kedlis komentáře u knih

Skvělý účel knihy, některé dopisy pobavily, jiné vykouzlily lehký úsměv. Byla jsem trošku překvapena tou dávkou náboženství, i když jsem to asi měla čekat.

4 09.01.2022

(SPOILER) Jako soubor povídek se to hodnotí hůř, než kdyby to byl jeden příběh, každopádně povídek, které mě opravdu zaujaly nebylo mnoho. Asi jsem od toho čekala trochu víc. Jako celek to hodnotím na průměr.
Nejvíce mě zasáhla povídka "Jak jsem šla na záchod", opravdu moc smutný popis kruté reality. Další z těch lepších byla "Šťastně nezamilovanej", toto bylo zase něco trochu jiného a cením zabřednutí do asexuality. "Rodinné setkání" také nebylo špatné, sice krátké, ale dojemné.
Jako jedny z nejslabších na mě působily povídky "Bez šance" - absolutně jsem nepochopila, přišlo mi to podivné a "Čokoláda na dně kornoutku" - neseděl mi styl psaní.

04.01.2022

(SPOILER) Kdybych napsala, že to prvotně nesplnilo má očekávání, tak bych se jen opakovala. Vánoce nejsou pro každého plné radosti a rodinné pohody, to chápu a náměty se mi tedy nezdály jako úplně špatný nápad. Každopádně mi po čase začaly splývat dohromady, ve většině byla totiž příčinou smutku smrt někoho z rodiny. Chtělo by to větší variaci, tedy klidně smutné příběhy, špatné vztahy s rodinou, ale i příběhy hezkých tradic a skutečně pohodového času, tak aby to nepůsobilo jako jeden příběh s občasnou výměnou postav. Poslední povídka mě trochu štvala s veganstvím úplně mimo jeho podstaty.
Abych jen knihu nehanila, tak musím říct, že se četla dobře.

1 27.12.2021

Upřímně se mi to nečetlo špatně, každopádně mě mrzí absence hlubší dějové linky, která by nás více vcucla do víru korejské společnosti, která je (mimo jiných i dosti krásný věcí) plná sexismu a kulturního nátlaku. Je to určitě kniha, která se snaží objasnit hororovou realitu, ale je trochu nešťastně sepsána.

2 08.11.2021

(SPOILER) Tohle úplně nebylo pro mě, popisy mě nijak nevtáhly, hlavní hrdinka nesympatická až běda a její "vztah" s Paulem mi přišel křečovitý.
Anglické části hádám měly oddělit francouzštinu od angličtiny v Japonsku, přičemž je kniha přeložena do češtiny, trochu zamotaná situace, ale dle mého se to dalo přeložit a stylizovat do "krkolomné" češtiny a vyšlo by to lépe.

2 08.11.2021

Nápadité, vtipné, roztomilé a parádní překlad.

3 08.11.2021

(SPOILER) Ilustrace není špatná, ale příběh silně pokulhává. Byly situace a věci, které nedávaly moc smysl, jako když hrdina nerozuměl řeči žen, ale najednou byl schopný pochopit kdo je bytost měnící podobu a z posunků rukou složil celý příběh. Mocný šaman nevymyslel lepší podobu než bezmocného ptáka a nechal se srazit kamenem. Ještě k tomu příběh neplynul přirozeně, ale přišlo mi jako kdyby přeskakoval z jedné věci na druhou. K tomu všemu jsem si myslela, že ženy jsou inuitky a proto je jméno dcery dost ironické. Od 12 let bych to asi nedoporučila.

27.10.2021

(SPOILER) Newport představuje digitální minimalismus v éře sociálních sítí, influencerů apod. Je to určitě super úvod do problematiky, já osobně jsem o tom už něco věděla a proto pro mě nebylo vše nové a šokující. Ale jako souhrn to bylo bezva, neškodí si věci zopakovat a vidět to napsané černé na bílém. Kdybych měla vypíchnout co se mi moc nelíbilo, tak by to byly příklady ze života celebrit, prezidentů a lidí s pasivním příjmem, jelikož to je přeci jen trochu odklon od "obyčejných lidí" a hlavně mladých lidí v této době, jejichž život je prakticky od narození spojený se sociálními sítěmi.

4 08.10.2021

Částmi zajímavý příběh starší dámy z konzervativního prostředí, sledujeme její zápolení se životem, stárnutím a starostmi spojenými s tlakem společnosti. Dále se příběh točí okolo zklamání z chování vlastní dcery, nepochopení jejího stylu života a sexuální orientace. Z vyprávění mi mnohdy bylo smutno, obzvláště z částí o stáří, důstojnosti a zacházení se staršími v domovech pro seniory. Vyprávění a sled událostí v knize působí dosti nesrovnaně a zmateně, mnohdy jsem nevěděla která bije a zda jsem se ocitla ve vzpomínce, přítomnosti nebo v nějakých představách, bohužel to mi bránilo se pořádně začíst. I když je to příběh z Jižní Koreje a společnost tam je opravdu o poznání konzervativnější než u nás, lze zahlédnout střípky stejného myšlení a chování, se kterým se můžeme setkat i zde.

