kejty91 komentáře u knih

kniha se četla jedním dechem, byla moc hezká a doporučuji ji těm, kteří obdivují stejně jako já toto umění/tuto kulturu.

kniha měla téměř totožný děj jako první díl - manželská smlouva - téma falešného manželství autorku asi baví ale asi postřehla, že to baví i ostatní....děj byl krásná romantika plná zvratů...knihu vřele doporučuji, jedině, co mě zklamalo byl konec.

1 02.04.2014

líbila se mi ta nechutnost a ta možnost představy, že by tohle mohla být realita...ženské jsou bláznivé svině :-))

1 31.03.2014

Kniha mě bavila, takhle nějak bych si to představovala u sebe. Knihu vřele doporučuji.

1 01.03.2014

Kniha je zajímavá. Do poslední chvíle jsem věřila tomu co bylo a závěr mě opravdu dostal. Manželka 22 má opravdu fantastického muže. I samotná Manželka 22 byla žena na svém místě. Manželksé i finanční problémy v manželství jsou přirozené. Ale způsob s jakým se s tím vypořádali bylo hezké. Přirozeně, že neposlouchala svou kamarádku a chtěla někoho, kdo se o ní zajímá. Kdo v životě nebilancuje? Jde o to ale nebýt natolik zabedněný a vidět i toho druhého. Chce to mít porozumění, aby se dalo zachránit, co se maličko pokazilo. Nebýt těmi, kteří rozbité, pokažené věci vyhazují ale opravují.

1 01.03.2014

Kniha ve mě zanechala vzpomínku a určité emoce. Jsem ráda, že jsem ji měla možnost přečíst a vřele doporučuji. Myslím, že chytne každého "svým způsobem".

1 27.02.2014

Za mě knihu ráda doporučím. Je útlá a námět je fajn. V dnešní době samých toxických manii je to něco lehkého nestandartniho. Děj zavádí do minulosti i do přítomnosti a není nijak rozvlacne monotónní vede. Za mě to bohaté stačí. Pro mě která se o kleptomanii nikdy nezajímala mě příběh obohatil, zároveň to byl popis toho, jak to může vstoupit i do vztahu a jak je často obhajovana kleptomanie. Je vidět jak je lehké žít v oparu naivity.

05.09.2024

Kniha mě překvapila. Anotace dokázala vyžvanit celý děj ale dobře, to se dá, mě spoilery nevadí, zvláště když i tak mě to nalákalo knihu si přečíst. Nicméně čekala jsem více než jen puberťácký rozhovory. Čekala jsem více toho procesu s tou udájnou zněuživatelkou. Čekala jsem více od rodičů, když se tor provalilo.
Kniha tohoto autora je pro mě prvotinou a možná je to tím, že se mi už prostě nechce tolik číst o pubertálních věcech hledám spíše vážná témata, nicméně nedokážu tuto knihu téměř ocenit. Kniha mi připomněla můj příběh s jinou daleko více marketingově protlačovanou knihou a to je Dokonalá chuť, kde se taktéž autorka uměla strefit do správného tématu ale neuměla ho pojmout tak, aby z něho vyždímala ten luxus, který by dokázal, že stojí za pět hvězd z pěti. Namísto toho se z Dokonalé chuti stala průměrná literární strava, která nenadchne, nerozloží čtenářovy literární buňky, pouze se jen představí a nic k tomu. Haló efekt o knize byl větší i v tomto případě a opět jsem na to doplatila.
Jako jo, já chápu, že v dnešní době prostě jeden z partnerů uděla tuhle velkou chybu, chápu, že to druhého partnera složí. Ještě bych v tomto trochu chápala, že se autor snažil pohledem puberťáka něco manifestovat, ale opět se mi potvrdilo, že na takovéhle téma je potřeba více stran a intenzivní práce. Ne, jen něco sepsat a najít někoho, kdo to vydá. Chce to víc, prostě to z toho cítím, což se mi u Murakamiho bichliček prostě nikdy nestane. I ti rodiče jsou takoví nijací, nechápu jejich roli, chvíli vidím, že tam je jen matka, na konci knihy, už je tam i otec Edgara, jedině, co lze pochválit je Edgarova péče o psa.
Prostě, když to tak srovnávám, nemůžu dát lepší hodnocení. Nejsem zklamaná alespoň to byla krátká oddychovka.

