knihovnička007 komentáře u knih

Omlouvám se autorce, jestli jsem nepochopila její knihu a její záměr, ale za mne opravdu ne :(
Snažila jsem se knize dát prostor a přečetla jsem skoro třetinu knihy, ale... četla jsem od autorky Amatérskou svatbu a nelíbila se mi, ale chtěla jsem dát ještě autorce šanci.
Její styl psaní mi nesedí a jsem ráda, že jsem si knihu jen půjčila z knihovny.
Toto není můj šálek čaje. Hezká obálka, ale děj knihy mne neoslovil.

Opět krásný příběh mé oblíbené spisovatelky. Knihy od této autorky jsou pro mne sázka na jistotu.
Věra, Lucie a Ema jsou sestry, která mají společného více než jen zelené oči...
Tatínek jim zemřel, ale na maminku nemají tolik času. Jen nejmladší Ema si alespoň 2-3x týdně udělá na maminku čas. Věra má dospělou dceru Liv a Lucie dva menší kluky, ale hlavně problém s manželem... Vše je pro ně důležitější než matka... Ta později umírá a ony zdědí dům, který je má zase spojit.
Začátek knihy byl na mne moc rozvláčný, Lucie mne strašně vytáčela a absolutně jsem nechápala myšlení Věry a Lucie, které měly v hlavě všechno ostatní kromě maminky... Až příliš pozdě přišly na to, že ji už nevrátí...
Opět nádherný příběh, který mne hodně chytil... Tleskám paní autorce, jak dokáže vystihnou ty krásné maličkosti, které dělají život krásnějším... Ne věci, ale rodina a láska.
Držela jsem palce Věře, Lucii i Emě, aby našly své štěstí a popraly se se všemi problémy.
DĚKUJI!!

4 04.02.2020

Prázdninová letní pohádka pro dospělé.
Sourozencům Rorymu a Avě stačil autobus a husa (nebo labuť?) a jejich životy se změní. Z Anglie utíkají do Španělska, kde bydlela jejich babička.
Bistro Café Estrella je téměř opuštěné, ale po \"nájezdu\" sourozenců se bistro probíhá s dlouholetého spánku...

Knize nechybí slunce, pláž, moře, slunečníky, sangria ani láska.

Příjemné odpočinkové čtení, i když na mne toho alkoholu bylo v knize až moc, občas divné rozhovory. A nikdy nepochodím Isabelu, bylo mi obou moc líto.

5 02.02.2020

Pro mne druhá kniha této autorky a opět spokojenost.
Odpočinková, příjemná, dobře se čte. Občas jsem nechápala myšlenkové pochody Isy, někdy mi připadala neskutečně naivní.
Od začátku bylo jasné, jak příběh skončí, ale nějak mi to nevadí. Jen mi trošku vadil ten nespisovný způsob řeči, ale nakonec jsem to docela skousla.
A čokoládový průšvih si určitě někdy upeču :)

3 30.01.2020

Nádherná kniha. Je to vlastně taková pohádka s českého maloměsta z počátku 20.století.
Matka se zapřísahá, že udělá vše, co může, když její dcera umírá. Udělal by rodič něco jiného, když jeho dítě umírá, když předtím 5 jejich dětí umřelo?
Musela jsem si zvyknout na jazyk, ale pak se mi kniha četla krásně, lehce. Rézinka to pak nemá jednoduchá, je zvyklá na rozmazlování od maminky, ale život se s ní nemazlí...
Krásná kniha o tom, co je opravdu důležité. Děkuji za cennou lekci...

