knihomolka27 komentáře u knih

(SPOILER) Záhada domů Marwicků byla prostě jednohubka, co jí sníte u někoho na oslavě. Když se vás někdo zeptá jak vám chutnala, tak řeknete, že byla dobrá, ale ne zas tak dobrá, aby vám to stalo za to zeptat se na recept a zkusit si jí uvařit neboli přečíst znovu. A takové z toho mám prost pocity no.

Jako nebudu říkat, že ta kniha byla hrozná, nebo že sem u ní trpěla jako u Fantoma z Blackwoodu. Opět se nejedná o žádné veledílo a Darcy má i lepší, ovšem i horší počiny. Záhada domu je takový přízemnější, komornější příběh, u kterého mi ta komornost ale sedla. No ale co vám budu povídat, krom toho, že tu máme celkem sympatickou a i originální hlavní hrdinku, alias ,, kočičí mámu", sem tam probleskne nějaký ten fajn humor, nebo záchvěv atmosféry viz, třeba panenky atd.- bohužel ten záchvěv není o nic větší než malé rozechvění záclon - no a ten zbytek je prostě opět, celkem solidní bída. Jako zase - čte se to dobře, utíká to neskutečně dobře. Ale ten obsah je zase takový prázdnější, kreativita taky nic moc, je to v mnoha směrech taková hodně unylá duchařina, která kopíruje už tisíckrát řečené a bohužel ještě ne moc dobře, aby to stálo za řeč. Darcy sie umí psát velmi čtivě a dokáže stvořit i zajímavé příběhy a postavy, ale to samotné zpracování už dost pokulhává. Jak říkám, tady mi nevadilo, že je příběh takový prostší a velmi jednoduchý. Jako proč ne, proč to nemůže být jednoduchý příběh o tom, jak u vaší sousedky straší a vy se do toho zapletete taky.... ale opět, nevím no. Anna mi jako postava přišla hrozně nudná, naivní a plochá. Jo byla hodně fajn postava, líbila se mi chemie mezi ní a jejím bratrancem, mimochodem mezi nima byla větší chemie než mezi Lukasem a Annou - nevím proč měla autorka potřebu jakoli je párovat. Duch Helen tu byl sice o něco zajímavější než v jiných autorčiných knihách, a líbil se mi ten nápad, že chránila novou majitelku domu, která měla podobný osud - vlastně jsem si říkala, - jako jo, proč by ten duch taky projednou nemohl být prostě jen zlomený, ale hodný. Jenomže ne, máme tu zas a znovu ducha, který u konce naprosto ztrácí svou identitu, vy ani nevíte jak to teda vlastně s Helen bylo ....prostě on celkově ten konec je prostě mega divnej. To posednutí přide úplně odnikud, je to napsaný hrozně zvláštně, postavy se chovaj napřesdržku, ty konce Darcy prostě zatraceně neumí -jakože vůbec. Ty konce jsou jako poslední rána, a i přesto, že třeba ten začátek a prostředek jsem si ještě docela užívala, tak ten konec mě uzemnil. Prostě ne, takhle se nedělají dobré konce, pod to se prostě podepíšu - ale hlavně, že tu máme srdceryvný konec a nové začátky, NE ....proč to nemůže končit nějak normálně.

2 02.02.2023

(SPOILER) Jsem momentálně v bodu, kdy přemýšlím zda knihu dočíst, nebo ne. Pro mě je to zklamání, a to především proto, že jsem doufala, že kniha bude trochu o ničem jiném.
Kde začít- takže s touto knihou mám takový problém, že pro mě moc nepřipomíná knižní příběh, spíš to opravdu působí jako nějaký nástin filmu, a jako film by to bylo asi hodně cool, ale jako knížka mi to nestačilo. Čtení jako takové sice utíká nehorázně rychle, postavy jsou fajn, a jsou tam zajímavá témata a prostředí, ale jako by na vás nic z toho doopravdy nezapůsobilo. Chybí mi tu větší prokreslení naprosto čehokoli od postav, až po popis prostředí. Všechno to působí jen jako obrysy, ale chybí výpln - a mě to prostě nestačí, jelikož už mám za sebou hned několik podobných knížek, ale u žádný z nich jsem se při čtení necítila tak prázdně. Je to můj osobní názor, tudíž naprosto chápu, že to někdo může mít prostě jinak, ale mě to styl psaní prostě nesedí - hrozně urychlený, autor má sice celkem chytré postřehy a se slovy to umí, ale neumí to moc prodat. Nějaké části působí jako kniha, ale jiné spíš jako úryvky něčeho - všechno je tam tak jako zvláštně nahodilé, to s deníkem, s tím jak se Iren hned dokázala vžít do pisatelky, jen když přečetla dva odstavce. Prostě se cítím tak trochu ochuzena, to co se tam děje, by bylo zajímavé, ale chtělo by to jiné zpracování. Sám autor říká, že je kniha určena pro mladší - a jako já to chápu, ale reálně to, že to napíšu uspěchaně a tak trochu bezmyšlenkovitě neznamená, že je to pro mladší čtenáře - to je zatím můj názor po půlce knihy, třeba se to ještě změní a já tohle celé přepíšu.....

(SPOILER) Tak opět přemýšlím, jak to celé uchopit. Tahle kniha je prostě svět sám o sobě, je specifická, je jako jízda po dálnici bez možnosti použít brzdu, jako děsivý dětský sen s čarodějnicí, která vás chce sežrat, jako mlžná neproniknutelná zahrada, u které může váš každý krok do neznáma znamenat jasný konec, nebo nový objev. A v neposlední řadě je to celé jako horečnatá noc, ve které duní hlasitý hudba, nebo je naopak naprosté vzduchoprázdné ticho, je jako první a poslední výlet na tripu, jako děsivý zvonivý smích člověka, jenž zahodil za jednu noc zábrany a zítra bude litovat tak padesáti věcí. Jak říkám ta kniha, je prostě hodně specifická....dalo by se říct i docela dost abstraktní a zvláštně ztracená, nezakotvená a neuchopitelná.


Mě kniha sedla, neříkám, že všechno co se tam dělo, se mi líbilo. Konec byl pro mě opravdu hodně rychlý a překvapivý... ale v tom smyslu, že jsem úplně nechápala co se tam vlastně děje. Postavu M cením, ale ráda bych o ní věděla víc, k jakému kultu vlastně patří, jaktože je nesmrtelná a nemusí nikoho zabíjet. Prostě mi z hlediska nějaké výstavby děje to nedává smysl, ta postava tam za celou dobu nebyla...netáhl se k ní žádný provázaný provázek s nikým z jiných postav. A nebo jsem to prostě špatně pochopila, ale za mě konec NE....a trochu mi sráží počáteční euforii z knížky.


