kiraa komentáře u knih

Vše nasvědčovalo tomu, že se Životice relativně v poklidu, byť v atmosféře strachu dočkají konce druhé světové války. Nestalo se tak. Přestřelka v místním hostinci, kterou iniciovala polská partyzánská skupina a při níž zemřeli také tři příslušníci gestapa, se stala spouštěčem krvavé odvety, na jejímž konci bylo třicet pět mrtvých a dalších několik desítek skončilo v koncentračních táborech. Vrátili se jen čtyři a nejmladší oběti bylo sedmnáct let. Nikdo z nich se ničím neprovinil. Oběti byly uloženy do hluboké jámy, zasypány vápnem a hrob zamaskován. Zbytky životických rodin se dodnes se srpnovým ránem roku 1944 nevyrovnaly i z důvodu, že událost se stala téměř pozapomenutou. I proto se Lednická rozhodla věnovat Životicím tuto knihu. Se svolením potomků obětí použila fotografie a dokumenty, které jsou v drtivé většině publikovány poprvé až nyní. Skvělá práce.

39 15.12.2022

Zpočátku si ani neuvědomíte, kam vše bude směřovat. Zuzana, vymodlená dcera židovského majitele holašovického cukrovaru prožívající dětství o jakém se jiným může jen zdát. Je šťastná po boku milujících rodičů, prarodičů. A také dvou kamarádů z rodných Holašovic. Těch, kteří osudově zasáhnou do jejího života. Postupně s každou kapitolou jakoby odkapává byť jen malý kousek štěstí a bezstarostnosti. S nástupem války a postojem k existenci Židů se vše mění a z vážené rodiny se záhy stává plebs, který má předem již daný osud. Terezín, Osvětim a návrat na místo, o kterém Zuzana se zuboženým tělem a vytrhanými zuby měsíce snila. Návrat domů, který již není tím samým místem. Mučivé vzpomínky, neopouštějící úzkosti. A ti ke kterým se vrací i upíná, již zdaleka nejsou těmi, kterými bývali. Celou dobu si nepřejete nic jiného, aby Zuzana konečně po všech těch hrůzách došla klidu a našla místo ve svém životě. I když i tady platí a snad víc než stonásobně .... nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Nejvyšší hodnocení je zlomek toho, co by si tahle knížka zasloužila.

39 16.12.2020

Má první kniha od Moyes. A po pravdě? Je neuvěřitelná. Namíchala koktejl ze smutku a vtipu tak dokonale vyvážený, až jsem si z toho doslova sedla na zadek. Čtyři dny jsem využívala každou volnou chvilku, abych "šrotovala" jednu stránku za druhou a knížku jsem tahala všude jak kočka koťata. To, že bych mohla okamžitě nastoupit na místo veřejné "plačky" bylo na první pohled zřejmé, jakmile jsem zvedla oči. Jedna z mála knížek, které nevyletí do světa.
Klobouček, Jojo Moyes.

39 14.10.2016

Kdo po atraktivní Amandě Piercové, rozvracečce spořádaných manželství vystartoval kladivem a udělal jí z hlavy krvavej prejt? Všichni obyvatelé a podezřelí z této poklidné čtvrti jsou příjemní jako osiny v zadku a každej lže jako když tiskne nebo si přinejmenším nechává pár detailů pro sebe. A každej má důvod z tý nestoudný čůzy udělat prasátko na porážku. Klasicky jsem opět střílela mimo terč. Doposud to nejlepší a nejchytlavější od S.L.

38 06.06.2020

Tak toto byl nářez všech nářezů. Tolik pocitů se ve mně mísilo. Od vzteku, znechucení, beznaděje až po lítost a smutek. Smekám před poldou a člověkem, jakým byl a je Robert Šlachta. Doporučuji všem k přečtení i když se vám bude chtít blít a s prominutím i ten poslední zbytek iluzí půjde do prdele. Vítejte v pravdě a lásce.

38 28.05.2020

Nechápu, jak se mohlo stát, že jsem se doposud s detektivem Hunterem míjela. Neskutečná jízda umocněná slovem Jakuba Saice, díky jehož hlasu všechny ty nechutnosti dosáhly ještě většího levelu. A to fakt nejsem příznivec nechutných mordů a psychopatů s až tak brutálním bordelem v hlavě. Povyšuju tohle čtení nad všechny depresivní severský detektivky, ze kterých na mě padá chlad, depka a zima. Tady mě hřálo kalifornské slunce, domů mi voněla whisky a to navzdory všem těm mrtvolkám staženým z kůže.