2 24.01.2020

NO nevím.... :(
Historické knihy mám ráda, ale tohle... Co na knihu říct? Christian Stern přijíždí z Řezna, aby v Praze oslnil (a taky se tak chová, pořád se něčím vychloubá). Hned první noc při toulání Prahou nalezne mrtvou dívku, aby zjistil, že je to dcera doktora Krolla-lékaře samotného císaře Rudolfa II.
Skončí ve vězení, ale záhadně se ocitá v císařově blízkosti a je pověřen vyšetřováním její smrti.
Markéta Krollová ale není jediná mrtvá v knize.
Kniha není špatná, pokud vám nevadí pomalé tempo knihy. Christian pořád někam jezdí, spí s ženami a občas se něco dozví... Ale Caterinu Sardovou asi hodně dlouho nerozdýchám...
Nejlepší je asi konec, doslov autora, kde upřesnil a ujasnil některé věci v knize a doslov překladatelky.
Kniha má necelých 300 stran, četla jsem ji skoro 5dní, místy jsem se musela hodně přemlouvat, abych ji dočetla, to už asi o něčem vypovídá. Škoda. Ale líbil se mi genius loci, kterou autor v knize (dle mého) hezky popsal...

3 23.01.2020

Příjemné odpočinkové čtení.
Moc bych si přála potkat Dante Riveru, zajímavý a zábavný muž...
Klasický příběh, odmítnutá slečna, kterou bídák nechal čekat na vlastní svatbě. Smutná slečna odjíždí pryč, kde si líže rány. Tam potká toho nejbáječnějšího chlapa...
Pokud od knihy nic neočekáváte, bude se vám kniha líbit. Je poměrně vtipná (naštvaná chobotnice mne vážně pobavila). A Howard-Homer neměl chybu.
Zamilovaný příběh, optimistický, který překoná i hurikán Elvira (proč mají hurikány ženská jména? :D ). Příjemné čtení.

4 19.01.2020

Tyto knihy ze série Srdcovek beru jako knihy na odreagování a moc od nich nečekám.
Nečekala jsem ani u této, potřebovala jsem si přečíst nějakou klidnou odpočinkovou knihu a to se povedlo.
Na moři toho v příběhu moc nebylo, ale líbilo se mi, že příběh se odvíjel v krásném prostředí Irska (velké plus).
Emily mi tou svou pracovitostí a svědomitostí hrozně lezla na nervy, ve všem musela být nejlepší a mít pravdu, ale i takoví lidé jsou.
Příběh byl jasný už od prvních stránek, ale beru to jako odpočinkovou četbu a tu jsem v této knize našla.
Jen ten konec... Opravdu si nemyslím, že člověk, který sotva nastoupí, dostane týden dovolené, ale budiž, přivřu všechny oči co mám.
P.S.-spočítal někdo, kolikrát tam vařili nebo pili čaj? :) :)

2 17.01.2020

Druhá kniha, kterou jsem od autorky přečetla. Tato byla pro mne lepší než Spáčův hrad.

Předně musím pochválit autorku, že dokáže vystavět krásný nosný příběh se spoustou zápletek.
Ovšem po dočtení jsem si říkala, o čem celý ten příběh vlastně byl a jak to vlastně celé dopadlo?
Mám ráda historické příběhy, dobře se mi četla linka Thomase. Ale kniha mi připadá docela dlouhá, pořád se plácám kolem Tima a Farquhara. Štvalo mne, jak všichni pořád někam utíkají, stěhují se... A s čím vlastně Mal Ruth pomohl? A bezzubá policie zde byla úplně k smíchu...
Našla jsem tam i některé chyby (kdy věk dětí nesouhlasil s rodokmenem), které byly docela škoda. Chyby další (chybějící slova nebo písmenka) jsem se snažila přehlížet. Vadilo mi velice časté přeskakování míst i času... A (alespoň pro mne) by byl asi lepší menší počet stránek. Autorka dle mého zbytečně popisuje (zbytečné) věci a příběh natahuje...

Spoilery!!!
Jak se pak panenka dostala Ruth do rukou, když ji Thomas ztratil na tom moři?
Jak je možné, že požár vše vyřešil?

Není to špatné čtení, ale znovu ji číst nebudu.

