*Kleny* komentáře u knih
Knížka se díky krátkým kapitolám četla rychle. Děj pěkně ubíhal, líbil se mi nápad dvou dějových rovin, které se vzájemně proplétají.
Že se do toho zaplete i domácí násilí to jsem nečekala. Je to smutné a určitě je dobře, že s příběhem šla autorka ven, určitě to pomůže řadě nemocným i beznadějným duším.
Líbil se mi styl psaní i to, jak se k tématu autorka postavila. Škoda jen, že příběh není víc a podrobněji rozpracován, abychom i my čtenáři měli čas více se s postavami sžít, lépe je poznat a některé si třeba i oblíbit. Takto na mě kniha jako celek působí takovým osnovovým dojmem. Několik nejvyhrocenějších situací vytržených ze života a naskládaných za sebe do kapitol podle časové roviny. Chyběla mi nějaká provázanost mezi nimi nějaké více rozepsané pasáže, aby kniha působila ucelenějším dojmem.
Moje první zkušenost s dramatickou tvorbou na papíře a prostě to není ono, ačkoli si myslím, že toto dílo je jedno z těch vhodnějších, kterými začít s dramaty, není tak složité. Ačkoli na pečené dýně, které "hodně" navozují tu středomořskou atmosféru xD, jen tak nezapomenu.
Autorka prostě těm zápletkám umí dát šťávu, takže i když se knihy tváří jako taková ta klasická novodobá červená knihovna alá ,zamilovala jsem se do svého šéfa´, tak to rozhodně předčí vaše očekávání úplně ve všem a prostě jediné, co vás najednou zajímá je, jak to vlastně dopadne.
U téhle knihy mi ale byly nepříjmené ty intimní momenty, občas to bylo až trochu moc, až to na mě celkově působilo dost nereálně a taky se první polovinu knih neřešilo nic jiného, než jakým stylem a kde se spolu vyspali, trochu bych to proložila nějakým dějem. Takže mě to ani moc nebavilo číst. V poslední třetině to ale do sebe všechno nějak zapadlo, řada věcí se vysvětlila, a začalo mi to dávat smysl, takže konec mě bavil.
Chápu, že autorka chtěla udělat nějaký úvodní díl, který by byl specifický svou krátkostí, avšak tento příběh má potenciál na mnohem obšírnější zpracování, tak je škoda, že to je to nakonec tak krátké. Konec byl vlastně moc hezký a milý.
Nicméně nemůžu se dočkat, co se bude dít v dalších dílech.
#sinnersofsaint
Musím uznat, že tato kniha je o něco lepší, než předchozí díly. Už se tak tři kapitoly daly i číst a konec byl hezky vymyšlený. Ani samotná kostra příběhu nebyla špatná, avšak byla tak zaplávaná ostatním rádoby dějem, až to bolí. Polovinu knihy tvoří muzikál a i anotace a veškeré poutače se tváří, že muzikál je ústředním tématem a motivem knihy, kolem kterého se to všechno točí. Avšak zmíněno je jen několik málo zkoušek a reakce na premiéru jsou takřka nulové, stejně jako maturita, která je zdrojem Charleeinýho stresu, na které se pak nabalují další věci, ale ve výsledku tam tato mezníková zkouška není ani není přiblížena, stejně jako Aubrey, která uprostřed příběhu najednou někam zmizí a najednou tam prostě už není.
Několik kapitol jsou jenom o Charleeiných dohadech, které stejně nikam nevedou a ani děj nijak neposunou. Za každou její větou je odstavec jejích myšlenek, což je otravné a akorát to brzdí děj. Nehledě na to, že kromě Noaha a Chrise jsou všechny postavy hrozné, nesympatické a nešlo mi si k nim najít jakýkoli pozitivní vztah. Prostě mi nesedí celkově styl psaní autorky.
Opět bych si dílo před vydáním znovu pročetla a proškrtala některé pasáže, kde děj stagnuje a naopak více rozvinula ty dějově potenciálnější.
Tato kniha se mi velmi líbila. Byla sice psaná er formou z pohledu všech postav, což není v dnešní době úplně obvyklé, ale alespoň si čtenář může udělat, v poměrně krátkém čase, obrázek o různých postavách. Líbilo se mi, že i hlavní hrdina nebyl tak úplně hodný, ačkoli to měl být ten, který měl k Elišce patřit. Dále se mi líbilo i členění kapitol a že se v příběhu pořád něco dělo.
Překvapilo mě i zakončení příběhu. Moc knihu doporučuji.
