Ketrin.TR komentáře u knih
I mě nalákala anotace a obal knížky a byla jsem teda dost zklamaná. Asi mi prostě nesedlo to téma investigativní novinařiny, politiky, černých fondů a pochybných peněžitých transakcí. Děj se šíleně vleče, zápletky a napětí nikde, a vůbec tomu nepřidává autorovo neskutečné rozepisování každé cesty, přes kterou ulici Rick jede, jaké obchody míjí a na kterých křižovatkách zatáčí. Stejně tak mě úplně nezajímalo, že si koupil baterku značky Maglite kterou pořídil v BestBuy, používal sešívačku značky Swingline a vrtačku značky DeWalt. Celá ta kniha mi přišla jako jedna velká reklama na obchody, podniky a prodejny, tolik jmen a názvů se v knížce jen tak nevidí!
Tohle nebylo vůbec špatné! Chvilku trvalo než se člověk začetl a pochopil o co jde, ale jakmile se vpletl do děje, už to svištělo. Knížka byla detailně popsaná, ale rozhodně nenudila. Střídaní pohledů dvou sester mě bavilo, stejně tak celé rozuzlení jak to vlastně všechno tenkrát bylo.
Taky se přidávám na stranu těch, které knížka moc nenadchla. Minier je pro mě značka záruky a napínavého čtení, ale tady se nějak nekonalo ani jedno. Politika, covid a problémy francouzské společnosti mě fakt nebavily. Napětí téměř žádné, zvraty to stejné a odhalení neřáda bylo vlastně taky nijaké. Takže za mě velké zklamání.
I já se přidávám coby zklamaný čtenář. Knížku jsem musela odložit, nějak se to vůbec nedalo louskat. Strašně moc jmen a postav a historie, která čtenáři vlastně vůbec nic neřekne. Nerada knížky nedočítám, ale trápit se u nich taky nehodlám.
Úsvit bledým prstem rozškrábne oblohu, tráva je kropenatá slunečním svitem...
Ta knížka je jedním slovem SKVOST. Zpočátku jsem taky měla trošku problém se naladit na styl vyprávění a lehce mi vadil i ten tučný font. Po pár stránkach jsem ale tak zapadla do příběhu, že jsem se nemohla odtrhnout. Bavilo mě, že oproti jiným knížkam s touto tématikou, nás autorka netradičně zavádí do bohaté rodiny Židů, a já si ten čas před válkou neskutečně užívala. Naškrobené ubrousky, afgánský koberec, polévková mísa se zlatým okrajem... O to smutnější pak byl ten pád na samé dno, kdy rodina cukrovarníka o všechnu tuhle krásu a přepych přišla.
Autorka vládne neskutečným darem všechno krásně a kouzelně popsat, ať už roční období, pokoj nebo počasí. A to vše v krátkých a jednoduchých větách, což je neskutečné umění.
Moc doporučuji přečíst!
Perfektní, pohodové letní čtení. Já si knížku tématicky zvolila ke čtení u moře a nemohla jsem udělat líp, bylo to suprově autentické. Během prvních pár stránek už vlastně víte, kam se děj bude ubírat a jak to celé dopadne, ale to nic nemění na tom, že si ho strašně užíváte a nemůžete se od knížky odtrhnout. Jediné, co mi tam trošku chybělo a co už bylo zmiňováno přede mnou, že jsem trošku čekala víc pohledů ze života na jachtě. Na to, že tam Maddie byla úplně poprvé, jí šlo všechno moc hladce a zlehka, aspoň s tím parkováním člunu v přístavu mohla být nějaká patálie :-)
Bylo to moje první setkání s touhle autorkou a už teď se těším na její další knihy, je dobře, že jich mám před sebou ještě tolik!
Sérii ACOTAR bezmezně miluju, proto mě mrzí že tenhle díl, kterého jsem se nemohla dočkat, mě tolik neoslnil a zasloužil si ode mě jen tři hvězdy. Byla jsem připravená, že se děj bude točit kolem Nesty a Cassiana, ale nečekala jsem, že ostatní děj autorka v podstatě naprosto pozastaví a potlačí. Žádné nečekané zvraty, napínavé scény (krom té v bažině), zatajený dech při převracení stránek. Knížka nás provází přerodem zlomené, uražené a zapšklé Nesty zpět v silnou ženu, účastníme se jejího bojového cvičení a neustále s ní běháme po schodech nahoru a dolu. Jo, a taky si užijeme hoooodně moc sexu. A to je tak nějak vše, tak jak jsem předchozí díly hltala do tří do rána, tady jsem měla naopak problém knížku otevřít nebo jsem u jejího čtení nevydržela dlouho. Tak snad se v dalším díle už trošku zase posuneme někam dál!
