klara1550
komentáře u knih
Krev pro divoženku
Kristýna Sněgoňová
Dobře napsaná kniha, autorka dokáže skvěle vtáhnout do atmosféry. Málokdy se mi u knih stává, že mám pocit, jako bych tam byla, a tady jsem chvílemi fakt byla. Těším se na další tvorbu autorky.
První díl se mi líbil o kousek víc, nějak mi tam ty postavy přišly plastičtější.
PS: Tak trochu doufám, že se tématu chytnou tvůrci počítačových her a vytvoří v tomhle světě nějakou dobrou adventuru. :-)
Rozložíš paměť
Marek Torčík
U některých knížek mám potřebu číst nějaký úvod nebo doslov, kde mi někdo vysvětlí, co v knize vlastně čtu a jak se nad tím dá přemýšlet apod. Třeba u básní nejsem schopná vidět pointu, dokud mi ji někdo neukáže. Podobnou potřebu "dovysvětlení" jsem měla u čtení téhle knížky. Když jsem poslouchala rozhovor s Markem Torčíkem, tak například mluvil o metafoře optiky, která se táhne napříč knihou, a to mi při čtení vůbec nedošlo. A myslím, že mi toho uniká mnohem víc, což mi přijde škoda.
V knize oceňuju přítomnost třídních témat, přijde mi důležité je v současné literatuře zvedat.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Moje první setkání s autorkou, určitě ne poslední. Skvěle popsané dialogy, situace, vztahy. Jediné, co mě u čtení rušilo, bylo, že je knížka napsaná bez uvozovek, což ale u takového stylu psaní dává smysl.
Krev pro rusalku
Kristýna Sněgoňová
Přidávám se s oceňujícím komentářem. Krev pro rusalku je moc čtivá kniha se zajímavou atmosférou (trošku mi připomíná seriál Carnival Row). Pravda, hlavní hrdina není žádný sympaťák, ale do kontextu příběhu mi sedí. Začátek mě naprosto chytnul, knížku jsem hltala, konec mě nějak zklamal, vlastně ani neumím říct proč. Ale pořád je to jedna z nejlepších knih, co jsem za dlouhou dobu četla.
Faja
Petra Stehlíková
Knížka mě docela bavila, i když už mě to nadšení z prvního dílu taky trochu opustilo, jak tu někdo už psal. Měla pomalejší rozjezd, ale konec byl zase napínavej, že bych nejradši hned otevřela další díl. :-)
Smrtka
Neal Shusterman
Tak tohle je další z knih, u kterých mě překvapuje tak vysoké hodnocení. Děj nijak extra promyšlený, spíše je to postavené na zajímavé myšlence. Citra ani Rowan mi nebyli ničím sympatičtí a vlastně mám pocit, že jsem se o nich za celých 400 stránek nic nedozvěděla.
No, možná už jsem na literaturu "pro děti a mládež" prostě stará. :D
Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit
Susan Cain
Důležité téma - mnoho lidí si po přečtení oddychne, že je normální. :-) Spousta zajímavých výzkumů - oceňuju poctivé citace, které ale neruší v textu miliony poznámkami pod čarou.
Na druhou stranu mi vadil způsob zpracování - autorka do jedné kapitoly vloží vždycky tolik příběhů, výzkumů a myšlenek, různě mezi nimi skáče, že jsem se v tom někdy ztrácela a pointa se mi pak v té hromadě vypařila.
Obyčejný život
Karel Čapek
Tohle je jedna z knih, ke které se v průběhu života nejspíše vrátím. Zdá se mi, že Čapek navazuje a někdy dokonce předbíhá různé myslitele a myšlenkové proudy, z nichž některé přichází a rozvíjejí se později.
Jako by naznačoval cestu, jak se lze potkat s eriksonovským stadiem v životě - integrita a vyrovnanost versus zoufalství.
