KnihomolkaMari komentáře u knih
James Carol nám zde opět nastínil skvělý a promyšlený případ. Detektiv Jefferson Winter mne opět nezklamal a s jeho dobrým, specifickým smyslem pro humor a chytrou hlavou případ bravurně vyřešil. Některé pasáže mi sice přišli zdlouhavé, ovšem v knize se udržovalo lehké napětí, takže jsem ji vcelku svižně přečetla. Tento díl nebyl jeden z nejlepších ze série, ale i tak byl velmi dobrý. Doufám, že vydají i další díl The Quiet Man v českém překladu.
Stalkera jsem slupla jak malinu. Opravdu brilantní, napínavá a skvěle propracovaná kniha. Postavy byly perfektně vykreslené a konec mi vyrazil dech, naprosto doporučuji!
Úžasná kniha napsaná výbornou autorkou, ostatně jako všechny její knihy. Sérii Harry Potter hltám jedním dechem včetně tohoto dílu, ale nakonec dávám čtyři hvězdičky pro takovou zvláštní, nepříjemnou atmosféru. Jinak samosebou doporučuji!
Tato kniha má hloubku, mnoho zajímavých myšlenek a je natolik reálná až jsem chvílemi měla pocit, že Charlie jsem já. Neskutečná, nádherná ale i svým způsobem smutná kniha!
Jsem velice ráda, že jsem se k téhle knize dostala a přečetla jsi ji, i když to nebyl žádný geniální počin přec jen ta povídka měla něco do sebe a byla hodně k zamyšlení. Líbí se mi, jak Murakami pracuje s vykreslení pocitů u hlavní hrdinky. K tomu ještě krásné ilustrace. Skvělé!
Ano, opravdu silný příběh. Závislost na drogách mi byla velmi známým tématem, jelikož si tím prošel jeden z mých blízkých. Drogy jsou něco jako virus, který si postupně podmaní váš organismus, hlavu a čím více tento virus podpoříte tím jste blíž smrti nebo neodvratným následkům a je to jen na lidech a jejich vnitřní síle, jak se s tím dokážou poprat. Kniha sice nebyla napsána bravurně, avšak velmi do detailu poukázala na tento problém, jež přetrvává už mnoho desítek let a stále více se dostává hlavně k mladým lidem. Knihu bych rozhodně zařadila do povinné četby. Pokoušela jsem se podívat i na film, ovšem nedokázala jsem ho dokoukat, vidět to, co se tenkrát odehrávalo v Berlíně v 70.letech a stále přetrvává bylo opravdu hrůzné.
Kniha byla opravdu velmi čtivá, napětí v knize zlehka stoupalo už od začátku, avšak nijak si mě nepodmanil styl psaní, ani hlavní hrdinka. Hlavní zvraty a odhalení vraha mě rovněž moc nezasáhlo, tak nějak jsem to čuchala. Vykreslení postav a prostředí bylo vcelku dobré, ale přeci jen mě kniha trochu zklamala, asi jsem měla velká očekávání. Knihu tedy hodnotím jako dobrou a jsem zvědavá na další díl, snad mne víc nadchne.
Stínem políbená byla prozatím nejlepším dílem série. Kniha plná napětí a zvratů. Poslední třetinu knihy jsem hltala tak rychle, že jsem se skoro ani nestihla nadechnout. A konec? Ten mě velmi překvapil. Rozhodně doporučuji! Teď už jen uvažuji, jestli se hned pustit do dalšího dílu či ne.
Ráda bych řekla, že kniha překonala má očekávání. Byla opravdu nádherná, ale samosebou i melancholicky smutná. Romány nikdy nebyly úplně můj šálek kávy, ale po této knize se to rapidně změnilo! Finn i Toby mi hrozně přirostli k srdíčku a těžko jsem se srovnávala s jejich odchodem a tak stejně i s koncem knihy. Myslím, že ve mně tento krásný příběh něco zanechal, leč nevím přesně co, cítím to.
Můj dojem z knihy je poměrně pestrý jako ostatně sama kniha, jelikož je to má první kniha od Palahnuika zprvu jsem se zalekla ale pak se ponořila do opravdovosti této knihy, řekla bych, že je něco jako obraz dnešního světa v trošku drsnějším podáním. Byla to opravdu síla ale jen v dobrém slova smyslu, určitě si od tohoto výtečného autora, který se nezdráhá nad žádnou maličkou úchylností a nedostatku lidstva ráda přečtu!
Zdálo se, že knihu ani snad nedočtu, ale nakonec jsem se překonala a na rozdíl od zbytku knihy se konec opravdu vyvedl ale byl to to jediné, co mě na knize bavilo a zasáhlo. Samozřejmě, že je to oddechová jednohubka na jeden den ale přece jen jsem čekala něco víc.
