knihomolka27 komentáře u knih

Skvělá kniha, která otvírá nový a pravdivý pohled na dobu o které si všichni myslí, že ví jaká byla a přitom to bylo dost jinak. Je důležité bořit tyhle zažité mýty, které nám vštípila pop kultura a bohužel i škola. Tahle kniha vám v tom konečně dokáže otevřít oči a donutí vás popřemýšlet i o jiných zažitých věcech...jinými slovy, né vše je tak jednoduché a je potřeba si dohledávat informace v odborných publikací .


Navíc má kniha obří plus za čtivost, krátké kapitoly a ikonografickou přílohu. Celé zpracování knihy mi opravdu velmi sedlo a doporučuju jí opravdu všem.

3 28.10.2023

Kniha mě bavila číst. Byla nakonec jiná než jsem očekávala.. tak jako zajímavě strukturovaná, občas celkem matoucí...vlastně celkem dost. Chvílemi to na mě působilo jako něčí prvotina, která občas neví kudy kam, ale pak najednou mi ten styl prostě vyhovoval a dával smysl. No trochu se to ve mně pralo, a jsem zvědavá jestli i ostatní autorovy knihy jsou takové. Vadí mi hodně neuzavřený konec, kdy na dvacet otazníků, máme jen jednu poloviční odpoved.

3 14.10.2023

(SPOILER) Drsná, zvrácená, temná, děsivá, podmanivá, horečná, čtivá, drsná, neobvyklá, dravá, intimní, zvířecí, drásavá, nepříjemná a dráždící je tato velmi osobitá kniha, dokonce prvotina. Ze všech autorčiných knih je určitě nejvíc zvrhlá a nepříjemná, ikdyž to je každá její kniha...ale tahle je přeci jen o level výš. U mě to bylo kolikrát na hraně, jsem celkem konzervativně a puritánky zaměřená, takže hodně těch věcích mi přišlo neskutečně nechutných a nedokázala jsem pochopit, jak může být někdo tak zkažený. Běhal mi z toho mráz po zádech. Příběh byl napínavý a neskutečně čtivě napsaný, hlavní hrdinka byla velmi zajímavou a i celkem neuchopitelnou postavou, ale věřím tomu, že v jádru byla dobrá. Vraha jsem odhadla brzo, ale nevadilo mi to, protože o tom to vyloženě nebylo.

Námět super, všechno ostatní je prostě ok. Tím, že je to jen novela, se dá čekat, že to nebude úplně ukončené...a nic tam nebude úplně do hloubky. Což mě osobně trochu vadí, ale i tak bylo čtení fajn a pokud máte rádi autorku a žánr, tak je kniha pro vás.

3 23.07.2023

(SPOILER) Nerada používám větu, že nejlepší na knize je obálka...ale tady to platí dvojnásob. Zezačátku mě to dost bavilo, byl to takový ten klasický mystery příběh, jenž si dával načas a svou pomalou chůzí člověka kolébal, ale né k spánku ...spíš to bylo takové příjemné obětí a vtáhnutí do té pomalé, plíživé atmosféry jenž se netáhla jako smůla, ale sladký med. A já si říkala....to je ono, to mě baví...jen tak dál. Ale pak přišel zvrat - nepříjemný zvrat-mně by nevadilo, že kniha není o strašidelném domě, o tom to není....prostě se mi nelíbilo kam se ten příběh dostal. Celkově mi to vůbec nesedlo, nebylo to ani vtipné, jak chudák autor zamýšlel, nebylo to ani děsivé....spíš nechutně znepokojující. Tady mi ty hororové pasáže připadaly takové hrozně ploché a jen na efekt... skoro až laciné, nevím proč by mě měly strašit ve snech rozsekané údy postavy, na které mi vůbec nezáleželo. Jediná pasáž, která mě překvapila byla ta s dcerou a jejím okem, z toho mrazilo. Ale jinak to bylo nudné až běda, vyloženě jsem u toho skoro usínala...a ano chápu, že je to folk horor, jenomže na mě to vůbec nepůsobilo ...absolutně nijak. Mělo to potenciál, docela velký - ten se v průběhu ale úplně vytratil a ten konec byl doslova šílený...taky myšleno ve špatném.