22.03.2020

Co k té knize říct? Obálka je příšerná, vůbec nerozumím tomu, co to s knihou má co do činění. Styl psaní mi nevadí, to, že kniha obsahuje hovorově psané slova beru pouze jako součást toho, jak se autor zřejmě vyjadřoval. A nic překvapujícího od autora, který si ani přezdívku neumí vymyslet, raději se uvede jako neznámý.
Knize jsem dala průměrné hodnocení, protože občas mě pobavila, některé slovní obraty byly vtipnějšího charakteru a zaujaly mě.
Název knihy opravdu vystihuje autorovo jednání. Taková fňukna, co si něco vybuduje, koupí, neváží si toho, a k tomu jen svým chováním naprosto maří čas hodným holkám, které ho mají/měly rády. Ta jeho paranoia mě vytáčela. Jak píšu, naprostá fňukna. Tohle dílo může být z velké části jeden velký odstrašující příklad, jedna větší literární žumpa.
Autor se chtěl vyrovnat Houlebecquovi ale sahá mu tak stěží pod kolena. A ten jeho závěr popisující to, že musí stihnout vydat knihu dříve, než ji vydá jeho poslední holka.
No vzdychám nad tou malou zkazkou.

12.01.2020

KNiha mě na první pohled facinovala obálkou. Druhým lákadlem byla anotace na knihu. Ačkoli bylo evidentní, že cílovou skupinou jsou podstatně mladší než jsem já, knihu jsem i tak zkusila přečíst a nezklamala. Předala přesně to, co jsem od ní čekala. Nic složitého jako by to bylo čtení pro adolescenty. Několik rebelujících postav, láska a nenávist, intriky i upřímná pomoc. Hlavní postava mi byla občas protivná ale to je asi tím, že jsem se ztotožňovala s její chutí být nezávislá. Občas uvážila, že někoho potřebuje ale většinou si vše zkoušela zařídit na vlastní pěst. Samozřejmě, že potřebovala ukázat, že za něco stojí. To je situace, se kterou se všichni pereme.
A to její neustále přemýšlení, vyhodnocování situace, to byla zábava. Jak tím zaujala většinu kluků ve vesnici, boží. Autorka jasně definovala, že není nutno mít vše, když máš rozum a hezký úsměv. Líbilo se mi, jak udržuje friendzone se svým kamarádem a jak milý vztah celou dobu měli.
Kniha, děj se mi líbil/a. V knihách mám ráda, když český těxt doprovází i cizojazyčné úryvky. Děj mě dokázal udržet a chtěla jsem číst a číst a zjistit, jaký bude konec. Jsem zvědavá, co ve sebou Emměline udělá v dalších krocích.

17.12.2019

Kniha podle mě učí, jak se stát obyčejným rodičem bez toho, aniž byste dětem dopřávali, co chtějí. Naučte děti znovu, že to co chctějí není to, co nutně mít musí. I když někdo ze spolužáků má něco absoltně moderního za xyz papírků ještě nutně neznamená, že moje dítě to potřebuje taky!! Kniha učí rodiče, aby už konečně pochopili a začali dělat něco méně kontroverzního pro své děti. Chi se jich zbavit nebo jim chci dopřát? pořád si na tuhle otázku neumím odpovědět. Děti totiž, jak je v knize psáno a pozorným to neujde potřebují poznat okolní svět. A to skrze technologie jen těžko půjde. Potřebují být offline a jen v kontaktu s prostředím. Chtějí být s rodiči a pokud nechtějí, mají na výběr ale rozhodně ne z technologií.
Rodiče svým dětěm zakazují alkoholy, omamné látky, filmy od 18, ale nzakážou jim něco, co je degeneruje stejně jako zmíněné věci a ještě si libují. Rodiče vzpamatujte se! POdívejte se na příklady dobré praxe např. ze skandinávských zemí, kde již dlouhodobě prokazují celokem dobré výsledky. Dejte dětem povolení k pohybu na vlastní pohon, potřebují ho. Samozřejmě sportujícím rodičům se lépe dělají zábavy pro děti skrze pohyb a těm, co jsou raději kreativní, mají bohatou fantazii a mnoho knih zase více propadají hrám nebo potřebám v této oblasti. Nic není bráno jako norma ale to, co je nyní ve společnosti je už naprosto mimo. Dětem by se měl dát řád a více pobytu s rodinou, pak by se nemuseli řešit výchovné problémy s agresivními projevy, drogová kariéra, pouliční násilí apod. Velmi dobrá pedagogicko psychologická literatura. Osvěží ale neurazí.