Začátek jsem si vysloveně užívala - taková kombinace Černého telefonu, kde se duchové snaží varovat budoucí obět - ,, ta zbran je dole ve škvíře!", a jak jinak než Coralína - nejdřív se jí nechce odejít, nový svět je báječný, skvělý...ale skutečnost je jiná, někdo chce pozřít její duši - někdo kdo se vydával za blízkého člověka, všechno kolem se začne rozpouštět atd. Ta kombinace byla velmi atmosferická, a byla taková i kvůli autorovu stylu psaní, který dokázal popis domu, hostince, postav a situací náležitě prodat...plíživá atmosféra, jenž se vsakoval do zdí a starých koberců. Kniha byla plná detailů, narážek na minulé oběti a skutečně byla i velmi věrohodně propojená - do určitého bodu. Všechny postavy byly zajímavé, nejvíc se mi zamlouvala Sal a její sestra. A naprosto mě fascinovalo když sourozenci začali dělat ty iluze - viz. párty v domě, nebo hospoda. To bylo tak naprosto dokonalý, perfektně napsaný a uchopený. Už jen díky těm scénám ta kniha za to stojí. A vidět to jako film tak asi dostanu infarkt.

A ted už bohužel k negativům . ze začátku je ten neustále se opakující motiv velmi silný, záživný, zajímavý - postupem času, když už asi po páté čtete o scéně s vysáváním duší, tak začínáte trošku propadat flustraci. Možná, že to chtělo zkrátit počet obětí, místo toho tam dát třeba kapitoly ze života sourozenců - aby ten konec s jejich vztahem nepůsobil tak uměle. Zrovna z těch dvou ,, psychopatů" se dalo vytřískat mnohem víc.
Navíc se vám nečte pořád dokola snadno o tom, jak se seznámí s nějakou celkem sympatickou postavou aby jí potom hned někdo killnul, a takhle se to opakuje fakt hodně často. Jako jasně drží vás to v napětí, kdo z těch dotyčných vyvázne, ale když jste v půlce knížky a zbývá ještě nějakých 100 stránek a víc, tak vám dojde, že asi těžko dotyčná osoba uteče.....

Podtrženo sečteno - kniha je v mnohých částech atmosferická jak statická elektřina, ke konci, ale ztrácí dech, neustále se opakující pasáže, začnou být lehce nadbytečné a přestávají bavit. No a ten konec je za mě, prostě tak trochu průser, po mnoha stránkách - tak jako zrychlený, nezasloužený...prostě opět NE. Jinak je kniha ale velmi dobrá, a pokud si libujete v tomto žánru, tak říkám - jděte do ní. Jako fakt. Podruhé až na pár pasáží je to asi zbytečné ji číst, ale i tak vlastně kniha předčila v dobrém má očekávání. Vzhledem k tomu, že mám pro tento žánr slabost, dávám 4 hvězdičky, jinak více objektivně by to byly jen tři.

PS: Za mě by kniha měla plný počet hvězdiček, kdyby tou kdo to všechno vyřeší byla právě Freya. Když se objevila tahle osobitá novinářka s vazbami na minulou obět, tak mi to tam sedlo jak prdel na hrnec a řekla jsem si - TO JE ONO. To jak šla do té hospody, pomohla jí sestra. Za mě ta kniha měla končit tak, že Freye se podaří z domu utéct, celých dalších devět let už věnuje skutečnému plánu pomsty, získává si informace o dvojčatech, ověřuje fakta - skrz její vyprávění bychom mohli dostat i flešbeky z dvojčecího života třeba z nalezených dopisů, komunikací se svědky, a ty jejich postavy tak mohly dostat o level výš. A nakonec by se tam Freya za těch devět let vrátila jako bohyně pomsty a strhla by se závěrečná bitka. Podle mě by to dávalo daleko větší smysl, než to co jsme dostali na konci.

2 26.01.2023

(SPOILER) Kombinace Koralíny a Purpurového vrchu, no sakra neberte to. Ten nápad je prostě 100 procent ze 100, to zpracování tak 75 procent až 80 ze 100.....má to své chyby, ale i tak tu knihu prostě zbožnuju. Ten začátek ve vás úplně zapustí kořeny zvědavosti a jste hned chycení, scény z dětského domova nebo školy pro dívky jsou prostě Jane E. styl, všude samá šedá, v puse pachut zoufalství, jako chycení ptáci v kleci....prostě atmosféra jako hrom. Pak samotná Olivie, no prostě pecka...originální a osobitá hrdinka, která mě neskutečně bavila a prožívala jsem s ní neuvěřitelnou škálu emocí. Následně ono pověstné - ,, Vyvaruj se mé dítě Purpurového vrchu" tedy chci říct Gallantu. Ale prostě dává to smysl, proč tam i tak jela.

Musím se přiznat, že mě trochu překvapilo jak málo postav tam na Gallantu vlastně vystupuje, a za mě mohly být ještě o něco prokreslenější, obzvlášt když tam dohromady byly jen 4 nebo teda 4 živí. Nejvíc mě krom hlavní hrdinky zajímal Mat, at je mu země lehká....všechny jeho scény s klavírem byly prostě odzbrojující a se svou sestřenkou měl hodně zajímavý vztah. Další výtka krom malé prokreslenosti postav putuje k tomu, že přeci jen ta historie domu a její předchozí majitelé stále zůstávají pod rouškou tajemství nebo tmy, přála bych si o nich vědět víc. Samotné scény s druhým domem jsou prostě nervy drásající, jako když vám někdo vysává vzduch z plic... ano mohlo jich tam být klidně víc, ale takhle si to pořád ponechává svou tajemnou podobu, která taky není k zahození.
Příběh Oliviiných rodičů, je hodně zajímavý, na pár místech mi přijde, že to celkem skřípe a nedává úplně smysl, nebo že tam jsou určité mezery a i ony postavy mohly být lépe prokreslené, například její otec. Sám tajemný pán domu, jako celkem cool postava, autorka se v těchto postavách očividně vyžívá, a jako postava je to určitě zajímavá a i pochopitelná, a její dynamika s Olivií nebo ten nápad s tím, že každý může ovlivnovat jen ten druhý svět byla hodně originální.
Hodně věcí v knize nebylo úplně doslovně řečených, což mi trochu vadilo např. Jak zemřela máma Olivie? Jak doopravdy umřel Thomas? Je skutečně Olívie poslední Prior? A mnoho dalších¨
Zkrátka a dobře, kniha mě neskutečně bavila. Hltala jsem úplně každé slovo, ten nápad se mi neskutečně líbil, i přesto, že mnohdy jeho zpracování bylo třeba jiné než bych očekávala, hlavní hrdinka byla top strop, její vztahy s ostatními byly takové chladnější, ale je pravda, že o to uvěřitelnější, mnoho scén z knih, bylo naprosto perfektních - třeba ti lidé v tančícím sále, úplný začátek s pánem domu, hry na piáno atd. Kniha si mě zkrátka získala. A to její grafické zpracování, obzvlášt obálka a ořízka si zaslouží 100 ze 100, prostě úplná pecka.

