kiraa
komentáře u knih
Neplakej, vrátím se pro tebe
Jaroslava Černá
Jedním slovem, hustý. Bez velkých očekávání a nakonec takovej nášup. Krásně je popsán muž slaboch, od kterýho nejlíp zdrhat jako splašenej zajíc, protože takoví jsou zárukou katastrof a jaderných pohrom. Prototyp člověka, kterej vás nezvedne, ale ještě o vás zakopne a ve finále dupne na hlavu. Jarko Černá, tohle byla neuvěřitelná lehkost čtení.
Za zdmi
Hollie Overton
Domácí násilí je vděčný téma a ten osvalený sociopat byl opravdu odporný. A teď, co mi trochu skřípalo. Podle mě Kristy mohla klidně sedět za pokladnou v Kaufu a to už nemluvím o zbytečným propojení s Cliftonem. Chybělo mi konečný rozhřešení. A v neposlední řadě šílím z emerických, přechytralých kindrů. Ale jinak na léto a spálení čumáků dobrý.
Přátele měj nablízku
Paula Daly
Věřte, nevěřte, tato kniha mi poskytla odpověď minimálně na dvě otázky. Mohu nechat o samotě chlapa s ženskou, který lezou leopardí tanga na prdeli??? V žádným případě, jedná se o řízenou sebevraždu!!! Jakou rychlostí v tomto případě padá mužský mozek do kalhot??? Nezměřitelnou!!!
Rudá volavka
Jason Matthews
Netušila jsem, že se ještě píšou propagandistický knížky a zdaleka jsem nečekala špionážní fantasy tak obřích rozměrů. Je znát, že autorem je Američan. Amík - šlechetný, hodný, čestný Mirek Dušín, Rus - zákeřný, drsný, chladnokrevný robot. Agenti samozřejmě ví všechno a každej si dělá co chce. Jestli takhle fungují tajný služby, tak lidstvo je stopro o krůček blíž k nějaký katastrofě. Jedinou nadějí by snad v tom zkaženým světě mohla být slečna Dominika Jegorovova, bývalá primabalerína, která prošla ruskou školou "volavek" (šlapek). Pětadvacítka, která se infiltruje úplně kam chce, a pokud je třeba, tak sejme taky koho chce. Dvě hvězdy za ty vtipný dialogy s Putinem, i když je autor myslel asi úplně na vážno. Všechno to bylo tak pravděpodobný a reálný asi jako moje členství v kroužku mladých parašutistů.
Tmavé stěny Willardu
Ellen Marie Wiseman
Abych byla objektivní, tak pocitově za krásný tři a půl hvězdy. Styl psaní je mi hodně blízký, žádné mrcasení o ničem. Nepostarám takový ten básnický a rozvláčný popis krajinek s poletujícími motýly a jinou havětí ... nic proti motýlům. V tomhle směru O.K., ale na druhou stranu jsem nečekala story zavánějící Rosamundou Pilčr nebo Večerů pod lampou. Zcela jistě bych z příběhu vypreparovala současnost s Izzy a zároveň ponechala prostor pro historii a Claru. I přes zmíněná proti, mi bylo v této "společnosti" velmi příjemně.
Modrá
Lucy Clarke
Žádný velký drámo, který jsem tak trochu očekávala. Spíš sonda do osudů všech účastníků zájezdu a jejich bebíček na duši. Plácání se na moři bylo už trochu moc, čekala jsem, kdy u mě propukne mořská nemoc, takže dnes si fakt zaveslovat nepůjdu.
