Kendykenndy
komentáře u knih

Příjemné, zábavné čtení. Přála bych si aby myšlenka: "Věci které na lidech obdivujeme, laskavost a štědrost, otevřenost, poctivost, pochopení a cit, jsou v našem řádu prohlašovány za doprovodné zjevy neúspěchu. A rysy, které se nám protiví, vychytralost, chamtivost, hrabivost, lakota, domýšlivost a sobectví jsou rysy úspěchu. Lidé obdivují ty první vlastnosti, ale milují to co pochází z těch druhých." byla všeobecně známá.


(SPOILER) Příběh této knihy nám připomíná, že zlo plodí jen další zlo a že ve válce ve výsledku není nikdo vítěz. Jakmile začne válka, znamená to horší budoucnost pro všechny. Celé generace končí zasažené celospolečenským traumatem, dochází k přerámování etických norem všech, kterých se válka dotkne, těch co se účastní přímo i pozorovatelů. Trýznitelů i obětí. Krutost a utrpení se stává běžnou součástí lidských životů. Kdo nezemře, stává se v důsledku méně empatickým až bezcitným. Ze společnosti se vytrácí laskavost a dobro.
Oceňuji kapitoly z pohledu Fridricha a Barbory na konci knihy a celkově originální pojetí příběhu z perspektivy odsunuté Němky. U vyprávění z pohledu Barbory je skvělé, že se dostáváme mimo vnitřní Gertin svět a vidíme najednou i její vnější projevy. To na mě působilo hodně realisticky. Zraněný člověk, který prošel nezměrným utrpením, topící se v bezbřehém pocitu křivdy, vnitřně přesvědčený o své dobrotě, snaží se dělat věci správně, ale ve skutečnosti už kvůli všem traumatům a dlouhodobému přepnutí psychiky do módu "hlavně přežít" nedokáže dát svému dítěti potřebnou lásku a pozornost, ani vlastně rozpoznat, že jí nedává co potřebuje. Navíc podvědomě je pro ní dcera pořád připomínkou otce a traumatu zneužívání. Na okolí působí chladně a možná i povýšeně, což může zase vzbuzovat v lidech nevraživost a nutkání hledat na ní chyby. Tím se Gerta víc a víc utvrzuje ve svém pocitu křivdy a víc a víc se izoluje.
Taky mě zaujala myšlenka toho, že kdo byl skutečně vinný, toho trest nejspíš nestihl. Protože kdo byl vinný, přemýšlel nad tím co ho čeká a buď utekl, nebo spáchal sebevraždu.
Negativně hodnotím pro mě přehnané hraní na city. Až příliš neštěstí a scén s naturalistickým popisem hrůz - opravdu hodně okaté už mi to přišlo třeba u mrzačení kočky cikány, příběh o utopených kuřatech, zánět vemene krávy v JZD. A celkově si myslím, že je v ději až moc těžkých témat a moc tragédie na jeden příběh. Měla jsem z toho občas pocit, že z dobrého příběhu se stává patos, takže jsem nemohla s příběhem plynout a rušilo mě to. Jak už tu bylo mnohokrát zmíněno, nepříjemná je také asi rádoby sofistikováná nepřehlednost děje, např. moment, kdy je najednou Gerta těhotná z ničeho nic a pak spoustu dalších momentů, kdy člověk nechápe "kdo to mluví".


"Lidem, kteří mají ideje, by se neměl dávat vliv na věci tohoto světa."


Až na vyjímky nudný, románový příběh, kýčovité situace. Nejlepší z knihy je obrázek na obalu.


Knihu jsem poslouchala v audio verzi a mohu doporučit.


Skvělá kniha, která osvětluje nejen život Steva Jobse, ale i současného světa ve kterém žijeme.


(SPOILER) Knížka je opravdu téměř výhradně o tom, jak s takovým rodičem vyjít.
Osobně nějak nevidím důvod jít takto přehnaně na ruku člověku, který se k okolí chová sobecky a nepřátelsky. Autorka uvádí jako dogma, že si tento rodič zaslouží úctu a vstřícnost, ale není vysvětleno proč. Jasně, každý jsme nějaký z určitých důvodů, ale každý dospělý člověk má zodpovědnost za své chování. Jasně, že když svému narcisovi budete lichotit, převádět pozornost na něj a jakémukoliv vymezení svých hranic se vyhýbat a dělat mu rohožku, tak ON bude spokojený a váš vztah tak bude vypadat lepší, ale reálně od nej budete stejně dál před sebou i ostatními v rodině ponižováni.
Nesouhlasím, že dát najevo nelibost s chováním dotyčného narcisty, nebo tím co říká je zbytečné, jak autorka tvrdí. Dokáže to alespoň částečně korigovat jak chování agresora, tak ukázat i ostatním,že ho nemají v podobném chování následovat, posílí to vasi integritu a pokud špatné chování nepřestane, máte jasný důkaz, že snížení kontaktů na minimum,nebo úplné přerušení je důvodné. To je jaksi lepší, než, dělat, že je všechno supr a pak se z ničeho nic přestat ozývat.
Čekala jsem víc informací ohledně toho jak si vybudovat vyšší odolnost, jak se útoky méně trápit. Na to je tam rada, že máte jit něco dělat a myšlenky rozptýlit. Nevím no... Potlačování myšlenek jako řešení... Ale možná ano.
Trochu mě zarazilo, že se v knize uvádí, že nacistickou poruchu musí u jedince potvrdit více osob, ale v jiných částech se několikrát opakuje,že se o tom nemáte bavit s rodinou protože jejich pocit z toho člověka může být zcela jiný.
Terapeutický i praktický přínos pro me mel popis narcistické osobnosti, kategorizace typů a další popisy nevhodného chování narcistickych lidi. To jsou takové ty věci, které cítíte, ale málokdy je někdo skutečně pojmenuje a označí za špatné.
Souhlasím s komentářem lose, že cvičení by měla mít nějaký konstruktivní popis co je jejich cílem a až pak nabídnout možnost prace s pastelkami,fotkou apod.
Zbytečné čtení to nebylo, ale za 350,- bych si ji znovu nekoupila.