2 25.12.2022

(SPOILER) Mně se Bouře líbila. Asi na mě nezapůsobila tolik jako třeba Hamlet nebo Othello, ale je to skvělá kniha. Postavy mi připadají hodně zajímavé. Sice mě tam štve ta opět nehorázně urychlená linka mezi Mirandou a F. ale je asi zbytečné to nějak rozpitvávat.
Vlastně mi přijde celkově Bouře dost osvěžující z té Williamovi tvorby. Je to zase o něčem jiném, jsou tam jiné motivy. Prostě je to fajn knížka na jedno odpoledne. Opět se mi líbily trefné dialogy, ta úžasná hra se slovy. Byl to takový hrabě Monte Christo zkřížený s Robinsonem Crusoe a Snem noci svatojánské...takže ano, dobrá kombinace. Celkově sem si užívala ty rozdělené linky s trosečníky, at už tu s Kalibánem, s Prosperem nebo s Antoniem a Sebastianem. Smekám před Prosperem, že byl ochotný takovou křivdu odpustit. A bavila mě i posádka lodi a kapitán. Takže tak...nebojte se teda jít do Bouře, myslím, že to stojí za to.

2 09.12.2022

(SPOILER) Nevítaného hosta si pamatuji jako knihu, díky které jsem dala Shari po jejich prvních dvou knihách ještě jednu šanci....ted postupem času vidím, že jsem vůči nim byla příliš náročná a vůči autorce trochu nespravedlivá. Každopádně Nevítaný host mi sedl tehdy a sedl mi i ted....nejvíc jsem si užívala atmosféru malého retro hotýlku s jeho barem plným různých drinků, starou knihovnou a starobylými krby a pohovkami....společně s postavami jsem slyšela ostré závany větru opírající se o dveře, a užívala si pocit, že jsem se vrátila v čase, do dob bez wifi připojení, zato s nádechem té nejkouzelnější nostalgie. Prostředí na mě působilo, postavy se mi také zamlouvaly....musím tedy říct, že nebyly nijak zvlášt vykreslené, většinou se jejich charaktery daly shrnout dvěma větami, nejlépe tak delším souvětím....ale nijak zásadně mi to nevadilo. Blízko jsem měla k právníkovi, který by se mi asi taky líbil stejně jako Gwen, která byla taky v pohodě, spisovatelka se mi také zdála fajn a Riley mohla být černý kůn knihy, kdyby jí tak zbytečně autorka nezabila....nejvíc mě ale nakonec bavil Henry s Beverly.....ty Henryho myšlenky na vraždu své ženy byly dost bizardní a tím skoro až vtipné, a nakonec jsem pocítila lehce děsivé morbidní uspokojení z toho, že nakonec tu jejich ,,rozepři" vyhrála Beverly.

Každopádně musím říct, že po druhém čtení vidím v knize hned několik nedostatků, které mi vadí. A to hlavně na konci, kdy se případ vyřeší jako mávnutím kouzelného proutku za asi dvě kapitoly. Na konci zkrátka všechno působí hrozně uspěchaně, lehce nemotorně a nedodělaně...zkrátka si nemůžu pomoct. Škoda že to nezůstalo u toho loudavého začátku a i zbytek knihy nebyl na podobném principu. Ve výsledku mi vadilo i to, jak se postavy začaly rychle obvinovat, to že začaly obvinovat M to jsem chápala, ale to s tím Ianem mi přišlo prostě přitažené za vlasy, a pokud to měla být jakože paranoia, tak mi to přišlo prostě špatně uchopené. Je to škoda, jelikož mnoho scén v knize by mohlo být daleko lepších, kdyby je autorka jinak zpracovala, dala jim potřebný prostor, víc to propracovala....Možná nám dala i víc vodítek k vyřešení případu. Proč se třeba Dan nedozvěděl o Gwen a o tom jak nezabránila znásilnění, mohla to být zajímavá scéna mezi mužem jenž se snaží řešit zločiny a ženou jenž se mu líbí, ale která neprojevila takovou zásadovost jako on....vždyt R předevšemi naznačila, že má G tajemství a nidko to už potom neřeší, ale hlavně, že všechny zajímá co se stalo Ianovi bratrovi, i přesto, že to není vůbec důležité pro ten příběh.
Proč nemohla R třeba přežít, vzchopit se a najít v sobě sílu a pak přivolat policii, a mezitím by v domě vzrostla ta správná panika. Tady na mě ty emoce prostě tolik ve výsledku nepůsobily, jako třeba v deseti malých černoušcích od Agáty, tam by se dala atmosféra krájet, jak byla hustá....ale v této knize byla jen taková vlažná, a člověk to zas až tolik neprožíval.

Verdikt:
Překvapivě musím říct, že i přesto, že Někdo cizí v domě se mi po druhém čtení líbilo víc, tak s Hostem je to spíš naopak. Ted to vidím tak na tři, ale opravdu zasloužené hvězdy. V Někdo cizí mi přišel o dost uspokojující ten konec, a líp tam ty věci zapadly....možná je to i tím, že mám načteno už víc knih s touto tématikou izolace a mám s čím srovnávat a vím, že tahle ač je velmi fajn, nepatří mezi ty nejlepší...za mě tomu chybí u konce lepší tah na bránu, větší prokreslení postav, uspokojující kriminální zápletka, já v této knize zkrátka vidím ještě hodně potencionálu, ale nemyslím si, že ho autorka využila na maximum, což je mi trochu líto....ale i tak knihu, určitě doporučuji, jako velmi dobrou oddechovku, u které nemusíte moc přemýšlet a je zábava jí číst..

