kokrokr komentáře u knih
Sice mám u sci-fi raději svižnější tempo, ale i tak mohu jen chválit. Velmi originální příběh a povedený debut. Kam na ty nápady autorka chodí?
Akční military sci-fi nevybočující z průměru. Část posádek válečných lodí je opět nakažena nanity. Děj je v podstatě souhrn jednotlivých akcí z probíhajících bojů. První díl mě příjemně překvapil, druhý slušně pobavil a tento třetí trochu nudil.
Horowitz psát umí, ale napodobit Doylův styl se mu daří jen částečně. Spojení dvou dějových linek mu trochu skřípe a celé je to mírně překombinované a občas zmatené. Holmes tu své dedukční schopnosti předvádí spíše jako exhibici, než že by je použil k vyřešení případu. Naopak Doyle píše jednoduše a logicky, často používá přímou řeč, jeho výraz je expresivnější a Holmes tu dedukcí případy skutečně řeší. Knihu hodnotím jako lepší průměr.
Žádná sci-fi, žádná fantasy, ale drsný akční příběh ve kterém nechybí krev, násilí a vykuchané mrtvoly.
Velmi barvité a divoké pokračování příhod Petra Vachtena. V Praze řádí nebezpečný vrah, který ohrožuje nejen plebs, ale i korporátní šéfy. Zabiják se snaží vyvolat mocenské změny ve vedení města a korporací. V ulicích to vře a Vachten zjišťuje, že jde o roky připravovaný plán. Soubor informací o totožnosti nepřítele ohrožujícího život města je nutné hledat i mimo Prahu. Nakonec Vachten v dramatickém souboji svého muže dostane. A jako obvykle je v knize plno mrtvol, vulgarit a narážek na současnost a nechybějí ani digitální čarodějky. Tak tuhle českou drsnou školu by asi Phil Marlowe nezvládl, naštěstí je tu Petr Vachten. A jen tak na okraj, skutečný Zodiac je sériový vrah z Kalifornie, který nebyl nikdy dopaden a je asi již mrtev nebo v domově důchodců, protože jemu připisované vraždy se odehrály v letech 1963 - 1970.
(SPOILER) Za literaturu faktu jsem ještě pět bodů nedal. Čtyři body dostal jen Miloš Hubáček za své popisy námořních akcí z druhé světové. Jeho knihy jsou skutečně vynikající, čtivé a na špičce tohoto literárního žánru. Zapomenuté příběhy jsou sice zajímavé, ale text není nic převratného. Řekl bych, že někteří čtenáři spíš hodnotí dějinnou událost, než kvalitu textu. Dějiny znají takových příhod tisíce a řada autorů je podala ještě lépe než Kechlibar. Tento soubor časopiseckých článků proto hodnotím jako dobrý průměr za tři body.
Jediné, co má čtenář šanci vypátrat je, že pán Jost rád pije vychlazené pivo „Regent” a na každého známého řve jak na lesy. Tato informace je hlavní nosnou myšlenkou celé knihy.
Průměrné a nezáživné. Teprve poslední třetina knihy přidala na tempu a nenudila. Autorova „Achája” byla čtivá a zábavná a nejméně o level lepší. Pokud si chcete přečíst něco zajímavého v podobném stylu, berte raději Petra Hetešu.
Autor psát umí ale tento typ povídek není můj šálek čaje. Při čtení jsem měl spíše záporné pocity, proto jen dva a půl bodu.
O trochu slabší než předešlé díly. Ovšem, finále příběhu se opravdu povedlo. Tahle fantasy série se příjemně čte a je zábavná. Dávám tři a půl bodu a těším se na další pokračování.
Začátek knihy je trochu chaotický. Autor snad píše co ho zrovna napadlo a na nějakou osnovu příběhu najíždí až po pár kapitolách. Děj se většinou věnuje událostem a bojům v klastru. V druhé polovině knihy začíná do popředí vystupovat Gleb a jeho klan. Velekněz stěhuje na své území vojenskou alianci „Kouř”, uzavírá nové spojenecké smlouvy a na útok odpovídá hromadným napadením hradů nepřátel. Tři a půl bodu.