3 21.07.2023

(SPOILER) No tak tohle mě nejenom bavilo, ale byla to i úplná závislost. Naprosto odzbrojující nervydrásající příběh se špetkou duchařiny, která tu ale nehrála tak velkou roli jak by se mohlo zdát. Já nemám slov....chtěla jsem to číst, bála jsem se to číst. V tom příběhu bylo tolik bolesti...už dlouho jsem u čtení neměla tak urputný pocit někoho zaškrtit. Přitom se jedná o příběh, který má dost děsivou a hlavně reálnou hrozbu, jelikož to co se tam dělo těm nebohým ženám, se ženám ve skutečnosti dělo, děje a bude dít. Bylo mi z toho vážně zle, a klidně bych snesla nějaké vysvětlení proč ti prasáci měli potřebu u sebe ve sklepě zavírat děti a ženské.....přijde mi, že nejvíc za tím byl ten otec, a ty synové se mu prostě neuměli vzepřít. Jak říkám, je to po všech stránkách smutný příběh, dokonce tak smutný, že chvíli litujete i únosce George. Postavy jsou tu neskutečně živé a zajímavé. Ester, Sára a Mery byly za mě zdaleka nejzajímavější. A obzvlášt u Ester jsem si málem pobrečela. Tenhle příběh mě chytil za srdce a nepustil....opravdu mimořádně silné a silně mimořádné.

3 10.07.2023

(SPOILER) TAK 4,3 hvězdičky. Tak nějak mi přijde, že celé čtyři jsou málo, ale pět zase hodně.
Drobné protislužby je přesně ten typ knihy, který jako by mě od svého prvopočátku přitahoval a já věděla, že si ho musím přečíst, nebo že si mě ta kniha sama najde...což se přesně v knihovně stalo. No a co vám budu povídat, četlo se to jedna básen...přesně se mi to strefilo do nálady. A pokud je někdo také takový náruživý čtenář mysteriozní, hororové nebo znepokojivé literatury, tak by ho kniha určitě neměla minout...přeci jen ten příběh je o něco kreativnější a hází ,do současného už trochu se opakujícího žánru, své vlastní vidle, které svůj cíl určitě zdatně zasáhnou. Nakonec to bylo ještě i o něčem trochu jiném než bych čekala, nešlo tam jen o přání a jejich odvrácenou stranu a cenu, za kterou za ně musíme platit, ale ten příběh byl celkově takový kompaktnější a zašmodrchanější.


Hodnocení:
Kniha se mi jako celek velmi líbila, a možná se k ní za nějakou dobu zase vrátím. Hlavně hrdinka byla velmi silná tahačka příběhu a člověk se s ní dokázal velmi dobře ztotožnit. Vztah s její rodinou byl velmi uvěřitelný a roztomilý. Nejvíc jsem si užívala scény z vesnice, z těch opakujících se dní a rádoby poklidného života, kde začínají na povrch vyplouvat různé sváry a křivdy. Samotná vesnice se svými obyvateli byla vystavěna velmi dobře, postavy se sice celkem pletly, ale bylo fajn, že každá postava měla nějakou svou povahu a filozofii, takže tam fungovala pestrá různorodost a vesnice jako taková působila velmi živě. Co se týče romantická linky - no, mohla by být určitě i horší, ale poslední dobou si romantiku v těhle příbězích moc neužívám, ta pouta mi nepřipadají moc silná, všechno to stojí z velké části na vzhledu a nějaké tajemné auře, a moc dál se s tím nepracuje, tudíž jsem určitě četla i lepší. To hodnocení strhávám za pro mě už kapánek přestřelený konec, kde mi přišlo, že autorka alepson pro mě několikrát šlápla dost vedle. Nejenom, že se nedozvíme, zdali jsou jejich rodiče vlastně v pořádku, ale i to co se stane s obyvateli města je .... no pro mě to mělo dopadnout jinak. Já bych to udělala opačně, vesnice se z většiny zachrání, a Whitaker se obětuje nebo něco takového - ale ten konec jak všichni jedou štastně k lepším zítřkům, měl pro mě takovou nevyváženou, hořkosladkou pachut, která v konečném důsledku příběhu, nedávala takový smysl. Hold k nějakým knížkám se prostě štastné romantické konce nehodí, případně by se teda nabízelo pokračování. Ale pár zajímavých zvratů tam taky nakonec bylo, jak říkám, já jsem si to prostě užila...

Podobné knihy nebo filmy:
Všechna pravda co je ve mně - DOPORUČUJU
Vesnice film - neotřelá myšlenka
Červená karkulka film - pohádkově hororový nádech
Ospalá díra film - Burtonovská gotika, a hraje tam Johnny Depp

3 04.04.2023

(SPOILER) U mě je to pořád na dost kvalitativně srovnatelné úrovni jako jednička. Oba ty příběhy jsou jiné a dvě hrdinky ještě odlišnější. Vím, že hodně lidí má s Avou problém nebo jí nemůže vystát, ale u mě se tyhle pocity během čtení nějak nedostavily. Líbilo se mi, že Ava nebyla dokonalá, krásná nebo extra populární hrdinka... samozřejmě to, že začne randit s nejhezčím klukem ze školy je takové věřte nevěřte a asi by se to dalo označit za nikdy se neudálo a ani nemůže udát, ale je to knížka tak proč ne, a tenhle motiv je stejně ve skoro všech teen filmech nebo knihách.