Paní Körnerová prostě umí. Má tak krásný dar vás přenést do doby, ve které se knížka odehrává, a napínavě vás provést nejen rodinnými událostmi, ale i historickými zvraty. Její styl vyprávění a popisování je tak působivý, že knížku zhltnete raz dva. Ona a paní Mornštajnová jsou v tomhle prostě top autorky!
Masakr vol. 2, jinak se tahle knížka snad ani popsat nedá. Amo nám zase naservírovala šíleně divokou jízdu v podobě lží, nenávisti, zvrácenosti, lstí, her a smrti a hlavně taky konečně odpovědí na všechny možné otázky, které vám v prvním díle nedaly spát! Jo, něco už bylo trošku překombinované, ale ksakru s tím, chci víc a další její knížky!
"Milovat tě je nekonečný boj, ale je to bitva, pro kterou jsem ochotnej padnout..." No words needed...
Citáty na začátku každé kapitoly mě šíleně bavily, stejně tak kapitoly z pohledu pana Bí, a pak taky tohle a tamto a vlastně celá ta diologie byla neskutečná pecka!
Stačí se jenom podívat na přebal Správné pětky a rázem se ocitám v dětství, kterým mě celá tahle série od Enid Blyton provázela. Mám k ní hluboký vztah, protože to byly první příběhy, které mě vlastně pořádně vtáhly do života, který si bez knížek už nedovedu představit. I dnes si vybavuji ty pocity plné napětí a očekávání, když Pětka objevovala staré, podzemní chodby, prozkoumávala maják, luštila tajemné, světelné signály a vydávala se po stopách zlodějů a únosců. A k tomu všemu pila zázvorové pivo a jedla obložené sendviče. Můj čtenářský deník, který jsme museli psát do školy, byl plný "recenzí" a obrázků jen na Správnou pětku.
Prostě super dobrodružné a napínavé výpravy, které chceš číst a zažívat, ať je ti devět nebo třicet pět!
Na Krutého prince jsem se těšila hooodně dlouho a nechávala si ho jako třešničku na dortu. Autorka vymyslela pěkný svět, ale vůbec mě, coby čtenáře, do něj nedokázala přenést. Kouzelné bytosti mě tak nějak míjeli a vůbec na mě nesálala žádná magie na kterou jsem se tolik těšila. Možná i díky tomu mi trvalo, než jsem se docela začetla. Jude jsem zezačátku fandila, jenomže pak se z ní najednou stala těžce neohrožená holka, která najednou rozumněla boji, diplomacii a politice a vrhala se do různých jednání, což mi k ní prostě nesedělo. Vztah s Cardanem neměl moc prostoru a ta proměna, kterou prošel, byla taky nějak moc rychlá... Na druhou stranu mě bavilo rozplétání intrik a knížce pak ke konci nechyběla napínavost a zvraty. Další díly si ráda přečtu, ale jako bombovní kniha, která letí napříč celým Instagramem, to za mě úplně není.
Fuha, tak todle byl doslova mazec. Děj se nikterak nenatahuje a hned vás vcucne do příběhu. Autorka je trošku mistryně nechutnosti a obscénnosti, což možná ne každému sedne, já s tím problém nemám. Taky ale umí dost dobře nasadit rychlé tempo, kdy během pár stránek připraví takové zvraty, že jen rychle otáčíte listy abyste už sakra věděli jak to bude dál. A že to je fakt mazec. Až pak přišla poslední kapitola. A ta to všecko total rozsekala, zamotala a nasadila velkého brouka do hlavy, že člověk musel zase listovat zpátky. Akutně potřebuji další díl, protože na těch spousta otázek, co mi v hlavě zůstala, dostanu odpovědi jedině tam. Její knížky jsou docela droga, už teď jsem ráda, že Elitní klub králů mě teprve čeká!