"Lež létá a pravda za ní kulhá." Zásadní přínos knihy vidím v tom, že paní Albrightová, jako osobnost se všemi zásluhami a uznáním, které k ní patří, poukazuje na to, jak běžná je manipulace s informacemi pro nedemokratické politiky, režimy a osobnosti, které si chtějí moc, nebo její část přisvojit. Téma dezinformací je velice aktuální, ale jak vidíme, není to nic nového. Předpokládám, že kniha může napomoci těm, kteří dezinformacím podléhají, lépe se zorientovat v současném světě. Ke kritickému myšlení a rozpoznávání manipulativních lží. Ne proto, že by se jednalo o přelomové informace, které by nebyly jinde k dispozici (a možná i snadněji a srozumitelněji), ale proto, že tady je to uvedeno v historickém kontextu. Slyšíme příklady, které se staly. A protože je rozebírá právě paní Albrightová. Vzorce se u jednotlivých osobností diktátorů opakují, kvůli tomu mi dočtení posledních pár kapitol trvalo dlouho. Ale chápu, že autorka nechtěla nikoho z těch, které v knize rozebírá vynechat.


Super. Shrnula bych to jako příběh "jedné" kapely, kus české historie a jedna velká párty. Nesepsat to by byla věčná škoda.


Na audiotéce to má štítek "Humor, satira a komedie". Tak to prosím ne-e. Je to solidní depka a je to neskutečně reálné.


Ale jo, dobrý. Dala bych 3,5 kdyby to šlo. Nakonec si to možná někdy i poslechnu znova. (Koupeno jako audiokniha.) První třetinu to bylo takový zvláštní, ale pak se to postupně rozjede a někde za půlkou, když už se tak netlačí na humor a je tam víc informací, to začne být i zajímavý a zábavný. Ale toho přednesu je možná škoda, kdyby se u toho vypravěčka pořád tak nepitvořila, mohlo to působit lépe a paradoxně i vtipněji. Doporučila bych pořídit teda spíš papírovou verzi.


Koupila jsem to v balíčku společně s Biomanželkou. Ta byla teda něco dost jinýho než jsem čekala, ale když už jsem to měla, tak jsem hecla tohle pokračování. Někde na konci začala být knížka celkem fajn, ale dojela jsem to spis pro pocit, ze to nenecham rozectene.


Poslouchala jsem jako audioknihu a opakovaně se k ní na horách vracím. Doporučuji, má skvělou atmosféru.


(SPOILER) Not my cup of tea... Kdyby tam nebylo tolik divných řečí o sexu, které navíc k povaze postavy a příběhu ani nějak nesedí, dala bych hvězdu navíc. Vzhledem k tomu hodnocení tady jsem čekala něco úplně jiného, některé odstavce jsem ke konci preskakovala (ano, chápeme, tyral ji, sadistickej magor, nepotřebuju číst další pasáž o tom co jí dělal, fuj). Škoda. Namět života po návratu z vězení je zajímavý, ale to zpracovaní se nepovedlo... A spoiler - Proč sakra Ota Heleně těsně než ji veze k němu domů řekne, že vlastně se tak úplně nepřizná, že jen řeknou že se pohádali, když Bára a její rodina pak doma ve skutečnosti vůbec nejsou? Proč by takhle riskoval, že si to Helena rozmyslí? Jinak se taky v příběhu dočteme, že zaměstnankyně pošty si docela prima vyžije. Hned co vyjde z vězení si pronajímá samostatný byt, nakupy, večeře, kosmetika, rozhazuje dyska, energie a vodu platí za dva lidi, jezdí do wellness :D Tak snad ten barák co si na konci kupuje má být z těch zděděných peněz, ale že by podědila hned několik milionů... No... Působí ten příběh prazvláštně... :))


Koupila jsem jako audioknihu, protože jsem čekala co z toho bude. Po další půl hodině jsem pochopila, že nic, že jsou to jen situačky a kdo viděl v TeleTele Kopečkovi, toho tam nemá moc co pobavit a překvapit. Alespoň už vím odkud Suchánek a Genzer čerpali inspiraci.
