Knihomlok2015 komentáře u knih
Já nevím, možná to kdysi byla kontroverzní kniha, ale já tomu prostě a jednoduše nevěřila. Spíš než lásku mezi dvěma osobami na jiném společenském žebříčku mi to všechno přišlo jen jako jeden sálodlouhý způsob jak zahnat nudu (nudu geografickou, manželskou, erotickou, politickou, rodičovskou atd.) a nudná mi ta kniha připadala vlastně celá.
Slavnostně slibuju, že už nikdy nebudu podceňovat knížku, kterou jsem si koupila ve výprodeji za 19 korun, která má šíleně divný obal, a která láká čtenáře jedinou větou o ukradené ruce. (což byl mimochodem geniální tah - právě absurdita té věty nakonec rozhodla) Protože až na to, že jeden z těch příběhů zůstane navždy otevřený (což mi přišlo trochu líto) mi neskutečně sedla, a i když vypráví o chlapech, kterým bych se na ulici jinak vyhnula velkým obloukem, všichni ti blázni, tragédi a lůzři mi prostě a jednoduše přirostli k srdci. (samozřejmě kromě bratrů Toupových - no jednoho bratra)
Znáte nějakou hodně černou anekdotu na téma, jak to dopadá, když někomu slíbíte, že mu pohlídáte byt? Stane se samozřejmě to nejhorší možné. A o tomhle všem tahle knížka je. Má to jen jeden jediný háček, zatímco u vtipu se s největší pravděpodobností se škodolibou nevěřícností zasmějete, u téhle knihy litujete právě toho, že to není jen krátký vtip. Prostě a jednoduše je to velmi rozvleklé a chvílemi mi přidalo, jako bych byla účastnicí semináře, kde si přednášející honí své ego tím, že z pusy vypouští jedno cizí slovo za druhým, a to jen proto, aby dal zcela zbytečně najevo, že je všechny zná. O častém přirovnávání kdečeho k projevům lidských tělesných pochodů nemluvě. (pozor né však ve vulgárním slova smyslu)
Tahle knížka rozhodně není jednohubka - chce po vás plné soustředění i trpělivost, víc než povrchní informace o druhé světové válce, chce vaši důvěru a možná i vaši duši, chce toho víc než v prvním díle dostanete, a proto moc doufám, že další dva díly mi to všechno vrchovatě vrátí. Protože i přesto všechno přeci jen dává naději, že to bude velkolepé a bude to stát za to. Takže ano, bavilo mě to.
Vlastně ani nevím, proč jsem si jí koupila, ale rozhodně vím, proč jsem si ji přečetla. Je to jen takový obyčejný příběh - za to velmi neobyčejná kniha.
Musím říct, že Pan Robert Jackson Bennett se mi zažírá pod kůži pořád víc a nemůžu se dočkat dalšího jeho dílka. Protože jestli to bude i nadále takové, tak to bude ještě hodně příjemná a dlouhodobá záležitost.
Mám ráda ten film a budu mít ráda i tuhle knihu, ale už navždy to pro mě budou dvě naprosto odlišná díla. (jediné, čeho lituju je ten iritující filmový přebal:-(
Je to úplně jiný než ten film a na rozdíl od filmu mě to i celkem bavilo.
Nejsem na facebooku , takže není divu, že mi ta knížka nic zásadního neřekla (sakra za to já si teď řekla o stínový profil).
Na to, že je to vlastně celé jen o jedné (Ne)Obyčejné pomstě, je to velmi dobře odvedená (nebojím se říct přímo excelentní) práce.
Jako na začátku dobrý, prostředek pořád ještě dobrý, dvacet stran před koncem už jsem začínala mít neblahé tušení a když jsem tu knížku zavřela, zůstala jsem jen zírat před sebe. Ta knížka podle mě prostě nemá žádnou pointu.
Já to prostě nechápu. Jak jsem mohla něco tak skvělýho koupit ve výprodeji?
Jsem unešena.