Líbilo se mi to. Jakože já horory nemusím, jelikož se potom hodně bojím, takže večer toho moc neudělám. Tohle vám možná nažene trochu hrůzy přímo při čtení, ale pak už ani ne, takže pro mě ideální. Navíc ne moc dlouhé a hezky se to četlo. Jdu na další díl.
Nakonec i překvapení, vůbec jsem netušila, jak to dopadne a tohle jsem nečekala. Navíc i horor může mít happyend :)
Konečně nějaká kniha, které mohu s klidem v srdci dát 5 hvězd. Sešlo se zde totiž jen samé dobré. Silný, smutný příběh, který ale netraumatizoval, ale dodával i naději, krásný styl psaní, dobře napsané postavy, které jednaly úměrně svému věku. A celkově mi kniha nějak sedla do nálady a rozpoložení a ukázala mi, že jsou na tom lidé i hůř a když se nevzdají, najdou své místo v životě.
Snad jediná výtka, děj se točil pouze v okruhu hlavních postav či jejich příbuzných a kamarádů, ale nebyly tam třeba reakce i vzdálenějšího okolí, třeba jak reagovali sousedé ve vsi, když mladá dívka začala bydlet u starce (určitě to nezůstalo bez odezvy) a tak. Na druhou stranu asi chápu, že se do těchto končin nechtěla autorka pouštět, drby málokdy přinesou něco hezkého.
Těším se, až si udělám čas i na další autorčiny knihy:)
Jestli čekáte, že je celá o Černobylu, tak se mýlíte. Pripjať je pouze jakýsi startovní bod celého děje a odehrává se tam pouze první třetina knihy. Navíc bych doporučovala si před čtením této knihy něco o havárii zjistit. Nejlépe podívat se na stejnojmenný seriál či dokument. Poté si to celé v Pripjati dovede lépe představit a pochopit a více si knihu užijete.
První část knihy je zajímavá sama o sobě hlavně díky prostředí, ve kterém se odehrává. Pak nastává střed knihy, který sice hezky plyne a pořád se pěkně čte, ovšem nedějí se zde žádné zásadní zvraty, a tak mi pozornost trochu upadala.
Avšak vylepšil to konec, kde naopak zvrat byl a kniha jako kdyby se dál a dál zamotávala a přitom už zbývalo jen několik stran. Nakonec to však do sebe skvěle zapadlo a i sebemenší drobnosti ze střední části knihy, našly v závěru své místo. Závěr byl hezky napsán, uzavřen, děj skončil tam, kde měl, žádné natahování.
Navíc kniha má velký přesah a zabývá se mnoha tématy. Vedle havárie a to, co poté v komunismu přišlo a jak se k ní lidé stavěly, řeší i druhou světovou válku, mezilidské a mezigenerační vztahy, domácí násilí a náboženskou otázku. Přesto jsem neměla pocit, že by tam toho bylo moc, tak nějak hezky to do sebe zapadlo. Navíc díky krátkým kapitolám to pěkně odsýpá.
Takže za mě doporučuji, stojí to za to.
Knihu jsem číst nechtěla. Byla jsem zastáncem toho, že mi stačí filmy, a tak vůbec nevím, jak se to stalo, ale řekla jsem si, že jen tak to zkusím a opravdu jsem ji přečetla.
Prvních tak 150 stran mě úplně uchvátilo, že jsem chtěla dát knize i 5 hvězd. To jak se Bella seznamovala s Edwardem, to jak byly jejich postavy výborně napsány, jejich rozhovory, narážky na to, co Edward je, ještě než na to Bella přišla. Culila jsem se u knihy, jako kdyby mi bylo 15 a nadávala jsem si, že jsem její četbu tak odkládala.
Pak ale dalších tak 150 stran nic. Prostě absolutně nic. Když se konečně dali dohromady, on ji bral na všechna ta místa, pro něj důležitá, všechno jí říkal, vysvětloval. Několik kapitol jen na louce, neustále rozpitvávání pocitů, dohadování chci být s tebou, ale neměla bys to chtít.. Nic se tam nedělo. A mě to začalo nudit. Navíc rozhovory už začaly být strašně na silu. Kdyby prostřední část autorka zkrátila o 100 stran nebo to napsala nějak jinak, za mě by to bylo lepší.
No a pak konec, který vygradoval na posledních 100 stranách. Vážně 100 ze 400 stran!? Nejdřív strašně dlouho nic a potom všechno naráz. Na mě takové nesouměrné. Velmi jsem byla zvědavá na scénu v baletním studiu, tak se odbyla tak na 5 stranách. Následoval asi 10 stránkový rozhovor Edwarda s Bellou, která je v nemocnici, kde se neustále dohadovali - chci být taky upírkou, ne já tě neproměním.