Možná jednou
Colleen Hoover
Proboha, co to bylo? Už po pár stránkách jsem zjistila, že jsem jednoduše sáhla vedle, koupila v letu a následně byla ztrestána skoro 400 stranami. Dobře mi tak, prostě už nejsem náctka, kterým je čtení určeno. Ne, že bych občas na zklidnění nesáhla po nějaký "lav story", ale toto byl příšerně naivní brutál. Celý jsem to vnímala jako bych snědla tři pytlíky těch hnusných růžových marshmalow a dorazila se kýblem marmelády z Lídlu. Celá pinkstory vyvrcholila na posledních pěti stranách popisem milostného aktu. A to byl tedy masakr motorovou pilou, po kterým mi fakt nevlhly oči ani nic jinýho. :) Syd dostala od toho svýho bambuly na hlavu sluchátka, potom se frajer začal pohybovat "proti mně ... ode mě ... do mě ... ve mě" a taky neustále brečela. Ještě měl ten chudák handicapovanej začít slyšet, tak jsem tomu napálila bez jediný výčitky odpad jak vyšitej. Pěkná jedna za výbuch smíchu ve finále. Prostě borec nakonec. :)
Hanin kufřík
Karen Levine
V úvodu je zmíněno, že kniha je určena učitelům a má být nápomocna při výuce dějin. Určitě nelze jinak než souhlasit, protože občas když vidím, jaké pitominy se tlačí do hlav dětem dnes, tak mě přepadají dosti smíšené pocity. A to fakt nemám ráda termín "povinná četba" a nucení do čehokoliv. Je dost smutné, že dnes už je toto téma jaksi odsouváno do pozadí a vůbec téma druhé světové války a holocaustu je dobré občas tak akorát pro filmaře z Hollywoodu, kteří si to také rádi "nakroutí" po svém. Celá rodinná tragédie je popsána citlivou formou a přesto člověku tlačí slzy do očí. Doplnění rodinných fotografií jen umocňuje atmosféru a dává postavám osobitost a autenticitu. Nesouhlasím s kritikou, že kniha má málo stran, a že z námětu šlo vytěžit víc. Není třeba doplňovat smyšlené dialogy, vše podstatné bylo řečeno. O nejvyšším ohodnocení jsem ani na minutu nezapochybovala.
Agent 6
Tom Rob Smith
Poslední z dílu trilogie o Lvu Děmidovovi. Jasnou jedničkou stále zůstává Dítě číslo 44, které už asi nikdy překonáno nebude. Jedinečná "jednička", na kterou se „pouze“ navazuje.
Agent 6 překvapil a to doslova. Z mého pohledu dokonce lepší než pokračování druhé, ač jsem na samém začátku s ne úplným nadšením zjistila, že celý děj se bude prolínat třicetiletým obdobím.
Nebudu prozrazovat, co všechno se stane, proč se Lev ocitne v Afghánistánu, jaké osoby mu vstoupí do života a jaký osud mu T. R. S. nachystal.
Co bych ale určitě chtěla napsat o této trilogii jako celku, je, že se jedná o geniálně sepsaný příběh. Proměna jakou osobnostně prochází Lev Děmidov, vztah s jeho ženou života Raisou, která si Lva vůbec nebrala z lásky, ale ze strachu, tak i politické pozadí, které kryje masového vraha ruských dětí. Doslova hustá atmosféra, kdy cítíte, že vám někdo nasazuje a utahuje smyčku kolem krku a vy stejně nemáte vůli se bránit.
Snad jedno poslední k těmto třem knihám. Ač jsem měla všechny tři díly doma, nemohla jsem je číst hned po sobě. Nešlo to, dá se říci, že jsem musela mít pauzu a vyplnit ji nějakou úplnou pitominou, prostě něco jako čas na nádech.
Film jsem viděla, nebyl špatný, ale pokud bych dříve nečetla, možná bych se i ztrácela. Zdaleka nedosáhl kvality knižní. Se závěrečnými titulky všechno skončilo, knižní verzi mám v hlavě asi už navždy …
Hříchy Hollywoodu
Alessandra Torre
Snaha o napodobení starý dobrý Jackie Collins. Tady bohužel platí “ když dva dělají totéž, není to totéž”. Téma stejný, ale v tomto případě sepsaný úděsně primitivním způsobem. Alespoň že ty erotický dialogy byly tak vtipný. A taky kohout Koky. Díky za něj. Snad už v tomto roce nevstoupím do takovýho čtyrsetstránkovýho pekla. Mozek by mi musel vyskočit z lebky.
