kedlis komentáře u knih
"Sexy romance" určitě ne. Řekla bych, že především pozadí Eleanořina rodinného života by se dalo vylepšit.
Eleanor se dala pochopit s ohledem na to, z jaké rodiny byla, ale na konci mi přišla sobecká když Parkovi neodpovídala jen aby jí zůstal pocit toho "nekončícího vztahu".
Konec mi nevadil.
(SPOILER) No, co k tomu napsat.
Začátek vypadal slibně, dětství Jany a její život v Lowoodu byl zajímavý, jakmile se ale přestěhovala do Thornfieldu odpočítávala jsem počet stran do konce.
Začalo to tím věkovým rozdílem, 20 let? Vážně?
Nevím jestli tahle konkrétní věc vadila jenom mně, ale nemohla jsem na to přestat myslet. Pokračovalo to otravnou povahou Rochestra, jak se vůbec někomu mohl zalíbit jeho charakter to nevím. Rozhovory mezi ním a Janou byly nudné, o samotných promluvách Rochestra ani nemluvím.
Když se Jana dostala z Thornfieldu zajásala jsem nad zajímavou změnou, čím si prošla bylo opravdu hrozné, ale potom přišel na scénu Jan Křtitel. Muž, který se nebojí jít přes mrtvoly, aby dosáhl svého a stejně v Janě vzbuzoval obdiv. Jak, to mi zůstává záhadou.
Nakonec se Jana jak jinak než vrací, ke "svému pánovi" a po neuvěřitelně zbytečném protahování a popisů všeho možného i nemožného se dočkáváme konce.
Přes všechno co se mi na téhle knížce nelíbilo musím přiznat, že se mi Jana v některých pasážích dost líbila a taky to, že mě zvraty v knize celkem překvapily.
Zajímavý nápad projít si biostravou, vegetariánstvím, veganstvím a frutariánstvím, ale bohužel, zpracování mě až tolik nenadchlo. Čekala jsem od knihy trochu více informací a abych řekla pravdu, místy byla autorka se svým kňouráním opravdu otravná a to samé její kamarádka Jiminy.
Každopádně je pravda, že by se měl každý zamyslet nad tím co jí.
Kniha mě opravdu bavila, bylo těžké dát si pauzu a dělat něco jiného než jen číst a číst.
Někdo by mohl říct že kniha je nudná, protože postrádá dechberoucí zvrat, mně se líbilo, že kniha nebyla jen o lásce, ale o poznávání sebe sama. Ještě k tomu všemu se díky Libby naučíte, jak se mít rád. Samozřejmě kombinace nejtlustší holka/nejhezčí kluk je trochu klišé, ale u oddechovky mi to až tak nevadí.
"Potkali jsme se a změnili si navzájem svět. My oba."
Dreamologie byla příjemnou oddechovou knihou. Postavy byly sympatické, příběh plynul neuvěřitelně rychle a než jsem se nadála četla jsem poděkování autorky. Ale i tak mě trochu mrzí to, že kniha postrádá vysvětlení ohledně propojení snů Alice a Maxe.
Podle recenzí a popisu knihy jsem čekala něco víc, výsledek byl takový: začátek ušel, prostředek taky nebyl úplně špatný a konec zdlouhavý a nudný, navíc mi připadal úplně mimo. Štval mě Mozzo, otec hlavního hrdiny, sestry, ke konci Saidhbh a částmi i hlavní hrdina. 'Pinďour' a 'blinkání' tomu taky moc nepřidali. Je to rozhodně něco co jsem ještě nečetla a dozvěděla jsem se, jak asi vypadalo dospívání v Irsku kolem roku 1984, takže to úplná ztráta času nebyla, ale něco k čemu bych se chtěla vracet to taky není.
Amání měla nepříjemné podmínky pro dospívání a stejně se dokázala dostat na vysokou úroveň v boji za práva muslimek (a muslimů) nejen mimo muslimskou komunitu, ale i v ní.
Podmínky pro život muslimů v západních zemích není až tak růžový, už dříve mi bylo jasné že je tu vůči nim nenávist, ale i tak mě nechutné činy lidí překvapily. Jak moc dokáží média kteroukoliv informaci překroutit ve svůj prospěch a islamofobie jen stoupá.
Žádná víra není špatná, špatní jsou pouze lidé. Amání se zmínila o špatné interpretaci islámu mezi muslimy a mrzí mě to, že se v knize nevěnovala více i těm "špatným muslimům", je mi jasné že jsou muslimové utlačovaní, ale jejich představení jako "poddajných" mi přišlo trošku přehnané.
Je neuvěřitelné co všechno se v KLDR ale i v Číně děje. Překvapilo mě jak jsou lidé zaslepení svou vírou ve vůdce. Příběh silné, odvážné ženy, která tvrdě bojovala za svou a synovu svobodu.
Úžasně napsaná poutavá kniha která je plná emocí, dokázala mě rozesmát i rozbrečet. Dozvěděla jsem se nové věci o situaci 60. letech v USA. Líbilo se mi, že to bylo jak z pohledu hospodyň, tak i z pohledu bílé dívky.
Ze začátku mě kniha moc nezaujala, nicméně si mě postupem čtení získala. Ukazuje to, jak jsou děti opravdu všímavé a že občas vidí i věci které dospělí nevidí. Námět i hlavní postava této knihy jsou originální, vedlejší postavy a jejich příběhy jsou taktéž zajímavé. Je to milá a oddychová kniha která určitě stojí za přečtení.