Knihomlok2015 komentáře u knih

Já nevím, bylo tam plno dobrých nápadů, pár ještě lepších postav (Erwin, Steve a Michael mi opravdu přirostli k srdci) , o trochu méně skvostných okamžiků, ale tak nějak to alespoň pro mě nefungovalo dohromady, celou dobu jsem tomu tak úplně nevěřila a ten konec byl vůbec hodně divnej. (né to se Stevem, to jsem tak trochu čekala, ale všechno to ostatní, včetně toho, jak se to vlastně všechno událo)
PS: a tu baletní sukýnku jsem asi hodně nepochopila, protože ta mi přišla nejtrapnější ze všeho.

18.09.2016

Taky jsem ji jako dítě milovala. A ty obrázky mě tak trochu rozechvívají i dneska. (to proto se dostala do mojí čtenářské výzvy)
A jen tak mimochodem Albatros ji vydal tenhle měsíc znova, takže se dá zase sehnat. (a v mnohem lepším stavu, než ji mám já - to má člověk za to, že má mladší sestru, která nemá vztah ke knihám ani dneska po dvaceti letech:-(

Tak právě kvůli téhle knize budu muset přehodnotit svůj vztah k českým (a slovenským) spisovatelům. I přes velikost mé knihovny se jim tam zatím moc místa nedostává a ani poměr CZ versus SVĚT to Češi zrovna nevyhrávaj. (1 : 35?) Ale to hodlám v brzké době změnit, alespoň druhým dílem, tohohle velmi povedeného příběhu. Mě osobně to zatím dost baví a jsem hodně zvědavá, jak to bude dál.

06.09.2016

"Ach můj Zigu." (ano, ten Jenin hlas z Přátel je nutností) Tak tohle je prostě to největší literární překvapení tohohle roku. Ta knížka je (pro mě) prostě dokonalá (a že jsem ji víc než mnohokrát vyhodila z košíku než jsem si ji doopravdy koupila, za to se budu hodně dlouho stydět) A co na tom, že to třinácté nebe je dost divné a ještě divněji funguje, že by se tam nejspíš víc lidí zbláznilo, než odpočívalo v pokoji, že je dost zneklidňující, že si vás tam bůh tak trochu upraví, abyste zapadali i to, že se tam dostanou lidi, kteří jsou ochotni udělat mnohem horší věci po smrti než za života. To všechno není důležité, protože jediné na čem záleží je Oliver a Johny.

1 24.08.2016

Bohužel se musím přidat k těm několika názorům, že tohle je nejslabší díl série. Už hodně dlouho mi netrvalo takovou dobu se do nějaké knihy začíst, dokonce jsem měla asi dvakrát chuť tu knihu odložit (!). Ale vydržela jsem a po prvních cca 250 stranách se to nakonec zlepšilo. Přesto na mě ta knížka tak nějak působila neuspořádaným dojmem, jako špatně naladěné kejklířské housle. Nejdřív člověk přetrpí nudné šmidlání kolem Krasijského trůnu, aby přišla svižná pasáž z Angiers přímo zvoucí k tanci a pak najednou třemi rychlými tahy smyčce přímo proletíme parketem s Trnkou Damajem (to mi přišlo opravdu dost uspěchané a takové sekané) a je tu konec skladby, který mě svou brutalitou rozhodně nenadchnul, asi jako by houslistovi najednou prasknuly struny a na jeho tváři zanechali několik šrámů. A přinejmenším jedna smrt vysoko v oblacích mi přišla naprosto, ale naprosto zbytečná. A to nemluvím o tom, že Arlen s Jardirem se knihou sotva mihnou.

23.08.2016

Takové pěkné napojení se na démonskou vlnu a příprava na čtvrtý díl, na který se hned vrhám.

07.08.2016

Velmi silná kniha, zvlášť v těch momentech, kdy si Matthew sám připouští, že se všechno odehrává v kruhu a on se ještě mockrát ocitne na začátku toho nikdy nekončícího cyklu. A jak řekl Nathan Filer sám, je zvláštní nechat ho teď jít.