10.12.2019

Po prvním, jednom přečtení Maslowskou nepochopíte tolik, jak by si zasloužila. Nicméně v této její tvorbě se odráží dnešní společnost. Lidé hledají alternativy, kterými se řídit, ˇat už je to jóga, zdravý životní styl, single život nebo kamarádství jen tak na oko. Vše z toho vás může šeredně zklamat.
citace z knihy: " Oblekala se pokaždé podle klíče , který znala pouze ona, něco ve stylu "pohodlně, ošlivě a zároveň s kapkou extravagance", čímž odkrývala své přednosti přílišným odhalováním toho, co neměla."
z tohoto je patrně řečeno velmi mnoho z knihy....Člověk dělá tolik pro to, "aby se našel" ale je to možné? Kolikrát se takto jedná v dobré víře, která vás nakonec oklame? V knize jde o to najít dnešní dokonalost na úkor ostatních. Nikdo přece nechce obětovat se pro někoho. Jde o to využít či nevyužít. Je ten "pravý či ne"? Proč je v dnešní době tolik rozvodů, nebo spíše tolik sňatků? Lidé neví, co chtějí? Lidem se nedaří najít radost s níž je spojen i smutek? Život je sinusoidou - to se nedá ovlivnit. Jednou nahoře, jednou dole. V jakýchkoliv vztazích. Nic není samozřejmě absolutní, jak je možná řečeno z tohoto komentáře.
Je to zvláštní kniha. Proniká do tolika oblasti 21. století, které se zdají absurdní v porovnání s jinými obdomími lidského setrvávání na této zemi a dochovanými poznatky.
Původně jsem knihu hodnotila jako průměr ale když se na ni opět dívám po čase, říkám si, "sakra, takhle bych to sama snad napsala taky".
Kniha tedy není pro spokojeného člověka, ten mezi těmi řádky neobjeví, co je skryto. Chcete Maslowskou? Vemte si ji, ale pochopte ji, neodsuzujte.

17.09.2019

Kniha nepřekvapí ale dojme. To, co zažila tato dívka je naprotsto pochopitelné. Stejně jako odsouzení hodné chování lidí, kteří s ní nejednali v souladu s lidskými hodnotami. Přece jen jak může každé dítě ovlivnit to, jestli je nebo není. Že se matka z toho hříchu kala je určitě chválihodné ale to, co slíbila nakonec nedodržela a více chvályhodné by bylo postavit se právě za práva tohoto dítěte. Každý je holt prospěchář. To, co Diderot "popisuje" mě nepřekvapuje. Ani kontroverzní jednání všech zúčastněných. Jednají ve strchu a nebo z důvodu moci.
Hodně jsem v tom viděla přípěh Jany Eyre. Až na to, že hlavní hrdinka nepoznala nic jako je láska, proto chápala, že jednání představené, které ji zneužívala bylo v pořádku. Věděla, žel idé se rádi mají. Že ženy si však neprojevují tolik vášnivých doteků a nešílí po sobě jako právě toto bylo popsáno zde. Nemám proti LGBT nic. Lidé se prostě milují bez ohledů...
Já v tom příběhu vidím ten krásný boj za to, být čím chci a mít odvahu být svobodná. Svoboda je něco, co sice Ústava zmiňuje ale težko se dovolává spravedlnosti po ní i v dnešním světě...
Téma vlastních a nemanželských dětí je tak ošemetné....většinou vlastním, kterým se dopřávalo byli potom odpadlívi společnosti a ti, kteří měli naloženo na bedrech mnoha ranami se o sebe i o ostatní dokázali postarat, jak mohli....v tomhle je hrdinství těchto příběhů.

31.08.2019

Kniha je svým tématem jistě důležitá. I děti se potýkají s těmito nemocemi. Autorovo zamyšlení se nad tím, co to znamená pro mladého člověka je smypatické. Nicméně mě osobně kniha neoslovila. Až moc jsem viděla, jak mladý Leo je sebestředný. Chce něčím pomoct své milé ale zrazuje své kamarády okolo. Ano, autor se podle mě dostatečně vcítil do toho, jak mladý puberťák prožívá svou lásku, jak vidí svět okolo, profesory, rodiče. V návaznosti na to, i jeho styl psaní odpovídal tomu, jak se puberťáci baví (ještě nějaká slangová slova a bude to úplně autentické). Někdy byl na mě ale až moc jednoduchý. Leonardova povaha pro mě byla nesnesitelná. Dobře, autor se zaměřil pouze na dvě, tři postavy ale takové dílo, jaké jsem od toho čekala, to pro mě osobně nebylo. Spíše, kvůli velkému očekávání nyní píšu tento krátký popis toho, jak na mě kniha působila.
Popis toho, jak puberťáci vidí svět okolo je výborný. Ano, život jsou i ztráty a bolesti. Zamilovat se do někoho, na základě vzhledu je povrchní.
Nicméně to, že vše má pro sebe svou barvu a že bílá může být taková zrádná, to by mě nenapadlo. Budu se nyní více zaměřovat na pocity a barvy. To je to krásné, co já v tom vidím.