Jinak sdílím Avinu lásku k filmům, oblečkům a všeho co se dotýkalo nějakých popkulturních narážek. Jejich romance s Chrisem mi přišla prostě OK, nic z čeho bych si sedla na zadek, ale ani mě to nijak zvlášt neiritovalo, prostě jsem to brala jako fakt.
Nevím co víc dodat.... na další knížku se vrhnu asi až za nějakou dobu. Zase je to o tom dávkování, nějaké série prostě nemůžete číst hned za sebou, jelikož jsou si ty díly tak podobné, že vás to začne nudit, nebo si prostě potřebujete na chvíli vypláchnout hlavu nějakým krvákem.

3 19.03.2023

(SPOILER) Nepřečetla jsem úplně celou knihu, tudíž nehodnotím hvězdičkami. I přesto jsem přečetla dost na to, abych řekla, že kniha je povedená - a pro děti obzvlášt. Postavy jsou zajímavé, sice mi přijde, že na děti jsou možné až nepravděpodobně vyspělé - kolik toho věděli o prostředí, živočichách atd. Sice tam bylo řečeno, že jedna ta holka odtamtud trochu pochází, ale i tak...nepřišlo mi to moc pravděpodobné, ale chápu, že aby se tam něco dělo, tak museli být schopnější. Líbilo se mi, že to byl opravdu hodně dobrodružný příběh, a hlavně se při čtení člověk i něco naučil, co by se mu mohlo hodit pokud by náhodou uvízl sám na nějakém opuštěném ostrově. Celkem mě to tedy bavilo, postava Dobrodruha mi přišla cool a zajímavá, ale ten příběh mi možná přišel přeci jen trochu delší než by mohl být a u konce mě to už ztratilo - Ale to vůbec neznamená, že ta kniha je špatná, naopak si myslím, že je vlastně vzhledem k žánru nadprůměrná a pro děti víc než vhodná, a i ty vztahy tam fungují a jsou zajímavé .... až budu mít náladu, tak se k ní zase vrátím a zavrtám se víc do džungle, ale zatím mi stačí jen takový malý výlet, který jsem čtením absolvovala.

(SPOILER) Tak tahle kniha zněla opravdu strašně moc slibně, ale nakonec mě vcelku dost zklamala. Na jedno přečtení to asi ujde, ale pořád z toho mám takové hodně smíšené pocity. Jde o to, že člověk má během čtení ustavičně pocit, že se motá v jakési slepé uličce, že tomu chybí ta potřebná jiskra, nebo nějaký větší směr. Já nevím, možná tím chci říct, že z toho bylo cítit, že se jedná o debut....ale spíš mi to prostě jenom nesedlo tak moc jak jsem doufala. Chci to teda uvést na pravou míru - ta kniha má co nabídnout. Minimálně ten začátek, popisy prostředí - je i celkem kreativní co se týče nějakých nápadů - dům uprostřed pouště, který je v podstatě něco jako lednice, i ty amulety byly celkem cool, nebo ty proměnlivý pokoje - nebudu lhát, že jsem si neužívala vztah mezi Andromedou a Magnusem...u většiny jejich hlášek jsem se bud stupidně culila nebo potutelně usmívala. Ten jejich vztah byl na tom všem asi nejlepší, ikdyž jsem z něj neměla ty vibrace Jane Eyer, ve které jsem asi doufala. Mně se celkově ta kniha tak jako špatně hodnotí, na jednu stranu se mi líbí autorčin přístup k postavám, které jsou potrhlé takovým zvláštně kouzelným způsobem, to romantické tokání se mi taky líbí, i když asi není tak komplexní jako v původní verzi Jane Eyer a ty zádrhle tam intuitivně cítíte, ale zase to není špatně odvedená práce a ten jejich vztah mě bavil. Zakletý dům byl taky ok, zajímavé prostředí kolem....ale i přesto, že jsem musela ocenit autorčin styl psaní, její kreativitu a i další věci - tak mě ta kniha prostě začala ztrácet, až mě to úplně přestalo bavit číst a přeskočila jsem na konec, který mi podle těch zápletek nepřišel zas až tolik uspokojující....ale možná mi jen začíná menší čtecí krize, každopádně se v tom úplně asi nevyznám, ale určitě nemůžu říct, že by se mi kniha jednoznačně líbila.

3 02.03.2023

(SPOILER) Za mě asi zatím nejpovedenější Darcy Coates. Celkově mi to přijde takové lépe zpracované, příběh je sám o sobě také velmi zajímavý a celkově je za mě kniha určitě povedená a doporučuju ji.

