Katuska88 komentáře u knih
Možná je to způsobeno uplynutím dlouhé doby, co jsem četla první případ Kim Stonové, a tak mám trošku zamlžené vzpomínky, ale co si vybavuji, víc se mi líbil první případ. Ale nemá to smysl srovnávat. Každá kniha je samostatný příběh.
Nová "hlavní postava" se mi líbí. Kniha je poutavá a čte se dobře, určitě budu v sérii pokračovat.
Autorka je fascinující svou schopností každý příběh napsat naprosto jinak... jedinečně. Vůbec mne nepřekvapuje, že je velmi oblíbenou spisovatelkou současnosti. Píše poutavě a procítěně. Tato kniha nebyla výjimkou. Opět mne velice zaujala a taky částečně překvapila. Prostředí Silver Bay zátoky dokázala krásně vystihnout. Jsem moc ráda, že nám čtenářům dokázala tak bravurně vylíčit kus země na protilehlém a vzdáleném kontinentu. Člověk by měl skoro pocit, že se tam ocitl na dovolené. Skvělé!
Je fakt, že duševně narušený vyšetřovatel je v současné době velmi populární téma, takže toto nebudu ani komentovat.
Příběh je však velmi nápaditý. Zaujala mne promyšlenost každého kroku vraha. Příběh byl velmi čtivý, dávat smysl, byl "logický" a přitom napínavý.
(Jen tak mimochodem, napadlo vás někdy, že kočka Ragdoll je vlastně "hadrová panenka"? :))
Pro mne to byla klasická romantická zápletka s náznakem dramatu, na které autorka dokázala navnadit částečnou retrospektivou.
Kniha se mi líbila, četla se dobře, ale vidím to stejně "jen" na 4 hvězdy.
Místy byla poměrně překombinovaná, ale jinak celkem slušná četba na odreagování, pokud budete brát s nadhledem některé pasáže. Za mne určitě mnohem lepší, než "podobná" Pusinka.
Myslela jsem si, že lehce pomalý začátek mi rozhodí veškeré mínění o závěru této úžasné série, ale vydržte, stojí to za to!
Knížka je velmi stručná, ale i přesto jsem se nějak zasekávala v ději. Ani nedokážu určit, čím to vůbec bylo.
Holmes je zajímavá postava a věřím, že v dalších knihách má své kouzlo, ale případ ani zápletka mne moc nezaujala a připadalo mi, že se Sherlock zase tak moc ke slovu nedostal. Pro mne jeho osobnost zatím není dostatečně vykreslená.
Když přivřu obě oči, tak si řeknu, jak je to pěkná pohádka.
Opět jsem se ujistila, že mne romantické romány moc nebaví.
Kdyby se něco takového mohlo reálně stát, určitě by to bylo romantické a dojemné. Jinak je příběh celkem přitažený za vlasy.
Zajímavá a napínavá knížka. Jednička se mi však líbila trochu víc.
Určitě se budu těšit na další pokračování.
Ubírám hvězdu za neustálé deprese a bolehlavy všech vyšetřovatelů.
Osobní život se nikam neposunul.
Kniha je velmi zajímavá novými postavami a stočením děje do jiné roviny, než jakou by čtenář očekával. To moc chválím. Upřímně jsem to vůbec nečekala.
Zamilovala jsem si Manon a taky úžasné wyverny.
Nepodařilo se mi ale vytvořit náklonnost k Sorsche.
Za mne zatím slabší, než předchozí díl. Podle mne se tři čtvrtiny knihy skoro nic neděje.
Nebýt dějové linie s Manon, určitě bych nechala knihu chvíli ladem.
Ještě jednou chválím nové postavy a rozdělení děje do několika linií, ale stále mám pocit určité neucelenosti. Ten se však zřejmě napraví v dalším díle. Zvědavost je silnější a brzy se do pokračování pustím.
Prvních asi tak 50 stran bylo pro mne obrovským zklamáním, ale po uplynulých kritických stránkách, kde jsem se nějak nedokázala smířit s novou rolí Celaeny, se děj neskutečně rozjel a dočetla jsem rychleji, než jsem čekala.
Ale neustálé milostné trojúhelníky mne upřímně začínají unavovat.
Jen doufám, že to autorka v dalších dílech "nevyřeší" smrtí jednoho z nich, to bych jim nepřála, ale předpokládám, že se tak bohužel stane.
"Dr. House" mne totálně odrovnal svým břitkým inteligentním humorem.