Hodně mi dalo také přečtení doslovu k noetické trilogii. Jsou v ní obsaženy zásadní myšlenky pro konstruktivistické vidění světa. Každý žijeme jednu možnost z mnoha, vytváříme svůj život a jeho smysl přisuzováním významů. A v tom je naše velká svoboda. Což zase připomíná myšlenky V. E. Frankla - okolnosti možná nezměníme, ale vždy máme svobodu zaujmout postoj.
Válka nemá ženskou tvář
Světlana Alexijevič (p)
Samotná první kapitola Člověk je víc než válka, kde autorka píše o tom, jak vnímá svou práci, je pro mě naprosto fascinující. K tomu také dodává:
"Vše, co o válkách víme, vypráví mužský hlas. Všichni jsme se ocitli v zajetí mužských představ o mužském vnímání války. V zajetí mužských slov. Kdežto ženy mlčí."
A já vnímám, jak moc je v tom pravdy. Jak moc nám ženský hlas v mnoha oblastech chybí. Přidávám si knížku do čtenářské výzvy do tématu "boj za lidská práva" nikoliv pro to, co dělaly tyto ženy ve válce, ale proto, že se odvážily o ní mluvit. Nenechaly se zadupat muži a jejich řečmi o tom, že ženy mluví o nepodstatném. A samozřejmě i proto, jak cenná je myšlenka autorky dávat hlas těm, kteří slyšet nejsou (v tomto případě ženám). Protože ženská práva jsou lidská práva.
Směšné lásky
Milan Kundera
Při čtení jsem prošla od pohoršení k pobavení. Autor umí psát, výborně vystihuje důležité momenty situací i charakterů.
Na druhou stranu ve mně zůstává taková hořkost. Pokud mají být povídky výsměchem mužům, kteří zde vystupují, o to víc jsou výsměchem ženám. Příliš často je motivem ponížení žen ze strany hlavních hrdinů. Někdy pojmenovaně, ale často i skrytě, mezi řádky. Vlastně mi přijde, že z té knihy čiší jakási nadřazenost mužů. Marně hledám, v čem Opelík, jenž psal doslov, spatřuje "emancipaci žen", která by mohla někoho pohoršovat (možná je nutno zohlednit dobu, kdy to psal).
Skleněný pokoj
Simon Mawer
Kniha je pro mě druhé setkání s autorem (první byla Divka, která spadla z nebe). I zde využívá historické události, do kterých zasazuje postavy, které jsou (dle mého názoru) ploše popsané, nesympatické, a řeší často jen sex. Vzhledem k tomu, jakým způsobem píše, by mě zajímal nějaký psychologický profil autora. :D
První část knihy (o budování vily) mě vyloženě nudila, pak mě velmi bavila druhá část o životě rodiny ve vile a hlavně jejich vztazích, což mělo podle mě velký potenciál na rozpracování dál, ale ve třetí části autor přepnul na úplně jiné postavy a konec mi přišel takový nedotažený.
Nikdykde
Neil Gaiman
Na knížku jsem narazila náhodou v knihovně a protože občas zkouším číst něco, co bych si asi na první dobrou nevybrala, tak jsem po ní sáhla. Měla jsem takový zážitek jako s některými filmy, kde člověk kouká, ale vlastně to v něm nic nenechá.
Ač je knížka dobře napsaná (pro mě to bylo fakt jak sledovat film) a promyšlená, tak mě příběh moc nezaujal a do čtení jsem se pak musela spíš nutit. Spousta se tam toho stalo, ale vlastně to klouzalo tak po povrchu. U Richarda a Dvířky, nejdůležitějších postav, kolem kterých se točil celý příběh, bych vůbec nedokázala říct, jací vlastně charakterově byli. Taková nijakost, což je u hlavních postav docela zvláštní.