Dům tajemných stínů je svým zaměřením taková nejvíc klasická duchařina a možná i proto mi ten námět tak sedl, dýchala z toho takováta staromilská atmosféra, okořeněná o prvky z Purpurového vrchu, včetně melancholických a gotických tonu, a v neposlední řadě také romantiky, která tu má velmi výraznou roli - né že bych jí já nějak extra prožívala, jako třeba v jiných podobných knihách, ale minimálně musím uznat, že Sofie se mi jako postava zamlouvala, a pan Argenton sice sám o sobě nebyl tak charismatický jak jsem doufala, a mnohdy se nerozhodoval zrovna rozumně, ale v kombinaci se Sofií jsem jejich vztahu fandila. Ostatní postavy teda taky nejsou nijak prokreslené, i přesto, že těch postav tam je v celé knize dohromady tak 20, což vnímám celkem jako chybu, ale u konce už se to lepší - Elzie už má taky nějakou osobnost atd.

No, určitě chci tady pochválit ty nápady ohledně zpracování toho domu, děsivý les s kostrami, sám pán Stínů mi také přišel docela děsivý, červené dveře a zrcadlení a další. Tentokrát k tomu Darcy konečně přistoupila více kreativně a zapracovala tam i velice zajímavé nápady, které se tam ale hlavně i hodily a dávalo to smysl.Díky tomu celé to místo působilo hned o něco živěji. Zápletka za mě byla také povedená a dávala i smysl, i když mi přijde trochu hloupé, že za celou tu dobu někoho z předků nenapadlo hledat pomoc nějak efektivněji, jako nevím... nebýt Sofie, tak jsou v tom baráku ještě ted. Možná, že bych si představovala i méně veselý konec, vzhledem k té bezútěšné zápletce a tak. No nebudu lhát ta první půlka mě bavila určitě víc, vlastně moc nechápu proč je kniha tak objemná, jako mě bavily i ty části, kdy se jen prochází po domě, pijí čaj atd. Ale ono se to tam potom začalo neustále opakovat a člověka to už začalo trochu vytáčet, i když ten nápad se Sofií, že poté co přemohli netvora tak s ní už nebude chtít manžel být mi přišel celkem pochopitelný a zajímavý, ale jak říkám - když už po 120 čtete jak si postavy dávají čaj, ošetřují se dohadují se, a neustále se o něco nebo někoho strachují, tak vám to začne lézt na nervy. Ta druhá půlka knihy má taky své nápady, a vlastně se mi líbí, že Darcy se pokusila o komplexnější příběh...ale nemám ten pocit, že zrovna tady by to bylo zapotřebí protahovat na tolik stran, všechno v té druhé půlce bylo nápadně podobné té první, takže to prostě splývalo, a butilo to k tomu pasáže přeskakovat.

Jinak za mě ale velmi solidní duchařina, má sice své chyby, ale je pravda, že ze všech knih od Darcy je pro mě tahle asi nejpovedenější.

3 08.02.2023

(SPOILER) Nejsilnějším motivem tohoto příběhu je nahlížení teprve dvanáctileté Kláry na válku. Její snaha vytěsnit cokoli co by mohlo mít zlý dopad na ní a její rodinu viz. třeba dopis, je velmi zajímavá pointa, která člověku připomíná jeho vlastní strachy a potřebu nepříjemné věci spíše odkládat. Díky Kláře je ovšem jasné, že tento postup stejně nikam nevede, ba naopak nás ještě víc stresuje než samotné objevení pravdy.
...
Prostředí spolu se zahradou a skleníky se mi opravdu velmi zamlouvalo. Nápad s tropickým ovocem knihu opět obzvláštnil. Když přihlédneme k tomu, že se jedná převážně o knihu pro děti, tak mi přišla uspokojující i ta detektivní linka se ztrácejícím se ovocem.

...
Občas mi teda nedávalo moc chování některých postav smysl. Třeba proč vůbec existují tak striktní a omezená pravidla, která napsala paní Gilbertová na tu tabuli. Kdyby byl hrabě nějaký hrubián, pitomec, nebo nějaký osamělý tragický muž, tak by to dávalo daleko větší smysl. Stejně tak jsem moc nechápala proč tam autorka pořád připomínala, že Will kašle, když to beztak nikam nevedlo. Takových věcí je tam víc, ale celkově se mi kniha moc líbila. Nelíbilo se mi jak rychle všichni obvinili malého Willa z krádeže aniž by ho třeba pořádně vyslechli. Konec se mi ovšem líbil.

...

Je to taková kombinace detektivnější a méně mysteriozní Tajemné zahrady.

3 08.01.2023

(SPOILER) C.J. Tudor je taková Shari Lapena gotických, mysteriozních thrillerů. Pro ty co nechápou můj příměr, tak stejně jako Shari píše i C.J.Tudor takovým velmi čtivým, přístupným, jednodušším stylem a spíš než té samotné thrillerové lince se autorka věnuje postavám, celkově té atmosféře, což ve výsledku zapříčiní, že knížku máte sice velmi rádi, ale není to ani tak zásluha té thrillerové linky, která má stejně jako u Shari své limity a bohužel trochu viditelné problémy a to obzvlášt na konci. Prostě to tam nezapadne tak dobře jak by mohlo. Ale já si tyto knihy i přesto nemůžu vynachválit, jsou nehorázně čtivé, a díky tomu stylu psaní, jsou vhodné prakticky pro jakéhokoli ze čtenářů, at už s těmito žánry třeba teprve začínáte, nebo je často nevyhledáváte, nebo naopak jsou vaše oblíbené. Je to fakt taková vděčná, přístupná kniha.

