klarkys
komentáře u knih

(SPOILER) Znám od Koontze mnohem lepší knihy. V tomto případě to ale chápu, protože na konci v autorově poznámce je, že knihu napsal už dávno, a od té doby udělal myslím hodně velký pokrok.
SPOILER: Asi nejvíc mě zarazila scéna se sekyrou v motelu- opravdu Alex nezavolal policii a šel spát po tom, co se ho Leland snažil zabít???
Jinak to nebylo špatné, námět byl dobrý, děj pěkně ubíhal, jen napětí jsem čekala víc, tak jak to Koontz umí.


Za mě zatím nejlepší kniha od P. Soukupové. Jestli bude takhle spisovatelsky zrát, tak se máme na co těšit :-)
Hodně mě baví číst tyhle obyčejné lidské příběhy, málokdo je umí popsat tak, aby zaujaly a nenudily, i přesto, že životy rodin v nich jen tak plynou.


(SPOILER) Tohle bylo už moc sladký a na sílu romantický. Líbily se mi jen Wilsonovy vzpomínky na začátky s Jane, to by byl asi lepší příběh.
A teď ten SPOILER- ke konci jsem si říkala- hlavně ať ta labuť nepřipluje na svatbu, to už by bylo fakt moc..


O co byl pomalejší rozjezd, o to rychleji jsem četla ke konci. Od Sparkse znám lepší knihy, ale i tady jsem našla to, co mám na jeho příbězích ráda.


(SPOILER) Jediná věc, která se Savannah povedla, bylo určení diagnózy Johnova otce. Jinak to byla nevyzrálá sobecká slepice, která Johnovi nesahala ani po kotníky a strašně mě štvala. Opravdu na konci nechápala, co udělala špatně? Vykašlala se na osudovou lásku a vzala si skautíka a slušňáka, co jenom čekal na vhodnou příležitost, aby rozbil výjimečný vztah.
No, koukám, že kniha ve mně i přes mé vysoké hodnocení zanechala spíš negativní pocity.


(SPOILER) Miluju Zápisník jedné lásky, ale až po příběhu Trua a Hope si přidávám Nicholase Sparkse mezi oblíbené autory.
Kniha mi připomínala Madisonské mosty.
Při čtení jsem se snažila vžít do situace Francescy, Allie i Hope, představovala jsem si, jak bych se na jejich místě rozhodla já, co bych byla ochotná obětovat pro lásku.
Všechny ty knihy se mi vryly do paměti a já vím, že jejich kouzlo spočívá právě v tom, že ať stojíme před jakkoli těžkou volbou, nikdy dopředu nevíme, jestli budeme nějakého svého rozhodnutí litovat….


(SPOILER) Tohle byla jedna z těch knih, které hodně překvapí!
Navzdory krásné obálce je atmosféra typicky severská, temná, tichá, dusná, zvláštní....a to vás nutí číst bez přestání, protože příběh se někam ubírá a vy chcete rychle vědět kam....
Bylo celkem brzy jasné, kam vztah Allis a Baggeho míří, ale z toho vzájemného jiskření jsem měla skoro husí kůži.
Konec mě překvapil, ale ne tak úplně, protože Bagge byl s každou stranou temnější a ta temnota jako by v něm bobtnala....
Jedinečná kniha....


(SPOILER) Bylo to občas trochu přitažený za vlasy, ale musím ocenit originalitu, thrillerů jsem přečetla hodně a tohle bylo jiný…
Za mě dobře, že autorka nezacházela úplně do detailů ohledně “úchylek” Jacoba a Lindy, i tím byla kniha jiná, násilí je všude víc než dost.


(SPOILER) Minimálně do poloviny knihy jsem byla příšerně znuděná a několikrát mě napadlo, jestli už Steel netrpí stařeckou demencí….
150 stran čtete o kojení, úrazech, urgentním příjmu a přemýšlíte, kdy už se to konečně rozjede, protože pointa je v nedohlednu. Navíc nevím, jestli mi někdy nějaká postava lezla na nervy tak jako Zoe.
V druhé polovině knihy( bohužel vlastně až skoro ke konci) příběh dostává smysl a tím zachraňuje hodnocení, protože hodně dlouho jsem chtěla hodnotit jako odpad.


Mě Adams prostě baví! Píše thrillery, kterých je všude plno, ale on je umí tak nějak jinak;-)
A i když Most sebevrahů kvalitou trochu pokulhává za knihou Není úniku, akční a napínavý je tak, že jsem ho přečetla na jeden zátah.


Viděla jsem nejdřív film, takže při čtení se mi před očima odvíjely scény trochu jinak, než jak bych si je představila já :-) Na čtivost to vliv nemělo, příběh mě bavil i tím, že byl částečně jiný.
Existují pochybnosti, že kniha je podle skutečnosti, ale podle mě je to úplně jedno- napsané je to skvěle.


