knihveru
komentáře u knih
Léto na Santorini
Sandy Barker
Ten otevřený konec zachránilo poděkování, ve kterém autorka zmiňuje, že je příběh inspirovaný jejím skutečným životem. Nelíbilo se mi, že hlavní hrdinka až do konce vlastně neví, koho chce, a její rozhodování se co stránku mění, navíc je odvislé od postoje obou mužů k ní. A taky se mi nelíbilo, že se tam neustále pije.
Žít dál
Narine Abgarjan
Kniha přečtena na doporučení. Autorka mě nadchla. Přes nelehké téma je to kniha, která má na mnoha místech překrásné poetické popisy (nebojte, ne moc dlouhé). Citlivě napsané a postavami propojené povídky v člověku zanechají hluboký dojem. Oceňuji, že cílem není vyvolání velkých srdceryvných emocí. S klidným svědomím mohu říct, že už dlouho jsem nedržela v ruce tak dobrou beletrii.
Vražda Rogera Ackroyda
Agatha Christie
Mám ráda tyhle staré detektivky, protože to není plné děsu a krve. A Hercule Poirot je sázka na jistotu. Tato kniha má netradiční konec, to je jasné. Taky jsem to nečekala. Co se mi ovšem nelíbilo, bylo doporučení pro vraha na závěr.
Kdo šije u Podolské?
Lucie Hlavinková
Původně jsem čekala příběh z doby slávy salonu H. Podolské, ten název tomu napovídá. Ale bohužel se jednalo až o poválečný stav. Zdálo se mi, že se tam autorka snažila napasovat spoustu historických událostí, působilo to ale násilně. Ve výsledku se to číst dalo, ale dílo je to průměrné.
Dlouhé loučení
Kjóko Nakadžima
Nebylo to špatné, takové decentní ztvárnění příběhu jedné rodiny. Ale asi jsem čekala víc.
Vinice ve Francii
Julie Caplin
Tentokrát mě kniha zklamala. V příběhu hlavní dvojice nebylo vůbec nic zajímavého. Hlavní hrdina vykreslen ve všech ohledech jako naprostý pan dokonalý. Pak nemají mít ženy zkreslená očekávání od partnerů. Oživení přinesla Fliss a její boje s Alfonsem, i když jsou tam zmíněny jen na pár místech. Celkově autorka nevybočuje ze své zajeté praxe: bývalý partner zasahuje do děje a hodně se vaří.
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
Julie Caplin umí psát poutavě. A na rozdíl od jiných autorek romantických příběhů dokáže v příběhu i překvapit. Palec nahoru.
Poslední řecké léto
Mandy Baggot
Obyčejný letní románek, nebavilo mě to. Moc předvídatelné.
Mayday
Thomas H. Block
Místy to bylo až nechutné a nereálné, ale stejně to chtěl člověk dočíst.
Olive Kitteridgeová
Elizabeth Strout
Na knihu jsem dostala doporučení. Četla se dobře (rychle), ale můj šálek kávy to rozhodně nebyl. Příběhy ze života, který není jednoduchý a každý má své problémy, ale že by musel být opravdu každý příběh smutný a depresivní, tak to snad ne. To nechci číst. Stačí reálný život. Hlavní postava není sympatická, v některých příbězích je její role mizivá.
Korejské halušky
Dominika Sakmárová
Další povedená kniha Dominiky Sakmárové, která člověka trochu vyléčí z představy, kterou si o Koreji udělá na základě seriálů na Netflixu :) Jediné, co mi chybělo, bylo stručné vysvětlení, kdy a jak autorka k manželovi a dětem přišla (kvůli návaznosti na předchozí knihu).
Velké lásky
kolektiv autorů
Kniha obsahuje kratinké příběhy dvojic, které spojila láska. Od starověku až po současnost, známé i téměř neznámé dvojice. Je tam větší zastoupení homosexuálních párů, než bych čekala. A trochu se obávám o faktografické údaje (ale není důvod to kontrolovat).
Tajemství smrti polárníka R. F. Scotta
Josef Dvořák
Kniha je nastavovaná vším možným, já ocenila průběh cesty Amundsena. Očekávala jsem od ní vědecké bádání, chyba. Autor jen skáče z tématu na téma, celou dobu se tváří, že se na konci dozvíme nějaké převratné zjištění, ale reálně nepřináší nic zásadního. Ani nemůže. Nikdo už asi nezjistí, co se tenkrát v posledních dnech stalo. Konec, ke kterému autor došel, může být pravda, ale taky nemusí. Dokážu si představit 10 jiných scénářů. Jsou to jen dohady. Je pravda, že ve Scottových denících některé věci chybí, je pravda, že Scott asi nebyl nejlepší organizátor a znalec prostředí, pravděpodobně dost věcí podcenil. Ale kdo dnes ví, čím byl limitován, co ho k určitým rozhodnutím vedlo? Zemřelo tam 5 mužů ve strašných podmínkách, včetně Scotta. Jistě se mu neumíralo s lehkým srdcem.
Dosažení jižní točny: Deník z poslední expedice
Robert Falcon Scott
Naprostou většinu textu knihy zabírá popis cesty lodí a příprav na místě. Cesta k pólu sama o sobě je jen na pár desítkách stran. Deník obsahuje velmi mnoho podrobností o počasí a geologických a sněhových podmínkách, což příliš zajímavé není, ale patří to k tomuto druhu literatury. Velmi by mě zajímal pohled R. Amundsena na tento souboj a rovněž zápisky jiných členů výpravy. Takto člověk vychází jen z pohledu samotného kapitána Scotta, který pravděpodobně zaznamenal jen část pravdy. Celkově však doporučuji.
Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala
Lucie Macháčková
Knihu jsem si vybrala na odreagování a tak to i beru. Humor většinou dobrý, někdy to bylo trochu humpolácké, někdy cynické. Snad to příliš neodpovídá realitě.
Paříž pro jednoho a jiné povídky
Jojo Moyes
Jedenáct příběhů, v nichž jsou hlavní hrdinky ženy. 2 povídky jsou dlouhé, zbytek povídek je vždy na pár stránek. Řekla bych, že kniha nenadchne ani neurazí. Za týden nebudu vědět, že jsem ji četla. Není tam nic, kvůli čemu by stálo za to si ji pamatovat.
Okouzlena vlky: Jak jsem se stala členkou vlčí smečky
Monika Zelinová
Kniha se mi v zásadě líbila, hodně fotek, textu ne příliš mnoho. Měla jsem pocit, že ze začátku ten humor šel až na sílu. Na můj vkus autorku hodně pronásledují zdravotní trable, to mě ke konci už štvalo.
Věci, které mi nedají spát
Mia Kankimäki
Asi nemůžu úplně hodnotit. Dočetla jsem někam k 70. straně a nemohla se donutit pokračovat. Nebavilo mě to. Možná na to nebyl ten správný okamžik. Autorka se v knize hodně obrací k Sei, to bylo trochu neobvyklé, ale líbilo se mi to. Velice netradiční byly i ty seznamy.
Láska & olivy
Jenna Evans Welch
Kniha se na první pohled jeví jako lehká letní romance, ale postupně se z toho stává silnější příběh, jehož konec asi obrečí každý, kdo má neuspořádané vztahy s otcem.