2 01.11.2022

(SPOILER) Čteno podruhé......poprvé to bylo za dvě hvězdičky a ted to vidím tak na tři a půl...
Já nevím no, ta kniha není sice dokonalá, ale zase je to nenáročná a napínavá kniha, dobře se to čte, oprava strašně dobře se to čte....Shari možná není mistrem hloubavých, psychologických nebo komplikovaně promyšlených knih, ale její žánr není o nic moc chytřejší než ty složitější knížky...Shari je prostě výjimečná v tom, že její knihy jsou přístupné všem, právě tím, že jsou spíše komornější a a děj není příliš složitý na pochopení, je jejich čtení tak rychlé a i celkem návykové. Právě v tom vidím jejich velký plus a právě proto si myslím, že tyto knihy jsou vůbec nejlepší pokud s tímto žánrem teprve začínáte nebo právě když hledáte něco oddechovějšího.... a to je přece skvělý, že si něco takovýho můžete přečíst, protože ruku na srdce.....do puntíku promyšlený a děsivě složitý kriminálky nebo trillery jsou fajn, ale nejsou bohužel tak stravitelné, obzvlášt když si potřebujete odpočinout....takže tahle kniha pro vás bude jen tak dobrá, co od ní očekáváte....pokud se chcete zamotat do sítě komplikovaného dramatu, tak vám tahle kniha asi stačit nebude, ale jestli si chcete počíst jeden chytlavý, nepřekombinovaný příběh, tak vám knihu můžu určitě doporučit.


Jak je pro mě u spisovatelky zvykem, tak její postavy jsem si nijak zvlášt neoblíbila....což nemusí být v tomto žánru nutně špatně....každopádně nějaký ten zvrat tu byl, vlastně hned několik. Brigit byla velmi zajímavá postava a Karen vlastně vcelku taky, i když né tolik jak by člověk od hlavní hrdinky čekal. Ale je vůbec Karen hlavní hrdinka tohoto příběhu? Je vůbec jedna konkrétní osoba hrdinou tohoto příběhu? Proč to na mě působí, že ne....hlavním hrdinou je tady prostě to vyšetřování.
Jo a co chci říct, stejně jako při prvním čtení mě jednání naší manželské dvojice vytáčelo, ale dalo se to celkem pochopit, vzhledem k okolnostem...no a Toma, toho pořád nedávám a hrozně mě ta jeho postava vytáčela...je to takový slaboch, lhář a pokrytec v jednom. Děj byl opravdu velmi jednoduchý, točil se akorát kolem vyšetřování a podezřívavých manželů, ale mě to stačilo a knihu hodnotím prostě dobře. Jelikož mě bavila číst, nenudila jsem se a bylo to i zajímavé.....škoda, že to není film.

2 29.10.2022

(SPOILER) NEDOČTENO - za dlouho dobu první nedočtené kniha. Nedá se říct, že by mě kniha nezajímala nebo nebavila, ale když jsem se dostala zhruba do půlky, tak mě to prostě pustilo. Už jsem neměla chut protloukat se osudy ziskuchtivých lidí, jenž mi splývali ...bylo to zajímavé to ano. Mladé zlatokopky, podvody ve financích, svět nobl restaurací a podniků...ale to zpracování bylo hrozně zdlouhavé a já osobně nepovažuju za dobrý nápad tam mít tolik postav. Nepřišlo mi, že by to bylo potřeba pro příběh, kdybychom se soustředili nanejvýš na třeba 5 postav, tak klidně ale takhle to začalo být hodně zmatečné...možná kdybych se víc snažila a už od začátku dávala pozor, tak by mě to tolik neštvalo...jenomže pak mi došlo, že mi kniha asi za to ani nestojí. Čekala jsem od ní něco jiného, a dostala jsem rozvleklé povídání o tom samém v trochu jiných variantách...ale ty postavy až na výjimky mi prostě splývaly. No nic...na jednu stranu mi celkem imponuje, že má autor svůj vlastní velmi detailní styl, který by mi nevadil, kdyby se nezaobíral tolika věci naráz....pro mě jako knihomola je opravdu těžké něco nedočíst do konce, ale na druhou stranu, když mi beztak na tich postavách nezáleží, tak asi není moc co řešit. Za mě prostě nedostatečné....ale tím nechci říct, že by autor neuměl psát. Jen MNĚ se prostě netrefil úplně do chuti....ale zajímavý náhled do života nechutně bohatých to byl....

(SPOILER) Šla jsem toho do risku a vybrala jsem si knížku, kterou bych si asi jinak úplně nepřečetla....a musím říct, že kniha Smečka je opravdu skvělá kniha. Nejen že se čte sama, ale především jde o její poselství. Do hlavního hrdiny se šlo velmi dobře vcítit, byl to kluk na správném místě a bylo mi opravdu moc líto čím vším si musel projít. Kniha jako taková není vzhledem k tématu příliš optimistická, celou dobu čtete o tom jak někdo někomu dělá ze života peklo, a hlavně úplně zbytečně a nespravedlivě...postupně to všechno graduje... a to tak, že už je to skoro až nepříjemné číst. Možná i proto mi ten konec přišel takový espěchaný a zvláštní, přeci jen celá kniha byla o tom jak je tým Vlků jen bandou nehorázných idiotů a na konci si najednou všichni podávají ruce a dělají, že je to všechno ok. Jako nevím jestli se člověk dokáže normálně bavit s lidmi, kteří k němu bez příčiny byli nehorázně zlí, nevím jestli bych to dokázala. Vždyt přece co to o těch lidech musí vypovídat, a to, že se s váma začnou bavit když začnete vyhrávat...jako úplně asi nemůžu podchytit to poselství u konce - něco jako: Budte loajální k těm co se k vám chovaj jako k hovnu na svý botě? Nebo když bude díky vám tým vyhrávat, tak budete vsuchu? Nebo, že stačí půjčovat peníze a bude to ok? Jako nevím, z toho konce mám ještě trochu zvláštní pocity..ale jinak mi přišla kniha opravdu dobrá. Líbilo se mi, jak v sobě dokázal David najít odvahu a sílu, a že ze sebe nic nedělal....kluci jako Zvíře, nebo i ten Pulec a zástupce trenéra byli taky moc fajn.

2 14.10.2022

(SPOILER) Jsem velkou fanynkou Masterchefa, viděla jsem všechny série hned několikrát a na tu s Romanem určitě jen tak nezapomenu. Roman je určitě pro mě jedním z vůbec nejsympatičtějších soutěžících této série vůbec...takže mě to ke kuchařce přirozeně táhlo.
No musím říct, že recepty jsou zajímavé, i když pro normálního člověka trochu nepraktické, co se týče surovin a přípravy. Ale kniha určitě funguje jako taková doplnková četba pro milovníky Masterchefa, fanoušci si hezky zavzpomínají na tu řadu a dozví se pár zajímavostí ze života oblíbeného soutěžícího včetně malého pohledu do zákulisí soutěže...proč ne, spojit to takhle dohromady...nevím kde jinde by se člověk dozvěděl o Masterchefovi tyto informace, které na veřejnost jinak moc neprosáknou. Nejvíc mě dostalo jakým způsobem byl vlastně Roman vybrán, že ho skoro až uhánělo kvůli jeho příběhu, což jenom potvrzuje teorii o síle příbězích - máte dobrý a zajímavý příběh, máte velkou šanci, že se do soutěže nějak probojujete. Opět jsem z toho měla takový hořkosladký pocit, chápu, že z hlediska zajímavosti musí být skupina různorodá, ale někdy je mi skoro až zle z toho, jak prvoplánově a vypočítavě to všechno působí.