15.09.2021

(SPOILER) Odložila jsem Červená, bílá a královsky modrá a začala jsem číst toto, jako z bláta do louže. Molly mi chvílemi přišla neuvěřitelně otravná a i když dokážu pochopit nízké sebevědomí a nejistotu kterou pociťovala, tak mi její chování drásalo nervy. Bylo nám tolikrát řečeno jak si hlavní hrdinka rozumí se svou sestrou, ale my jsme už vpadli do období kdy se mezi nimi rojí spíše rozbroje, takže se celému jejich poutu nedalo tolik věřit. Navíc je Cassie tak strašně sobecká a sebestředná. Na jednu stranu (ne)obyčejný příběh o dospívání, vývoji, sesterském poutu a první lásce, na druhou stranu většinu příběhu tvoří výlevy teenagerů a jejich "vtípků", typického plížení se z domu ve stylu USA filmů, nadbytečného dramatu apod. Což nemusí být vždy špatně, každopádně tohle konkrétní zpracování se úplně netrefilo, ale svou cílovku si to určitě najde.

Můžeme se zbavit toho, že feministka = nesmí myslet na muže? Jeez

1 11.09.2021

(SPOILER) Tohle se nečetlo lehce, ale zřejmě to mělo ten správný efekt, bylo mi během čtení opravdu úzko. Všechny popsané pocity hlavní hrdinky od zmatku, strachu, zadostiučinění až po nenávist byly popsány opravdu bravurně a to vlastně i celý její život, pro oběť jako je Vanessa to zkrátka nikdy neskončí a táhnout se to s ní bude navždy. Opravdu bych si přála jiný konec, ale to spíš pro svůj vlastní pocit, jelikož jinak se k příběhu hodí, je zkrátka krutě realistický. I když mě hlavní hrdinka občas štvala, bylo její chování vzhledem ke způsobenému traumatu naprosto očekávatelné. 15 leté dítě bez kamarádky kvůli které opustila domov, nemá dobrý vztah s rodiči a ocitne se pod drobnohledem učitele, kterého svým způsobem obdivuje, on si ji postupným oťukáváním dožene tam kam chce a poté není cesty zpět. Padne i typická hláška "vyspělá na svůj věk", která je jí vtloukána do hlavy, aby se cítila o to více výjimečná. Pro oběti nebývá výjimkou, že traumatické vzpomínky ze své mysli vytěsní a zůstane jen to "dobré" nebo více únosné. Ostatně přišla o řádné dětství a není šokující, že svým myšlením a chováním (např. dělání naschválů, neuklízení apod.) zůstala v 15 letech.
Hlavní padouch učitel Strane mě opravdu zvedal ze židle, veškerá jeho manipulace, slizké chování, vkrádání se do hlavy, obviňování a dělání ze sebe chudáka je vskutku typické pro podobné případy a chtělo se mi z toho zvracet. Ať už je jeho chování vrozené, nebo sám prožil nějaké trauma, nic z toho nedělá jeho činy snesitelnějšími.
Tutlání prestižní školy se nedivím, ostatně i reakce na hnutí "Me too" a veškeré obviňování obětí je něco, s čím se bohužel můžeme v dnešním světě setkat pomalu každý den. Doporučuji pro všechny kteří nemají slabý žaludek.

3 05.09.2021

(SPOILER) Dozvěděla jsem se spoustu nových a zajímavých informací. Michelle jako černoška to měla v roli první dámy o dost těžší než její předchůdkyně, ale nenechala se tím položit a šla si za svým, což je opravdu úctyhodné. Zároveň i přes nechuť k politice využila obrovské příležitosti a zasadila se o důležité věci. Osobně mi nepřišlo že by v knize bylo až moc povídání o rasismu, naopak jsem to očekávala jelikož je to (bohužel) součástí našich životů, obzvlášť v USA která má tak velký problém s policejní brutalitou, ještě k tomu když je Michelle sama černoška a zkušenost má z první ruky. Na ženách se s urážkami samozřejmě nešetří. Dokázala v knize ukázat i "lidštější" stránku jako když vyprávěla o silném vztahu s její rodinou, o kouření marihuany nebo o tom, jak právnické zkoušky napoprvé neudělala.
Naprosto mimo realitu mi přišel příběh o tom, jak si zaletěli 2 letadly do New Yorku na večeři, přitom se Michelle přílišná pozornost přitahována přítomností tolika agentů, zastavení provozu apod. nelíbila, to by vyšlo líp zajít do nějaké restaurace ve městě. Taky jakákoliv zmínka o Obamovi byla jako vystřižena z příběhu o superhrdinovi, skoro jako by bylo kouření jeho jedinou vadou. Moje poslední výtka je ta, že navzdory zajímavému příběhu se kniha táhla, ale chápu že Michelle není spisovatelka.

