Kepida komentáře u knih

Delphine de Vigan je pro mě zjevením. Škoda, že neumím francouzsky. Zajímalo by mě, na kolik jsem ovlivněna fantastickým překladem Alexandry Pflimpflové. "Pouta...naše křídla i naše obojky. Odrazové můstky, od nichž se odvíjí naše síla, i příkopy, v nichž pohřbíváme své sny."

2 22.07.2024

Jsem zasažena, mluvíme, ale nenasloucháme. Projektujeme a dusíme. Zraňujeme, ale přitom své děti milujeme a přece jen my víme, co je pro ně nejlepší a myslíme na jejich dobro.. Nejhorší zklamání přichází z nenaplněného očekávání.

10 03.07.2024

Můj oblíbený Schlink. Úsporný, věcný, nenápadný, noblesní a přitom tak výstižný vypravěč. Občas mám pocit, že mu rozumím i beze slov:-) Vnučka je pro mě jen dalším důkazem. Bonusem jsou informace z oblasti hudby a výtvarného umění.

7 28.06.2024

Za mě ano. Mnohovrstvá emoční sonda. Spíše smutné. Žárlivost z nás dělá pěkný svině:-) K zamyšlení, některé postřehy si ponesu s sebou dál, třeba podobenstvi o balónku.

4 24.02.2024

Zajimavá zápletka, které by slušelo úplně jiné zpracování, kdyby se toho ujal třeba Terry Hayes:-) Ve třetině knížky je najednou všeho moc, moc mrtvol, moc zvratů, všem je všechno moc jasné a nakonec i mně. Moje hlava je přeplněná podobně jako hlava hlavni hrdinky. Zbavím se toho obratem (bez bouře a blesků). Emočně nezasažena. Stačí knihu po přečtenì odložit a nevěnovat jí žádné Vzpomínky. Bohužel.

6 13.09.2023

Trápeni ukončeno. Hlavní hrdinky a, bohužel, musim přiznat, že i moje čtenářské.

3 18.02.2023

Knížka si mě vybrala v antikvariátu. Neznala jsem autora, nevěděla o ní nic..Jsem moc ráda, že mě zasáhla nejen tím pádem z police. A jednu myšlenku z ní mám pořád v hlavě, s různou intenzitou se vrací. Ještě se mi to u žádné knížky nestalo.

2 04.04.2021

Jen pár knih za život se vryje tak hluboko pod kůži, jména hlavních hrdinů i dějovou linku překryjí další přečtené knihy, ale ten pocit, ten zůstává...

17 04.04.2021

Srdcová záležitost. Hned po přečtení jsem si pustila film v původním znění, vybavena zhruba pěti italskými slovíčky. Dojem umocněn. Paolo Giordano je můj písmenkový oblíbenec

3 04.04.2021

Zasmäla jsem se, hodně asi i nevhodně, ale autorův smysl pro humor mě baví.

5 04.04.2021

Chtěla bych číst dál, dál sdílet příběhy. Na 124 stránkách tolik myšlenek, pocitů, vjemů, moudrosti, zkušeností a pravd, přímočaře nabídnutých..a já, čtenářsky vyhládlá, jsem hltala a hltala.Děkuji.

5 28.10.2020

I po letech,když se mě někdo zeptá, kterou knihu mám nejradši, napadne mě tahle Irvingova zcela odlišná kniha jako první.

Jedna z nejlepších knížek poslední doby, co jsem četla na jeden zátah:-)

5 17.06.2016