31.07.2019

Čtenář je zde příjemně vtažen jednak do vztahové linie ale mnoha dalších, například do linie historické, politické, vojenské, popřípadě oblasti toho, jak lidé mohou jednat ve chvílích, kdy jsou lidé vtaženi do stejných osudů - válka, nemoc, strach, bída. To vše s malou dávkou solidarity.

Co se zdá být nevinné je zatíženo velkou zkouškou. Je to dobře zpracované téma, které není čistým výplachem mozku jako je možno zažít u jiných příběhů. Autorčino užívání nejen mystiky ale i vědy je pro mě přinejmenším zajímavé. Má to svou "hlavu a patu".

Prohlášení typu: "Přišla jsem o svou nevinnost v den kdy vyhlásila naše země válku." ...popř. "stejky svobody" alias hamburgery popřípadě banalní informace, že nás jako malé učí zásadám, které nakonec stejně jsme větišinou nuceni přestat brát vážně v dospělosti (neubližuj ostatním, poskytni pomoc, chovej se slušně a tak, jak bys chtěl aby se druzí chovali k tobě)....to jsou všechno ty podstatné informace, které mě osobně zaujaly.

Zůstat tak dlouho v jednom ději, chce mít dobrý námět ke knize. Autorka pojala vcelku mistrně svou knihu. Přidání "čtení emocí" hlavní hrdince je rovněž dalším promyšleným tahem. Co mě ale nakonec maličko irituje je ale fakt, že nevím, co se tedy vlastně stalo matce Stephena a jak skončila.

I DO LOSE INK....

02.07.2019

Pokud chcete základní informace, tak na to vám kniha stačí. Poskytuje mnoho zřejmých příkladů a sama se ke knize budu vracet, protože nepopírám, že Tomáš Novák je známým a váženým psychologem. Na asertivitu ale není potřeba mít nějaké zvláštní učení. Jde o to umět naslouchat člověku. Naslouchat hlavně sobě, poznávat sebe a skrze toho poznávat ostatní. Celkem všední klišé ale cokoli psycho je potřeba nastavit v sobě - hlavně sebedůvěru a vlastní hodnotu.

03.09.2018

Celou sérii jsem hodnotila spíše pozitivně. Obdivuji celkový koncept, nicméně ani toto dílo není dokonalé (dokázala bych jmenovat jiné autory, kteří mají daleko lepší díla). Nicméně to prolínání několika časových rovin nebo několika příběhů je úžasný. V tom se autor nespletl. KOnec knihy mi přišel moc rychlý - tolik knih spělo k takovému konci? Jako jo v průběhu čtení jsou dvě verze, které vám opakují, jak to může skončit ale ......

Knihy bych doporučila k přečtení ale zároveň bych dodala - dělejte si poznámky, těch postav je tam tolik. A těch aur a jejich vůní je tolik. Nakonci jsem věděla jen o pár postavách, jaké mají aury.
Nakonec to dílo sebou nese i jiná poselství - změnit se ti může život kdykoli, popř. změnit si život můžeš kdykoli, každý tvůj krok může být někým plánován a poslouchat sebe a srdce je základní zásadou každého člověka.
Kdybych měla popsat někomu pár slovy, o čem je série, vybrala bych asi tři nejčastěji používané věty - My jste/Vy jste ta legendární dvojčata - Děkuj sobě, žes mě ještě nenaštval - zabijte je.

30.07.2018

To proplétání několika příběhů je velmi dobře zpracované. Děj není tolik předvídatelný - není to o tom, že vše dobře dopadne, i když jsem čekala trochu víc, např. když se Johanka se Scathy ocitly v té xy let vzdálené době, která vlastně ani nebyla opravdová. Děj neustále nutí číst dál. Je to hodně dobrý příběh ale vzhledem k obsáhlosti má i své negativní stránky. Začala jsem číst na doporučení tuto sérii a rozhodně bych ji doporučila dále, i když...

21.07.2018

Čtivé ale pro mě to má jisté nedomyšlené nedostatky, které mě iritují. To množství historických postav, věcí či situací na jedné straně obdivuji, jak to dokázal propojit ale taky mi vadí, že čerpá snad výhradně jen z toho. Skoro jako by neexistovalo nic, co by sám vymyslel.
Na straně druhé je tu ten fakt, že děj je svižný a nutí vás číst dále.
Přeskakování mezi situací Perry a Nikolase, oddělených od sebe v prvním dílu je fajn.

29.06.2018

Nedočetla jsem ji. Moc mě nebavila. tyhle povídky od Haška byly více abstraktní, než je u něj zvykem. A humorné taky moc nebyly.

27.06.2018