knihveru
komentáře u knih

Bohužel nedočteno. Po prvních 100 stranách jsem knihu odložila a nemám chuť se k ní vracet. Van Gogh je zde líčen dle mého názoru nesympaticky, a protože mám jeho obrazy ráda, nebudu raději ve čtení pokračovat.


Začátek dobrý, ke konci už moc ne. Kniha má naštěstí málo stran, takže se to dočte rychle. Konec knihy mě překvapil, čekala jsem pokračování textu a nějaké závěrečné větší provázání či moudro či co já vím. Byla jsem z toho v rozpacích. Očekávání kniha nenaplnila.


Lehké čtení, nicméně hlavní hrdinka nebyla příliš sympatická a vůbec jsem nepochopila, proč se zničehonic zamilovala do Patricka, když do té doby s ním strávila jen pár chvil a v jejím zorném poli byli dva jiní muži. Tenhle kotrmelec nedával smysl. Začátek dlouho nuda. A k nějakému dohazování taky téměř nedojde. Čekala jsem něco jiného.


Knihu jsem četla na doporučení, sama bych však nedoporučila. Přestože se to četlo lehko, příběh mě nezaujal a do čtení jsem se musela trochu nutit. Konec překvapivý, a lá červená knihovna.


Dobře se to čte, je to zábavné. Nesouhlasím s názory, že to není o Dánech a reáliích. Je.


Nebylo to špatné, některé kapitoly se mi líbily více, jiné méně. Větší zážitek z toho však budou míti ti, kteří se orientují v polských reáliích.


Kniha splnila má očekávání. Není to žádný literární skvost, ale je to oddechovka, zamilovaný příběh se zimní krajinou a vánoční náladou. Vánoce tam kapou úplně ze všeho, tak strašně moc, že je to až přes čáru (snad to byl záměr vzhledem k námětu). A ti dokonalí, vzorně se chovají ex partneři? Čekala jsem nějaký zádrhel a ono nic.


Nuda. Skončila jsem v půlce. Měla jsem pocit, že čtu spíše učebnici než beletrii.


Hrůza! Ruce pryč! Po pár stránkách odloženo, vůbec jsem nechápala, o co se autor snaží.


Pokud si po 3 měsících od přečtení absolutně nepamatujete, o čem ta kniha byla, o něčem to asi vypovídá...


Doporučuji, čtivé. O období přelomu století jsem už četla více knih, tahle patří k těm povedenějším.


Útlá kniha, která se čte sama. Další střípek k osudům korunního prince Rudolfa. I přes jeho rozporuplnou osobnost je nepopiratelné, že to byl pokrokový člověk, a proto se nejen autorovi vkrádá do hlavy myšlenka, kam by se říše ubírala, kdyby se Rudolf stal císařem. Nicméně hlavní roli v této knize hrají tělesné pozůstatky Mary, jež zemřela spolu s Rudolfem.


Čtivá kniha, autor vychází z dobových kronik i nových poznatků, vyjadřuje i vlastní názory. Sice se člověk brzy ztratí ve spleti příbuzenských vztahů a stále dokola se opakujících jmen dětí, nicméně dočtení to nebrání.
