knedlik komentáře u knih

Dost dobře nevím, jak zformulovat dojem, který ve mně Siddhártha vyvolal. Jako příběh tuto knihu vnímám velmi dobře, pozitivně, s jasným cílem. Ale vezmu-li to po stránce filozofické, nenašla jsem v ní to, co jsem od ní očekávala. Respektive je v ní spousta zajímavých myšlenek, ale doufala jsem v trochu něco víc. Což samozřejmě nemění nic na tom, že je Siddhártha velmi dobrá, čtivá kniha, která dokáže zanechat po alespoň krátkou chvíli vnitřní pokoj.

2 27.10.2012

Měla jsem za to, že Čiháka netřeba moc komentovat. Většina lidí, co po něm sahá, tak čistě z medicínské povinnosti a pak s těmi knihami tráví veškeré dny, večery a noci :-)
Ale pro eventuelní jiné zájemce: velice přehledná učebnice anatomie obsahující veškeré orgánové systémy kromě kostí a svalstva (1.díl) a cév a nervů (3.díl). Je doplněna o notné množství užitečných obrázků a schémat. Pro úplné laiky mi nepřijde úplně vhodná s ohledem na latinskou terminologii, ale nadšencům se meze nekladou.

2 23.01.2012

Já Oscara Wildea prostě zbožňuji. Ano, děj byl lehce předvídatelný, ale ta forma, TA FORMA! A ten vtip... Ach :-)

2 16.11.2011

Myslím, že není třeba komentovat. Prostě si to přečtete a cítíte to v sobě.

2 02.05.2011

Celkový dojem nakonec převážil to, jak jsem ji někde v půli přestala číst a ne a ne se k ní vrátit. Nevím, zda to bylo stylem nebo dějem (spíš dějem)... každopádně nakonec se přeci jen podařilo a konec se mi docela líbil. Takže verdikt: ano.

2 14.04.2011

Malá Míla papá sama, mami, mami, pusa pálí! :-)

Hrozné. Je to sice dávno, co jsem ji četla a moc si z ní nepamatuji, ale na ten pocit po přečtení si vzpomínám do dnes.

2 06.02.2011

První kniha, kteru sem od Stephena Kinga četla a naprosto stačilo k tomu, abych pochopila, proč je tak populární a patří mezi nejčtenější autory :-)

2 06.02.2011

Naše čítanka ve druhé třídě, bože, jak já ji milovala :-)

Co do námětu fajn kniha, ale ty rusismy, anglicismy, germanismy a vulgarismy... not my cup of tee.

2 30.11.-0001

Touto knihou jsem se musela prokousávat, dlouho jsem nic nudnějšího nečetla. Povídky téměř jedna jako druhá - kromě těch s erotickým námětem, ty byly opravdu vtipné.

2 30.11.-0001

Při zběžném čtení komentářů jsem narazila na výraz "feelgood jednohubka," který vesměs odráží mé pocity ze Dnů v knihkupectví Morisaki. Stejně jako jednohubka vás na chvilku trošku potěší, zároveň vás ale nijak nezasytí. Ba dokonce se může dostavit pocit, že jste ji ani nepotřebovali a mohli jste si ji odpustit.
Patrně jsem měla velká očekávání, zlákána názvem, doporučeními a krásnou obálkou. Konečně, který knihomil by odolal románu z prostředí knihkupectví?
Příběh v zásadě nijak neuráží, rychle ubíhá, přestože se nese v pomalém, hojivém tempu. A sympatická mi přišla i atmosféra celé knihy, která ve mně občas ještě zarezonuje (mimo jiné ve mně oživila touhu navštívit Japonsko a teď už i vím, kterou čtvrť rozhodně nesmím minout). No nejspíš je to styl psaní, který ve mně vyvolával pocit jakési povrchnosti, jednoduchosti, ba až banálnosti, která mi celý zážitek z knihy kazila. Pravdou je, že na japonské autory nejsem příliš zvyklá a možná to jen není tak úplně můj šálek čaje. No, uvidíme.

1 28.04.2024

Doposud nejpitomější průvodce, který se mi dostal do rukou. Na vině je patrně už samotný záměr - totiž výtah ze zevrubného skvělého průvodce do čehosi rádoby uchopitelnějšího a stručnějšího. Povedla se pouze ta stručnost.
Ta kniha obsahuje jednu jedinou rozumnou a přehlednou mapu, totiž mapu celého Thajska hned na začátku. Dále nacházíme v jednotlivých kapitolách jen jakési výřezy z map, bohužel nikdo neví, ze které části, co mají znázorňovat, co je kolem.
Uspořádání knihy je zdánlivě přehledné, ale nenechte se mýlit, pokud potřebujete něco najít, tak to jde různě, jen ne rychle.
Obsah samotný je pak částečně samozřejmě kvalitní, částečně zahlcený zbytečnými informacemi vedle absentujících zajímavějších. Kapitola "Co je nového" oproti předchozímu vydání pak snad vůbec neměla spatřit tištěnou podobu, respektive já jsem neodhalila její smysl.
Pozitivně hodnotím tu užitečnou půlku obsahu se zajímavými tipy na turistická místa. Ubytování je lehce obsolentní a co se restaurací týče, tak narazíte na spoustu super míst i bez doporučení.

