kokrokr komentáře u knih
Díky náhodě jsem zde narazil na „Velkou hru” a hned ji obodoval. Román jsem četl před desítkami let a to dokonce vícekrát. Seriál podle knihy tehdy viděla asi většina diváků v Československu. Jde o čtivý a zajímavý špionážní román, který by uspěl možná i dnes. V příběhu jsou sice některé méně uvěřitelné situace, ale to platí i pro většinu současných thrillerů.
Nevím, jak to cítí ostatní, ale ani na chvíli nemohu uvěřit nočnímu pátrání dívek. Dívky ve věku deseti a dvanácti let by patrně v noci nešly ani do sklepa, natož ven do chladu a tmy po setmění. Běhat hodiny v noci po kopcích a mít jen baterku, tak to může skončit jen úrazem. Román má snad zajímavou zápletku, ale ostatní je jen běžný průměr. Jazykový projev taky nic moc, takže jen za tři.
Tenhle soubor fantasy pohádek a pověstí jsem jako mladík četl několikrát. Nadpřirozené úkazy, démonické lišky v lidské podobě a další tajuplné bytosti, to vše vytváří zcela odlišný svět od toho našeho.
Věrohodnost bych vůbec neřešil. Pokud vezmu v potaz současné thrillery, jsou tam často daleko neuvěřitelnější nápady. A proč je Robert ve slušné formě? Pracuje přece v cirkuse a pravidelně trénuje. Autor to jasně vysvětlil. Je to dobrodružný akční příběh pro drsné čtenáře a já dávám tři a půl bodu.
A zase Baltimore: Androidi, chytrý mech z vesmíru, podzemí města, NASA, NSA, FBI a policie Westport. Nápaditý příběh plný dobrodružných akcí se sci-fi zápletkou.
Tuhle převyprávěnou verzi románu Maxe Branda jsem četl dříve než originál. Kniha je kratší, hutnější a vše ubíhá rychleji, než v původním příběhu. Max Brand je alias autora F.S. Fausta. Romány tohoto amerického autora u nás vycházely již v třicátých letech. Hvízdavý Dan patří do jeho trilogie „Nezkrotní”.
Já jsem knihu dostal k narozeninám začátkem 70.let a mám ji dosud. Je to působivý příběh z historie divokého západu. Stejně dobrou knihou je i „Malý velký muž”, popisující osídlování západu z pohledu indiánů i bělochů. To byl další dárek o několik let později.
Mám rád knihy tohoto autora. Píše barvitě, napínavě, vtipně. Je to prostě čtivé a zábavné. To platí i pro tuto knihu, přesto dávám jen tři body, Ten příběh je vlastně jen souhrnem brilantně popsaných dobrodružných situací a honiček. Popravdě šlo tyto akce vypustit a základní děj by zabral tak akorát povídku. Je to sice čtivé, ale jen samá akční vata a to platí i pro některé další romány pana Heteši. Tekuté krystaly považuji za jednu z jeho nejslabších knih. Baví mě dobrodružné honičky, ale pokud celou knihu nic jiného netvoří, tak ji schází hloubka. V podstatě se jen jedná o popis pohybu z bodu A do bodu B a to je málo. Ovšem literární styl, kterým to Heteša popisuje, je velmi přitažlivý.
Nemohl jsem se začíst a prokousal se přes dvě třetiny stránek, než mě příběh opravdu začal bavit. Děj je přitom nápaditý a dobrodružný. Patrně mi nesedl autorův slovní projev a zejména začátek knihy mě doslova nudil. Nedávno jsem četl od Merglové fantasy „Prokletá věž” o mladé zlodějce. Je to jednoduchý příběh, ale já se začetl hned. Bennettův suchý styl asi není můj šálek čaje.
Rozhodně bych o někom, kdo prodává desetitisíce výtisků svých románů po celém světě, neřekl že je patlal. Já jsem v příběhu děj, akci, zvraty, napínavé situace, humor i charakter našel. Nejsem žádný mladík a moje knihovna obsahuje po značné redukci přes tisícovku knižních titulů. Přečtu v průměru nejméně stovku knih za rok a často i více. Dovoluji si proto tvrdit, že tato kniha svou kvalitu má. Celé trilogii ,,Elenium", dávám čtyři body. U trilogie ,,Tamuli", bych šel na dva a půl až tři body. Kvalita šla níž, přesto to dokáže pobavit.
Já mám vydání knihy z roku 1964 a tady je jméno autora napsáno jako Sjomuškin, asi záleží na překladu jména z azbuky. Knihu jsem jako kluk četl několikrát a moc mě bavila. Jasně, je to prezentace přístupu SSSR k menšinám, ale jak to bylo doopravdy se už nedozvíme.
Jako kluk jsem tohle trojdílné sci-fi považoval za stejně dobré, jako díla angloamerických autorů. Dnes po desítkách let vidím tu rozdílnou kvalitu. V podstatě jde o slepenec záhad, který Souček dokázal zabalit do atraktivního obalu slov. Souček se prezentoval ve své době jako záhadolog. Pořádal na téma různých záhad besedy a přednášky a také vystupoval v televizních pořadech. Měl hluboké znalosti z mnoha rozdílných oborů a se svou vysokou inteligencí to dokázal při psaní využít. Zvládl prý po krátké přípravě podkladů napsat román během několika dní. Dnes už tuto trilogii notně nahlodal zub času, ale třeba jeho povídky v knize ,,Bratři černé planety", jsou pořád výborné.
Přečetl jsem tuhle ságu postupně jak vycházela celou a je to krásná procházka historií. Kvalita jednotlivých dílů mírně kolísala, ale vždy byla na vysoké úrovni. Cornwell dokáže psát velmi krásným jazykem a čtenáře rychle vtáhne do děje.
Vynikající Cornwell, tak jako vždy. Četl jsem spoustu jeho knih a všechny jsou úžasné, ten chlap má prostě kouzelný dar vyprávět příběhy.
Je to dobrá krimi, ale na mě nezabrala. Připadalo mi to příliš vykalkulované, skoro jako filmový scénář.
Před mnoha lety jsem v dětství slyšel na námět knihy rozhlasovou hru a pak četl i knihu. Ta hra byla výborná, dodnes slyším ty zvuky tajemných létajících strojů a varování staré ženy před postupem v další cestě.
Součka mám rád, ale tohle je jeho nejhorší kniha. Je o něm známo, že byl schopen vyfabulovat román spojením různých tajemných jevů a sepsat ho za pár dní. Prvního Dänikena, který u nás vyšel, prý při překladu přepsal a upravil z více jak poloviny, protože to byla slátanina. Tady sám jednu slátaninu napsal. Souček byl velmi inteligentní člověk s encyklopedickými znalostmi z mnoha různých oborů, ale tady to přeplácal jako když kočička a pejsek vařili dort.