Až tady nebudu
Linda Green
[audio]
Páni, pocitově se cítím jako bych celá projela mlýnkem na maso. Úplně zpočátku, ale opravdu jen pár “pidimidi” minut jsem si říkala, že jsem investovala do příběhu pro odrostlý puberťáky. Ani náhodou. Mega bonus příběhu je její audio zpracování se třemi předčítači. Naprosto famózní hlas Aleše Procházky, kterej je tedy fakt “oumajgot”. Však jsem si ho hned musela vygůglit, páč mi bylo jasný, že takhle nemůže mluvit jen tak nějakej hotentót. :)
A protože se mi doma už nějakou dobu válí Před pikołou .... , nebudu dlouho otálet. Linda totiž umí a nepotřebuje k tomu ani štosy zlatých bestsellerových etiket.
Náš manžel
Jo Jakeman
Nejedná se o žádný veledílo ani knihu roku. Na podobný téma jsem přečetla “x” jiných a možná i lepších. Ani do šuplíku "thriller" moc nepasuje, ale proč ne. Taky nepoznám pivo od pita. Jo a naprosto příšerný bylo to Pipe, neee, Pipe, neee ... :) A přesto jsem se ke konci dobrala v příjemným rozpoložení.
Dívka, již jsi tu zanechal
Jojo Moyes
Nesdílím všeobecné nadšení. Příběh mě neohromil, nerozlítostnil, ale hlavně nebavil. Vyloženě jsem se dokodrcala na poslední stranu. Oba příběhy, jak z minulosti, tak současnosti mi k sobě neseděly a zejména ta novodobá bojovnice za svůj obraz mi byla tak neuvěřitelně protivná, že jsem si přála, aby jí už ten Belmondo s konečnou platností kopl do zadku. No, a to asi neměl být záměr. Ač mám Moyes ráda, dám si pár "knížek" oddech. Hodnotím jako podprůměrný příběh "harlekýnovských" pisálků.
Hodná holka
Mary Kubica
Příběh svým způsobem zvláštní, zejména co se týče střídání kapitol "předtím" a "potom". Ale to nic nemění na tom, že jsem se nechala vtáhnout do děje a čekala na ten překvapivý závěr, který byl zmiňován v předchozích komentářích. Je fakt, že nějakou "levou" jsem malinko tušila, ale, že až tak "levou", tak to jakože úplně ne.) Každopádně čtivá, příjemná prvotina, která si u mě místo na polici našla.
Zabij mě znovu
Rachel Abbott
Naposloucháno v audio formě. Ovšem jaký brykule nechala autorka provádět zkušenou advokátku, tak to mě tedy chvílemi přecházel v tomto případě sluch. V reálném životě bych dotyčné z fleku sebrala diplom včetně občanky. Vytvořila z Maggie hloupatou, naivní nanynku, která se chovala jako by ji mozek změknul v želatinu. Zápletka vykonstruovaná dost nesmyslně a nereálně. Číst se asi dá, ale to nakonec leták z Kauflandu taky.
Kráva nebeská
David Duchovny
Ani bych nečekala, že Fox Mulder (DD) dokáže psát. A ejhle, dokáže a dost dobře. Příjemná záležitost, která není určena pouze pro telátka ... :-) Nenásilným a vtipným způsobem se člověk dokáže najít, jak v krávě, krocanovi či prasátku. Myšlenkové pochody zvířat jsou podobné těm lidským. Touha a úcta po životě je podobná jak u zvířat, tak u lidí. K zamyšlení i zábavě. Palec hore, agente Muldere.