1 27.01.2019

Kniha, kterou jsem dostala jako dárek a díky které pro mě Váchal přestal být jen "jakýsi grafik, o kterém nic moc nevím." Cyklus dřevorytů ku chvále geniálních lékařů a ranhojičů v sobě má nádech obdivu, ale také podstatného sarkasmu, okultismu, samotné mohou působit i jakýmsi lehce depresivním dojmem. Pro mě neobvyklá kniha.

1 18.07.2017

Popisek odpovídá - velmi komplexně pojatá publikace, výborně zpracovaná, velmi podrobná, s hezkými a názornými ilustracemi. Nečetla jsem ji celou, ale co jsem do ní koukala, tak bylo opravdu napsané výborně.

Stručná, jasná, výstižná, hezky zpracovaná a srozumitelná. Aktuálně i docela aktuální :-)

V okamžiku, kdy jsem ji dočetla, mě velmi zajímalo, co se dozvím v doslovu. Jak bude uchopena, rozebrána, kritizována... Vcelku zklamání, že se do toho nikdo zbaběle nepustil. Na druhou stranu pro to mám pochopení, protože sesumírovat nějak jednotlivé linky a příběhy do jednoho uceleného komentáře opravdu nebude snadné.

Všechny dějové linky spojuje Ashdown, místo na pobřeží s atmosférou jaksi zamženého klidného odpoledne prozářeného jemnými paprsky slunce a prozvučeného neklidnými vlnami narážejícími nepřetržitě na útes. Dům spánku, jakási oáza klidu pro rozbouřená nitra jeho návštěvníků a obyvatel. Zmíněná zamženost a mlhavost pak pramení ze snů, nerozpoznání skutečnosti a fantazie, z onoho důvěrně známého stavu mezi sněním a bděním... A tou mlhavostí, jak v náladě, tak v ději, se kniha vyznačuje a dle posledních kapitol si troufám tvrdit, že byla primárním cílem a záměrem.

Je třeba však dodat, že Dům spánku je knihou daleko bohatší a vícevrstevnou. Od tématu spánku a jeho poruch v nejrůznějších podobách, se přesouváme do světa filmu a filmové kritiky a pokračujeme až na feministickou, velmi emancipovanou, půdu, přes kterou se přehoupneme do vod psychologických a genderových. Egocentrismus, touha po slávě a moci a přesvědčení o vlastní dokonalosti nezůstává opomenuto. Duddenovo šílenství v jistých okamžicích opravdu působí až komicky. Tragikomicky.
Propojení jednotlivých postav může místy působit poněkud vykonstruovaně, ale (alespoň pro mě) nijak rušivě - zvědavost nad rozuzlením vždy převládla. A u některých konkrétních postav stále trvá...
Velmi se mi líbilo i rozebrání postav Sáry a Roberta. Směsice něžnosti, krutosti, beznaděje a touhy.
Dům spánku je zajímavou knihou, u které si živě dovedu představit, že nenadchne všechny své čitatele. Zároveň ale určitě nadchne mnohé.

"Já jsem ten jediný, kdo pracuje v tomhle oboru a ví, co je vlastně spánek."
"A co to tedy je?"
"Nemoc, pochopitelně."

1 26.12.2016

Dovolím si parafrázovat část dedikace, protože je vcelku výstižná:
"Lištičky vyráží ze svých nor
zlákány vůní jejich metafor"

Evokativní básně, některé s náboženskými motivy, jiné čistě ze života, všechny však oku a uchu libé. Poetično, jež se strefuje, trýzní i hladí.

"Rozbíhavost bez vykolejení
Osciluje v nás - nesetřesitelné věno
Jak potom máme unést to, co není
Když hroutí se v nás, co dostavěno"

Pokračování poslední aristokratky nesoucí se ve stejném duchu. Jen výrazně víc prosáklé antidepresivy a ucpanými záchody. K dalším dílům už se nejspíš nepropracuji, ale vám všem ostatním přeji příjemné oddechové počtení :-)

1 25.12.2015

Jedna ze součástí mé studijní literatury na zkoušku z dermatovenerologie. Kladem této knihy jsou jednoznačně obrázky (místy jich je tam snad až zbytečně moc, ale pro názornost budiž). Text je relativně hezky členěn, nicméně obsahově se dost opakuje. A opakuje se tak, že už mě to opravdu rozčilovalo. Lesklé strany na noční učení s lampičkou taky nejsou ideální, ale tohle je snad schválnost od většiny vydavatelství odborných knih :-)

1 16.06.2015