na mě působí jako připomínka, že svět, který převážně máme v tzv. západním či rozvinutém světě, není jediný možný svět. Je to jeden z možných způsobů žití, víry, návyků, chování, způsob přemýšlení. Ale není zdaleka jediný možný. Tato kniha vám to připomene, a pokud jste dostatečně otevřeni, vzpomenete si! Vzpomenete si, že jsme souhlasili s pravidly, podle kterých žijeme, a to tvoří naši realitu. Souhlasíme se systémem naší víry. Souhlasíme s tím, co ještě možné je a co už možné není. Pravidla však nejsou neměnná. Nejsou jediná. Nejsou stálá.

Kniha je krásným klíčem k částem naší mysli, kterou u nás nejsme zvyklí tolik používat. Ke čtení se krásně hodí k poslechu např.: Late Night Tales: Ólafur Arnalds.

Jo a ještě jedna věc, doporučuji číst před spaním nebo naopak po probuzení, kdy si ještě pamatujeme vlastní sny. To je to správné nastavení naší mysli pro četbu této knihy.

4 15.05.2018

K této knize jsem se dostala náhodou. Než jsem ji začala číst, nevěděla jsem, o co jde a tudíž jsem nebyla zatížena žádným očekáváním.
Kniha obsahuje několik témat. Částečně se jedná o krimi, což běžně nečtu. Možná i z toho důvodu na mě byla kniha docela hodně drsná - vraždění, mučení, znásilňování, život v podsvětí, podvody, ...
Dalším tématem je psychologie člověka, který je zničen smrtí své dcery. Jeho zloba, zatrpklost, cyničnost. V pozdější části knihy pak jeho návrat k učení, které znal z mládí, vyrovnání se s tragédiemi a jasné a emocemi nezatížené další jednání. V rámci tohoto tématu zaznívají také určité (vždy aktuální) moudrosti.
Poslední téma bych pak nazvala kulturně-historické. Dozvídáme se o současném životě a situaci v Mongolsku, o vztazích Mongolska k ostatním zemím. Dozvídáme se o pěkné, ale také o tragické historii této země. Dozvídáme se také o mongolských zvycích a tradicích, které dnes čelí tendencím k zániku. Můžeme si živě představit nespoutanou mongolskou přírodu, která je pro hlavní postavu znakem svobody. Tato linie knihy mě inspiruje k návštěvě této země. A nebo zatím alespoň k jejímu prozkoumání přes "Google maps".
Poslední popsané (kulturně-historické) téma pro mě bylo z celé knihy nejzajímavější a nejvíce obohacující. Bylo pro mě také velmi nové. V knize si lze najít mnoho spojitostí se současnou situací odehrávající se v naší zemi a jejím okolí. Jednotlivec se zde může poučit. Pro ukázku: "Strach se živí ohněm tvé nevědomosti." Za to a také za seznámení se s Mongolskem této knize děkuji.

3 18.03.2018

Geniální a bohatá kniha. Je tam vše - historie, náboženství, cestování, různé kultury, bohatství i chudoba, vědění, láska různých druhů, smrt a ještě mnohem více. Jedinečné příběhy Sinuheta. Nezapomenutelná atmosféra. Jedná se o velmi rozsáhlé dílo, které chce svůj čas. Ale určitě to stojí za to. V knize je mnoho moudrosti. Mistrovské dílo, které se dotýká srdce.

19 13.02.2018

Přesto, že se jedná o volné pokračování Gangsterovy přítelkyně, doporučovala bych si první díl určitě nejdřív přečíst.
Já mám tento prostý, severský styl psaní prostě ráda. Krátké věty, tuhle myšlenka, támhle kulisa. Syrově napsané skutečnosti. Oproti prvnímu dílu je tu mnohem více akce - Karin už prostě musí jednat a ne jen přemýšlet. Není již zodpovědná pouze sama za sebe, ale i za své dítě. A přesto, že se zhroutil celý její svět a vše se obrací proti ní, vede ji stále jakýsi pud přežití a jde dál.
Kniha je opět velmi upřímná, realistická, stručná, na nic si nehraje a snadno se čte.

2 13.02.2018

Pro mě jedinečný pohled do myšlenek ženy žijící ve specifickém prostředí gangsterů a řešící dilema. Žije v samém jádru toho drsného světa jako partnerka jednoho z nich, přitom je od toho prostředí oddělena, schovávající se v jakési bublině "radši nevědomí". Přesto se neubrání stále hlodajícím myšlenkám "co a proč jsem si to vlastně vybrala". Odpovědí je láska, zamilovanost, nebo snad závislost na někom, kdo jí dal to, po čem prahla. Např. pocit, že může být sama sebou a není souzena.

Kniha je docela krátká, stručná, není prvoplánově strhující a velkolepá, ale spíš jemně napsaná, reálná, opravdová. Kdo čeká neuvěřitelný a strhující příběh, kdo čeká akci a "vzrůšo", tak zde to nenajde. Kdo je hodně prakticky a akčně založen a nerad se věčně hloubá v myšlenkách, tak tomu taktéž nedoporučuji. Kniha je spíš pro hloubavější typy čtenářů, pro které je samotný myšlenkový a pocitový svět lidské bytosti fascinující. Pro ty, které zajímá, jaké to třeba může být, být gangsterova přítelkyně.