Po druhém přečtení mě stále Jáma neskutečně baví a čtení jsem si užívala. Sice tam u toho konce vidím asi více nejasností, nebo věcí, které mohly skončit jinak, ale jako celek knihu nemůžu hodnotit jinak než dobře. Téma mi velmi sedlo - máme tu návrat osobitého učitele za účelem pomsty, postupně se tu odkrývají mnohá tajemství z minulosti, pomocí retrospektivních pasáží se dokážete do postav více vcítit, a všechny ty emoce tam cítíte. Ta alá kingovská verze Hřbitova zvířátek - neberu to jako nějaký plagiátorství, napsáno toho bylo už dost, a ty témata se budou v knihách prostě opakovat, ale to je přece dobře nebo ne. A navíc je to i přesto, že to připomíná Hřbitov, osobité dílo, které jsi jde svou vlastní cestou a vypráví i jiný příběh, takže kde je vlastně ten problém?

Jáma je prostě jak už jsem řekla velmi vděčná kniha, kombinuje motivy a témata, která mě budou vždycky přitahovat. Čte se to rychle a dobře, co víc si přát. Styl psaní mi velmi sedl, bylo to komplexní a atmosferické...

3 14.12.2022

(SPOILER) Přijde mi celkem vtipné - ale možná je to jen můj postřeh - jak schválně název samotné knihy tak trochu zkresluje, a snaží se podvědomě prodat fanouškům soutěže Survivoru. Protože ruku na srdce, bez ní by tak 80 procent lidí ani nevědělo, kdo sakra je to na té obálce. Tomášovi se během soutěžení a přežívání na ostrově podařilo získat si mnoho fanoušků, a tak není divu, že jako každá osobnost, co se hřeje chvíli na výslunní, vydává knihu. Úplně narovinu bez přečtení anotace, si každý člověk musí podle mě myslet, že se jedná o Tomášovi postřehy a zážitky právě z ostrova....nejedná se tak trochu o marketingový tah na diváky? Ale nevylučuju, že ze mě mluví jistá rezervovanost k celé soutěži a jejím účastníkům, což mi může ten pohled dost zkreslevovat, což může vést k tomu, že vidím nějaký záměr i tam, kde být třeba ani nemusel.

Každopádně....musím říct, že Tomáš psát umí. Píše čtivě, jednoduše a poutavě. Jeho přirovnání a pohledy na určité situace se mi líbí, celé se to četlo dobře ....chvílemi mě to i pobavilo, což jsem upřímně nečekala. Není to knížka, kterou bych musela mít nutně doma....ale jedná se o velmi dobře napsané odpočinkové čtivo se zábavnými pointami.
Obzvlášt vtipná mi přišla ta příhoda se psem Miou, s kupováním lišek a cibuláků....i když upřímně řečeno mě ten liščí ocas bude ve snech strašit ještě ted....to byl trochu bizár.

Takže ne neodhaluje se nám tu zákulisí Surviveru ani ničeho takového, ale i tak to bylo zajímavé.

3 10.11.2022

Přečteno na jeden zátah....velmi poutavě napsané čtení s velkým přesahem a poselstvím, že za to co chceme se vyplatí bojovat a že bychom si měli vážit i maličkostí, jelikož nikdy nevíme, kdy se náš život může změnit. Je to inspirativní čtení o ženě, která dělá chyby, které ji později doženou a ona se s nimi musí vypořádat a když už to vypadá, že to nedopadne, tak přeci jen dostane tu poslední z mnoha šancí, kterou využije.

Hned v první větě si přečtete o atomovém městě, ale určitě nečekejte, že by to tam mělo nějakou velkou a významnou roli. Paradoxně mi přišlo, že havárie jako taková byla pro naše hrdiny skutečně až druhořadou záležitostí. Ano samozřejmě to ve velkém ovlivnilo jejich život, ale ty nejzásadnější rozhodnutí tam stejně postavy dělaly samy. Takže pokud čekáte, že se dozvíte nějaké podrobnosti o havárii, nebo že se tam bude ozařování nějak rozpitvávat, tak to určitě ne. V tomhle se opravdu klouže jen po povrchu, a hlavní slovo má ten komorní příběh lásky mezi Ivanem a Julií a dopad jejich rozhodnutí.

