Kizuizi
komentáře u knih

Klasický Dracula patří mezi mé nejoblíbenější knihy, četla jsem ho už několikrát, a tak jsem si samozřejmě tento prequel nemohla nechat ujít.
Vůbec se nedalo odhadnout, co mě vlastně čeká, ale protože Dacre Stoker přizval ke spolupráci J. D. Barkera, od kterého jsem již něco četla, hodně jsem se těšila a doufala, že to bude skvělá kniha.
Ale ne, není skvělá, je naprosto úžasná, dovolím si říct že je až excelentní!
Příběh je pojat retrospektivně, velká část je formou deníkových zápisků. Hlavní postavou je právě Bram Stoker, dozvíme se o jeho ne moc veselém dětství, a také se seznámíme s celou jeho rodinou. Hlavně se sestrou a bratrem, kteří budou posléze důležitými aktéry v příběhu, ale také s chůvou, záhadnou Ellen.
Musím pochválit překlad, je skvělý. Příběh, který dokonale nastiňuje tehdejší dobu, je opravdu velmi čtivý, takže i když je kniha objemná, ubíhá velmi rychle. A je to naprosto fantasticky mysteriózní, perfektně upírské, děsuplné. A co víc, závěr je velmi znepokojivý!


Po přečtení anotace říkala, že by to mohla být kniha dle mého vkusu.
Napínavý thriller, kde nemůžete nikomu věřit. Jedno je však jasné – někdo něco skrývá a tak hltáte každou stránku, protože potřebujete vědět, co se vlastně stalo. A věřte mi, vím o čem „mluvím“, já knihu dočetla v půl třetí ráno, protože jsem ji odmítala odložit (ráno jsem sice nevypadala jako princezna, ale měla jsem dočteno!)
Děj se odehrává ve dvou liniích – co je teď a co bylo před deseti lety. Vše perfektně navazuje, vše je nám vysvětleno. Dokonce i svět snowboardových závodů, který asi ne všichni známe do detailů, tu autorka velmi dobře popisuje - sama byla jednou z deseti nejlepších britských freestyle snowboardistek – takže si dokážete přestavit všechny závodní obraty, dýchá na vás nadšení, soutěživost, ale také závist a až mrazivá zákeřnost některých činnů.
Ale překvapila mě jedna věc – kniha u nás vyšla dřív než třeba v Londýně! Z toho mám velkou radost, protože si také můžeme přečíst něco mezi prvními!
Tento debut Allie Reynoldsové mohu doporučit všem, kdo mají rádi thrillery a psychothrillery – je to jízda (i bez snowboardu).


Dočteno se zatajeným dechem a mám chuť zvolat “paráda”! Mnohem lepší než Konec léta a už se moc těším na další knihu.


Skvělá kniha, velmi čtivá. Četla jsem na doporučení a rozhodně nezklamala.


Skvělá kniha! Svižná, napínavá..až je mi líto, že jsem ji už dočetla. Mohu jen doporučit.


Yrsa umí velmi dobře do knih zakomponovat mysteriózní prvky, které ale (většinou) mají naprosto logické vysvětlení. Samozřejmě že to vysvětlení přichází až ke konci, kdy už si čtenář není jistý vůbec ničím a v podstatě má pocit, že už sám slyší podivné kroky, nebo vidí podezřelé stíny. Ani zde tomu není jinak, a já jsem velmi nadšená.
Malinko míň nadšená jsem z vyšetřovací linky, protože policisté tu nevypadají úplně zdatní. Ale! Na druhou stranu jsou to většinou "nováčci", kteří s násilnou smrtí do kontaktu ještě nepřišli, takže jim to vlastně mohu odpustit.
Není úniku je čtivá kniha, ze které Vás bude mrazit, a to nejen kvůli množství sněhu. Je to místy brutální, malinkato nechutné, plné (ne)čekaných zvratů a naprosto skvělé! A upřímně řečeno - být na místě hlavní hrdinky, byla bych pryč hned první den...


Román plný historie, tajemství, ale také přírody a lásky, rozhodně stojí za mnohem víc pozornosti, než které se mu teď dostává. Myslím si, že jediným problémem knihy bude úplný začátek, který i na mě působil malinkato zmateně a nezáživně, ale to se naštěstí postupně změní. Pak příběh nabírá na síle a také dramatičnosti, která nenechá čtenáře v klidu.


Pytel kostí obsahuje snad vše – smutek, beznaděj, lásku a očekávání, a také již zmíněná tajemství. Rozhodně tu nenajdete zběsilé tempo, ale pěkně klidně a rozvážně, s pár odbočkami, se blížíme k cílové pásce. Ano, tak to umí jen mistr King; jindy mě rozvláčnost textu rozčiluje, ale u něj ne. U něj si to vyloženě užívám, kochám se.


Nerada tento výraz používám, ale zde musím – tohle bylo vážně „hustý“! Útočiště je jedna z těch knih, kterou když otevřete, už ji neodložíte, dokud ji nedočtete. Já udělala tu „chybu“, že jsem ji začala číst v týdnu večer, takže jsem nespala, protože jsem ji prostě musela dočíst; ale stálo to za to!
Útočiště je napínavé, obsahuje i velmi ponuré, místy až hororové části, je násilné a brutální. Ale všechno tohle je nic proti naprosto famóznímu zakončení.


Nádherně napsaný příběh, který nás provede staletími, mihnou se v něm i slavní umělci, nás ale nutí se i zamyslet. Neviditelný život Addie LaRue je kniha, kterou je potřeba si vychutnat, a také musíte počítat s tím, že si zaslzíte. Zcela jistě to nebude kniha pro každého, a rozhodně nedoporučuji číst ji, pokud máte nějaký splín.