Co je tvoje, je i moje
Tess Stimson
Docela příjemné čtení, sepsané jednoduchým a srozumitelným stylem, který má spád a nikoho netrápí utahaným popisem krajinek a červánků na obloze. Kupodivu mé sympatie si získala od samotného začátku Zee a ne její perfektní sestra Grace, která mi tak trochu připomínala dnešní potrhlé biomatky. Prostě kniha k vodě, na dovču nebo večer, kdy člověk potřebuje vypnout nebo jen tak na chvilku utéct od reality všedního dne.
Odložená spravedlnost
Petr Čepek
Knížka začíná soudním procesem se zkrachovalým umělcem, drogově závislým Josefem Sklenářem. Je to on, kdo stojí za zmizením sedmnáctileté rusovlásky Lenky Kulichové? Vše nasvědčuje, že ano. Tělo není, ale osobní předměty Lenky nalezené v bytě Josefa ano.
I tak jako v předchozí knize figurují postavy propojené společnou minulostí. Spolužáci z gymplu přezdívaní Seržant a Puťák převezmou pátrání na vlastní pěst i z důvodu osobní zainteresovanosti.
Na povrch vyplouvá pravda, která odkrývá daleko brutálnější pozadí případu, které se netýká jen Lenky, ale i dalších pohřešovaných rusovlasých žen.
Naprosto skvěle jsou vykresleny charaktery všech postav, které jsou v příběhu pospojovány. Soudce, státní zástupkyně, samotný obžalovaný, ale i prominentní členové vyhlášené pražské advokátní kanceláře.
Čepek je mistr ve vytváření klamných stop. Když už si myslíte, že víte, tak vzápětí je vám jasný, že to co víte, je jedno velký kulový.
Jsem se v tom českým rybníčku pěkně zabydlela a zatím se mi z něj vůbec nechce :)
Nechtěné
Emily Gunnis
To jsem si zase pro jednou vytáhla Černýho Petra, ale černýho jako uhel. A trochu nerozumím tak vysokýmu hodnocení. Nevadilo mi, že příběhem je fikce a Magdaleniny prádelny jsou pouhou předlohou. Co mi ale vadilo, je, že právě těch “ nechtěných “ a vůbec pohled do historie těchto šílených zařízení zabírá asi tak patnáct procent celkovýho obsahu. Zbytek je současnost a hlavní hvězdou je rádoby investigativní novinářka, který všichni sdělují svá sto let stará tajemství, ta do toho řeší svoje sere bele s domácím, namontuje se i jedna televizní hvězda, farmaceutickej průmysl, horolezec Fred, protivnej šéf a já už ani nevím co všechno. Novinářka je samozřejmě borec, kterej odhaluje zázračným způsobem zločin i identity zúčastněných a z příběhu se rázem stává béčková nebo spíš déčková detektivka. Pominu, že v osobách jsem měla neuvěřitelnej binec, o nevěrohodnosti ani nemluvě, a nakonec ta vazba přímo na rodinu tý samý novinářky, to prostě nevymyslíš. Ovšem největším zářezem byl konec, to jak ten Freďák skákal a lezl jak pavouk po tý střeše Domova svatý Markéty. Tak to byl strop celý týhle estrády. Frajer svým výkonem předčil i toho dovedu Spajdrmena, kterej jestli si tohle přečte, tak se snad půjde zabít. Amen.
Mlčenlivé ženy
Kerry Fisher
Konečně jsem se protrápila na konec. Ani nevím, jak je to dlouho, kdy mě naposledy takhle brutálně nebavilo číst. Na obálce cedule jako kráva, že se jedná o mrazivě emocionální thriller. No, tak jako vtip roku dobrý. Na nic strhujícího a mrazivýho jsem celých třista stran nenerazila a ani ta italská bába nebyla dostatečně na ránu. Zejtra asi bouchnu šáňo za mou výdrž, protože tohle nebylo čtení, ale martyrium.
