_Knihomolka_
komentáře u knih
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Při mém druhém setkání s Backmanem jsem už zřejmě začala jeho příběhům přicházet na chuť. Knížka úzkosti a jejich lidé byla taková bláznivá komedie s detektivními prvky a pasážemi zaměřenými na zamyšlení se nad životem, který vedeme. Občas mě trochu mátlo to, jak se střídalo dění v bytě s rukojmími s částmi, kde je policisté vyslýchali, kapitolami, které byly zaměřené na Zařino chození k psycholožce a příběhy s mostem. Ale celkově se mi tato knížka líbila více než Muž jménem Ove, který mě moc neoslovil.
Věřit znovu
Mona Kasten
V předchozím dílu Začít znovu, který se mi líbil o hodně více, jsem si Dawn oblíbila. Ale v této knížce mi po většinu příběhu připadala jako někdo úplně jiný. Kvůli tomu, jak to Spencerovi pořád ztěžovala by si někdy fakt zasloužila facku, ale na druhou stranu byl na ni, podle mě, Spencer až moc hr. Knížka sama o sobě mě občas připadala až moc erotická, ale ten narozeninový výlet a epilog to zachránily.
Pět kroků od sebe
Rachael Lippincott
Just breathe.
Moc krásná knížka s neuvěřitelným a strhujícím příběhem. U knížky jsem se smála, brečela, obdivovala jsem tu odvahu a vytrvalost Stelly a Willa a doufala jsem, že to všechno dopadne dobře, což se mi sice splnilo jen z poloviny, ale i tak nemám knize jednoduše co vytknout, protože byla dokonalá :).
Jinak jsem moc ráda i za krásné filmové zpracování s herečkou Haley Lu Richardson a s mým oblíbeným hercem Colem Sprousem.
Holubice a had
Shelby Mahurin
Tuhle knížku mi doporučila kamarádka a já, jelikož mě doporučila už strašně moc knih a všechny se mi moc líbily, jsem si jí při první příležitosti hned koupila. Dlouho jsem jí ale odkládala, protože se mi do ní zrovna dvakrát nechtělo, ale udělala jsem obrovskou chybu.
Tenhle příběh byl zase něco úplně jiného, než já čtu, ale velice mě překvapil a zamilovala jsem si ho. Jenom těžko jsem se od něj odtrhávala, ale když už se tak stalo, nemohla jsem ho pustit z hlavy a pořád jsem musela přemýšlet, jak se dál bude děj vyvíjet. Postavy byly moc krásně popsané, to neskutečné pouto mezi Lou a Reidem a ty jejich zábavné a originální dialogy !
Moc doporučuji
Kudy ke hvězdám
Jenn Bennett
Příběh byl sice oddechový a romantický, ale také moc překombinovaný. Většinou jsem se musela ke knize i nutit, i když musím přiznat, že tam bylo pár kapitol, které mě bavily. Zkrátka četla jsem už mnohem lepší na tento způsob.
Povídky podivných
Ransom Riggs
Další skvělé podivné čtení, nádherně doplňuje příběhy a historii podivných dětí od fantastického spisovatele Ransoma Riggse.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Bouhužel mě tato kniha vůbec nezaujala. Zasekla jsem se na 121 straně, protože mě to už nebavilo. Nechám si ji na střední školu na povinnou četbu a budu doufat že se do toho nějak donutím.
Co vás v dějáku nenaučili
Markéta Lukášková
Po dočtení knihy nejsem bohužel nadšená tak, jako tomu bylo, když jsem ji poprvé třímala v rukou. Ačkoli autorka dokázala stručně a jasně pojednat o komunistickém období v ČSR (a jak sama zmiňuje, nejen se zastavit u fronty na banány), upřesnit mi určité věci a občas mi ukázat i nové, scházelo mi tu více detailů a občas jsem se nemohla zbavit pocitu, že autorka používá citově zabarvená slova na místech, kde to není úplně vhodné.
Alchymista
Paulo Coelho
"Když se naučíš porozumět řeči beze slov, porozumíš světu."
Z knihy je cítit, že jí autor napsal s dobrým úmyslem, ale i tak jsem v ní marně hledala pasáže, které by mě bavily a citáty, jež by ke mně promlouvaly. Bohužel, ani ucelený příběh nebyl nijak bravurně vystavěný a valná spousta myšlenek se v něm, až na několik malých výjimek, často opakovala.
Černá zem: Holokaust - historie a varování
Timothy Snyder
Nebylo to lehké čtení - jednak kvůli samotnému tématu holokaustu a historicko-filozofickému podtextu, ale také i autorovým pojetím. Přestože publikace pečlivě rýsuje počátky a vývoj holokaustu napříč Evropou, nezískala si mou pozornost tak, jako některé tituly z její konkurence. Nicméně i zde jsem našla několik dalších nezbytných dílků do "skládačky" o druhé světové válce.
Mademoiselle Coco a vůně lásky
Michelle Marly
Ve srovnání s příběhem o Fridě Kahlo byl tento takovým menším propadákem. Život Coco Chanel mi autorka sice rámcově přiblížila, ale bližší informace jsem si musela často dohledávat sama. Navíc tomu, bohužel, nepřidala ani skutečnost, že mi román přišel neuspořádaný, vleklý a jednotvárný. I přesto však zkusím své štěstí podruhé a časem si vypůjčím ještě jednu spisovatelčinu knihu.