Na závěr chci říct, že je to určitě velmi podnětná knížka, u které když jí čtete tak si říkáte, s čím vším lidé dokáží žít a i přesto jít dál a tvořit si plány do budoucnosti. Kolikrát je to těžké i za normálních okolností natož když jsou lidé vážně nemocní, přežívají ze dne na den....pro mě to bylo opravdu poučné. A když jsem četla o tom jak se postavy dokáží radovat i z těch nejtitěrnějších maličkostí a užívat si života i za těchto neskutečně těžkých podmínek....člověka to prostě donutí, se nad tím zamyslet a přehodnotit nějaká svá budoucí rozhodnutí. Takže o tom je tato kniha, né další dokumentární nebo popisná kniha o jaderné haváriii, a ani zas tolik ne o lidech, které ta havárie doživotně poznamenala. Ale podle mě je o tom, že v tváří tvář těžké situaci nebo pohromě si člověk dokáže skutečně uvědomit, co je v životě důležité a čeho chce dosáhnout.

3 27.09.2022

Pro milovníky cestování a českých pohádek nebo filmů...prostě ideál. Hodně obrázků, podrobný popis míst, základní údaje o filmech, ale i zajímavosti nebo kuriozitky z natáčení. Doporučuji mít po ruce při sledování pohádek třeba o Vánocích, to se úplně samo nabízí...po skončení filmu kuknete do knížky a zjistíte kam jet příště na dovolenou.

3 29.08.2022

(SPOILER) I přes opravdu velké očekávání, jsem nakonec nebyla zklamaná. Přiznávám, že jsem asi čekala, že Eloisin příběh bude trochu o něčem jiném.....ale to co autorka napsala bylo prostě krásné. Mělo to zase jinou atmosféru než ostatní díly...přišlo mi to i takové trochu dospělejší než ty první díly....asi to bylo tím, že se tam dost řešilo téma ztráty, sebevraždy, rodičovství. Jako obvykle u knížek co mám moc ráda nevím co říct....nevím jak slovy vyjádřit, že pro mě ta knížka měla význam, a jak velký, jak moc mi vlastně byla blízká a přirostla k srdci. Opravdu se mi strašně ulevilo že 28 letou Eloise mám stejně néli více ráda než její mladší naprosto báječné já a snad ještě radši jsem za její protějšek, který se k ní skvěle hodil a jejich vztah jsem jim opravdu přála....lord Crane co se týká zajímavosti za Eloise určitě nezaostával. Jejich výměny názorů, které jsou u autorky už skoro pověstné...OPĚT překypovali vtipem, ale také se lišili tím pojetím a uchopením od ostatních dílů, což mě vedu k tomu, že zatím mám ze série nejradši právě druhý a tento díl, ale každý tak nějak jinak. Málomluvnost Lorda Crane v kontrastu s Eloisinými představami a netrpělivostí byl ten nejlepší náboj knihy od začátku až do konce...vlastně si i říkám, že bych snad nenašla pro Eloise nikoho lepšího . Prostě překypuju ted úplným štěstím, že ta kniha byla prostě krásná svým vlastním komorním způsobem, miluju to téma, zbožnuju ty dialogy, pořád i žasnu nad tím přesahem co tahle kniha vlastně má, nad tím rodinným poselstvím, stále se uculuju nad těmi erotickými scénami, který mi pořád přišly v mezích slušnosti a nad těmi všemi kontrasty, které jsem v knize objevila....třeba kdo by to byl čekal, že zrovna tento pár bude tak náruživý a vášnivý, a že místo postelových hrátek jim hůře půjde mluvení. To mě fakt dostalo, ale bylo to opravdu fajn, jelikož to bylo zas něco nového a taky to co jste moc nečekali.


Na závěr si nemůžu odpustit malou seriálovou vsuvku. Asi nejsem jediná, která doufá, že i Eloise se dočká své chvíle slávy v podobě vlastní série....upřímně si myslím, že s tím potenciálem a oblíbeností této postavy by bylo do nebe volající to nenatočit, ale ....radši s tím nebudeme vyloženě počítat. Každopádně je vtipné jak mi vůbec nedocvaklo, že postava Mariny a DOKONCE i Phillipa jsme už v seriálu vlastně viděli. A mě by jen zajímalo, jak moc tvůrci vlastně mysleli dopředu a upřímně mě to trochu znepokojuje, jestli si tou Marinou už od první sérii tak trochu nepodkopali nohy...jelikož postavy s minulostí se hůř zabíjejí, navíc mě vyděsilo, že jsem si na Phillipa pomalu ani nevzpomínala jak vypadá, ale potom když jsem si vygooglila jak herec na Phillipa vlastně vypadá....tak už strach nemám, spíš bych měla strach kdyby ho přeobsadili, jelikož si myslím, že by mohl být přinejmenším ucházejícím panem Cranem, a kdyby si nechal narůst ještě vousy a měl kudrnatější vlasy, tak bych už neměla vůbec pochyb...no uvidíme kam až to povede, možná že by to mohlo působit i uceleněji, že už tam ty postavy jako byly a my je pak uvidíme ve vlastním příběhu, upřímně v tom doufám, protože žádná jiná varianta by nebyla tak uspokojivá....ted už jen zbývá otázka, jakým způsobem se zbaví Mariny, jestli to vůbec vznikne a asi tisíc dalších. Ale tak snad 5 sérií by mohlo projít.

