Keporkakyně
komentáře u knih

(SPOILER) Je už docela otravné, jak si jsou kriminalisté, coby hlavní hrdinové knih, podobní: jedná se totiž vždy o člověka, který práci obětuje vše, včetně osobního života. Když nastupuje do nové práci, jeho kolegové ho nerespektují, hází mu "klacky pod nohy" (alespoň zpočátku), vedení mu nevěří. Má za sebou trauma, „temnou minulost“. Tenhle člověk téměř nejí, maximálně si dá jednou denně burgera nebo koblihu. Nijak si neudržuje kondičku, neposiluje, neběhá…pořád se jen vozí v autě. Spí pár hodin denně nebo radši nespí vůbec. Mívá problém s alkoholem. No prostě jeho fyzická a duševní kondice musí být fakt katastrofální. Jeho instinkt ho ale nikdy nezradí, je téměř posedlý, vždy má pravdu a vše vyřeší. Hlavní postava Dívky v ledu je přesně tak (kromě toho alkoholu) stereotypní a neuvěřitelná. Kniha se tak stává jen další z řady a zaslouží si podprůměrné hodnocení.


Tempo, jakým se styl psaní Tudor zhoršuje, je vražedné. Další díla (a jistě jich bude ještě spousta s vidinou dalších miliónků) si asi nechám ujít.


Tajemno, melancholie a úžasný styl psaní - to je standardní výbava Theorinových knih. Autora obdivuji, kniha je dokonalá.


Styl autorova vyprávění mi naprosto vyhovuje. Žádné zbytečnosti, šeď a nuda. Jen originální, tajemný, pro mě uvěřitelný příběh.


To teda byl "horor" - už před půlkou jsem se začala hrooozně bát, že tahle blbost nikdy neskončí. Byla to prostě dlouhá a nudná knížka.


Mám seznam knih, které chci přečíst, a podle kterého si tituly vyhledávám v knihovně. "Úniková hra" v mém seznamu není, takže byla náhoda, že jsem na ni narazila. O to víc jsem nečekala, jak mě bude bavit - je fakt výborná. A to dokonce ani nemá "kolečko kvality", že se jedná o světový bestseller (což bývají popravdě kolikrát hrozný hovadiny).


Hnus fialovej, co vás přilepí na stránky ani nevíte jak a proč, jen že se to stalo.


O kondomu postavy zřejmě nikdy neslyšely - a to jako má být moderní román??? Blé a fuj.


Tak to byl totální průměr - od názvu knihy, přes styl psaní, příběh, postavy, až po "překvapivý" závěr. Za tu tuctovost si kniha zaslouží jen dvě hvězdy.


Kvalita knihy má sestupnou tendenci. Bohužel už začátek je jen průměrný a konec je pak už úplné dno.


Nechci tady neustále omílat jméno jistého spisovatele, ale je patrné, že ho C. J. Tudor velmi obdivuje a hoodně se jím nechává inspirovat. Podle mě je ale Jáma velmi dobrá kniha se zajímavými postavami, u které se pobavíte (líbila se mi např. vtipná narážka na Kříďáka...).


Co? Zvrat? A kde??? Vždyť bylo vše tak odhadnutelné... Podle mého pouze lepší průměr.


Po přečtení knihy jsem si řekla, že si taky napíšu svůj vlastní thriller. Zdá se totiž, že k psaní už není potřeba žádný talent, natožpak originální a chytré nápady.


Člověk si chce přečíst něco pěkného o pornu a co dostane? Červenou knihovnu a k tomu dementně napsanou.

Rozhodně to nebylo "ohromné", v žádném případě "mrazivé" a už vůbec ne "děsivé". Za týden už si ani nevzpomenu, že jsem to četla.


Vzhledem k obsahu a kvalitě knihy bych ji přejmenovala na "Paranormálních padesát odstínů šedi".


Od určité části jsem musela přeskakovat celé věty, jinak bych to snad ani nedočetla. Hloupý závěr tak zkazil celou knihu.


Tak to bylo totální lidský bahno. Co postava, to hovado. Ale četlo se to skvěle.
