_Knihomolka_ komentáře u knih
"You must have a
honeycomb
for a heart
how else
could a man
be this sweet."
Sice mě sbírka Mléko a med oslovila malinko více, ale ani u této jsem se nenudila. Opět zde byly básně, které jsem si přečetla několikrát, ale také i ty, které mi přišly slabší. Rupi do nich vložila procítěnost, nadhled a jasné poslání. Stejně jako první, i tuto knihu jsem četla v angličtině, což mi vyhovovalo více, než kdybych ji četla přeloženou do češtiny. Když jsem si totiž na internetu přečetla pár veršů v našem jazyce, přišlo mi, že překlad dílo ochudil o ty správné prožitky a pocity, které do něho autorka původně zakomponovala.
Jakmile se ke mně kniha dostala, hned jsem si na přebale všimla nejméně deseti ocenění, které získala. Podle toho jsem tedy naivně soudila, že musí být absolutně skvělá, a tak jsem se do ní s radostí a plna očekávání pustila. Nakonec jsem však skončila na 150 straně, protože jsem už dál nemohla. Začátek byl zmatečný, postupně jsem se do děje zamotávala, pomalu jsem nevěděla kdo je kdo a pak už jsem to nechápala vůbec. Moc mě to mrzí, protože už si popravdě ani nepamatuju, kdy jsem nějakou knížku nedočetla.
Vzhledem k tolika pozitivním recenzím jsem si už myslela, že Rendl bude mít konkurenta. Ovšem Zibura ani Šíma na něho nemají. Ale tím Tádovi nijak nechci křivdit. Jenom ten jeho cestopis podle mého pořádně neobsahoval to, co by měl. Jednu věc bych však na jeho knize chtěla vyzdvihnout a to, že své putování nádherně převyprávěl. Podle toto, jak se autor během svého dobrodružství postupně vybarvoval, se ukázalo, že je to férový a cílevědomí muž s dobrým srdcem a pevnými nervy (které jsem mu občas záviděla). S kolem po Africe bych se tedy nevydala, ale do jiné země v budoucnu možná ano, takže by se dalo konstatovat, že mi tzv. nasadil brouka do hlavy.
Rudolf II. byl jednou z nejzajímavějších osobností českých dějin, která by si určitě zasloužila více pozornosti. Byl to ten typ člověka, který, i když na něj ostatní hleděli skrz prsty, za zády ho pomlouvali a mysleli si, že je úplně zaslepený (což v některých případech opravdu byl), dokázal odpustit a i nadále se věnovat svým povinnostem a koníčkům. Kniha by v některých ohledech mohla nahradit učebnici, protože obsahuje dost informací i pro střední školy, ale stejně tak i pro ty základní, jelikož je tu vše hezky vysvětleno a doplněno obrázky.
Ani toto "malé" pokračování s cílem dokončit již zmíněných 10 000 kilometrů pěšky napříč Jižní Amerikou nezklamalo. Opět oceňuji čtivost knížky, Rendlovu jazykovou úroveň, která byla krásně pestrá a fotky přírodních úkazů a památek v průběhu cestování. Jsem moc ráda za rozšíření obzorů a za možnost poznat, prostřednictvím Rendla, Jižní Ameriku takovou, jaká doopravdy je.
"Na to, abys teď natáhl bačkory, jsi až moc sexy".
Tak tohle byla jízda. Romantika v tomto příběhu, jak bych ale podle autorek, které píšou romantické knížky, očekávala, výjimečně nehrála hlavní roli a mně to díky velkému přívalu akce vůbec nevadilo. Líbilo se mi, že byl příběh vykreslený z pohledu Roxy i Shawa, a tudíž i různé pohledy na věci obou hrdinů. Těším se na druhý díl, ale nevím, jestli se pak pustím i do dalších, protože to má být série o šesti dílech, což mě už dopředu trošku odrazuje.
Můj první a určitě ne poslední cestopis. Myslím, že jsem si ani na začátek nemohla vybrat lépe. Jako první mě zaujal jazyk, jakým autor napsal svoje putování. Byl to jazyk, jaký bych očekávala u nějakého románu, ale už vůbec ne u cestopisu. Dále musím Rendla pochválit za to, jak vše tak krásně a detailně popsal - rozdíl mezi bohatými a chudinskými čtvrti, nádhernou, avšak občas dost nevyzpytatelnou přírodu, tamní tradice, zvyky a památky, klima a atmosféru jednotlivých zemí a dobrosrdečnost lidí, které po cestě potkal. Na druhou stranu docela podrobně popsal i své střevní problémy, které si za mě občas mohl ponechat pro sebe :). Každopádně klobouk dolů za to, že se sám vydal na napříč Jižní Amerikou a přesto, že mu příroda nachystala několik nepříjemných překvapení, to zvládl na jedničku.
