KočkomilkaJana komentáře u knih
Celý můj názor je v recenzi, zde si dovolím jen závěrečný odstavec:
I přes mé výhrady k dílu Legendy a lháři jde spolu s prvním dílem o přesně ten typ young adult fantasy romance, jaký bych se nebála dát mojí třináctileté sestře. Není potřeba sex ani zmiňovat, protože u každého vztahu je důležitá důvěra a přátelství. Společné překonávání překážek, boj za pravdu. Magie může být kouzelná i když je utlumena jinou magií, vždy je ale krásná - pokud to autoři umí napsat jako Rhodes. Ačkoliv se jí závěr duologie moc nepovedl, stále šlo o velkolepé finále a ve filmové verzi by mohla být lahoda to sledovat.
Sleduji profil na IG (@za_katrem) a maličko jsem se bála, aby Katka (autorka knihy a majitelka účtu) přinesla v knize něco, co na profilu nemá. BUĎTE BEZ OBAV. Kniha je nadupaná historkami, které se na profilu neobjevily. Rovněž více popisuje Katčinu práci a jen okrajově poskytuje nějaké základní informace, abychom byli v obraze - toho je pak více na IG.
Za mne tedy naprostá spokojenost. Miluju Katčin humor, byly to velice mile chvilky nad příjemným vyprávěním. Jako bonus beru dostatek "stíracích hlášek", protože ty se v dnešní chlípné době vždy hodí. Oceňuji zvolený slovník- autorka si na nic nehrála a člověk to cítil. Moc příjemná kniha, vhodná jako dárek komukoliv, kdo zrovna nechyběl ve frontě, když se rozdával humor.
(SPOILER) Celkově vzato, Ohař a liška je jako dieta složená pouze z cukrové vaty - sladká, lehká, ale bez skutečné výživové hodnoty. Pokud hledáte nenáročnou romantickou fantazii s trochou akce, možná si knihu užijete. Ale pokud očekáváte hloubku, komplexní postavy nebo originální zápletku, možná byste měli hledat jinde. Já osobně budu druhý díl číst jen proto, abych zjistila, zda se Tempest konečně rozhodne mezi svými dvěma nápadníky. Nebo možná objeví třetího?
Pro fanoušky žánru je Zakázané uvolnění rozhodně skvělou volbou, která nabízí příjemný únik do světa univerzitních romancí s nečekaně propracovanými postavami a příjemně vyváženým dějem.
V dnešní době je obtížné najít fantasy knihu, která nebude plytká, nadupaná dějem od první do poslední stránky, kde vyčerpáním padne vše, o co se autor snažil. Zuzana Hartmanová pojala Kosti pod mechem povídkovým stylem. Chápe dynamiku příběhu. Respektuje ji a rozvíjí příběh, který si opravdový fanda fantasy užije. Nečekejte od knihy honbu za senzací. Čekejte poctivost, úctu a dodržování hodnot. Dobrá, abych vás nebalamutila, na kapku krve čas od času v příbězích z dob Nerghana narazíte.
Pokračování série s forenzní psycholožkou a agentem FBI nemá svou recenzi na blogu ani Databázi knih. Možná ani mít nebude, protože šlo o tak průměrné a celkem neuspokojivé dílo, že se mi jednoduše nic psát nechtělo. O čem totiž povídat? Že se postavy pomaličku, ale opravdu pomaličku, vyvíjejí? Že autor jede v zažitém stylu jedničky, kdy do zajímavého příběhu motá minulost? Sice V temnotě obsahuje i pár zajímavých momentů s novinářem, ale matka jedné oběti a počínající romantický vztah našich hrdinů to celé kazí. A to nemluvím o té rušivé minulosti, která dává celé FBI na frak. Za přečtení kniha stojí. Násilí, s jakým se v příběhu potýkáme je vykresleno do detailu, lov vraha je také napínavý a vcelku logický. Jenže to není kniha, kvůli které bych ráno vstala dřív, abych napsala plnohodnotnou recenzi.
Jsem ráda, že Vesmír rozhodl jinak je poměrně útlá knížka na den a noc. Pohladí po duši, přiměje se zamyslet, nezabíhá do hloubky vážných témat (jen k nim pobídne) a čekáme od ní, že je primárně o vztahu a reálie jsou na druhém nebo i posledním místě - prostě je tolik neprožíváme (plus jsou originální a zajímavé, paralelní vesmíry a cestování nebo hodinky - to vše bylo jednoduše osvěžující). Žádné ucajdané či zdlouhavé popisy, ale hezky zaměřeno s jasným cílem. Jsem spokojená.
Dávam malé hodnocení. Dala bych i menší, ale celistvost Carmen v různých situacích byla skvěle zpracovaná (bohužel to kolem v každé z linií příběhu už ne) a šlo o vánoční Edinburgh - to je ta druhá hvězdička. Jinak všechno, co bylo zajímavé, co by v podstatě vydalo za samostatný román, bylo jak z rychlíku.