(SPOILER) Peter May v tomto příběhu dokázal perfektně popsat naivitu a odhodlání vzdorných a nešťastných kluků, tu nevyzrálost a nemožnost přebít rozumem nerozvážnost a zbrklost, která je mladým vlastní….a právě tímhle mě kniha dostala.
“Lítost je strašná ztráta času. Nemůžeš vrátit to, co se už stalo.”


(SPOILER) Než Billy konečně "splnil úkol" na schodech před soudní budovou, byla to celkem nuda. Jediné, co mi zabránilo knihu odložit na později, byly části, kdy Billy sepisoval svůj dosavadní život.
Zvrat nastal až když se v příběhu objevila Alice. Dost mi s Billym připomínali dokonale sehrané páry z knih Deana Koontze, tím jak si sedli, a já jsem jim fakt tu společnou budoucnost přála, jenže to by nebyl King, aby jim to na konci nepodělal...:-)
Líbily se mi drobné odkazy na Osvícení a Wiremana z Ostrova Duma Key, ale nějak nechápu zmínky o blížící se "pandemii" a zavřených obchodech, když to na děj nemělo vůbec žádný vliv a pak už se k tomu tématu King nevrátil (Bohu díky! ).
A ještě musím pochválit obálku, ta se hodně povedla! :-)


(SPOILER) Paní Řeháčková má úžasný dar psát o obyčejných lidských životech. Prostě od začátku do konce čtete, chvílemi vám tečou slzy, chvílemi se usmíváte a poznáváte v běžných situacích sami sebe.
V této knize bylo zajímavé sledovat, jak si osud se všemi pohrál….tady opravdu platilo: “jednou jsi dole, jednou nahoře”.


(SPOILER) Poslední dobou mám tyhle obyčejné příběhy o obyčejných lidech moc ráda. Je to jako kdybych žila mezi nimi, tak opravdově je to napsané. Knihu jsem přečetla za jeden den, ale z mysli ji jen tak nedostanu. Líbilo se mi, že příběh o životě Anežky byl nepředvídatelný, přestože zásadní události prozradil úryvek na přebalu knihy. Anežka měla smutný osud, ale myslím, že v určitých životních obdobích byla šťastná, a i to dělá knihu věrohodnější, protože takhle nějak se životem protloukáme všichni…


Byla jsem tak nadšená, že jsem si objednala další tři knihy. Jenže pak jsem zjistila, že Karika se zabývá magií a okultismem, což se mi fakt příčí a už chápu, proč jsou jeho knihy tak temné a plné zla. Všechny letěly z domu a už nikdy víc…


(SPOILER) Bohužel jedna z těch slabších knih...
Moje sympatie měla od začátku jen malá Emma.
Časem i Whitney, ale role v příběhu jí byla tak nějak násilně přiřazená- nikdy nechtěla být matkou, neměla s mateřstvím zkušenosti a když se ujala své malé neteře, najednou z ní byla ta nejlepší, nejzodpovědnější, nejtrpělivější a nejchytřejší máma na světě...
Vím, že Steel takhle píše, ale tady to bylo opravdu nějak na sílu...
Přesto kniha za přečtení stojí, je v ní spousta lidskosti, lásky a naděje.


(SPOILER) Kniha mi hodně připomínala Andělskou tvář, od naivity Caroliny až po rodinné vztahy. I když nejsem fanoušek historických románů, u paní Kőrnerové dělám výjimku, protože hlavní je příběh, a až pak doba, do které je děj zasazen.
A asi mi v životě chybí romantika, protože jsem se párkrát přistihla, že se tvářím jak stará Škopková při sledování Angeliky :-)


(SPOILER) Hm, tak doktora bych tedy za manžela nechtěla...i když je příběh nejspíš z velké části smyšlený, tak nějak mě utvrzuje v tom, že doktoři a sestřičky spolu spí celkem běžně. Hynek byl slaboch, ale částečně jeho vzpurnost chápu- chování tchána muselo být strašně ponižující a tlak z manželčiny strany mu nepřidal. Asi ve vztahu s Andreou nehledal jen sex, pro ni byl "někdo".
Mám ráda knihy ze života, občas je potřeba uvědomit si, že problémy má asi každá rodina, i ta zdánlivě spokojená.....


(SPOILER) Miluju knihy Petry Dvořákové. Všechny. Ale tahle ve mně zatím zanechala nejvíc otazníků a dojmů. Jsem věřící, takže ve chvíli, kdy se příběh “zvrtnul”, jsem bojovala s nutkáním knihu znechuceně odložit. Ale zároveň mě něco nutilo pokračovat, chtěla jsem vědět, jestli se s tím Jarek nějak popere, jestli vůbec je s čím se prát a chtěla jsem věřit, že najde klid. I ve mně se během čtení odehrál boj, a ještě teď, s odstupem času si nejsem jistá, jestli vítězí lítost, nebo pochybnosti.