3 20.07.2022

(SPOILER) Všechny stránky Amélie je bezesporu výjimečná kniha a to hned v několika směrech. Nejvíc se mi na ní líbí to, že se nebojí udělat z hlavních postav, postavy na rozcestí, co neví co dělat se svým životem, jakou cestou se vydat...bojují sami se sebou, se svými problémy a to už i v tomhle mladém věku. Kniha mi opravdu sedla, i když na to může mít vliv i fakt, že se nacházím v celkem podobné situaci jako Amélie, ne neumřela mi kamarádka, a ne nepotkala jsem přitažlivého mladého spisovatele, ale stejně jako Amélie se ted chystám na vysokou a pokládám si ty podobné otázky jako ona, a nejenom co se týká školy, ale tak nějak vlastní existence a otázky co se mnou bude dál a kudy mám jít, abych snad jednou dosáhla aspon nějakého vnitřního míru. Myslím, že tahle kniha je právě díky tomu fajn, že si najednou uvědomíte, že v tom nejste sami, že nejste jediní, kdo neví, kdo si připadá ztraceně ....možná, že někomu tohle téma může přijít malichernější než jiné, ale to v žádném případě není. Protože není většího rozcestí než právě tohohle - ta doba, kdy musíte znenadání dospět, stát si za svými přesvědčeními a plány, nebo je aspon najít.To dilema co prostupuje hlavní hrdinkou je víc hlavním tématem knihy než cokoli jiného, romantická linka je tedy spíše bonusem, ale pro mě byl nejdůležitější Ameliin vývoj, její vnitřní svět a myšlenkové uvažování a samozřejmě příběhy. Ale díky spisovateli a ostatním obyvatelům toho krásně zvláštního knihkupectví aspon člověk ví, že na to nemusí být sám, a že štěstí můžeme paradoxně najít tam, kde jsme ho nikdy ani nechtěli hledat - proč ne. Asi má skutečně víc šanci na úspěch něco o čem ani nevíte, že to chcete, než něco o čem si myslíte, že to nutně potřebujete k životu a potom se ukáže že tak úplně ne.

Na závěr chci dodat, že knihu bych doporučila všem, a mohlo by se jednat i o maturitní moderní četbu, jelikož se v ní konečně řeší to, co se bojí povětšinou maturanti přiznat a to nejen svým rodičům a učitelům, ale hlavně sobě. Tahle kniha je o hledání a o tom, že i to co jste najít ani nechtěli může být vlastně vaším novým směrem -zkrátka být odvážní a jít si pro sv štěstí stejně jako Amélie, načež na to hodně lidí zapomíná, jelikož jsou ovlivnováni svým okolím, tím co od nich ostatní očekávají, tím co se má dělat atd. Každý musí zjistit, co je to jeho štěstí - jestli má podobu uslintaného, nezvladatelného psa a jeho páníčka a voní skořicovými sušenkami a starými knihami, nebo jestli třeba z ní jako klavírní hudba co má chut kávy...kdo ví. Hlavní je asi hledat a nespokojit se jen s jednou cestou.

Knížka je tedy hodně dojemná, milá, plná naděje i smutku, zármutku i lítosti, ale také hordy knih, narážek na známé knihy, velryb a mnoha jiných skrytých detailů, které dělají tuto knihu tak hezkou a originální jakou je. Pár chybiček by se tam určitě nešlo, ale proč je vlastně hledat.....jestli jsem se naučila něco od této knihy. Nemusí být vše přece dokonalé, o to v životě ani nejde.

3 18.07.2022

Naprosto BOŽÍ, opravdu nemám slov...přehledně, zajímavě, čtivě zpracované - s mnohými autorčinými postřehy a doporučením, především co se týká filmového zpracování. Zajímavosti, o natáčení, inspiraci a dalším, které by člověk pravděpodobně hledal jen těžko. K tomu i zasazení do celého kontextu života autorek - jejich neobyčejné zlidštění a přiblížení čtenáři - převážně pak u sester Bronteových.

Bylo skutečně potěšení to číst a culila jsem se u toho jako malá školačka. Nemůžu se dočkat až se vrhnu na ty doporučované adaptace a přečtu i další knihy, protože z tohoto světa romantiky, lásky, vztahů, naprosto úchvatné Anglie se mi opravdu odcházet nechce...Doporučuji opravdu všem, koho tento svět aspon trochu zajímá..nenajdete tam sice všechno, což ani nejde...ale to co tam objevíte vás akorát utvrdí v tom, jak jsou tyto díla nadčasová, promyšlená a naprosto podmanivá.