38 06.04.2019

Poslední z “dokonalých” je opět dokonalá. Příběh od příběhu je děsivější a tenhle zabiják mladých žen je obzvlášť nechutnou lahůdkou. Trochu se nám v tom skotská policejní partička motá, ale nakonec si boží spravedlnost cestu najde. Samozřejmě jak jinak, bez kvéru i na ta nejvíc boží hovádka, kterým to v hlavě bublá víc než je zdrávo. Ještě, že se sem tam občas někde válí zahradní vidle :)

37 06.10.2020

Po krátký době Erika Fosterová číslo 2. Beru holku totiž pěkně popořádku. Ne, že by nebyla policejní vdova Erika svým způsobem taky případ, kterej v reálu jen tak nemá obdoby, ale nevadí. Knižně baví. Baví mě její intuice, neveselý soukromí, ale i policejní parťáci kolem ní. Včetně těch trubců, co neví nic, vyšetří prdlačku a ve finále skončí s frčkou navíc. Což už tak nereálný není, takže vlastně ze života. A proto už mi tady leží Erika číslo 3 a jsem zvědavá, kam se to slovenský děvče posune dál. Doufám, že už jí nikdo jako tradičně se závěrem případu nerozbije hubu a jako bonus by jí slušel i nějaký ten chlapec se kterým by si v tom příšerným londýnským holobytě mohla doplňovat denní dávku nikotinu :)

36 09.02.2021

Andžela jako místo zločinu stvořila elitní soukromou školu určenou privilegovaným a nenávistným smradům, ale v půlce už jsem měla s počtem mrtvých pubescentů pocit, že se jedná o vyhlazovací tábor. Zaplať pánbůh za náš vzdělávací zemědělský institut v socíku. Ten byl zcela prostý všech elitních spolků s úchylnými pravidly a byli jsme si všichni rovni. Tedy skoro. Největší borci drželi u huby Petry za 9 a plebs Startky za 4. Ale jinak jsme se měli všichni rádi :)
Skvělá zápletka, nečekanej konec a neuvěřitelná koncentrace sociopatů na jednom fleku.

36 13.04.2020

Myslím, že nejlepší audiokniha, jakou jsem kdy naposlouchala. Ivan Trojan musel být v minulým životě pes, jinak si to nedovedu vysvětlit :) Dovedl neskutečně krásnej příběh k dokonalosti. Zbláznila jsem se do odkopnutýho, zrazenýho, ale naštěstí ne bohem zapomenutýho tuláka Gumpa. Zamačkávám slzu, přátelé.

36 21.12.2019

Šílený akademik Reginald King s totální bramboračkou v hlavě, který si libuje v únosech úspěšných žen a následný experimentátor v oblasti stomatologické chirurgie. Chvílemi tedy dost fujky. Oproti tomu příjemná protistrana dvou detektivů s vlastními stíny z minulosti. Příjemně okořeněno mikrostopami vzájemné přitažlivosti, ale zase ne tak, aby z toho všeho vylezl koktejl s příchutí máršmelounu nebo nová "bondkolekšn".

35 13.02.2020

Ufff ... tak to byl zase po nějaký době útok na city. Příběh je vystavěn na Anně, které osud naložil už jako malému díťěti. Opuštěný, nechtěný sirotek, trpěný jen ze soucitu.Hlavní děj je Anniným vyprávěním a vzpomínkami, které zasahují do poválečného Československa roku 1946, v té době sedmnáctileté Anny. Předem vybraný manžel, neustálé rození dětí a naprosto neskutečná dřina. Sepsáno neobyčejně přitažlivým způsobem. Způsobem, který se mi dostal pod kůži. Způsobem, kdy se po dočtení zvlnily listy. Způsobem, kdy mám najednou chuť se projít heřmánkovým polem.

35 17.10.2018

Asi půjdu proti proudu, ale proboha, čemu jsem se to propůjčila. Dvanáct kapitol a dvanáct bab, kterým se život nějakým zázrakem na samém konci protne. Trochu sci-fi normálně neuškodí, ale tohle by nevymyslel ani scénárista mysteriózních Akta X. Pořád dokola si upamatovávat a pátrat, kdo v tom blbinci kam patří, ke komu, kdo s kým, kdo ne, kdo je kdo. Něco jako situace, kdy jedu nakoupit a u kasy zjistím, že šrajtofle leží na botníku v předsíni. Vytočená jedu zpět ... 12x. Další průser jsou souvětí na půl stránky. Takhle snad někdo mluví??? Audio přednes by zvládl snad jen profesionální trumpetista. Tramtadadáááá ...

35 07.03.2017

No, mazec. Musím přiznat, že se mi o něco hůř s touto knihou usínalo, ale odložit jsem ji nedokázala a na samotném konci jsem se cítila zcela citově vyčerpána. Vůbec nedokážu pochopit, kde se v člověku bere taková zrůdnost a jak je možná ta totální absence lidskosti člověka, který je zároveň manželem a milujícím otcem svých dětí. Právě tuto knihu bych zařadila mezi povinnou literaturu, na to by nemělo lidstvo nikdy zapomenout.