Moje první setkání s autorem, kniha byla čtivá a to díky napínavému až místy děsivému ději, konec se opravdu vydařil, ovšem pořád tu je něco, co mě nutí dát knize pouze 4/5 hvězd. Možná je to autorův styl psaní, který mi připadá takový suchý a celkově mě kniha vyloženě nešokovala. Ale naopak se mi zase líbilo, že kniha pojednává o tématu psychických poruch, což mne velmi zajímá.
Tento detektivní příběh mě mile překvapil, splnil všechny má očekávání. Byla to první kniha která mě uvedla do roku 2016 a zároveň do úžasného světa knih. Zanechala ve mě jistou stopu, nedokážu ji popsat ale vím, že ji jako milovnice detektivek navždy uchovám ve své hlavě. Tento příběh si re-readingem velice ráda osvěžím! Byla prostě taková jaká má být. Napínavá, se skvělou zápletkou (toto téma totiž patří mezi mé oblíbené) a čtivá!
Ach,jak já tuto depresivní knihu miluji, bohužel někdy až tak, že se mi nechtějí ani dočítat další díly protože se o osudy těchto nevinných dětí bojím až moc.
Jak tak pročítám komentáře, mám zvláštní pocit. Ve vzduchu se vznášejí různé myšlenky. Jsou tu lidé jako já, ano jako já. Ti nadšenci, kteří tuhle knihu milují/libí se jim/vyhovuje jim. Pak jsou tu lidé kteří ji nemají rádi/nezaujala je, nechápou vlnu pozdvižení vůči této knize. A můj názor? Jak jste poznali, patřím k té první "vlně" lidí. Kniha mi nepřipadala jako thriller, byla spíše oddechová. Sama se četla a konec mě hodně překvapil. Podle mne je skvělá!
Velice dojemná kniha, která mne uchvátila! Tento příběh na mne zanechal kousek sebe. Na konci mi stekla po tváři slza. Slza vzájemného štěstí i neštěstí v jednom. I když to bude pár měsíců co jsem ji dočetla, pořád cítím mrazivý dotek Sibiře, bolest těch postav, kterou zažívali. Tu prazvláštní atmosféru, tato doba byla velice těžká. A možná je čas, poděkovat bohu, za to že se proplétám touto generací lidstva.
Kniha mne upoutala jak názvem, tak obalem, který ve mne vyvolával podivné, chmurné a tajemné pocity. V knihkupectví na mne doslova volal. Byla jsem tou knihou tolik oslněna, že jsem ani chvíli neváhala a hned se do ní pustila. Splnila má očekávání, byla napínavá a čtivá. Překvapily mne ukázky mobilních zpráv a facebookových statusů, které této knize přidaly na vyjímečnosti. Jsem tou knihou doslova okouzlena a dlouho ještě budu.
Ano, Aljaška byla zvláštní postavou. Byla na mne až moc nepříjemná. A upřímně? Nedokázala bych se s ní bavit. Měla chmurný charakter ale zároveň mě zaujala její tajemností. Kniha byla průměrná. Líbila se mi rozhodně část "předtím", v druhé části "potom" byl sice nemilý/dojemný zvrat ale už to nebylo ono, děj se ztratil a autor tam vše rozpytvával, jen aby to něčím dokončil. Konec mne příjemně překvapil, po nudném čtení přišlo konečně něco smysluplného. Ale celkově, doopravdy nevím co si o tom všem mám myslet. Píše se, že je to nejlepší kniha Greena, ale když ona byla taková nemastná neslaná, tak jaké budou ty další. Myslím, že kniha špatná nebyla, ale na nějaké pokračování ve čtení autorových dalších knih to nevidím.
Do děje této knihy jsem se vtáhla téměř okamžitě a postupně jsem byla šokována tolika novými informacemi, které vyplynuly najevo. Kniha se mi líbila ale mám z ní velice zvláštní pocit. Ve chvíli kdy jsem přečetla poslední větu a knihu zavřela tak jako kdyby se celý ten příběh ztratil. Tím chci říci, že kniha ve mne nenechala ani malou stopu a to mne mrzí. Musím si skoro násilně připomínat děj této knihy. A mám též pocit jako bych kniha nečetla a většina informací se mi jaksi vykouřila z hlavy.
Jak já tuto knihu miluji! A ten báječný styl psaní, který mě maximálně uchvátil! Dostal mě hlavní hrdina i když bych ho měla svým způsobem za to všechno nenávidět, tak jeho genialitu obdivuji! Toto je pro mne kniha hodna "Wow"! Příběh mi doslova podlomil kolena!