A navíc díky všem těm úchvatným fotografiím co v knize naleznete máte chut koupit si nejlíp ted hned letenku do Anglie a všechna ta místa o jejiž existenci jste neměli ani ponětí navštívit. A že jich není málo...ten seznam je zatím nejúplnější se kterým jsem se doposud setkala...takže vám může sloužit i jako neocenitelný průvodce. Především je čtení této knihy ale prostě a jednoduše zábava a extáze pro všechny fanoušky.

3 05.07.2022

(SPOILER) Já za sebe nemůžu dát lepší hodnocení. Přiznávám, že pro mladší čtenáře to bude určitě nadprůměr, ale pro mě to je prostě.....Já vlastně nevím jak to úplně popsat....pro mě je tahle série totálně nezapamatovatelná. Z postav mám celkem ráda tak jednu dvě a další mě bud jenom štvou a nebo si je ani nepamatuju. Příběhy jsou takové nijaké bez většího tahu na bránu, vztahy fungují jenom někde a jinde jde jenom o omílání toho samého pořád dokola. Záporáci nebo duchové jsou povětšinou bez větší osobnosti...nejkladněji knihu vidím v jejím cestovatelském potenciálu. I když v tomto díle se ta atmosféra města taky pořád opakuje skoro až do zblbnutí, jako kdyby autorka zkopírovala první dvě věci o Orleansu z googlu a to jazz a průvody. Navíc to, že jsou si knihy pořád - už potřetí - tak moc podobné tomu taky nepřidává.
...
Co víc dodat. Knížku jsem před chvílí přečetla, ale v mé hlavě se neusadilo příliš dojmů. Všechno mi tam přišlo takové nijaké, a pravděpodobně za dva dny už nebudu vědět o čem ta knížka vlastně byla. Jediné co mě celkem zajímá je jak vyřeší ten vztah Jacoba a Cassidy....ale vzhledem k tomu, že je to všechno taková pohádka pro dospívající, tak to vidím zase na nějaký přestřelený happy end - a taky mi vadí, že se děj všech knih pořád opakuje jakoby v kruzích, ale neposouvá se to nikam zásadně dál, což by ve třetím dílu už mohlo - pokud tedy autorka neplánuje, že těch dílů bude tak 20.

...
Každopádně co se týče postav -
Veškeré nové postavy v jakékoli knize z této série - jsou povětšinou jednorázové postavy bez povětšinou zajímavějšího charakteru, jejiž charakteristika se vejde do karikaturní šablony smrknuté do dvou vět. Neříkám, že to tak patří pro všechny...ale pro průvodce, kameramany nebo štáb určitě. Bohužel ani se stávajícími postavami to není žádná hitparáda, Cassidy je pro mě taková nijaká a né moc dobře uchopitelná postava, která se dokáže chovat pěkně hloupě a je dost předvídatelná. Lara je z nich všech nejzajímavější - líbí se mi její zarputilost a vážnost, ale asi bych jí víc ocenila v jiné knize. No a Jacob .... ten mi k srdci nepřirost asi ani jednou a ani nepřiroste, počínaje jeho naprosto hloupou smrtí a chováním malého kluka, konče neskutečnou otravností. Upřímně je mi jedno co s tím klukem bude, prostě k němu nemám žádnej vztah, a myslím si, že vzhledem k tomu, že už je stajne mrtvej tak, že by měl jít prostě dál....vím, je to krutý, ale je to tak. Po všech těch charakterních, vyspělých, tajemných a zajímavých mužských postavách se kterými jsem měla v knížkách tu čest....je prostě pro mě Jacob v tomhle směru takový krok zpátky, a nedokáže si mě svým chováním získat.
...
Celou sérii tedy zatím hodnotím takto:
Objektivně jakžto čtenář, který ví....že existují daleko horší knihy, a přiklání se k názoru, že je to spíše pro mladší, a že knih v tomto žánru moc není - tak v tom případě dávám sérii hodnocení 5,5 z 10 hvězdiček.

Ale jako subjektivní pozorovatel dávám celé sérii jen 4,5 hvězdičky - a spadá mi do nic neříkajícího průměru. A to hlavně proto, že pro mě je série prostě celkově tak trochu bez emocí, pracuje sice s celkem zajímavými nápady, ale nedokáže je úplně plně využít. Motiv cestování je fajn, ale za chvíli se celkem omrzí, to platíé i o postavách a šablonovitých dějích knížek. Taky si myslím, že by si čtenáři zasloužili více postupného odkrývání minulosti a odpovědí na otázky....a v neposlední řadě prostě knížku doladit tak, aby se po chvíli nepodobala spacímu vagonu bez větší atmosféry. Kdyby byla kniha více hororová, pro starší, psychologičtější a propracovanější...tak by to za mě bylo lepší.

3 13.06.2022