Tuhle knížku jsem si vybrala hlavně proto, že jsem zhruba před pár měsíci četla úžasnou knihu s názvem Kavárna v Kodani, ve které autorka Julie Caplinová vysvětluje podstatu hygge zakomponovanou v romantickém příběhu, kterou moc doporučuji. Ovšem zde se také autorka pokusila vysvětlit tento dánský životní styl, ale já bych ho, kdybych předtím nečetla tu Kavárnu, asi moc nepochopila. Jinak příběh ubíhal hezky, romantika také nechyběla a velké plus musím dát za vtip, který příběhu dodával papoušek, který se občas vyjadřoval jako dlaždič :).
Tohle byla moje první westovka. Protože jsem o autorce slyšela jen samou chválu, myslela jsem si, že to bude něco extra, ale nakonec jsem byla zklamaná. Příběh byl hezký a jednoduchý, autorčin styl psaní mi také sedl, ale chyběla mi tam nějaká ta jiskra a hloubka...
Úžasná knížka. Musím říct, že mě autorka, svým stylem psaní, krásnou romantickou linkou, velmi sympatickými postavami, prostředím a nečekanými zápletkami, mile překvapila.
Už to bude pár minut, co jsem knížku dočetla, ale pořád se z toho nečekaného závěru nemůžu vzpamatovat. Ještěže mám hned po ruce druhý díl, protože už se nemůžu dočkat toho, jak se příběh bude vyvíjet dál :)...
Krásná romantická knížka s emočně silným příběhem. Do poloviny knížky mi přišlo, že autoři zkombinovali příběhy z knížek Dopisy ztraceným a Pět kroků od sebe, ale druhá polovina a hlavně tedy ten zvrat byly originální, za což jsem byla ráda. Kdybych ji ale srovnávala s jejich první knihou, tak mi tamta přišla o stupeň lepší. Ale jinak to byla hezká víkendová jednohubka.
*POVINNÁ ČETBA*
Už naše paní učitelka v devítce nám o povídkách Edgara Allana Poa říkala a právě nejvíc mě zaujala povídka Černý kocour.
Tato kniha se mi, hlavně tedy povídka Černý kocour, i na ty morbidnosti, líbila. Jsou to originální hororové příběhy, do kterých autor musel zapojit bezesporu hodně fantazie.
Čekala jsem sice, že bude mít o trošku víc stránek, ale to nevadí.
Krásná a velmi vtipná knížka, zasazená do táborového prostředí, která se mi moc líbila. Můžu jen doporučit k horkým letním dnům, kdy nemáte co na práci :).
Kniha mě bohužel vůbec nezaujala, byla na mě asi moc pomalá. Hlavní hrdinka byla naivní, ufňukaná a nesympatická. Za mě teda velké zklamání.
Bullží kniha, plná humoru a nezapomenutelného vyprávění bulíka Dextera. Není jako normální kniha, protože nemá zápletku, ani normální úvod a závěr. Ale to vůbec nevadí, je to zase něco jiného. Bulík popisuje jeho běžné dny s jeho páníčky, od Vánoc, až po Haloween, dovolenou u moře a další jeho neobyčejné dny.
Knížka byla zábavná, oddychová, místy i romantická a vypravěč jezevčík Herkules byl skvělý.
"Každé dítě zachráněné s mým přispěním jen dává smysl mé vlastní existenci a není důvodem ke slávě." - Irena Sendlerová
Kniha mě velmi zaujala. Chválím střídání dějových kapitol s korespondencí říšských zástupců a oceňuji také kvalitní a autentické zachycení části života paní Sendlerové. Rovněž autorce děkuji za možnost doplnění svých znalostí v oblasti fungování ghett a místního odboje.
"Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské." - Bible, Matouš 5:3
Poněvadž již bylo na čase, abych si udělala pořádek v náboženské problematice, nebylo jiné volby, než začít touto knihou z ověřené série Velké ideje. To se ukázalo být, podobně jako pokaždé, dobrým krokem a já si toho rázem ujasnila více, než jsem prvně plánovala. Zkrátka srozumitelně, přehledně a hravě vysvětleno :).
Kniha Imunita v otázkách a odpovědích je pro čtenáře, kteří mají zájem si rozvíjet základy biologie, skvělým pomocníkem, jelikož vše uvádí polopaticky, postupně a výstižně. Četbu objektivně hodnotím jakožto přínosnou a smysluplnou, ale na druhou stranu i jako nedostatečnou v množství informací k jevům spojeným s imunitou.
Ke knize mě přivedla návštěva Institutu Paměti národa v rámci dějepisné exkurze. Již možnost být v samotném centru historie a živá diskuze na s tím spojená témata pro mě byla velmi přínosná. Tato publikace mi tak především poskytla další pohled do životů spousty úctyhodných lidí a doplnila i jiné zajímavé informace.