Kniha jako taková je tedy fajn, né že bych si z ní v nejbližší době něco uvařila, ale jako doplněk k soutěži je to rychlá a celkem zajímavá četba.

2 09.10.2022

(SPOILER) Přicházím na to, že tento žánr asi nebude moc nic pro mě. A když už, tak třeba za nějakou delší dobu......všechno mi to přijde na jedno brdo, postavy nemají svůj vlastní žádný charakter, který by je nějak odlišoval....nechápejte mě špatně, mně je jedno, že se v těchto knihách ty věci furt opakují, ale začíná mi hrozně lézt na nervy co je bráno v těchto knihách jako normální nebo hezké - mě to bud nudí, nebo protáčím oči vsloup nad těmi myšlenkovými pochody hlavních hrdinů, nebo mi to prostě přijde hrozně nereálné...takže mně nevadí že se tam věci opakují, ale to jaké věci se tam pořád opakují. Začínám si říkat, že mně osobně už tyhle knihy číst nestačí a to ani jako nenáročnou oddechovku...je to prostě stupidní, postavy jsou plastové a bezduché až běda, a hned po třech stránkách už myslí na sex, a to mezi nimi ještě ani nezačala pomalu žádná přitažlivost. Muži jsou hrubí a postrádají jakoukoli glanc, spíš než vážní a charismatičtí muži působí jako pubertální kluci.....A tahle kniha bohužel není výjimkou...ze začátku mě kniha bavila, byla to taková roztomilá romantická knížka, ale od té chvíle kdy se tam začala řešit Sam a její útěk a dohoda...tak mi to přišlo takové bez nápadu, zajímavosti opět to sjelo do té nejnudnější a chvílemi trapné a nepříjemné podoby typu - ,, Ted tě vlastním.", ,, Když jí uviděl v těch šatech, tak se málem neudržel." Ach jo...nedočteno. Od tohohle žánru si dám na dlouhou dobu pauzu.

(SPOILER) Upřímně nevnímám tento díl jako nějaké obří zklamání a ani mi nepřijde, že by nějak radikálně zaostával za těmi předchozími. Jako samostatný díl sice funguje ze všech tří nejméně, to ale nemění nic na tom, že je to díl, kde se opět posouváme v ději.

Tento díl je hodně zaměřený na duševní pochody Cii, což může být celkem otravné, ale vzhledem k tomu všemu co zatím přežila to dává smysl. Je zajímavé podívat se na to zpětně a zjistit jaké stanovisko k zabíjení Cia zastávala, a pak si to srovnat s tím co řeší tady...nikdy pro ni nebylo morální rozhodování těžší. Otázka není jestli vůbec někdy někoho zabije. Ale kdy toho člověka má zabít. Není to obvyklé, že by hlavní postavy z jasně bílé neposkvrněné mysli, na konci měla mysl šedivou jako bouřkový mrak. Jenomže opět sem se to prostě hodilo a málokterá z postav tu byla černobílá...dokonce ani Thomas ne. Tedy pokud do toho nepočítáme jeho romantická gesta, ta byla jednolitá a průhledná až až.

Takže to nějak shrnu. Cii mi tu bylo líto, to že vůbec byla postavena před takové volby, to že si nemohla být ničím jistá. U Cii mi pořád vadí, že je to až příliš dokonalá postava, která nikdy v ničem neudělá chybu a všechno jí trvá až překvapivě lehce..bohužel tam není ten motiv ztotožnění se a Cia působí až jako nadčlověk. Romantický vztah byl bohužel zase otravný a příliš nijaký, nedotažený a vůbec nikam se neposouval. Thomas tu opět byl strašně plochou postavou až na ten konec, kdy nevíme jestli neudělal něco Stacii. To s přesměrováním a testech na studentech mi vzhledem k uvažování tamějšího světa přišlo vlastně dost logické a jsem ráda, že přežilo více studentů. Ovšem to na konci kdy se tam míchaly pletichy toho a té a toho, tak v tom začal být krapet guláš a úplně nevím co si o tom vlastně myslet, ale to nevěděla ani Cia, která se na konci knihy rozhoduje na to všechno ještě přijít. Já osobně v tom nutně nevidím příslib dalšího dílu, jako mohl by být i nemusel. Takže mě konec přišel realistický a hodilo se mi to tam víc než kdyby se všechno hned vyřešilo a Cia s Thomasem odjeli do západu slunce. Za mě to tedy skončilo asi jak nejlíp mohlo. To se Zeenem bylo smutné, ale jakoby hrozně zrychlené a nebyly tam ty správné emoce jako třeba u smrti Michaela. Zeena jsme jako postavu nestačili ani poznat a Cia se s ním po celý třetí díl vlastně ani neviděla. Kdyby tam bylo lepší budování už od začátku, a ta scéna trvala dýl, tak by možná i ta slzička ukápla...ale bylo to smeteno ze stolu hrozně rychle.
Vztahy mezi postavami tu sice byly, ale já nevím no....nové postavy od dvojky mi přišly trochu nedotažené, jako jejich charaktery...ale stačilo by asi málo a byly by fakt cool...jenomže takhle mi celkem dost splývaly až na výjimky.

Třetí díl mi utekl strašně rychle a překvapivě i přesto, že se tam vlastně nic moc nedělo. Dostali jsme pár zajímavých odkazů zase ohledně testování, studentů...mohlo toho být víc, ale mě to ke spokojenosti celkem stačilo. Příběh je opravdu velmi jednoduchý a hlavní zápletka se seznamem mi přišla už lehce přitažená za vlasy, ale víc mě znepokojovalo jak si Cia nebyla vlastně ani jistá kdo na tom seznamu je skutečně špatný a kdo ne, a hned by se dala do zabíjení. Ale z hlediska jejího vývoje mi i ta zápletka přišla vlastně pochopitelná - Co všechno je Cia pro to udělat? Po záchranu a odvrácení války by byla schopná i zničit sebe sama a udělat to co v životě považuje za vůbec nejhorší. Tyhle témata prostupovala celou knihou a mě se líbila : Světí účel prostředky? Je správné měnit něco co funguje, ikdyž se k tomu dostanete tou nejhorší možnou cestou? Když zabijete špatné lidi je to vražda nebo cena za mír? Dále třeba o tom jak se člověk mění a jaký dopad na něj mají jeho rozhodnutí. Opravdu zajímavé, donutí vás t přemýšlet i o našich skutečných válkách a problémech. Je správné vybojovat mír krveprolitím? atd.

