Knihomlok2015 komentáře u knih

Musím říct, že tahle knížka je dílo plné rozporů od začátku až po konec. Ať už vás anotace navnadí na cokoliv, to šílenství, únos a dokonce i ta soulož jsou tak nějak méně tvrdé než jsem očekávala. A přesto, že se jedná o opravdu objemnou knihu, na těch 900 stran mi přeci jen připadá, že jsem se toho dozvěděla mnohem méně než jsem z tolika slov mohla. Zároveň je to však velmi čtivé a tak nějak to celé uběhne rychle a hladce. Ale ty čtyři hvězdičky stejně dávám hlavně kvůli Henrymu Rackhamovi a mnohem dřív zkusím přečíst Jablko než se znovu pustím do téhle bichle.

2 30.01.2017

Já nevím. Tuhle knížku jsem si koupila, že se stane jednou z těch "s přidanou hodnotou" - tedy že se u ní nejen dobře pobavím, ale i něco přiučím - o legiíích, o senátu, o Římu o čemkoli, co by odpovídalo té době. Ale obého se mi nedostalo ani v takové míře, abych tuhle knihu považovala za víc než jen průměrnou (pro některá místa bych dokonce neváhala i použít slovo hodně nezáživná skoroučebnice dějepisu).
Ano Claudius byl sympatický knihomol a určitě jsem se toho dozvěděla spoustu (né však o něm, spíš bych řekla že v případě jeho osoby to všechno tak nějak klouzalo jen po povrchu - nejtypičtějším příkladem by byl jeho švagr Plautius, u jehož zjevení jsem měla pocit, že je tam vlastně jen proto, aby byl obviněn z vraždy a zabit - vlastně jako všichni ostatní), ale o travičství, o nenávisti, o vraždění i sebevraždách, o šílených mužích a ambiciózních ženách tam toho bylo až dost. A k tomu jsem se přece nemusela vracet až na přelom letopočtu do největšího města světa ne?
A ještě ke všemu mi ani nesedl ten jazyk (o překlepech v textu nemluvě), předem se omlouvám všem obeznámeným za to, že nemám tušení, jestli se opravdu psali životopisy slavných v té době touhle formou, ale mě tam opravdu hodně chyběla ta ořezaná přímá řeč a to nemluvím o tom, že jsem celou tu dobu měla pocit, že nejen že čtu informace podávané z druhé ruky (což skutečny byly, když Claudius sám o sobě prakticky nevytáhnul paty ze Říma) ale že je čtu z druhé ruky ještě i podruhé.
Na to jak jsem se na tuhle knihu opravdu těšila, pro mě přeci jen trochu zklamání.

No páni. Tohle bylo moje druhé setkání s Mitchellem, a zatímco Atlas mraků mě proti filmu, který opravdu miluju, dost zklamal. Tohle setkání v zemi Tisíců podzimů byla dokonalost sama a důvod, proč se začnu shánět po dalších jeho knihách hned jak se z toho vzpamatuju.

6 29.12.2016

Taky se těším na další knihy autora. Některé ty postavy by si prostě zasloužily dalších pár knih.

1 27.12.2016

Zklamaná opravdu nejsem, i když jednička tak nějak nabízela přeci jen trochu víc. Ale co mě opravdu mrzí je ta zbytečná asi trojitá záměna Taniela za Tamáse. Takové chyby je opravdu velká škoda.

2 26.12.2016

Je to dobré, hodně dobré a jestli to bude v dalším díle ještě lepší, tak to má velkou naději zařadit se mezi ty úplně nejlepší.

19.12.2016

Já nevím, možná je to tím, že ty první dva díly už jsem četla před nějakou dobou, ale musím si stejně jako ostatní postesknout, že prostě byly lepší. I tak se mi s nimi se všemi je těžko loučilo a možná bych se dalšímu dílu ani moc nebránila. (kromě toho, kromě toho kamene mi to všechno přišlo tak nějak neuzavřený)

1 11.12.2016

Každý další díl baví víc a víc, takže se moc těším na další.

20.11.2016

Opravdu povedený čtvrtý díl.
I ten konec je oproti předchozím dílům méně uspěchaný.

18.11.2016

Musím říct, že to nebylo špatné. Pár nápadů přímo skvostných - kdo vyrůstal v devadesátých letech, taky se musel tetelit při těch odkazech na kinoprodukci všeho druhu (jo Bruce Willis zase jednou umíral těžce) a to zobrazení Smrti a její funkce mi bylo taky velmi blízké (o Bibi nemluvě). Jediné co mě trochu rušilo byl fakt, že i přesto, že na začátku je jasně dané, že Smrt vypadá jako on (taky vám přišla škoda toho nepřesného obrázku na každé druhé stránce? o přebalu knihy nemluvě), celou dobu se překlad drží ženského rodu, a pak najednou asi ve dvou případech, je to prostě on.

2 07.11.2016

Předem se přiznávám, že už dávno nejsem cílová skupina téhle knížky.
Ale i tak nevím, jestli by mě tak úplně bavila - má to sice pár dobrých myšlenek, ale spíš než Harryho Pottera mi to připomínalo Narnii a ta mě po třetím díle přestala úplně bavit. Na druhou stranu mě opravdu nadchla ta poslední kapitola, kde se vždy jen pár větami zmínil osud vedlejších postav - velmi povedený nápad.
Takže doufám, že pár stejně dobrých nápadů bude i v druhém díle a postavy nezakrní ve svých deseti letech, ale budou nám růst před očima.