34 25.08.2015

Skvělá parta divnodětí. Děti, který nezapadají do fochu standardních rozměrů.
MILA, holka se sušenkovým jménem. Obdivující svět zvířat a hmyzu. To co je jiným odporný, ona miluje. “Milo, takhle si kamarádku nenajdeš …”
PETR, devítiletej kluk se svými strachy. Jak se může tak velkej kluk bát tmy a děsit každý noci? “ Ty na tu školu v přírodě pojedeš, Péťo … “
KATKA. Trochu tlustá Katka, která nesnáší svoji tenisovou raketu ani shazování špeků běháním se svou máti. Chce jen číst a jíst.
FRANTA. Zlej zmetek se zchromlýma nohama a berlema. Provokatér, kluk na ránu a škodič.
Čtveřice, která se náhodou sejde a kupodivu nalezne společnou řeč. Nesoudí, ani jeden nepředělává druhýho. A vymyslí plán, jak se svou jinakostí alespoň na čas naložit.
Klobouček za to, jak bylo fantatisticky popsáno dětský uvažování. Dětský starosti, nepochopení, ač bez fyzickýho násilí a jediný modřiny. Možná by nebylo od věci, aby si některý mámy a tátové přečetli. Třeba by přišli na to, že ne všechny děti jde napasovat do stejných šuplíků. Některý se vejde, jinýmu koukají paty a někomu už kolena. Zkusíme zavřít? Nadoraz? Jde to? Bolí to???

33 11.06.2021

Detektiv inspektorka Stoneová poprvé a určitě ne naposled. Pokud tedy pominu ten její šestej smysl ,neskutečnou intuici a vnitřní databázi, kterou rychlostí blesku hodnotila nastalé prekérky. Ale nakonec pro nás knižní konzumenty je dětstvím brutálně traumatizovaná Kim daleko víc atraktivnější než nějakej unylej, policejní strejda, kterýmu to moc nejde a zajímají ho víc poštovní známky než baby.

33 30.12.2019

Jiná než obě dvě předchozí, ale každopádně skvělá. Boží tahle parta hic a jejich prodloužený víkend. Každý z nich se svým Černým Petrem v kapse. Čekala jsem, kdo jím nakonec bude. Samozřejmě, že netrefila. Klasika.
A nemusí vždy stříkat krev, stačí když kape :)

33 16.11.2019

Odpouštím Backmanovi pomalej rozjezd, ze kterýho jsem byla zprvu trochu rozmrzelá a říkala si, cože vlastně všichni na něm maj. A pak to přišlo. Celej Medvědín se pomalu začal odkopávat se všemi klady i bejkárnami. A že tam těch sportovních pitomců bylo. Ten megaprůser si jen tak celou dobu visel ve vzduchu a já jen doufala ať to není úplně tak, jak si myslím. Dokonale popsaný nenaplněný ambice rodičů i síla davu. Konec nebyl závěr, ale rošambo :) Někdo už to někde psal a já stopro souhlasím. Backman je král citovejch vyděračů. Dlouho si budu tuhle parádičku pamatovat.

33 16.08.2019

Nevím, jakými všemi možnými superlativy označit tohle naprosto úžasný čtení. Luxusní záležitost, která mě pohltila se vším všudy. Četla jsem ve dne, v noci, prostě dokud jsem se neocitla na poslední stránce. Líbil se mi přímočarý děj s obrovským spádem, včetně vývoje vztahu mezi Raisou i Lvem. Naprosto skvěle byla vystižena tehdejší doba i režim a to tak, že se mi z toho všeho svíral žaludek. Silný příběh, silný zážitek. Jak mě kniha dokáže rozbrečet, tak i 5 je málo... :-)

33 14.02.2016

Prožila jsem si žaludeční neurózu a v noci svítila tak, že i Temelín blednul závistí .A taky došla k předsevzetí, hlídat si trochu víc záda až ponesu rohlíky z Alberta.
Dávala rady, jako, že “ ty náno, nečum do toho kukátka” a “kristepane neotvírej”!!! A ona šla a otevřela. Nervy a půl čokolády v zádeli … :)
Ou máj got . Jedním slovem. Paráda. Nadšena, že jsem objevila dalšího českýho borce, kterej strčí do kapsy nejednu přeceňovanou literární Star, která mrská jednu “zlatou pečeť” za druhou a ono to ve finále není dobrý ani na bramborovou mediali. Doporučuji i všem bezradným Ježíškům. Se zárukou, že nedostanou po Vánocích kotel.
Takže díky, Václave za skvělou krimi a druhý poděkování, i když trochu retrospektivně za Sambu v kapkách deště. Ta je nesmrtelná. Jako ta teta :)

32 29.11.2021