Mnich, který prodal své ferrari
Robin S. Sharma
"Když se narodíme, pláčeme a celý svět se raduje. Svůj život bychom měli žít tak, že když budeme odcházet, budou plakat ostatní, zatímco my se budeme radovat."
Většina mouder z Juliánova monologu pro mě nebyla žádnou velkou neznámou, nějaké si u mě nově získaly oblibu, ale u jiných jsem zase naopak zůstala lehce skeptická. Celkově si myslím, že kniha sama o sobě není špatná, ale mohla být pojata záživnější formou.
Tajemství čokoládovny
Paula Brackston
Přestože Krámek se starožitnostmi dosud patří k mým nejmilejším knížkám, tato se k němu bohužel nepřidá. Nemohu si pomoci, ale pokračování na mě působilo dětštěji a mírně odbytě. Bylo vidět, že se zde autorka snažila více rozvinout Xantein život v současnosti, avšak tím nevědomky snížila kvalitu okamžiků z minulosti. Občas mi také přišlo, že místy už sama nevěděla, jak by se příběh měl vyvíjet dál, tudíž mi tam také pár věcí nesedělo. I tak ale vkládám naději do dalšího dílu série, o který se rozhodně nehodlám ochudit :).
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
Caplinová je má oblíbená stálice. Ráda čtu příběhy z jejího pera, ale přijde mi, že posledních pár dílů už to není to, co to bývalo. Autorka se totiž v nejnovějších třech románech (Chata ve Švýcarsku, Domek v Irsku a Hrad ve Skotsku) zaměřuje více na popis prostředí a jídla, což mě sice velmi baví, ale přijde mi, že to dělá na úkor romantické linky, která tu už není tak prvořadá. Když už se tedy její nynější knihy točí kolem kuchyně, uvítala bych příště ke konci nějaké zajímavé recepty :).
Měli štěstí
Catherine Hokin
Po zjištění, že román je z větší části fikce, se ve mně zrodilo menší zklamání, jelikož jsem si knihu kupovala s vědomím, že se jedná o pravdivý příběh. Obdobně jsem na tom byla i s Maxem Eichelem, o jehož existenci jsem neměla sebemenší pochybnosti. A bohužel ani vztah Felixe a Inge tomu poté navíc moc nepřidal - připadal mi zbytečně vyumělkovaný, méně uvěřitelný a chyběla mi tam ta správná chemie. Nicméně příběh zachránilo autorčino čtivé podání, popis dění a dramatické chvilky.
Osvětim: Nacisté a konečné řešení
Laurence Rees
Poslední čas mě láká literatura faktu a toto je přesně to, co takový člověk (který má v oblibě zajímavosti a je občas hodně náročný) jako já hledá. Takže nemohou jinak než říci: "Skvěle, skvěle, skvěle!" Fakta, hlavní představitelé, problematika války, nebo židovská otázka - to je pouhý zlomek toho, co dílo skýtá. Jsem vážně moc ráda, že jsem po ní sáhla, protože mi vyplnila některé dějepisné mezery a zodpověděla dalších pár otázek týkající se druhé světové války.
Příšerná teta
David Walliams
Po této knize jsem sáhla na doporučení mého menšího brášky, který knihy od Walliamse (především však tuto) neskutečně miluje. Četla jsem jí nejen kvůli tomu, abych pochopila, co na nich vidí, ale také, protože jsem chtěla mít povědomí o současné dětské literatuře. I když se kniha soustředí jen na jedno ve směs jednoduché téma, v příběhu se mezitím řeší také "vražda", která pro menší čtenáře může představovat i takový odlehčený detektivní příběh. Autor mě zkrátka mile překvapil a už teď jsem si jistá, že až jednou budu mít děti, budou číst knihy od Walliamse :).
Home Body: Mé tělo, můj chrám
Rupi Kaur
"It's easy to love
the nice things about ourselves
but true self-love is
embracing the difficult parts
that live in all of us."
Tímto už třetí sbírka od Rupi mi ze všech tří přišla nejméně povedená. Nasvědčuje tomu i skutečnost, že jsem se do básní pořádně začetla až od druhé poloviny knihy, což mě mrzelo, protože její verše jsou pro mě balzám na duši. Jelikož je tato kniha zatím poslední z autorčiných výtvorů, neubrání se sbírky porovnání. Dílo Mléko a med se mi zdálo, i když to je v rozporu s hodnocením uživatelů na DK, nejlepší. Následovaly Květy slunce, které na tom byly jen o stupeň hůře, a na poslední místo bych bohužel zařadila Home body.
Mléko a med
Rupi Kaur
"If you were born with
the weakness to fall
you were born with
the strength to rise."
Moc milá knížka, v níž se autorka zaměřuje výstředně na ženskost, násilí a diskriminaci. Všechny své pocity a problémy zasadila do poezie s takovou lehkostí, že jsem se občas ani nestačila divit. Básně se střídaly obsahově i délkami, což se mi líbilo a mně osobně vyhovovalo. Nicméně nesmím zapomenout pochválit i její zajímavé, krásné a občas i obdivuhodné kresby, které básně doplňovaly.