Krev a med
Shelby Mahurin
Pro mě ta knížka byla slabá. Některý části byly trapný - byl to pro mě podobnej pocit, jako když člověk kouká na to, jak se nějací amatéři snaží něco hrát...takový prázdný bezmyšlenkovitý dialogy a popisy pocitů, který by napsal asi každej trochu zdatnej ve slohu. Nic hlubokýho ani originálního. Achjo, škoda, první díl mi přišel fakt dobrej.
Mimochodem nechápu, proč se u knížek na začátku nepíše nějaký shrnutí, o čem byl první díl - často si to nepamatuju, když se pokračování vydá po roce, a v začátku jsem se tady neorientovala, co se vlastně pořádně minule stalo.
Dívka, která spadla z nebe
Simon Mawer
Pro mě to bylo zklamání. Tak vysoké hodnocení mnoha lidí mě překvapuje. Žádný vývoj postav, ani propracovaná psychologie jednotlivých hrdinů, ani důmyslný příběh. Hlavně že tam autor musel milionkrát napsat, že nad hl. hrdinkou každý muž slintá. Tahle kniha pro mě byla takové plytké nic. A těch pár stránek akce to nezachránilo.
Tvář vody
Guillermo del Toro
Dobrý nápad, ale zpracování se mi nelíbilo. Dobré popisy děje - některé části byly jak dívat se na film, dobře naturalisticky popsané scény po faktické rovině. Na druhou stranu o utržených prstech a prostřelených rukách do detailu číst fakt nepotřebuju a nechápu, co autory vedlo k tomu se v tom tak patlat. Sympatická mi byla jediná postava (a to vedlejší Lainie), ostatní mě štvali a bylo mi dost jedno, co se s nima stane.
Vědění pro nejisté časy: Průvodce věkem úzkosti
Alan Watts
Mně to přijde dobrý, ale nejsem si jistá, jestli jsem to pochopila ...:-D
Krev elfů
Andrzej Sapkowski
Jako dobrý, ale po prvních dvou knihách a Bouřkové sezóně tam bylo nějak málo akce. Ale baví mě to pořád a těší mě, že mě čeká ještě několik dílů. :-)
Převorství u pomerančovníku
Samantha Shannon
Ne že by mi spadla čelist až na zem, jak to bylo originální a úžasný, ale bavilo mě to. Měla jsem potíž se vždycky odtrhnout, protože jsem chtěla vědět, co bude dál. Rozčilovalo mě slovo "propletené", protože to se objevovalo snad v každé scéně dvou partnerů/ek, ať jsem genderově korektní...
Skvělá obálka, řekla bych, že je to velká část úspěchu téhle knihy. A taky je super, že se objevila fantasy, kde člověk nečeká na další a další díly.
Dala bych tak 70%, ale to tu nejde, takže 4 hvězdy...
Bouřková sezóna
Andrzej Sapkowski
Tohle je třetí knížka ze série, kterou jsem četla - a bylo to dobrý. Místo rozčlenění do povídek jako v I. a II. Sapkowski spojuje menší příběhy do jakési navazující linie, aby to mělo formu románu, což mi nevadilo, možná spíš naopak. Mám ráda autorův humor.
King
T. M. Frazier
Uvažovala jsem, jestli se vůbec přiznávat takhle "veřejně", že něco takovýho vůbec čtu.. :-) Ale bylo to fakt dobrý. Přečetla jsem knihu za jeden den, dlouho už mě takhle nic nechytlo. Prvních pár kapitol jsem váhala, jestli to vůbec dočítat, ale když se člověk nenechá odradit, tak to pak stojí za to. Líbil se mi i docela příběh, to, že tam vůbec nějakej byl, a dost napínavej - lepší než 50 odstínů...
Napadá mě ale otázka nějaké publikační etiky - čekala bych, že když je knížka součástí nějaké série, tak to na ní bude napsané. S ohledem na lidi, kteří si to kupujou a čtou, aby měli přehled, do čeho jdou. Protože bych si tu knížku nekoupila, kdybych to věděla.
O názvu a možnostech vydání dalšího dílu se píše tady v diskusi ke knize.