Super thriller, který vás okamžitě vtáhne do děje. Na nástupišti v metru cizí, roztěkaná a neupravená žena strčí Morgan do náručí dítě a skočí - spadne? pod vlak. Celá tahle událost rozvíří děj, který jen tak nemůžete přestat číst. Všechny prsty ukazují na nebohou Morgan, která vezme pátrání do vlastních rukou aby se zbavila viny. Zároveň se rozpletá příběh Nicole, která svoje dítě tímhle zvláštním způsobem opustila. Autorka velmi dobře pracuje s psychikou postav a i když už v půlce začínáte tušit jakým směrem se bude příběh ubírat a kdo je vlastně tou špatnou postavou, i tak lítáte očima po stránce jako zběsilí. Super čtení!
Vůně uvařené melty, teplý, čerstvý chléb a černý, důlní prach, který usedá na celý příběh. Čtivé kukátko do historie Těšínska, přes které nahlížíme na tvrdý život karvinských havířů na konci 19. století. Příběh je těžký, smutný a plný útrap, kterými lidé museli v tehdejší době procházet. Autorka sleduje osudy několika rodin a jejich členů a mistrně nás provádí jejich obtížným a nesnadným životem, se kterým se každý popasoval po svém. Velmi ráda sáhnu po druhém díle!
Tak tohle byla jedna velká magická nádhera. Rowlingovou a její vypravěčský styl prostě zbožňuji, a i když je knížka spíš směřovaná na dětské čtenáře, ani dospělák při jejím čtení není o nic ochuzený a najde si v příběhu to svoje. Bavilo mě, jak autorka opět mistrně pracuje s fantazií, místopisy a jmény, ruku v ruce s tím samozřejmě kráčí i brilantní překlad. Knížce nechybí absolutně nic a já jen směle doufám, že JKR tyhle kouzelné příběhy bude dál sypat z rukávu jako sníh nad Skládkou.
Na knížku mě nalákal děj, který se odehrává u moře, ráda tyhle knížky vyhledávám. Autorka rozehrává docela slibný thriller o lži a předstírání. Bohužel toho ale pak začalo být tolik, že jsem se v kapitolách, u kterých se střídal vypravěč, začala ztrácet. A od té doby jsem se v tom krapet plácala a byla jsem zmatená z toho, jak na sebe nenavazovaly. I tak to bylo ale fajn napínavé čtení.
Nalákal mě námět, ale tak nějak jsem měla problém se vůbec začíst. Děj se odehrával jenom kolem dětí a neuvěřitelných scén, což mě dlouho nebavilo číst, takže bohužel tahle knížka spadá do seznamu "nedočteno". Třeba se k ní ještě někdy vrátím.
Byla jsem zvědavá na pokračování života Lousi poté, co ji a celý svět Will opustil, ale bohužel knížka mě tak moc nenadchla. Vyprávění autorky je super, ale občas jsem se už nutila do čtení. Louisa mi přišla jako úplně jiná postava, lezla mi na nervy a jakmile se v příběhu zjevila i Lily, už jsem jen vztekle skřípala zuby. Louisa si od ní nechala všechno líbit a její pocit, že Willovi pořád něco dluží, mě vyloženě štval. Stránky zaplněné průběhem skupinové terapie jsem už přeskakovala. Někdy je prostě lepší už nechat příběh spát a dál nic nevymýšlet...
Tohle je prostě základ každé knihovny! Ač holka, tak příběhy Rychlých Šípů jsem doslova žrala a jako puberťačka jsem je četla pořád dokola. Tajemný příběh záhadného hlavolamu a jeho strůjce na vás dýchá krásnou, až děsivou, atmosférou a vy si přejete jediné; patřit do té party správných kluků, sedávat s nimi v klubovně, pobíhat po ztemnělých uličkách Stínadel a zažívat všechny ty útěky pryč od reality všedního dne.
Darcy Coates prostě sází na jistotu, protože strašidelné domy vždycky baví. V tomhle případě se nejedná moc o žádný mega horor kdy máte problém strachy jít ve dvě hodiny ráno přes chodbu na záchod, ale i tak vás děj vtáhne a baví až do samotného konce. Tentokrát se spíš jedná o milý, pohádkový příběh, žádné velké tajemno a hrůzy, i tak jsem si to ale užila, ostatně jako všechny její knížky.