Zatím asi nejslabší z prvních čtyř knih ve kterých figuruje emeritní kapitán Berka. Jedná se o průměrné detektivní čtivo z českých reálií. Autor tvoří své příběhy dle jednoho kopyta. Vedoucí pracovníci u policie či jiných úřadů, jsou většinou dosazené loutky politických stran a nedokáží svůj úřad či tým správně řídit. Všechnu práci odvádějí odborníci na nižších pozicích. Tito schopní pracovníci nejsou řádně odměňováni a karierní postup je určen jen pro protekční spratky a leštiče klik. To je vlastně hlavní myšlenkou všech těchto příběhů. V této knize jsem byl překvapen naprosto zbytečným zabitím dvou malých zlodějíčků. Proč by bezdůvodně dva postarší zkušení zabijáci omráčeného Berku nechali žít a šli zabít neškodné vesnické hlupáčky. Nechali tak za sebou živého svědka a vzbudili zájem policie. Smrt zlodějíčků kroniky byla nadbytečná a nelogická. Tohle autor nedomyslel.
Román P, Š, T a K , byl od muže pro muže. Víkend byl od ženy pro ženy. Bylo únavné číst knihu převážně jen o vztazích. Dal jsem to celé, ale příště si radši přečtu krimi nebo sci-fi.
Před mnoha desítkami let jsem tento poklad našel zastrčený v knihovně rodičů. Četlo se to náramně. Bylo mi asi 12-13 let, když jsem trilogii četl poprvé. O pár let později jsem v trafice narazil na sešit ,,Pán Posleda, přítel študáků" a to mělo také odpich. Tuhle knihu jsem rodičům zkonfiskoval, stejně ji nečetli a mám ji pořád.
Pokud se chcete bavit, musíte respektovat dobu, ve které kniha vznikla. Tenhle naivní příběh poplatný své době, je sci-fi brak. Někteří čtenáři béčkové příběhy milují. No, proč ne, já to četl taky.
Za výlohou trafiky byl krásný žlutý sešit s obrazem letadel a nápisem ,, Biggles od velbloudích stíhaček". Už ten název zněl podivuhodně. Sešit stál asi 20 Kčs. Za večer jsem ty úžasné příhody přečetl. Dojem neuvěřitelný. Na politické scéně přituhlo a cenzura už další příběhy do tisku nepustila. Můj sešit se rozpadl, ale číst se pořád dal. Začátkem 90 let vyšla celá řada příběhů v pevné vazbě a já jich několik koupil. Můj původní sešit z roku 68 obsahoval první dvě knihy příhod velbloudích stíhaček, ale to jsem zjistil až mnohem později, při četbě knih z Riopressu.
Historické romány ze staré Francie mám rád a tak baron Sigognac, Petr ze Sioraku a dArtagnan jsou mí oblíbenci. Můj výtisk tohoto románu je z roku 1988 v překladu Evy Musilové, kresby G.Doré. Celý příběh má neuvěřitelně krásný jazyk a pozvolna plyne. Jediný, kdo snad psal na stejné úrovni, je podle mě Tolkien. Tohle je literární skvost. Je to velmi osobité dílo a v dnešní akční době ho ocení jen část čtenářů.
Donald a Berta jsou mí oblíbenci. Sám vlastním asi patnáct knih, ve kterých figurují a další jsem měl půjčené. Tyhle příběhy čtu rád a baví mě ten kontrast. Chytrý a hubený Donald, tak trochu hajzlík, co randí s klientkami a výdaje neřeší a těžkotonážní Berta šetřící každý cent. Donald rozplétá svým intelektem jeden případ za druhým a v nouzi nejvyšší nastoupí těžký kalibr Berta. Jejich první společný případ je dobrým začátkem celé řady. Kdo čte rád Gardnera, tak jistě uvítá i tuto dvojku vyšetřovatelů.
Tak tohle jsou snad nejlepší příběhy, ve kterých figuruje Mason. Tenhle výběr je TOP. Komu se líbí Perry, ten nezůstane u jednoho přečtení.