1 04.08.2016

Nebylo to špatné, ale přeci jen by se mi to víc líbilo, kdyby to pokračovalo v duchu první poloviny - odhalením tajemství Toho a krys, návratem nohou a čtení ve vlaku a třezalkářům. Mohla to být dokonalá kniha, takhle je prostě jen dobrá. (né že by se mi odplata tlusťochovi v deset nelíbila:-)

1 04.08.2016

Co napsat o knize, která má přes osm set stran, která přechází z ich formy do er formy, během jediné věty, která přeskakuje mezi postavami a rozhovory, jako by jejich slova nedělily celá desetiletí i více, ale jen prázdnota vzduchu mezi nimi?
Že je to čtení rozhodně dlouhé, rozhodně náročné a né pro každého - ale v tomhle případě stačí napsat jen jediné, že je to kniha, která má opravdu duši. (díky Adriáe a Bernate)

7 30.07.2016

Tak jo za začátku to bylo skoro utrpení - Gavin sotva a pár řádcích a pořád se tam vlastně nic pořádného nedělo (kdyby to byla jen trilogie, tak tohle by byl ten nejproklínanější druhý díl - však znáte pověst všech druhých dílů:-), ale pak, Pak, PAk, PÁÁÁÁÁKKK. Pak to prostě byla jedna neuvěřitelně šílená jízda, tak divoká a zároveň krásná, že nebyl čas se ani pořádně nadechnout. (intriky proti inkrikám, spojenci proti spojencům, silní vůči slabým - zatím to vypadá, že až se Barevný princ dostane až na Jaspisy, už nebude ani muset bojovat, protože se Chromerie rozloží mezitím sama - ale kdo by se zajímal o takového bezvýznamného chudáka, jako je Barevný princ?)
A to co se stalo na těch několika posledních stránkách - to hodně, opravdu hodně slušně řečeno bylo k....a to nejděsivější, nejpřekvapivější oznámení, která mě donutilo hodně nahlas začít nevěřícně klít. (to prostě nemůže myslet vážně!!)
Tohle je ten nejlepší (a zároveň) i nejhorší začátek dovolený, jaký jsem zažila na posledních několik let. A Coldplay a jejich Up and Up už taky nikdy nebudou to co by byli bez téhle knihy. (teď už mě trápí jen jedno - teda nejvíc - jak se Kip postaví k tomu, až zjistí pravdu vy-víte-o-kom)

4 24.07.2016

Tak jo jsem nadšená (hodně nadšená) a nejen tím, že jsem si počkala, až budu mít víc dílu naráz a přečtu je všechny najednou - kdybych neměla po ruce teď ten třetí díl, tak by mě asi trefilo -. takže jediné co mě právě strašlivě děsí je, že nemám po ruce ten zatracený čtvrtý.

2 17.07.2016

Tak zatím je to pořádná jízda, pro mě osobně velmi příjemné překvapení - takže teď se připoutám ještě pevněji a pouštím se do dalšího dílu. (sakra co má Gavin v úmyslu s tím vězněm??)

11.07.2016

Velmi čtivé, velmi příjemné a velmi překvapivé. (velmi spokojená, velmi se těšící na další díl)

1 05.07.2016

Já nevím, na podobné téma už jsem četla mnohem lepší (ať už Oveho nebo Harolda Frye), ale i tak měl Frank něco do sebe a ty poslední kapitoly se celkem povedly.

04.07.2016

Je pravda, že ty kapitoly věnované jen Ianovi a jeho střemhlavému letu, ty mě moc nebavily, ale jinak to byla velmi příjemná skládačka malého-velkého obrazu jednoho domu a vlastně vůbec nevadí, že z těch kousků nakonec vyšla trochu jiná malba, než jsem čekala.