Byla jsem nadšená vtipem a stylem psaní.
Co se týče děje, tak jsem se malinko ztrácela a nějak jsem nenacházela souvislost mezi všemi těmi tvrdými hochy, kdo je kdo a kdo kam patří a proč dělá vlastně to, co dělá, a ke komu vlastně patří. Příběh je průměrný, plný dvojích agentů, tvrdých hochů a týpků, co si chtějí nabouchat kapsy, ale ten humor! To sedlo!
Neuvěřitelné, že kniha poprvé vydaná v roce 1937 může mít takovou myšlenku i po osmdesáti letech.
Četla jsem podruhé po mnoha letech a nádherně si zavzpomínala na své dětství a na vlastní zážitky z našeho "moderního pionýrského" oddílu.
Brilantní četba.
Velmi zajímavá autobiografická kniha s velmi zajímavou a čtivou zápletkou.
Nelze hodnotit, jak moc kvalitně je kniha napsaná, jelikož autorka není spisovatelkou. Proto neustálé cestování odnikud nikam, opakující se odstavce a ne poměrně záživný děj knize odpouštím.
Příběh je každopádně velmi zajímavý a v dnešní době až trochu neuvěřitelný. Nedokážu pochopit, čím Lketinga svou nastávající tak pobláznil. Muselo to být pro ni velmi těžké, nehledě na to, že je to příběh starý skoro třicet let. Musím tedy Corinne svým způsobem obdivovat.
Těžko říct, jak by to dopadlo, kdyby se příběh odehrál v dnešní době. Těžko zhodnotit, jak moc Keňa za těch skoro třicet let "zkulturnila".
Tuto knihu určitě s radostí zařadím do knihotéky, ze které jednou budu předčítat svým dětem.
Jsem knihou mile překvapená.
Četla se dobře. Podle anotace jsem se obávala, a možná k tomu mátla obálka, že se bude jednat o četbu pro třináctileté, ale naštěstí tomu tak nebylo. Sice už jsem asi na žánr YA trochu starší, ale i přesto se mi kniha líbila.
Musím souhlasit s ostatními, že je kniha hodně podobná zmiňované Selekci. Hunger games mi ale připomínala jen vzdáleně.
Dávám čtyři hvězdičky. Musím však podotknout, že animovaná obálka se mi vůbec nelíbí.
Nejsem velkou zastánkyní poezie, nikdy jsem jí nepřišla na chuť, ale Seifertovo básně mají své nostalgické kouzlo. Tato sbírka rozhodně. Navíc máte za chvilku přečteno a budete mít pěkný hřejivý pocit.
Dojemná kniha, posledních pár stran jsem brečela.
Jednoduchá, nenáročná, spíše oddychová četba, která i přesto nese velké poselství.
Četla se velmi lehce.
Já si nemůžu pomoci, ale prvních sto stran mne neskutečně nebavilo. Nějak mne tentokrát nezaujal příběh a ztrácela jsem se v postavách a obětech.
Možná to bylo hodně zapříčiněno i nepřítomností Ryana, ale nějak jsem se prostě musela do čtení trošku nutit, což se mi u předchozích knih nestávalo.
Po prvních sto stranách se však příběh rozjel a poté se kniha četla sama.
Rovněž začínám v každé knize objevovat stejnou dějovou linii v pozadí, kde se Tempe pokaždé snaží zachránit nějakého svého blízkého. Určitě se brzo na scéně objeví sestřenice, neteře a možná i bývalý manžel.
Dočteno.
Mne se to prostě líbí a jsem naopak ráda za ostatní zápletky.
Kdyby nechali jen světici, což jsem si ze začátku myslela, a také se toho trochu obávala, tak by byl po 100 stránkách konec a nic by se tam vlastně zajímavého nestalo.
Sekty ráda nemám a chování jedinců nepochopím, ale námět je to určitě barvitý a plný možností.
Náhod bylo během dějové linie opravdu víc, než dost, a tím pádem děj trošku postrádal celistvost. Toto se musí brát s rezervou, protože jinak to působí příliš překombinovaně.
Ovšem když se oprostím od těchto přehnaných náhod a neustálého cestování z jednoho kontinentu na druhý, což mne neskutečně vytáčelo a nedokázala jsem se s tím sžít, tak musím celkově hodnotit kladně. Děj má spád, Tempe mi nijak nevadí a jsem schopná s ní soucítit a držet jí palce.