Pak epilog. Čekala jsem nějaký epický závěr, nějaké vyvrcholení nic. Prostě Bella se rozbrečí v autě, že ji Edward bere na ples!? Čím blíže konci, tím více přitažené za vlasy. Jim nebylo sedmnáct, ale sedm. A navíc stráááášně zdlouhavé. A zase se tam nic nedělo.
Film: V první části knihy jsou mnohem lépe popsané postavy. Filmové postavy mi přijdou divné (nemyslím herecké výkony, ty jsou skvělé). Ovšem zápletka ve filmu mi přijde mnohem lépe vyřešená. Film, na rozdíl od knihy, pořád graduje, až vyvrcholí scénou v baletním studium (která je na rozdíl od knihy fakt hustá). Navíc mi to ve filmu přijde mnohem logičtěji poskládané, i když je to teda jiné než v knize, a těch pár momentů, které tam chybí? No, zdá se mi, že jsem o nic nepřišla.
Takže asi už zůstanu znovu jen u filmu. Uvidím, jak půjdou další díly.
První část knihy skvělá, dokonce mě motivovala vrátit se zpět i k mému deníku, ale druhá polovina mě zklamala. Čekala jsem, že tam budou nějaké příhody z hereččina soukromí, že mi to pomůže pochopit, proč byla taková, jaká byla a udělám si na ni úplně jinou představu. Ale druhá polovina je jen výčet filmů, na kterých pracovala, lidí, se kterými se setkala a sem tam proloženo nářkem nad scénáři, které jí zasílají z Německa, a které vůbec nejsou dobré a ona nemůže hrát v kvalitním německém snímku.
Souhlasím s komentářem předemnou, že životopis je značně pokřivený a druhá polovina budí dojem, že byl místy ,,uvařen z vody". Myslím, že spoustu věcí chybí a nebo je velmi upraveno. Nic upřímného.
Velmi silné téma, dobře zpracované. Ukázat a odradit od úmyslu stát se anorektičkou. Myslím, že splnila svůj účel.
Jediné, co mi trochu vadilo, že téměř chybí popisná složka, díky čemuž jsem se trochu ztrácela a děj byl pro mne ochuzen.
Knihu jsem si půjčila jen tak pro zpestření mezi maturitní četbou, která občas bývá náročná, s tím, že ji stejně nedočtu, protože je to moc tlusté. No a za čtyři dny jsem ji dala, skoro rekord. Já se od toho nemohla odtrhnout, jak to bylo zajímavý, čtivý, ale strašně drsný.. Klobouk dolů před autorkou, která si s vyhledáváním informací opravdu mákla. Myslím, že ani v encyklopedii se o radikálním islámu nedočtete tolik jako v této knize.
Zajímavá kniha, vcelku ani nevím, jak ji ohodnotit. Dokázala jsem se do ní začíst , což oceňuji a zápletka byla také zajímavá, ale mezi mé nejoblíbenější se nedostala, ovšem mezi mé druhé oblíbené ano.
Kniha byla velmi zajímavá. Další příběh, který jsem četla o osudech židů z 2.světové války. I když myslím, že tento byl spíše smyšlený, ale určitě se něco podobného stalo:)
Nevím co všichni mají s tím, že knížka v druhé půlce není dobrá. Pro me je důležitý, ze se do ni dokážu začít v kterékoli časti. Je to knížka přesně pro mě. A to, že se Wren změnila kvůli klukovi, ony holky se nevědomky většinou mění, tak proč u ni udělat výjimku. Ať je reset nebo ne, má právo na emoce!!!
Tahle kniha byla moc hezká a velmi dobře se četla. :)))))
Kniha se mi docela líbila . Měla úžasně krásné kresby a rychle se četla:))
Tak tohle bylo super! Strašně mě to bavilo a to i přesto, že tak nějak tušíte, jak to dopadne. Přesto bych řekla, že očekávaný happyend moc neproběhl, což může být překvapivé. Četla jsem to do půl jedné do noci, protože mě strašně zajímalo, co se tam ještě stane a jak to nakonec celé skončí.
Zamilovala jsem si postavy, nasmála se u pana Blachouta a strašně mě bavila ta hate-love mezi Monikou a Mikulášem.
Měla jsem pocit, že čtu deník nějaké středoškolačky z devadesátek bylo příjemné vrátit se zase do doby bez facebooků a instagramů. Navíc mě strašně bavilo to konkretizování, kdy autorka popisuje jak věci, které Monika a okolí používá, tak konkrétně i jejich značku. Byla to příjemná změna oproti zobecňování, které je v módě teď.
Od teď, když někde uslyším Bitter Sweet Symphony, tak si vzpomenu na Moniku a Mikuláše.
Ještě, že jsou další díly.