3 13.01.2020

Upřímně... hned ze začátku mne Laura naštvala tím, že si šla za svým snem "přes mrtvoly".

Laura žije v Německu. V 18letech otěhotněla a ve 22letech již měla dvě děti. Nikdy ji však neopustil její sen-studovat mořskou biologii. Když se jí naskytne možnost pracovat rok u milovaných delfínů na Novém Zélandu, neváhá. Nebere ohled na manžela ani na dvě děti (12 a 9let) a odlétá na rok na druhý konec světa.
Když to budu brát z pohledu matky, nechápu to. Opustit dvě děti, z níž jedno je na hraně puberty a druhému ještě ani nebylo deset, mi přijde hodně sobecké.
Když od tohoto upustím, líbilo se mi, jak autorka psala o delfínech i velrybách, o ekologii na ostrovech. Nikdy jsem o 1080 neslyšela, stejně jako o některých dalších věcech. Docela mne to překvapilo a jsem ráda, že jsem si o tom mohla přečíst.
Ač mi Laura moc sympatická nebyla, nakonec jsem si k ní našla cestu. Jen mi vadilo, jak musela mít pořád pravdu...

3 08.01.2020

Poslední 4 dny ve společnosti Abúla Abbáse.
Tento tlustokožec byl darován chalífou na konci 8 století Alexandrovi Velikému jako mírový dar.
Žid Izák z Kolína jej doprovázel přes celý tehdy známý svět a měl jej dovést až do Cách přes nebezpečné Alpy společně se čtyřmi muslimy, syny chalífa.
Zamotalo se co se dalo, příběh má 400stran...
Příběh se mi líbil, ač mi připadal místy neuvěřitelný...
Zamilovala jsem se do Abúla, držela palce Thankmarovi, nesnášela jsem Grifona a Mazruqa s jeho bratry.
Moc se mi líbilo vykreslení učeného Izáka.
Jen zpočátku mi daly zabrat stará jména (která bych ani neuměla vyslovit), ale jinak moc hezké čtení. Člověk si říká, jak je to dávno, co všechno se změnilo... Občas mne hodně pobavilo, jak např. Imma líčila, že v lesní studánce se skrývají temné síly, nebo jak se s Karlem Velikým bavila o ozvěně :D :D

1 05.01.2020

Jednohubka na delší zimní večer.
O Kateřině z Lažan jsem nikdy neslyšela a možná, že je škoda, že se takové věci nezmiňují ve škole.
Stárnoucí Jan z Bechyně se "na stará kolena" zamiluje do Kateřiny z Lažan a je upřímně překvapen, že se nakonec stane jeho manželkou. Dostaly se k němu zvěsti, že jeho nevěsta již není panna a že se něco v Lažanech stalo, ale bere to jen jako pomluvu nádherného stvoření, které vypadá jako anděl...
Kateřina se jako anděl nechová a brzy to poznají všichni na tvrzi v Pičíně i na Karlštejně, kde je Jan z Bechyně purkrabí. "Nehody" jsou čím dál častější.
Václav Hájek z Libočan píše na Křivoklátu svou kroniku, ale zároveň si všímá věcí okolo sebe a chce bestii z Křivoklátu, jak se Kateřině začalo přezdívat, soudit.
Jediná komorná Anna se jí zastává, protože vidí, že Kateřina je nešťastná a svůj vztek neumí ovládat, ale když vidí, co všechno Kateřina způsobila, rozhodne se pomstít...

Při čtení jsem si opět zjišťovala další údaje o Kateřině a je škoda, že se o ní vůbec neví a nemluví. Na internetu se o ní píše jako o české Čachtické paní...

A přitom Kateřina zpočátku jen chtěla lásku...