Kniha mohla být určitě lepší. Lépe propracovaná, promyšlená a emoční. Cia se mohla třeba setkat se svou rodinou, mohla se tu objevit na delší dobu nějaká nová neotřelá postava atd. Těch chyb je tam zpousta, ale celkově je pro mě kniha prostě dobrá.

2 09.08.2022

(SPOILER) Ve výsledku to, že je to podobné Hunger games je přece vlastně dobře...jelikož v tomto žánru těch knih není moc natož těch kvalitních. A mě se líbí jak Hunger games tak i Univerzita.

Čtu už podruhé a i přesto mě to opravdu hodně bavilo. Je to opravdu neskutečně čtivé a napínavé, nutí vás to pořád číst dál a dál. Postavy jsou napsány velmi dobře, hlavní hrdinka je velmi sympatická, a ikdyž mi vadí, že je možná až příliš chytrá a nedělá chyby, tak tu přeci jen vystupují na povrch její nedostatky, který vygradují určitě v dalších dílech. A dokonce musím říct, že mi tu už ani tolik nevadil Thomas...jako jo pořád je to ten lehce otravný kluk odvedle, co je strašně hot a pořád se jenom gebí. Dá se říct, že oproti jiným mužským knižním charakterům působí nudně a obyčejně, ale nakonec proč ne.

Zakončím to teda tím, že Univerzita určitě není Hunger games, i když jsou ta díla podobná. Ale určitě stojí za přečtení. Doufám, že v dalších dílech se dozvíme více o motivaci záporáků a zkoušce celkově. U těchto sérií mi většinou vadí, že se toho moc nedozvíme o historie nebo začátcích zkoušek nebo her a musíme čekat na prequely jestli vůbec. Vlastně nevím co víc říct...kniha je skvělá a zaslouží si vaši pozornost.

2 06.08.2022

(SPOILER) Asi po 20 stránkách jsem si uvědomila, že mi tato kniha něco připomíná. A když mi došlo co tak mě zamrazilo....Že by se jednalo o další Papírovou princeznu! No, ne tak docela, ale moc daleko to k ní teda nemá, ale nepředbíhejme.

Takže.....celý příběh je vlastně dost komorní, což by nemuselo být špatně. Jenomže v tomto případě je to z velké části jenom vycpávka a něco dít se začne až úplně u konce. Jinak je to jen příběh nového holky do rodiny, která si uvědomuje, že ta rodina má tajemství a samozřejmě se zamiluje do jednoho z bratrů. Jakože těch z té nové rodiny, né do svých díkybohu. Každopádně tato linka je nanejvýš předvídatelná, obvyklá, romance jak už jsme zvyklí dost zrychlená a postavy se stávají, především tedy hlavní hrdinka s každou další stránkou čím dál tím víc otravnější. Jakmile jejich ,,zakázaná" romance pokračuje stává se z toho tak srdcebolná a melancholická záležitost, že se vám nechce brečet dojetím, ale naopak zoufalstvím....né ani tak proto, že by to bylo pořád to samé dokola, ale pro to, jak neosobně a přecukřeně to všechno působí.

O té knize by se dalo mluvit skutečně dlouho, a u mě dost převažují zápory nad klady. Co se ale musí autorce nechat je, že styl jejího psaní je vlastně velmi čtivý a určitě není špatný. Čte se to velmi dobře a rychle. A autorka dokáže psát i ohrané téma celkem poutavě, takže se za dobu čtení nudíte opravdu jen párkrát. Tady mé klady ale končí.

Family o kterou tady jde především má tak silné pouto, že po šesti letech pomalu nikdo o nikom neví a hlavně se to ani nesnaží zjistit. Né vůbec jsem s těma lidma nežila třeba pár let a neviděla je každej den. Když se snažíte celou knihu navodit atmosféru, že rodina má držet pohromadě i přes své problémy, tak ten konec je jako plivnutí do tváře. Romance mezi J a Azou je strašně přepálená a fakt nechápu jak někdo může milovat někoho takového jako je J. Pokaždé když se tam začali ochmatávat jsem si říkala..tak stačí, můžeme dál...jenomže ono to tam začalo být na každé druhé stránce, což rovná se strašná otrava. Postavy u kterých to vypadalo, že budou pro Azu důležité se kamsi vytratí uprostřed knihy, protože proč by byly potřeba když tu máme naší dokonalou romanci. Vztah mezi dcerou a matkou je děs běs, celou dobu dělají z matky to největší monstrum, což bylo hodně ploché, ale brala jsem to, ale na konce se v jedné větě snaží z ní udělat morálního člověka...což přijde úplně odnikud, takže to působí hrozně divně. To samé platí pro náhlé vyznání C k Aze a jeho sabotáž a taky to řešení minulosti J, ke kterému se kniha ze začátku vůbec nevyjadřovala a na posledních stránkách najednou vykopla celou tuhle zápletku. Ta byla celkem zajímavá, ale opět nedotažená.

Co na knize bylo nejhorší to bylo určitě to, že mi kolikrát přišlo, že se postavy chovájí opravdu hrozně, divně až jako hodně divně. A nejhorší na tom bylo to, že mi přišlo, že to chování autorce přišlo asi ok. Jako J a jeho neustálé dorážení na Azu hned první den co přijela, to je normální jí hned sahat na zadek? A to mám pak věřit, že je to prostě jen v duši hodný kluk co si ve volném čase maluje krajinky. Ne. Tyhle borci s velkým B mě už fakt neba, naopak mě děsně iritujou. A ten seznam, to byla poslední kapka. Jakej morální člověk tohle udělá, no a co, že to pak spálil...vždyt předtím to psal stejně jako všichni a ty dívky hodnotil jako nějaké jídlo v restauraci. Prostě fuj...dobrá duše. S tím na mě nechodtě. Být mladý a dělat hlouposti je jedna věc, ale dělat tohle je prostě zvrácenost. A nevím proč by na to měla Aza zapomínat, jen proto, že J dobře líbá, nebo se najednou začal chovat slušně. Postavy si protiřečí, jednou někoho nemůžou vystát, pak mu vlastně přejí štěstí viz třeba April a její snoubenec. Těch situací kdy postavy vypouštěly z pusy ty největší bláboly, které měly znít totálně hrdinsky je kniha oprvadu plná, a vy je nemůžete brát vůbec vážně.

Děj je opravdu velmi jednoduchý a velmi černobílý, a další podobné knihy už určitě číst nehodlám. Nemůžu ani doporučit a kvalitativně je to na úrovni papírové princezny...i když je to přeci jen asi o chloupek mín stupidní, ale ne o moc.