1 18.10.2016

Konec byl opravdu fajn - ale než jsem k němu dostala. Bez prvních 100 stran bych se prostě obešla.

1 12.10.2016

Sakra to jste mě někdo nemohl varovat jak "hnusná" ta knížka ve skutečnosti je?
Ale i tak ji miluju.
A lidi mě taky někdy dost děsí.

5 09.10.2016

Rozhodně to nalákalo na druhý díl, ale na jiné hodnocení je ještě příliš brzy, uvidíme, jak to bude dál.
Prostě jsem na vážkách, ale né proto, že bych dokázala říct, jestli to bylo špatné nebo dobré, spíš jsem měla celou dobu pocit, jako by mi něco unikalo - nejzvláštnější ale bylo, že ten pocit nebyl nepříjemný (jako v každé detektivce kde nevím, kdo je vrah až do poslední strany), spíš jako bych celou tu dobu v koutku duše cítila přítomnost něčeho "šerého", co mělo šanci dodat tomu příběhu na úžasnosti a to mě rozechvívalo až do morku kostí. Takže snad to najdu v dalším díle.

1 06.10.2016

Tak jo, čekala jsem něco trochu jiného, ale i tak to bylo celkem bezva. Dozvěděla jsem se něco o tom, jak (ne)vést knihkupectví, jaké to je pracovat v Googlu (že já se těm počítačům nevěnovala víc) a že se dá vydělat i na něčem tak šíleném jak jsou prsa (všech druhů a tvarů). Jo a taky, že by to tady někde poblíž asi chtělo horolezeckou stěnu. Ale i tak mě ze všeho nejvíc pobavila jedna taková nenápadná věta: "Nejspíš bych ale mohl něco olíznout." a přesně takový je i tenhle příběh taková malá nenápadná knížka, která na tváři vykouzlí stejně nenápadný úsměv na nepříliš dlouho dobu.

02.10.2016

Tak na rovinu - dvojka byla lepší. Tam mě totiž ta neuvěřitelně drzá, krutě brilantní pointa naprosto dostala (aneb jak se zbavit prince ze Šípova jednoduše a rychle). Tady ten díl alespoň pro mě už neměl tak tvrdej úder na plexus. Tak nějak to pokračovalo s nastaveným trendu nekorektnosti a krve, ale jako by se to právě točilo jen kolem toho (tolik slov od K na jedné straně jsem ještě nikdy neviděla), nemělo to žádnej další překvapivej nápad. (a strašně mě štvalo, jak se Jorg pořád jen shazoval tím, jakej je krvavej prokletej parchant a všechno a všechny jen přivede do pekla, bla, bla, bla) Přesto to pořád ještě hodně nalákalo na další čtivo od tohohle autora a já doufám, že v Princi bláznů Lawrence přijde s něčím větším než jen s jedním psychopatickým masovým vrahem - jinak by ta jeho promluva na konci (se kterou jsem mimochodem opravdu souhlasila) byla k ničemu.

2 29.09.2016

Velmi sympatický hlavní hrdina (až do morku kostí), velmi zajímavé prostředí a spousta jiných předností tohohle dílka přeci jen nestačili na první díl a i přes tu nostalgickou spokojenost, musím říct, že to první Johnovo dobrodružství mi přeci jen sedlo víc. A strašně mě rozčilovalo jak pořád jezdil za jistým Jamiem Fraserem, zdržel se tak půl dne, nic nevyřídil a pak zase odjel - tak očividné narážky na jinou sérii si John nezasloužil, on by to přeci utáhnul i sám. (jen škoda toho třetího dílu)

1 22.09.2016

Já nevím, bylo tam plno dobrých nápadů, pár ještě lepších postav (Erwin, Steve a Michael mi opravdu přirostli k srdci) , o trochu méně skvostných okamžiků, ale tak nějak to alespoň pro mě nefungovalo dohromady, celou dobu jsem tomu tak úplně nevěřila a ten konec byl vůbec hodně divnej. (né to se Stevem, to jsem tak trochu čekala, ale všechno to ostatní, včetně toho, jak se to vlastně všechno událo)
PS: a tu baletní sukýnku jsem asi hodně nepochopila, protože ta mi přišla nejtrapnější ze všeho.

18.09.2016

Taky jsem ji jako dítě milovala. A ty obrázky mě tak trochu rozechvívají i dneska. (to proto se dostala do mojí čtenářské výzvy)
A jen tak mimochodem Albatros ji vydal tenhle měsíc znova, takže se dá zase sehnat. (a v mnohem lepším stavu, než ji mám já - to má člověk za to, že má mladší sestru, která nemá vztah ke knihám ani dneska po dvaceti letech:-(

Tak právě kvůli téhle knize budu muset přehodnotit svůj vztah k českým (a slovenským) spisovatelům. I přes velikost mé knihovny se jim tam zatím moc místa nedostává a ani poměr CZ versus SVĚT to Češi zrovna nevyhrávaj. (1 : 35?) Ale to hodlám v brzké době změnit, alespoň druhým dílem, tohohle velmi povedeného příběhu. Mě osobně to zatím dost baví a jsem hodně zvědavá, jak to bude dál.

06.09.2016