3 31.12.2019

Tak tohle bylo pohlazení po mé čtenářské duši!
Už obálka mne nádherně navnadila, abych si knihy všimla a hrozně moc ji chtěla doma.
Autorka rozehrává dva příběhy-jeden za druhé světové války ve Francii a New Yorku s Estelle a druhou ze současnosti s Fabienne. Ač mám při dvou příbězích vždy raději linku z války, zde se mi líbily obě.
Tolik rodinných tajemství, zvratů... Určitě si knihu ještě časem přečtu znovu a věřím, že v ní najdu opět něco nového, protože je zde tolik informací!
Doporučuji každému knižnímu srdci!!

11 30.12.2019

Moc hezká kniha.
Pokud jste nečetli Kavárničku, nic se neděje, autorka na začátku předchozí knihu shrnuje.
Chvilku mi trvalo, než jsem se na Mure zase naladila, ale když jsem se začetla, nešlo přestat. Příběhy Flory, Lorny, Saifa, Fintana... autorka všem hrdinům pěkně naložila.
Určitě doporučuji ke čtení. Není to klasická slaďárna pro autorku typická.

5 23.12.2019

Pro milovníka Francie a historie krásná kniha.
Moc se mi líbil ten propastný rozdíl mezi "starou dobrou Anglií" a novou Paříží.
Helena Je vychována mezi nejvyšší anglickou šlechtou, ale po zrušeném zasnoubení a nemoci přehodnocuje svůj život. Odjíždí sama bez gardedámy i komorné (považte) až do Antibes a poté do Paříže studovat na prestižní malířskou školu.
Setkává se se spoustou umělců, spisovatelů a hledá své štěstí a místo na slunci.
Přišlo mi úsměvné, že je Heleně 28let a považuje svůj život za promarněný a cítí se stará na rodinu i děti. A ta její roztomilá naivita, když ve 28 letech dostane první pusu :)
Příjemné pohlazení před Vánoci. Chodila jsem s Helenou kolem Sieny, viděla Notre-Damme, Eiffelovu věž i Montparnass...

3 19.12.2019

V knihovně jsem viděla román o rudolfínské době a hned šel se mnou domů. Až před čtením jsem si všimla, že román napsala američanka a říkala jsem si, že co ta může vědět o českých dějinách...
Kniha je hodně temná a depresivní, není to můj styl, nečetla se mi moc dobře. Ale tleskám autorce, jak se jí povedla vykreslit doba Rudolfa II.
Jen Krumlov není Rožmberk, ač jsem na obou místech byla loni na dovolené...

1 15.12.2019

Kniha mne v knihovně zaujala, protože mým snem je z tohohle všeho utéct hodně daleko.
Ale opravdu byla rodina mimo civilizaci? Rozhodli se, že na rok utečou do lesů, ale během čtení mi přišlo, že absolutně nemají tucha, co vlastně mají a musejí udělat. Bez Kapitána by nezvládli vůbec nic.
Co je to za soběstačnost? Odhlásili děti ze školy, odešli z práce a utekli. Bez placení daní a pojištění berou sociální dávky na děti, jar lijí kolem sebe na kytky a plasty pálí uprostřed lesa na ohni, který polívají benzínem.
Líbí se mi obálka knihy (takový srub mít, tak se stěhuju), krásné černobílé fotky uvnitř, ale jinak...
Je mi z toho smutno :( Lidé z města se odstěhují do lesa a ničí, co se dá... Takhle si návrat k přírodě nepředstavuju (zvlášť když svážejí klády nějakým strojem, místo aby využili koně atd).
Pro mne je to příklad, jak to nedělat... Tohle není souznění s přírodou :( A paní Andrea, která strašně chtěla utéct a pak fňukala, že musí prát a vařit, mi opravdu sympatická nebyla. A ty plasty a plastové pytle hodně dlouho nevydýchám.