Tak to koukám, tohle byla jízda! Autorka nás napínala do poslední chvíle - člověk si sice mohl domyslet, kdo, co kdy, kde a jak. Ale stejně si musel počkat na potvrzení paní Jášové. Těšte se na recenzi, již brzy!
Pokud neznáte Obřad, nezoufejte. Purpurovou síť si užijete i bez něj. Celou recenzi přidám v průběhu týdne, ale už v komentáři bych knihu k přečtení doporučila. Mně se líbilo především morální a psychologické pozadí. Nechtěla jsem si připouštět skutečnost, že tohle se někde ve světě klidně dít může. Triu pánů se Purpurová síť povedla i díky členění textu, postupnému rozkrývání karet. Mouchy samozřejmě najít jdou, ale to na všem. Každopádně Mola teď patří k autorům lepších krimithrillerů.
Jde o prvotinu, takže chápu, že to má nedokonalosti. Ale čtivá detektivka je, na vyjadřování si člověk zvykne. Myslím si, že potenciál jako autorka Bechynková má. Ale chtělo by se to ve vlastní tvorbě, té románové, ještě hodně vypsat.
Poměrně často teď od detektivek ulítávám k fantasy knihám. Ráda se vracím do světa čar a kouzel. Po znovupřečtení celého Pottera jsem se vrhla na Čarodějku - Šepot kouzel a byla jsem rozčarovaná. Ale ne v tom pozitivním slova smyslu. Náhodou jsem pak ve své podzimní náladě, těšíc se na moje nejoblíbenější roční období (zimu), narazila na Přání od Leandry Sold. Četla jsem již její Paní jara a byla jsem překvapená kvalitou. Že Sold patří mezi naděje české fantastiky v Přání jen potvrdila
Kniha na jeden den či noc. Povedená, milá, sladká - vše, co člověk v depce potřebuje. Ale upřímně byla kočka až moc dokonalá a to mne trošku rozladilo.
Této knize bych dala hvězdiček i 10! Nejen obsahově, ale i fyzicky, nádherně zpracovaná kniha! Těch detailů! Jen mne hrozně mrzí, jaký kolos ta naše policie je a jak moc se brání pozitivní změně....
No, nepodívala jsem, že jde o dvoudílnou knihu... Takže jedná hvězda dolů za klišoidní závěr. Jinak jde o sakra emotivní knihu, kdy jsem většinu času brečela.
Než napíšu a zveřejním recenzi, dávám 4 hvězdy proto, že bylo málo Tilly :) jsem náročná!
Tři hvězdy jen proto, že Christopher byl v jádru dobrý člověk a dával ze sebe maximum. Jinak asi nejslabší díl celé série. Začátek vypadal slibně, pak se děj bohužel až na mírné zvraty táhl a vlastně člověk čekal tragédii hrozně dlouho dopředu, než přišla. Což mi čtení hodně zprotivilo - nuda a očekávání něčeho nepříjemného. To od knih nechci.
Pád do tmy nemá žádná vyloženě hluchá místa či obtěžující a fantasticky neuvěřitelné okamžiky. Jen pár skutečností si žádalo povytažení obočí a otázku Jako vážně?. Dokonce se v poslední třetině knihy věnuje psychologickému vývoji traumatizovaných maličkých dětí. A to mne vede k jedinému černému puntíku, který u díla mám - jak to tedy bylo s tím bazénem?
Můj první Kotleta a ještě v audioverzi. Stránský luxusní, takže proto ty hvězdy. Každopádně poslech zpočátku nešel lehce a zvažovala jsem, že s tím seknu. Pak se "to" rozjelo a já se bavila. Hluboké? Možná. Korektní? Vůbec - takže luxus. Blbina? No a co. Hele jako guilty pleasure to je super. Trávím poslechem jízdy autem a bavím se.
Ve všech akčních knihách jsou detektivové superhrdinové. Málokdy jde o normální lidi. V Posledním nadechnutí byl vrah nadprůměrně inteligentní a své plány měl propracované, takže relativně uskutečnitelné - protože jak odstraníte kamery a vyměníte SPZ u aut, můžete si v knize dělat co chcete. Detektivové pak byli normální chytří lidé, kteří dobře odváděli svoji práci. Že měli svoje manýry, aby působili více americky, autorovi odpouštím. Protože nikdo z nich neměl žádnou superschopnost. Nikdo netrpěl brilantními dedukčními schopnostmi. Nikoho nepostihl colombovský komplex, že by hned tušil vraha a šel po něm. Nikdo neovládal žádný bojový sport, neřídil jako profesionální závodník nebo svou střelou nikdy neminul. Možná u jednoho detektiva šlo o zázrak nebo o tajně trénovaného potápěče, že nezůstaly následky, ale jinak právě pro tento fakt - absence superschopností - bych knihu doporučila jako průměr - neurazí a zaujme.