Jestli z tohohle jednou nebude bible pro všechny veslaře, tak už nevím, jaká kniha by si to označení zasloužila. Autor sám musí být nadšený veslař nebo minimálně génius. Protože i přesto, že několikrát v knize zazní, že veslování je především o bolesti, o bolesti rukou, nohou, zad, celého těla a kdovíčeho ještě, mám chuť si najít dalších osm nadšených čtenářů a vyrazit na vodu v jedné osmiveslici s kormidelníkem. (nebo se alespoň vyučit na výrobce lodí)
Nejen, že se člověk najednou dívá na svá vysokoškolská studia v úplně jiném světle (dělala jsem sice školu při práci, ale dálnice a přehrady jsem při tom rozhodně nestavěla), ale tak nějak si i mnohem víc vážím té práce samotné. (prachové bouře, které odnesly tuny zeminy kamsi co pekel, mě prostě dostaly a to byl jen vrchol ledovce)
A to, že jsem byla vlastně poučena o spoustě věcí, o kterých by mě nikdy ani nenapadlo přemýšlet, je jen třešnička na dortu. (tak mě napadá, že právě tohle jsem očekávala od Já, Claudius a dostalo se mi toho ve vrchovaté míře až tady a já to milovala) A ač bych to považovala za nemožné, několikrát jsem se při čtení přistihla, že si představuju ten ladný pohyb bílých lopatek zajíždějících elegantně pod vodní hladinu a znovu bez jediné zaváhání prorážejících vodu zpět nejen při závodech, ale i v pasážích, které se věnovaly zbytku příběhu a dokonce mi slova plynula hlavou v tom nekonečném hypnotickém rytmu dokonalého pohybu. (já vím bláznivé)
A ten konec. Můj bože, ten konec. Ještě ve třech čtvrtinách té knihy mi bylo tak trochu líto, že už od začátku vím, jak to vlastně dopadne, ale chyba lávky, všechno to bylo totiž mnohem větší než jen jedna zlatá medaile. A bylo to dokonalé. Díky.
Tak po první dílu, jsem si říkala, že dám šanci "první" trilogii a končím.
Ale s každým dalším přečteným příběhem jsem si jistější, že tak lehký to pro mou peněženku přeci jen nebude.
Začínám tomu přicházet na chuť pořád víc.
A to blahořečení českého piva mě opravdu pobavilo. (kdo ví, jaký s tím má pan spisovatel osobní zkušenosti?)
Začala jsem Chaosem, pokračovala Netvorem a teď jsem se dostala k Něčemu víc a musím se přiznat, že Patrick Ness mě baví pořád stejně intenzivně. (Chaos byl prostě dokonalej, proto to slovíčko stejně a né o něco víc)
Čekala jsem sice naprosto jiný příběh (něco jako Třinácté nebe), ale i přesto mě ani na okamžik nenapadlo litovat. Setha jsem si zamilovala okamžitě a ty ostatní jen o malou chviličku později. (dokonce mě ani neštvalo, že jsem tak dlouho nevěděla, co a jak a na konci se to vlastně ani nedozvěděla) Takže se dost těším na další setkání s tímhle autorem a nezbývá než doufat, že v té další knize bude nakonec Něco víc.
Já vím, že nemám žádné právo si stěžovat (si za to asi můžu sama, že jsem tak ochotně padnula do tenat jedné mimozemské církve ), ale proč pro boha (toho hmyzího nevyjímaje) je tak zdlouhavý? Vždyť to je skoro mučení.
Jinak totiž, když konečně dojde na nějakou akci, která posouvá děj dál, je to téměř dokonalý a přímo geniálně zamotaný (plus spousta superlativů k tomu). Ale než se přes těch desítek stránek "bezčasí" k tomu dostanu, tak..... Ta délka je totiž přímo vražedná a z toho pomyšlení, že mám před sebou ještě dva díly, než se doopravdy dovím, jak to dopadne, mě jímá nekonečná hrůza.
Ale vydržím. Teď, když už mě dostali, mi stejně nic jiného nezbývá.
Za mě trochu zdlouhavější než by se mi líbilo, ale zamotává se nám to pěkně, takže uvidíme, jak to bude bál.
Jako příručka o ničem, ale jako příběh jednoho (né příliš jednoduchého) života to bylo velmi dobré.