10 13.12.2019

Kanaďanka Marta Rodwell se sestrou Elizabeth žijí v Kanadě. Zemře jim otec a ony zjišťují, kdo jejich otec vlastně byl.
Stopy vedou do Británie a Marta odjíždí do Norfolku a hledá jméno Catkins, které našly v otcově počítači. Obě ženy podezřívají svého otce, že měl tajnou milenku.
V městečku najde jméno svého dědečka a postupně nachází další a další stopy své historie...

Přítomnost se prolíná s historií v Norfolku na začátku druhé války, kdy se Sylvie s dětmi Lewisem a Ester seznamuje s ženou Connie a jejím bratrem Charliem, kteří žijí v Londýně. V Norfolku si užívají pár dní klidu a všichni se seznamují díky prstýnku, který Connie ztratila v písku a Sylvie jej najde... Pak nastává válka a životy všech se navždy změní.
Ten pocit, že můžete kdykoliv umřít a musíte poslat své dítě na druhý konec světa k cizím lidem a bojíte se, že ho už nikdy neuvidíte. Děláte to s láskou, že ho můžete zachránit před všudypřítomným strachem a smrtí...

První polovina mne nijak neoslovila, pořád jsem si říkala, kdy už kniha začne. Pak se to nějak přehouplo a já byla hrozně zvědavá, jak se Sylvie se vším vypořádá a zda si Marta najde svou cestu k sobě i Janey. Nakonec se mi kniha moc líbila, hezky vymyšlený příběh, který autorka dobře podala (až na pár chyb a na některé špatně formulované věty-mimochodem-už jste viděli v noci na nebi beránky??).

3 10.12.2019

Tak tohle byla paráda, výlet do historie s poznáním.
Připadá mi, že jsem ve škole asi moc nedávala pozor, protože tyhle informace jsem vůbec nevěděla. Johana mi byla blízká svou rozhodností, neústupností, ale také laskavým srdcem.
Z učebnic na škole si pamatuji jen útržky typu "Jiří z Poděbrad vládl", "Matyáš Korvín", "Ladislav Pohrobek...", "poté vládli Jagelonci"... Ale v knize se postupně dozvídáme všechny kousky skládačky... seznámení Johanky s Jiří, tehdy ještě správcem, poté Pohrobek atd.
Jiří mi byl sympatický tím, že se nesklonil před papežem a že se držel své víry, i když to neměl jednoduché...
Jen jsem možná očekávala více informací o dětech, když si Johanu původně bral jako chůvu k dětem. Během čtení se autor jen párkrát zmínil o jménech, ale toto mi tam trošku chybělo...
Během čtení jsem si zjišťovala různé informace o lidech a situacích popsaných v knize, takže mi čtení vydrželo téměř na tři dny, ale jinak má kniha jen 180stran.

2 06.12.2019

Kniha psaná formou deníčků a dopisů.
Tento rok jsem četla i Spolek přátel krásné literatury... a knihy jsou si hodně podobné. Obě psané formou dopisů, z období války v Anglii.
Líbilo se mi, jak se paní Tillingová našla, z Venetie se stala ženská s mozkem :) Příběh Kitty, Prim, Edwiny, Hattie...
A moc se mi líbilo, že autorka do knihy vložila i příběh Silvie-židovská dívka z Československa.
Bohužel to byla velmi smutná a těžká doba. Do té doby byly ženy jen jako přívažek mužů, nejlépe když byly zticha a jen se usmívaly. Ale co mají dělat, když se časy mění a muži v Chilbury prostě nejsou a ženy jsou nuceny si poradit samy?
Úplně jsem viděla, jak všechny ženy nesou tu těžkou rakev, jak se s ní potýkají a u toho ještě zpívají...
Myslím si, že občas šla autorka cestou nejmenšího odporu (generála zvládla trochu moc rychle), ale kniha se mi hodně líbila. Konec hodně odpočinkový, ale určitě doporučím k přečtení.
Doporučím-po knize si pustit film Dunkirk... je někdo z mužů z Chilbury? Je tam David paní Tillingové? A dalších žen z vesnice?

4 04.12.2019