1 13.02.2018

U této knihy jsem bohužel doplatila na to, že jsem četla nejdříve neuvěřitelně pochvalné recenze na internetu a stejně tak pochvalný popis na obálce. Že je to něco jako Šifra mistra Leonarda, ale mnohokrát propracovanější, atd. Kvůli tomu jsem měla velmi vysoké očekávání a na četbu jsem se velmi těšila. Očekávala jsem příběh plný zvratů, myšlenkově propracované teorie podložené vědeckými a faktickými údaji. Při čtení jsem však byla postupně víc a víc zklamaná a nemohla jsem se do knihy začíst. Autor stále mluví "tajemným" jazykem (něco jako: "řekla mu o tom a pak odešla na to tajné místo", a to doslova). Vyprávění mělo působit až tak tajemně a napínavě, že mě to prostě už nebavilo. Přirovnala jsem to k situaci, že člověk tak dlouho napíná kšandy, až je prověsí. Můj hlavní pocit, který u četby převažoval byl "prostě už se vymáčkni". Pořád se řeší "něco", kvůli čemu se stane "něco hrozného". Čtenář pořád čeká, co to teda bude, je. Ale nakonec nepřijde žádný závratný objev. Všechno už se dalo odhadovat od začátku. V tom tématu je obrovský potenciál, ale ten potenciál podle mě nebyl vůbec promyšlený ani využitý. Na to, jakou si příběh vytváří půdu pro odhalení neuvěřitelného tajemství, tak pak se nic neděje. Z toho důvodu jsem byla naštvaná a přišlo mi, že je v knize tolik zbytečných věcí. Na konci je určité poselství, které tím vším chtěl autor říci, a ono to je vlastně dobré poselství, ale proč to všechno před tím? Jediné, co mě napadá je, že to autor dělal schválně, aby ve čtenáři vyvolal stejný pocit, jako má hlavní postava. Pocit, že zná pořád nějaké detaily, ale nezná smysl. Proto jsem se nakonec s knihou smířila a našla jsem si tam svoje. Ale rozhodně nesouhlasím s image strhujícího, nečekaného a napínavého příběhu, která je knize vytvořena popisy. Protože toto očekávání přinese nejspíš zklamání. Radši bych čtenáře naladila na jemnější, filosofičtější vnímání určitých myšlenek nebo pocitů, které kniha vyvolává. Podle mě se v tom prostě musí hledat něco jiného, než to, k čemu je čtenář původně motivován.

2 14.03.2017

Knihu jsem si koupila, protože mě zaujala obálka a název. Když jsem se dozvěděla, že se jedná o islandského autora a příběh na Islandu se odehrávající, můj zájem se ještě zvýšil, protože mě poslední dobou sever a severská literatura přitahuje. Knihu jsem přečetla asi za 3 dny a byl to pro mě jedinečný zážitek. Dokázala vyvolat jedinečnou, tajemnou, zvláštní atmosféru, která věřím, že vystihuje Island. Při čtení mě napadlo několik věcí. Za prvé, autor často a specificky popisuje něco hnusného, odporného, škaredého, děsivého či jinak negativního a to velmi syrovým způsobem. Ať už se jedná o takto specificky popsaný charakter islandské přírody, sex, mýtické příběhy, charakter postav, město či jiné věci. Je to kniha, kde jsem se zatím asi nejvíce setkala právě s pocitem odporu k něčemu. Ale to mi právě připadalo velmi zajímavé. Nejdříve mě to jakoby naštvalo, udivovalo a postupně jsem se tyto věci naučila nehodnotit a přijímat takové, jaké jsou. Vlastně v nich vidět krásu. To stejné se týká i příběhu, který vrcholil něčím tak divným, děsným a hnusným, že člověk dosáhne jakéhosi vrcholu odporu a pak se ocitne v místě, kdy to prostě začne přijímat takové, jaké to je, protože to už dál nejde. Stejně jako asi většina čtenářů této knihy, ani já nevím, jestli jsem pochopila konec, který je extrémně zvláštní a neurčitý. Ale opět, v této knize mi to přijde magické. Nakonec jsem to zhodnotila tak, že prostě autorovi vůbec nešlo o nějaký děj, či příběh. Že všechno, co se v knize psalo, odehrávalo, dělo, byl prostě jen prostředek či nástroj, jak v člověku vyvolat určitý pocit. Nebo rovnou celý jedinečný prožitek. Že toto byl autorův cíl. Na knihu si často vzpomenu a těším se, až si ji opět přečtu. K četbě doporučuji poslouchat islandskou elektronickou minimalistickou hudbu. Neuvěřitelně to prohloubí a oživí celý zážitek z knihy. Takže za mě - jedinečná, neopakovatelná kniha. Ale rozhodně není pro všechny.

4 14.03.2017