Chata ve Švýcarsku je opět velmi zdařilá odpočinková četba, která své čtenáře přenese na zasněžené kopce, do tepla ke krbovému ohni, ale také nabídne „vůni“ švýcarské čokolády a různých místních dortíků. No a samozřejmě tu najdeme i romantickou linku, bez které se tato série nemůže obejít.
Zdá se mi, že knihy z této série jsou čím dál lepší, a musím se přiznat, že už teď se hodně těším na další díl, ve kterém se vypravíme do Irska!


Neuvěřitelně čtivý a perfektně zpracovaný příběh, ze kterého místy až mrazí. Kniha sleduje dvě časové linky – současnou, a také minulou, která popisuje veškeré události z toho neštastného roku před třiceti lety. Díky tomu se perfektně seznámíme s hlavní hrdinkou Laurou (která si z té doby „odnesla“ mnoho jizev, a to jak na těle, tak i na duši), ale poznáme i její tetu a všechny kamarády z dětství. Čeká nás tak postupné odhalování temného tajemství, které bylo celých třicet let skryto.
A autorovi musím připsat bodík, protože mi dokázal zcela vyvrátit veškeré mé teorie a na konci mě vyloženě překvapil.


Oproti minulému dílu, jsme se zde dočkali více vyšetřovacích akcí, ale ani tentokrát nás autorka nepřipravila o skvělé popisy mrazivé přírody.
A ano, tenhle díl je mnohem lepší než první, je velmi čtivý, vtipný, milý a také napínavý. Ovšem pokud hledáte detektivku, která rozebírá detailně vyšetřování, těšíte se, že budete dumat kdo je vrah, zde to stále nenaleznete. Tady se ponoříte do chladné, ale nádherné krajiny a do osobních vztahů. Co mě potěšilo je, že se opět setkáme s komunitou Aleutů a poznáme více z jejich zvyků - to se mi na téhle sérii strašně líbí. Je to neokoukané téma a pro mě osobně strašně zajímavé.
Devátou oběť určitě doporučuji (společně s prvním dílem, který do celé komunity zasvětí), je to oddechové, svižné čtení, ideální do zimních večerů.


Mám ráda knihy, které se odehrávají na Islandu, v Norsku apod., takže Faerské ostrovy mě hodně nalákaly a dalším lákadlem byl podtitul, že se to bude líbit fanouškům T. Weavera (což já rozhodně jsem ). A tenhle první díl trilogie od Chrise Oulda mě vážně dostal. Příběh začne zvolna, máme dostatek času seznámit se nejen s hlavním hrdinou (popisy jednolivých postav jsou výborné a naprosto uvěřitelné), celou knihou nás autor provází znamenitým popisem krajiny a postupně začíná příběh nabírat na intenzitě až dojde velmi dramatického konce. Spolupráce faerského a britského policisty (i když ne zcela oficiální) je velmi zajímavý prvek, a to nejen kvůli zvyklostním rozdílům. A jako skvělý bonus beru to skryté rodinné tajemství, které příběhu dodává ještě větší šmrnc.
Je to přesně ten typ knihy, kdy si říkáte, dám si ještě jednu kapitolu... a najednou je konec. Za mě osobně velké doporučení! Hlavní hrdina mi byl sympatický, jeho faerský protějšek také, líbily se mi i faerské dialogy (i když představa, že bych názvy měst a nebo některá jména měla vyslovit, mě upřímně děsí) a hlavně překlad je od Alžběty Lexové, takže paráda.


Z prvního dílu jsem byla nadšená, u druhého jsem byla zklamaná.. u tohoto dílu nějak nevím. Určitě byl lepší než druhý, takže jsem ho četla s trochu větším nadšením a asi dám šanci i dalšímu dílu. Každopádně pořád mám pocit nějakého ALE...


Skvělá!!! Ale ten konec.. to je vyloženě ošklivé! To nevydržim tohleto...


Fitzek opět nezklamal, a tak je Pacient neskutečně čtivý, napínavý a samozřejmě nechybí ani nečekané zvraty! No a ten konec?! Paráda!!!


Čtivý, napínavý a strhující psychothriller by neměl minout žádného nadšence tohoto žánru. Pasažér 23 je temný příběh plný záhad a nečekaných zvratů, ve kterých autor opravdu vyniká, a slibuju, že se nebudete ani chvilku nudit!
Mistr Fitzek prostě umí!


Hodně drsné krimi, plné zločinu, krve, drsných chlapů s typickým chlapským humorem, kopou zbraní, zlatých zubů, bezdomovců a hlavně hromadou mrtvých holubů. Ano, to vše Vás při téhle šílené jízdě po North Ganson Street čeká a je toho mnohem víc. Ale nemusíte se bát, vše se to stihne jen během pár dní! A pozor, jedna perlička navíc – mihne se tam i česká stopa!
Jo tohle bylo velmi, velmi dobré! Nejlépe to vystihnu, když napíšu, že to byla gansterka ve stylu Q. Tanrantina. Určitě to není kniha pro citlivější povahy – romantika je tu podávána formou boxu, místo lahodného předkrmu si dáte mrtvého holuba. Ale čtení je to parádní!


Kniha sleduje dvě časové linie, které se nám postupně krásně protnou a já jsem opět spokojená. Erika je stále svá (i když bych řekla, že tu je malinkato umírněnější než v předešlých dílech), příběh je opět velmi čtivý a zápletka? Neřekla bych, že je šokující, ale spíš děsivá. Co všechno jsou lidé schopni udělat pro své vlastní potěšení? Kam až může zajít pouhá mladistvá zamilovanost, co všechno si může někdo nechat líbit, nebo k čemu se nechá přemluvit? Jistě, je to jen kniha, jen vymyšlený příběh, jenže všechno má někde reálný základ, a to je na tom to děsivé.