A úplně závěrem si nemůžu odpustit: Autorka přecukřené teen romance si asi řekla, že chce, aby tato nerealistická a ,,vtipná" kniha skončila přeci jen realisticky a popudila tím i tu malou skupinu svých fanoušků. Vtipné na tom je to, že z celé knihy je tohle vlastně nejvíc uhozená část....včetně toho ,,emočného" loučení na konci. Ne mi nemůžeme být nikdy spolu...nikdy, prostě ne. Hele, copak seš nesmrtelnej upír co se bojí milovat, jelikož ví, že přežije každého ke kterému si vytvoří vztah, nebo si člověk, který má nevyléčitelnou nemoc a nechce k sobě připoutat někoho dalšího...tyhle vztahy nemají většinou budoucnost. Ale řekněte mi jedinej důvod proč by ty dva amatéři nemohli jako bejt spolu....a to jak už za 6 let mají svoji malý, milý rodinky s nějakými milými lidmi, kteří pro ně vždycky budou až druzí....Ehm, opravdu tleskám, to je vážně reálný a uspokojivý konec...rodina nadevše. Proč se zajímat o rodinu, když mám konečně svůj podnik a manželku, kterou oblbuju, jelikož stejně chci někoho jiného. Ano byl opravdu velký problém být spolu...neřešitelný. Stačila jenom nasednout do auta nebo napsat email, nebo zavolat do novin....vow

2 04.08.2022

(SPOILER) Tuhle knihu za mě nezachrání ani nostalgie. U mě teda určitě, jelikož nejsem generace, která se s kamarádkami vášnivě hádala koho z těch dvou ufnukánků si má naše Bella vzít.
Já říkám ani jednoho, už ted jsou ty jejich vztahy děsivý natož pokud by spolu žili navěky. Brrr, při tý myšlence mě fakt mrazí. No co dodat, nechci tu dlouho pošlapávat něčí oblíbenou knížku na které nedejbože vyrostl nebo jí prožíval jako já Titanic....já to chápu, všichni takové knížky máme...Četli jsme je kdysi dávno a líbili se nám, a ted se za to cítíme provinile, protože víme, že to není žádnej Shakesper a i k tý inspiraci to má teda pěkně daleko...ale všichni takovou knížku máme, tu kterou schováváme dole v šuplíku, nebo jí máme v obalu, aby jí nikdo neviděl.

Shrnu to teda do toho, že ta kniha prostě za mě nefunguje snad v ničem, ale zdaleka nejvíc se provinuje v chování postav, které jsou na pár facek, pokaždé když skoro otevřou pusu, na nelogičnosti děje, toho, že je ta kniha napsaná jak od dvanáctiletý holky zaláskovaný do svýho učitele tělocviku, dialogy dostaly taky pěknou ránu, ale co je úplně nejhorší jsou ty ,, romantický" vztahy, protože proti vztahu Belly a Edwarda, nebo spíš Belly k Edwardovi působí všechny ostatní toxic vztahy v knihách nebo filmech jako oáza míru....je to vtipné, ale ne tam kde autorka zamýšlela. Jo a taky mě vytáčí jak Edward nemá podle B žádnou chybu, další věc, která poukazuje na to, že ta nejdivnější postava, tu není krvežíznivý upír, neovladatelný vlkodlak ani přátelští snobští středoškoláci, ale samotná Bella - bledá pubertačka co si nedovede představit život bez člověka, kterého zná sotva týden....je potřeba ještě víc něco dodávat. Snad jen to, že s evůbec nedivím, že Robert Pattinson nemůže ten film a knížky vystát - občas je to až horor to číst

(SPOILER) Mix toho co všechno v knize najdete zavání velmi slibnou kombinací přesně těch žánrů a témat, která mi jsou blízká a co teprve jejich spojení do jednoho celku. Tady to na mě ale asi úplně nefungovalo...bavilo mě to číst do té části se zabitím toho čaroděje, a pak mě to prostě ze stránku na stránku přestalo bavit. Jako když utne - asi by za mě bylo lepší, kdyby to bylo přízemnější a místo mluvící kočky a kouzelníků, se zůstalo u komornější detektivky, kde by se vsázelo na humor, zajímavé postavy, lehký nádech hororu atd. Tady na mě bohužel ten komplot těch témat nefungoval a nemám moc důvod si přečíst další díl.....mladší si knihu pravděpodobně užijí víc než já. A kdo ví třeba se k ní jednou zase vrátím.

Pokud se vám líbila Griša, tak by se vám mělo líbit i tohle. I když to teda jsou spíš pohádky jak od bratří Grimmů než od Disneyho. Ale k tomu světu to prostě patří. A já ho i díky tomu zbožnuju. Líbí se mi - ale i mě to občas štve - autorčina originalita, s kterou ke svým povídkám přistupuje. Nejenom, že hrdiny, nejsou typické princezny, nebo krásní princové, ale i jazyk je jiný, a aby toho nebylo málo, tak autorka nikdy nechce, aby její příběhy byly prvoplánové a skončily tak jak si myslíte...což může sice způsobit, že někdy od příběhu nedostanete to co jste si přáli, ale zase nemůžete říct, že vás to nebavilo číst a že jste nebyli překvapení. Díky všem těmto faktorům a kombinacím je tato kniha, alespon podle mě jedinečná a zaslouží si vaši pozornosti. Je to návykové čtení ze kterého cítíte vůni neprobádaných dálek, zárověn se dostáváte do světa drsnějšího, jehož hrdinové sice mají své sny a touhy, ale většinou je radši upozadují, aby nakonec přeci jen našli své místo i v tomto nejednoduchém světě. A mě ten svět skutečně baví, protože jsou v něm věci nové i staré. Ale hlavně se nemůžu nabažit tý mysteriozní až hororový atmosféry, která z každé té povídky na člověka dýchá. A to de autorce opravdu moc dobře, dokonce je v tom mistr...psát tak, aby vám připadalo, že tam skutečně jste. Nemůžu jinak než nepochválit, poslední dvě jsem zatím nečetla, ale asi by mi stačila jenom ta první povídka, abych na tuhle knihu psala ody. První povídka je za mě teda asi nej....ale všechny ostatní mají taky něco do sebe. A ta povídka o čarodejnici měla atmosféru jako hrom.