3 29.08.2021

Milé (pravdivé) větičky u kterých pokýváte souhlasně hlavou, ale ta kresba, ta je opravdu nádherná.

(SPOILER) Nejdřív jsem myslela, že mi bude chybět parta z prvního dílu, ale tohle je opravdu super rozšíření světa poutníků a postavy mě chytly za srdce. Obzvlášť třeba AI, kterým v reálném životě neholduji.
Jelikož se autorka v knize soustředí jen na dvě hlavní postavy dal se jejich příběh prohloubit. Skvělé myšlenky, které jsou opravdu nenuceně vneseny do příběhu tomu všemu dodaly třešničku na dortu (tak to bylo i v prvním díle) např. konsent, rasismus ale i mnoho dalšího. K tomu všemu je to prostě čtivý jako blázen.

3 14.08.2021

Zajímavý styl psaní, příběhy vás za srdce nejspíš úplně nechytí, ale i tak to není četba k zahození. Cením dodatky na konci knížky o psychickém zdraví!

2 12.08.2021

(SPOILER) Sci-fi a vesmírné prostředí mě obvykle moc neláká, ale takhle kniha patří mezi výjimky. Zajímavé prostředí, různé rasy a mezirasové vztahy.
Postavy jsem si vcelku oblíbila a byly mi sympatické. U některých pasáží jsem se i dobře zasmála.
Spoiler: Svým způsobem se nic moc neděje a zápletka v podobě rozzlobené planety tak nějak proplula kolem ačkoliv se zdá, že by mohla být o něco zajímavější. Každopádně život na poutníkovi je vcelku zajímavý a já jsem to zkrátka žrala.

1 05.08.2021

(SPOILER) Líbila se mi prezentace OCD a "osvěta" ohledně psychických nemocí i některé momenty z feministické stránky se mi líbily. Každopádně je to opravdu hodně teen, tlačí to na pilu a na můj vkus se vše až moc točí okolo kluků. Každá z kamarádek poblázněná, Amber jako jediná ne a to jen kvůli tomu, že se cítí jako neatraktivní.

24.07.2021

(SPOILER) Kresba byla moc pěkná, příběh vcelku jednoduchý a přímý. Popsání toxického vztahu, jeho dopadu na osoby v něm, mimo něj a jak se z něho vymanit. Snaha o přidání dalších vážných věcí probraných okrajově upřímně moc příběhu nepřidalo. Postavy byly fajn, nejvíce se mi líbila Vi.

20.07.2021

(SPOILER) Bylo pro mě těžší se vžít do hlavní hrdinky a jejího příběhu kolem roku 1980 v Nigérii. Kniha určitě popisuje zajímavé věci jako je kontrast tradičních hodnot a zvyků s modernějšími věcmi. Zoufalství a nedorozumění, která by se dala vyřešit komunikací mezi manželi. Ale spousta momentů mi přišla naprosto mimo mísu, jako např. jak vystudovaná inteligentní dívka neví nic o tom, jak funguje sex ani několik let po svatbě. V určitých okamžicích mi Yejide bylo opravdu líto, ale nijak zvlášť mi žádná z postav nepřirostla k srdci.

5 19.07.2021

(SPOILER) Spoilery
Na knihu jsem se nesmírně těšila, ale naplnila má očekávání? Ano i ne. Poslední díl je napěchovaný do absolutního maxima, tolik postav, zvratů, příběhů, minulost i přítomnost. Především se kniha zaměřuje na worldbuilding, což mi svým způsobem nevadilo protože Shusterman má skvělý styl psaní a vytvořil svět, od kterého jsem se nemohla odtrhnout. Každopádně nepřítomnost Citry a Rowana je znát, utrpěl na tom také jejich vývoj a má láska k nim. Hojný počet postav ubírá na možnosti oblíbit si nějakou krom těch, co už známe, občas jsem se ztrácela. Zklamala mě Randová i Goddard, jelikož jsem čekala lepší vysvětlení jeho chování. Představení Jeri bylo zajímavé, ale takový vyspělý svět a tak málo pochopení k genderu? Bylo to nešťastně podané.
Vlastně mi tak trochu připadalo, jako kdyby měly být knihy 4, ale na poslední chvíli se autor rozhodl pro tři a tohle je výsledek. Přemýšlela jsem zda dát 4 hvězdičky i přes všechny mouchy, jelikož jsem si to celé opravdu zamilovala, ale nakonec jsem zhodnotila, že negativa převažují pozitiva.

7 14.07.2021