1 02.07.2016

Dobře za ten konec tři hvězdičky - tam jsem se opravdu nemohla odtrhnout (válečný Londýn byla opravdu síla), ale než jsem se tam dostala - to bylo opravdu skoro utrpení. Zbytečně zdlouhavé a někdy nepřehledné, když se jeden rozhovor najednou prolínal s jiným na jiném místě i čase. A co se toho tématu týče, mě osobně mnohem víc bavilo Prvních patnáct životů Harryho Augusta - připadalo mi to napsané s větší lehkostí i citlivostí. Zatímco s Harrym jsme se prokousávali k lásce i nenávisti osobně, Ursula měla všechno už nalinkované, aniž by k tomu odhalila jakýkoliv důvod, buď někoho milovala a nebo ne. Třeba Pamela - žádné společné zážitky, žádná podrobná minulost, společně strávený čas, jen pár rozhovorů a skoro řekla bych povinnost sesterské lásky- jinak nic. A tak by se dalo pokračovat dál. Proč milovala Teddyho a další? Asi mi tam prostě chybělo pár "životů" navíc.

04.06.2016

Tak jo nejdřív pár nadávek. Sakra, sakra, sakra. Já to věděla, že se mi ta neexistence třetího dílu v knihovně vymstí.
První díl byl totiž fajn, ale tohle mě prostě dostalo. Neříkám, že tam nebylo pár míst, které jsem očima sotva přelétla (nejvíc asi tu linii se Sašou), ale víc než co jiného to byla touha vrátit se zpátky ke Kaynovi a jeho rozrůstající se společnosti. (jinými slovy Jerek JE prostě bůh – a já stále doufám) Taky Polomág nám začíná růst do postavy epických rozměrů a jsem hodně zvědavá, jak to s ním bude dál. (Monika?) A díky mrtvým bohům za to, že Cole už není takovej vůl. (ty jeho (ne)hrdinský kecy totiž neštvaly jenom Sašu – i když za to zaplatil opravdu tvrdě)
Ale ty dvě poslední kapitoly - hm – musím říct, že to setkání na statku to prostě byla poezie v té nejhutnější formě, i kdyby to spisovatel celý „posral“, tak tohle byl moment, který si čtenář zapamatuje nadosmrti a to teď, to co se tam stalo myslím až jako to poslední. Prostě na mě z tý kapitolky dýchla tak silná poetická atmosféra, jako by se člověk najednou ocitnul uvnitř té nejstarší severské ságy. (já nevím, asi to bylo v tom naprosto protipólním chování obou návštěvníků, ale prostě to bylo dokonalý) Moment, který svou jednoduchostí dokáže na okamžik zastavit čas a oddělit hrdiny od zloduchů jen pouhými několika obyčejnými gesty.
Takže panu spisovateli možná odpustím i to, že jsem se nedočkala té kapitoly s názvem před 2 - 3 lety (a že jsem ji opravdu očekávala).

2 26.05.2016

Tak téhle knize lze vytknout jen jediné, na přebalu by se mělo nenápadně umístit varování, že po jejím přečtení zatoužíte přestěhovat se do Švédska - protože i přes všechny útrapy hlavního hrdiny jak se adaptovat, je prostě a jednoduše ten malý červený domeček na břehu jakéhokoliv jezera mým malým "švédským" snem. A to nemluvím o tom, že mám opravdu velkou chuť projít si po dlouhé době (bez dlouhého přemlouvání) IKEu a hledat tu malou sobí veverku.

3 15.05.2016

Pro mě čtení na naprosto stejně úrovni jako ostatní dva díly (možná k absolutní spokojenosti chyběla nějaká ta odzbrojující pecka) - ale přeci jen je tu něco, co musím prostě vychválit až do nebe a výš - už od prvního dílu se totiž pod tím černobílým (skoro bych se nebála nazvat obyčejným) fotopřebalem skrýval poklad, který moje konečky prstů laskaly se stejnou intenzitou s jakou můj mozek hltal knihu skrytou uvnitř těch tvrdých desek. Jotě za to hlasitý, nekonečný aplaus ve stoje, protože tak poctivě se věnovat i něčemu, co vlastně člověk na první pohled ani nevidí, to se dnes příliš nenosí. Takže Bravo

9 01.05.2016

Velmi čtivé (možná až návykové) takže na první díl velká spokojenost. Jen ty fotky mě trochu rušily - já dávám prostě přednost svojí vlastní představivosti před tou zachycenou fotoaparátem.

1 25.04.2016