2 05.07.2022

(SPOILER) Nakonec je t solidních 2,5 hvězdičky, víc dát ale nemůžu. Řeknu narovinu, že kniha pro mě nedokázala úplně proměnit svůj potenciál, a i přesto, že se jedná o jedno z nejvíc očividných klišé v tomto žánru, tak jsem byla připravená si knihu užít. Začalo to velmi slibně prvních asi 100 stránek je fakt pecka a já si přesně pamatuju jak jsem si v duchu říkala, že to je na jasnejch 5 hvězdiček. Ani nedokážu přesně říct proč. Možná byla hlavní hrdinka mín naivní a na ránu, nebo to prostě bylo líp prokreslený a dával to na začátku větší smysl....každopádně pocitově, jsem prostě věděla, že se mi kniha líbí...že má zcela jistě atmosféru, a právě tou svojí obyčejností všedních dnů jedné zaláskované pubertačky, která prostě jenom chce využít neopakovatelné příležitosti pobýt se svým idolem....no, zkrátka se člověk do příběhu snadno vžil.

Asi si i pamatuju scénu kdy mě to tak nějak přestalo bavit...byla to ta scéna s netopýry, kdy mi došlo, že hlavní hrdinka nebude asi tak odvážná jak jsem doufala, a navíc se příběh začal dostávat tam, kam jsem moc nechtěla. Musím uznat, že ten nápad se vzkazy co odkazují na určité hry, byl docela cool....celkem kreativní nápady jak někoho zabít. Ale začala sem si čím dál tím víc všímat autorovi ukvapenosti a toho, že příběh ztrácí v bodě, který by měl být tím nejlepším jiskru. Příběh začal být hodně ukvapený, lidi tam umírali na mrknutí oka...a navíc se žádnou z postav jste nenavázali žádný vztah, dokonce ani s hlavní hrdinku. Co víc na to říct, řekla bych to asi tak, že s každou další kapitolou má kniha čím dál tím víc klesající tendenci, a podaří se jí z 5 hvězdiček skončit na 2,5....z kniha je cítit určitá jednoduchost, která není úplně k prospěchu věci, spíš dělá z postav větší pitomce, u kterých si nakonec budete přát, aby ta jejich smrt byla skutečná....nebo aspon to jsem si říkala, když jsem se dozvěděla, že to byla všechno hra...jaký zvrat....a mě se vůbec nelíbil, včetně toho nastaveného konce s tátu M, který působil jako příběh napsaný na poslední chvíli ve vlaku. Ach, jo...a upřímně přemýšlet o vztahu s někým jako je B, jako hlavní hrdinka má nějaký destruktivní sklony nebo já nevim, protože tohle je jako vážně psych s velkym P.

Podtrženo sečteno:
Kniha, ke které se pravděpodobně nevrátíte. Zpočátku nadprůměrná, nakonec sjede do jakéhsi průměru skoro až podprůměru...což je samozřejmě sad. Co dalšího je k pláči, jsou samotné postavy, které se u konce ani nechovají moc jak normální lidi...jedinej normální člověk tam byla Geena. Atmosféra ze začátku byla docela elektrizující, ale nakonec se utopila ve svém vlastním hororovém filozofování a duchařských historkách, která sice dokázaly vzbudit zájem, ale nakonec jsme se stejně nedočkali jejich zaslouženého využití. A to, že v domě F opravdu straší? Vskutku jak nečekané.
Bohužel knihu nemůžu za sebe doporučit, na to je až příliš naivní, a má kolísavou kvalitu.

2 03.06.2022

(SPOILER) Tohle bude souhrnný komentář ke druhému i třetímu dílu

Upřímně si myslím, že by příběhu více prospělo, kdyby to nebyla série, ale jenom nějaká delší jedna knížka...jelikož ten začátek byl stejně nejlepší...dvojka byla z velké části jen taková vycpávková a to samé platí i pro trojku...prostě mi ty dva díly přijdou celkem zbytečné...a umím si představit, že by to končilo to jedničkou.

Dvojka i trojka má sice fajn nápady - zajímavý kontrast mezi organizací a jejím přístupům k duchům, a jinými médii, kteří se jim naopak snaží pomoct.... a mělo to i hezké pasáže, ale jako celek to moc nepůsobí jako plnohodnotná kniha, a celkově je to o dost nudnější než byla svěží jednička. Duchů je tam bohužel zase málo, a jejich případy jsou ze stolu smeteny příliš rychle a neefektivně...jednička se svými kreativními nápady uměla pracovat a rozvíjet je, ale ostatní díly v této cestě nejdou a docela selhávají jak v ději v tak v budování vztahu postav. Prostě si myslím, že ten námět není na tři knížky a nebo měl být detailněji zpracovaný...

Stojí tedy série za to?
Upřímně.....jednička určitě ano, dvojka možná, a trojku jsem dost přeskakovala. Jako celek za mě série funguje tak na 50 procent a bohužel se dostává do snadno zaměnitelného průměru, který s každým dalším dílem přestává čím dál tím víc bavit. A i ta cesta, kterou se nakonec série vydala, nebyla ta ve kterou bych doufala. Nejen, že byla dost prvoplánová, ale bohužel i trochu morbidní...nebylo by lepší to vyřešit nějak jinak.

2 20.04.2022

(SPOILER) Setkání s touto knihou pro mě bylo milým překvapením...v tom nejlepším slova smyslu. Mě si kniha opravdu získala, a i přesto, že pracuje s těmi největšími klišé....je prostě boží. Několik takových knížek mám už za sebou, některé ani nedočtu do konce, natož by se mi nějak víc vryli do paměti. Ale po dočtení prvního dílu, jsem měla chut si ho pořídit a mít ho doma, abych se k němu dyžtak mohla vracet, kdykoli bych chtěla...protože mi zkrátka a dobře tahle kniha zabrnkala na tu správnou emoční strunu...

A je to z mnoha důvodů...
Tak například mi připadá, že je kniha jaksi dospělejší než jiné knihy v tomto žánru...postavy nejsou jen černobílé, docela dost se tam rozpitvávají jejich myšlenkové pochody a řeší se tam i jiné věci než jenom povrchní klábosení a středoškolské problémy...ono to sice těmi problémy začíná, vzhledem k tomu, že postavy jsou středoškoláci...ale následně to proplouvá i k podstatnějším a existenciálnějším věcem.

Líbí se mi, že příběh dává smysl, a dva hlavní hrdinou jsou sympatičtí a každý z nich má nějakou charakteristiku, které se drží, ale zároven se i vyvíjí...nepůsobí to ale nijak nerealisticky.

...
Čtení jsem si užila, a jsem zvědavá co ještě z tohohle téma autorka vykřesá a jak to vyřeší, jelikož to je přeci jen kapánek ožehavé...a těžko říct jestli to skončí happy endem. První díl nasadil ladku opravdu dost vysoko, tak uvidím jak s dalšími díly... Pokud máte rádi milé a povedené romantické duchařiny, tak určitě doporučuju.

2 19.04.2022